Do plynárenské soustavy v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan. Nejvhodnější metoda, jak tak činit, by měla být známá do dvou let. Do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
Biometan lze vtlačovat do plynárenské distribuční soustavy díky jeho srovnatelným vlastnostem se zemním plynem. Na společném výzkumném projektu v oblasti spolupracuje svaz s konsorciem firem SEVEn Energy a SIMONE Research Group. Částkou téměř deseti milionů korun ho podpořila Technologická agentura ČR. ČPS upozornil, že zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu je pro Česko nutností pro splnění národního cíle podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy, který je EU stanoven na 14 procent.
<blockquote>&#8222;Cílem projektu je vyvinout a ověřit možnost dodávky biometanu do distribučních plynárenských sítí, aniž by bylo nutné zvyšovat spalné teplo biometanu na úroveň zemního plynu přídavkem energeticky hodnotnějšího plynu, kterým je typicky propan. Pokud se nám to podaří, zjednodušíme cestu pro využití biometanu v tuzemském plynárenství,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
Vše, co funguje na zemní plyn, bude podle ní fungovat i na biometan bez nutnosti jakýchkoli úprav technologie a dalších investic. &#8222;To si u nás mohou už v praxi vyzkoušet majitelé vozidel na stačený zemní plyn (CNG). Biometan v podobě BioCNG do sítě začalo vtláčet Energetické centrum recyklace Rapotín,&#8220; uvedla Kovačovská. Zařízení na výrobu biometanu z bioplynu zprovoznila investiční skupina Energy financial group (EFG) v Rapotíně na Šumpersku loni na podzim.
V rámci aktuálního projektu SmartInject vznikne podle svazu model distribuční plynárenské sítě, kde budou simulovány různé provozní stavy při připojení výrobny biometanu. Model bude postupně upravován na základě měření toků v síti, z čehož vzejde skutečné složení ideální směsi plynu.
<blockquote>&#8222;Výsledkem bude metodický postup ve formě normativního dokumentu a softwarový nástroj, které umožní stanovení správného spalného tepla směsi biometanu a zemního plynu,&#8220; řekl dnes technický ředitel SEVEn Energy Tomáš Voříšek.</blockquote>
ČPS má roli garanta projektu s cílem získané výsledky a postupy vyvinuté v rámci projektu následně napomoci aplikovat u dalších obdobných projektů. &#8222;Využití výsledků projektu je možné očekávat přibližně za dva roky,&#8220; dodala Kovačovská.
rdo mal

Plynárenství

Do plynárenské sítě v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nechá vyrazit další prostory pro podzemní výzkumné pracoviště Bukov na Ždársku. U Bukova testují odborníci v hloubce 550 metrů možné chování hornin v budoucím hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, jehož stavba má v ČR začít v roce 2050. Nynější laboratorní chodby už jsou z velké části obsazené nynějšími experimenty. Ražba dalších by měla začít v lednu 2021. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla mluvčí správy úložišť Martina Bílá.
<blockquote>&#8222;Proto, aby byl naplněn výzkumný a experimentální plán SÚRAO, jsou stávající prostory podzemního výzkumného pracoviště Bukov nedostatečné,&#8220; uvedla mluvčí.</blockquote>
V další fázi by mělo být vyraženo až několik set metrů nových podzemních děl, odhadované náklady na tuto výstavbu podle ní převyšují 100 milionů korun. Teď pokračuje přípravná fáze.
Podle dřívějších informací vyrazili horníci v části uranového dolu do roku 2017 pro výzkumné pracoviště 478 metrů průzkumných prostor a tzv. rozrážek. Komerční těžba v dole Rožná skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země.
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je na 12. patře bývalého dolu a využívá jeho infrastrukturu. Náklady na provoz tohoto pracoviště se podle správy úložišť pohybují okolo 100 milionů ročně, v závislosti na prováděných činnostech. Na samotných experimentálních pracích v podzemí se teď podle správy podílí více než 100 výzkumných a technických pracovníků.
Odborníci v podzemí zjišťují, jak se chová hornina v hloubce odpovídající případnému hlubinnému úložišti. Sledují například i proudění vody a testují materiály, s jejich využitím se v úložišti počítá.
Důl udržuje závod Geam, který spadá pod státní podnik Diamo. Podle poslední smlouvy podepsané letos v červenci bude Diamo zajišťovat provoz PVP Bukov dalších deset let. Smlouva může být podle potřeby ještě prodloužená o pět let. Podrobnosti k činnosti výzkumného pracoviště jsou na <a target="_blank" href="https://www.pvpbukov.cz/">webu</a>.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Rada SÚRAO letos v červnu schválila snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři. Jde o Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

Jaderné elektrárny

SÚRAO nechá vyrazit další prostory pro testování chování hornin v budoucím hlubinném úložišti

Spotřeba elektřiny v Česku se do hodnot naměřených v minulých letech nevrátila ani v létě. Důvodem stále byla opatření proti novému typu koranaviru, a to i přesto, že o prázdninách byly výrazně uvolněny. Vliv mělo také počasí. V tiskové zprávě to dnes uvedla firma Amper Meteo, jejíž odborníci spotřebu a výrobu elektřiny v Česku dlouhodobě sledují.
Společnost připomněla, že například v květnu omezení ekonomické činnosti v důsledku pandemie koronaviru způsobilo meziroční propad spotřeby elektřiny v ČR až o 13 procent, v červnu to bylo o 7,5 procenta. Během třetího čtvrtletí, tj. od začátku července do konce září, podle ní meziroční pokles činil zhruba čtyři procenta.
<blockquote>&#8222;Nepochybně se na tom podepsaly také nižší teploty vzduchu než v minulých horkých létech. Od začátku roku zatím činí celkový propad spotřeby energie 5,2 procenta proti roku 2019,&#8220; uvedl dnes hlavní meteorolog Amper Meteo Milan Šálek.</blockquote>
Situace se podle něj mírně zlepšila v září, kdy spotřeba byla nižší než v minulém roce jen o 2,1 procenta.
Společnost dále upozornila, že pokles letos zaznamenala také výroba elektřiny z některých obnovitelných zdrojů energie, konkrétně z fotovoltaických elektráren. Meziročně je podle Amper Meteo aktuálně o dvě procenta nižší, proti minulým pěti letům se ovšem drží od začátku roku na prakticky stejných číslech.
Atypicky větrný srpen pak podle firmy zapříčinil až o 30 procent vyšší výrobu elektřiny z větrných elektráren, než bývá v tomto měsíci běžné &#8211; naopak v září byla výroba o pětinu nižší. Od začátku roku zatím větrné elektrárny vyrobily stejné množství elektřiny jako v minulém roce a o 20 procent více než ve srovnání s posledními pěti lety, uvedla společnost.
Výrobu energie z vodních zdrojů letos po špatném začátku roku v důsledku malé sněhové pokrývky ovlivnilo srážkově nadprůměrné období, které trvá prakticky od května, a během prázdnin se výroba proti minulému roku zdvojnásobila. &#8222;Přesto zůstává výroba z vodních elektráren o jedno procento nižší než za stejné období loňského roku. Což dokazuje, jak zásadní měrou ovlivňuje objem sněhové pokrývky během zimy nejen stavy podzemních vod a půdní sucho, ale také výrobu vodních elektráren,&#8220; dodal Šálek.

Elektřina

Spotřeba elektřiny v ČR se do normálu nevrátila ani v létě

Společnost Golem Velké Hamry obnovila v noci na dnešek dodávky tepla pro všechny městské objekty ve Velkých Hamrech na Jablonecku. ČTK to dnes potvrdili starosta i zástupce firmy. Bez dodávek tepla bylo 21 objektů včetně školy od pondělí, ve středu hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) nařídil firmě obnovit dodávky. Předseda představenstva firmy Petr Štrojsa dnes ČTK řekl, že jde jen o dočasné řešení.
Dodávky do škol, několika domů a do domů s pečovatelskou službou přerušila společnost v pondělí. Odůvodnila to tím, že obec nemá uzavřenou řádnou smlouvu.
<blockquote>&#8222;Obnovili jsme dodávky na základě dohody s hejtmanem s tím, že dnes bude poslední jednání. A samozřejmě když město bude postupovat, jak postupovalo dosud, kdy nemáme s ním smluvní vztah, tak bude muset začít dodávat firma, která má s ním podepsanou smlouvu,&#8220; uvedl Štrojsa.</blockquote>
Na místě dnes budou situaci posuzovat i zástupci Energetického regulačního úřadu.
Město nemá od 1. ledna loňského roku s firmou Golem uzavřenou smlouvu, původní se nepovedlo prodloužit ani dohodnout podmínky nové. Radnice v soutěži vybrala od 1. října letošního roku nového dodavatele, plánovaná plynofikace a vybudování nových plynových kotelen je však ve skluzu.
<figure id="attachement_3685" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/radiator-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Starosta města Jaroslava Najman (NEZ) dnes ČTK řekl, že dodávky tepla do všech městských objektů byly obnoveny do dnešních 6:00. &#8222;Topení funguje, sice vlažné, ale to myslím, že je v souladu i s venkovními podmínkami,&#8220; uvedl Najman. Jednání budou podle něj pokračovat, výsledek nechtěl předjímat. Už ve středu ale uvedl, že nemají jinou možnost, jak zajistit dodávky tepla, než přes firmu Golem. &#8222;Do teplovodů se nikdo nenapojí. Elektřinu si můžete koupit, plyn si můžete koupit, kde chcete, ale teplárenství je totálně monopolní a jsme v rukou jedné firmy,&#8220; řekl.
Podle hejtmana Půty se zastavení dodávek tepla týkalo více než 300 trvale hlášených obyvatel a více než 300 školáků. Krizový štáb Libereckého kraje doporučil řešení, které mu umožňuje nouzový stav, a Půta nařízení obnovit dodávky vydal.

Teplárenství

Firma obnovila dodávky tepla ve V. Hamrech, jednání pokračují

Dohodu o zvyšování energetické účinnosti a spolupráci na úsporách energie u konečného spotřebitele dnes podepíšou vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Podpis se uskuteční na ministerstvu průmyslu a obchodu, na akci bude také představen projekt energetických úspor týkající se studentských kolejí ČVUT v Praze.
Letos v lednu ČEZ oznámil, že areály vysokoškolských kolejí ČVUT v Praze čeká zateplení, renovace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení a výměna oken i dveří. Modernizace kolejí měla podle tehdejšího vyjádření firmy vyjít na 220 milionů korun bez DPH a univerzitě snížit spotřebu energie o 20 milionů korun ročně.
Vláda v pondělí schválila zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti. Vyplývá z ní, že Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Zpráva podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, ale za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Úspory energie

Stát a ČEZ podepíšou dohodu o zvyšování energetické účinnosti

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou v pondělí projedná vláda. Předkládací zpráva materiálu podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, avšak za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.
Materiál pro vládu připomíná, že Evropská komise (EK) by v takovém případě mohla zahájit s ČR řízení, které by mohlo dojít až před Soudní dvůr EU (SDEU). Ten může shledat, že Česko porušila povinnost, ke které se zavázala. „V takovém případě SDEU nařídí sjednat nápravu a ČR je povinna tento rozsudek implementovat,“ píše se v dokumentu. Aktuální sdělení EK podle něj stanovilo minimální jednorázovou paušální pokutu pro ČR na 1.341,000 eur (asi 34,9 milionu Kč).
Úspory energie v období 2014 až 2020 by měly podle směrnice odpovídat každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. „ČR vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015, zejména investičních opatření,“ napsalo v materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které kabinetu zprávu předkládá. Připouští, že splnění stanovaného požadavku Bruselu nelze předpokládat.
Resort doporučuje, aby z důvodu neplnění evropského závazku byly navzdory pandemii koronaviru vyčerpány všechny peníze z příslušných dotačních programů, které jsou pro energetické úspory určeny, a nebyly přesunuty jinam. „I kdyby se nepodařilo pokrýt celý závazek ČR do konce roku 2020, je to signál vůči EU, že ČR využila všech dostupných možností ve snaze závazek naplnit,“ uvedlo ministerstvo. „Je nezbytné, aby vláda ČR byla o situaci informována a rozhodla o dalším postupu, a to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2021 bude zahájeno další závazkové období (2021 až 2030) s ještě většími ambicemi na snižování spotřeby energie a dekarbonizaci,“ dodalo.
Z dostupných zhruba 75 miliard korun na plnění směrnice energetických úspor pro současné programovací období byla podle materiálu zatím vyčerpána asi třetina. Čerpání peněz na energetické úspory v Česku vázne dlouhodobě. „Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015,“ řekl ČTK už v roce 2017 ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO Vladimír Sochor.
rdo mal

Česko stále neplní požadavek energetických úspor, hrozí mu sankce

V hlavním městě byla dnes uvedena do provozu 100. chytrá trafostanice. Stojí u sídliště Velká Ohrada ve Stodůlkách a elektřinu z ní bude využívat asi 360 odběratelů. Hlavním přínosem chytrých distribučních stanic je významné zkrácení detekce a lokalizace poruchy v síti a následná rychlejší obnova dodávek energie odběratelům, uvedl dnes mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
<blockquote>&#8222;Díky komunikaci chytrých stanic jsme schopni rozvíjet projekty smart city daleko efektivněji a rychleji,&#8220; uvedl radní Jan Chabr (TOP 09).</blockquote>
Distribuční stanice slouží k transformaci elektrické energie z vysokého napětí 22 kilovoltů, které vychází z velkých rozvoden na území Prahy, na nízké napětí, které se používá v domácnostech. Chytré trafostanice navíc disponují mimo jiné dálkovým měřením, dálkovou detekcí poruchy a ovládáním na hladině vysokého napětí. Podle Chabra by se tyto stanice v budoucnu měly využívat například i při rozvoji dobíjecí infrastruktury v rámci elektromobility nebo fotovoltaických elektráren. &#8222;Zásluhou chytrých stanic bude možné řídit výše uvedené technologie v reálném čase a využívat je tak na maximum,&#8220; doplnil radní.
Dnes zprovozněná distribuční stanice stojí u křižovatky ulic Červeňanského a Janského u sídliště Velká Ohrada na území Prahy 13. Elektřinu z ní odebírá přibližně 330 domácností a 30 organizací a podnikatelských subjektů včetně Hasičského záchranného sboru hlavního města.
Do roku 2030 by podle předsedy představenstva společnosti PREdistribuce, která zajišťuje distribuci elektřiny na území Prahy a města Roztoky, Milana Hampla měla být chytrou technologií osazena v Praze asi jedna třetina stanic. Doplnil, že chytré stanice se do provozu nasazují od loňského roku. 
Podle tiskové zprávy je v současné době na území Prahy a Roztok 4556 distribučních transformačních stanic.

Rychlé zprávy

V Praze je 100 chytrých trafostanic

Společnost ČEZ Teplárenská dokončila v krkonošském středisku Janské Lázně na Trutnovsku investici za 117 milionů korun do výměny starých parovodních rozvodů za horkovodní. Stavba trvala od loňského dubna. Nové rozvody budou spolehlivější a úspornější. ČTK to dnes řekla mluvčí společnosti ČEZ Šárka Lapáčková Beránková.
Součástí stavebních prací v Janských Lázních byly kromě výměny parovodu také investice do výměny vodovodů a kanalizací a do opravy silnice a chodníků. Udělaly je trutnovské vodárny, kraj a město. V souhrnu jde o investici na úrovni 180 milionů korun. &#8222;Stavba vodovodů a kanalizací je hotová. Zbývá ještě dodělat silnici, chodníky a veřejné osvětlení. Vše by mělo být hotové do konce roku,&#8220; řekl ČTK starosta Jiří Hradecký (Volba pro město Janské Lázně).
<blockquote>&#8222;Přechod z páry na horkou vodu znamená snížení ztrát tepelné energie, což vede k nižší spotřebě paliva, snížení emisí a zlepšení životního prostředí,&#8220; uvedla Lapáčková Beránková.</blockquote>
Stavba byla podpořena evropskou dotací z programu úspor energií. Největší částí stavby byla výstavba hlavní výměníkové stanice, výměna potrubních rozvodů v délce čtyř kilometrů v zemi i nad zemí a úprava výměníkových stanic u odběratelů. Výměna parovodu se dotkla 42 objektů, z nichž 16 bylo Státních léčebných lázní Janské Lázně.
Výměna parovodu, vodárenských sítí sítí a oprava komunikací byla největší investicí ve městě v jeho novodobé historii. Centrum lázní se především dočkalo opravy silnice, která dosud připomínala tankodrom. O opravu silnice město usilovalo přes 20 let, ale vše podle Hradeckého vázlo na rekonstrukci parovodu.
Teplo do Janských Lázní proudí z trutnovské elektrárny Poříčí, což zásadním způsobem přispívá k dobré kvalitě ovzduší v Janských Lázních.
Trutnovská soustava centrálního zásobování teplem je po Hradci Králové největší v hradeckém kraji. V Trutnově teplo z Poříčí odebírá asi 8000 domácností. Teplo proudí také do Mladých Buků, Horního Maršova, Bohuslavic, Suchovršic, Úpice, Radvanic a Svobody nad Úpou. Rozvodná síť poříčského zdroje měří 144 kilometrů.

Janské Lázně mají nové úspornější rozvody tepla za 117 mil. Kč

Provozovateli energetické přenosové soustavy ČEPS v letošním prvním pololetí meziročně klesl zisk před zdaněním o pětinu na 1,8 miliardy korun. Celkové výnosy naopak vzrostly o 9,2 procenta na 13 miliard korun. ČTK to dnes sdělila mluvčí společnosti Hana Klímová. Uvedla, že ČEPS v pololetí navzdory pandemii koronaviru investoval do rozvoje soustavy 1,5 miliardy korun.
Významný vliv na růst výnosů a ve stejné výši i nákladů měl podle firmy objem přenesené energie v rámci mezistátních propojených trhů (takzvaný MC shipping a coupling). Výnosy ČEPS po odečtení MC shippingu dosáhly v prvním pololetí 8,1 miliardy korun, meziročně asi o dvě procenta více.
<blockquote>&#8222;Meziročně vzrostly zejména celkové tržby z prodeje licencovaných činností. Na celkovém objemu výnosů se po odečtení MC shippingu podílely z 98 procent,&#8220; řekl dnes předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.</blockquote>
Celkové náklady před zdaněním činily podle něj v pololetí 11,2 miliardy korun, po odečtení MC shippingu pak 6,3 miliardy korun. Firma dále uvedla, že od začátku ledna do konce června přenesla asi 32.000 gigawatthodin elektřiny.
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce přes 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.

Společnosti

ČEPS v pololetí meziročně snížil zisk, výnosy mu vzrostly

Energetický regulační úřad (ERÚ) <a href="https://www.eru.cz/cs/-/vyse-podpory-pro-podporovane-zdroje-energie-pristi-rok-vzroste">vydal</a> cenové rozhodnutí stanovující podporu pro podporované zdroje energie (POZE) pro rok 2021. Rovněž vydal, poprvé od roku 2013, nové cenové rozhodnutí pro oblast teplárenství, kterým reaguje na vývoj na trhu s tepelnou energií v rámci <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/4614572/Teze+nove+koncepce+regulace+teplarenstvi.pdf/33c01073-8728-4965-ac31-fe9c752d1f5a">své nové koncepce regulace</a>.
<h2>POZE</h2>
Pojem podporované zdroje energie je zakotven v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Kromě obnovitelných zdrojů energie spadá mezi podporované zdroje také vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET), biometan a druhotné zdroje.
Dlouho připravovanou novelu zákona č. 165/2012 Sb. schválila v dubnu letošního roku vláda. Novela reaguje na aktuální cíl EU pro rok 2030, kterým je podíl obnovitelných zdrojů energie ve výši alespoň 32 % na hrubé konečné spotřebě energie. V platnost tak mají být zavedeny takové nástroje a opatření, aby cíle EU bylo dosaženo (zavedení aukcí, nastavení výše podpory a další).
Evropská komise mezitím ovšem předložila návrh nového klimatického plánu, který by cíle EU pro rok 2030 zpřísnil. Ústředním bodem návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">je snížení emisí skleníkových plynů o 55 %</a> v porovnání s rokem 1990. Dle kalkulací Komise by podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil mezi 38 % až 40 %. Jednotlivé nástroje a cíle tak možná bude zapotřebí brzy přenastavit.
Novela zákona o podporovaných zdrojích energie mimo jiné obsahuje záměr na stanovení povolené ziskovosti jednotlivých podporovaných zdrojů energie skrze vnitřní výnosové procento (IRR), nebo jinak řečeno tvz. kontrolu překompenzace. Hodnota IRR se u jednotlivých zdrojů ovšem liší, přičemž <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/u-podporovanych-zdroju-energie-dojde-ke-zmenam--rozhodla-o-tom-vlada--254264/">např.</a> u FVE je IRR stanoveno na 6,3 % a u bioplynových stanic na 10,6 %. Opozice stanovení rozdílného IRR kritizuje a plánuje přednést pozměňovací návrh. Podvýbor pro energetiku má novelu projednávat 7. 10. 2020.
ERÚ mohl stanovit podporu pro příští rok také pro výrobny, které budou v roce 2021 uvedeny do provozu, a to díky rozhodnutí Evropské komise SA.58041 (2020/N) z 25. srpna 2020, které Česká republika obdržela 28. srpna 2020, a které prodlužuje stávající notifikaci schémat podpory o jeden rok. Další schéma podpory, které vychází právě ze zákona č. 165/2012 Sb., bude muset Evropská komise teprve notifikovat (po schválení novely a předložení schématu podpory s ohledem na cíle EU Komisi).
<h2>Podpora POZE</h2>
Dle tiskové zprávy ERÚ mají náklady na financování podpor pro rok 2021 vzrůst oproti minulému roku přibližně o 2 miliardy Kč.
<blockquote>„Tím hlavním důvodem nárůstu nákladů je pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem zeleného bonusu. Tento princip definuje zákon a naše výpočty se jím musí řídit. Dále za očekávaným růstem podpor stojí i tzv. indexace u nepalivových zdrojů, také daná zákonem, dosahující dvou procent ročně, což samo o sobě odpovídá navýšení ve stovkách milionů korun,“ odůvodňuje cenové rozhodnutí předseda Rady ERÚ, Stanislav Trávníček.</blockquote>
Část nákladů je hrazena spotřebiteli v podobě příspěvku na podporované zdroje energie skrze faktury za elektřinu (max. částka je dána součinem 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny v MWh). Zbytek nákladů připadá na státní rozpočet. Vláda o příspěvku státu na POZE sice již jednou rozhodla, stejně jako v letošním roce má činit 27 miliard Kč, ale náklady pro příští rok budou meziročně vyšší.
V loňském roce činila vyúčtovaná podpora obnovitelných zdrojů energie 42,5 mld. Kč, z toho 68,5 %, nebo přesněji 29,1 mld. Kč, bylo vyplaceno FVE. Na podporu KVET šlo 2,6 mld. Kč, na podporu tepla z OZE 0,2 mld. Kč a druhotným zdrojům putovalo 0,1 miliónů Kč. Celkem tedy 45,4 mld. Kč.
Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2019 celkem 8 393 GWh, z toho výroba FVE byla 2 246 GWh (26,76 % celkové výroby OZE). V režimu KVET bylo vyrobeno 7 107 GWh, tepla z OZE dosáhlo hodnoty 1 102 GWh a druhotné zdroje vyrobily 658 GWh.
<h2>Nová koncepce teplárenství</h2>
ERÚ přiznal, že stávající systém regulace tepelné energie již neodpovídá požadavkům trhu, přičemž chce zabránit masivnímu odpojování od centrálního zásobování teplem (CZT), protože jej z ekologického hlediska shledává jako nejefektivnější variantu a jeho další fungování je dle něj v obecném zájmu.
Zároveň však vnímá zhoršenou pozici menších zákazníků a plánuje tak konkretizovat postupy stanovení cen tepelné energie ve dvou etapách. První vejde v platnost od roku 2021, druhá je plánována od roku 2022.
Pro rok 2021 se změní například tvorba kalkulace předběžné ceny tepla, která bude nově vycházet z odběru spotřebitelů z předchozích tří až pěti let, přičemž se musí zohlednit změny na straně zákazníků (zateplování, odpojení atd.).
Dále se upřesňují ekonomicky oprávněné náklady, které je možné uplatnit v ceně tepelné energie – například dělení nákladů při KVET. Cenové rozhodnutí bude od roku 2021 nově upravovat tři metody dělení nákladů– produktovou, referenční cenovou a metodu poměru dodaného a vyrobeného tepla. Pro rok 2021 je ovšem ještě zachována možnost výrobci uplatit svou vlastní metodu (za splnění podmínek CR).
Od roku 2022 plánuje ERÚ rozdělit zákazníky na dvě skupiny s rozdílnou úrovní regulace. A to na chráněné zákazníky (bytové domy, menší podnikatelé atd.) a oprávněné zákazníky (zákazníky s lepší vyjednávací pozicí). Taktéž by měl být jasněji definován pojem přiměřený zisk, jehož konkrétní výše nebyla dosud v cenových rozhodnutích, blíže než s odkazem na zákon č. 526/1990 Sb., specifikována.