Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Dnes o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Analytici už dříve uvedli, že podobnou výši dividendy očekávali. Loni byla dividenda 24 korun za akcii.
Akcionáři dále rozhodli o tom, že novým členem dozorčí rady ČEZ je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany. Nahradil Lubomíra Lízala, který byl z rady odvolán. V dozorčí radě dále pokračují Vladimír Kohout, František Vágner a Ondřej Landa, kterým letos vypršel dosavadní čtyřletý mandát.
Valná hromada také souhlasila s vyčleněním zbývající části elektrárny Mělník &#8211; technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III &#8211; do dceřiné společnosti Energotrans, kam už patří modernizované bloky Elektrárny Mělník I. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 tuto společnost plně vlastní ČEZ. Krok má podle firmy mimo jiné vytvořit předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro Prahu.
S přístupem ČEZ na dnešní valné hromadě nebyl spokojen minoritní akcionář a kritik současného představenstva firmy Michal Šnobr. Tvrdí, že menšinoví vlastníci se vesměs nedočkali odpovědí na dotazy, které vedení firmy pokládali. Se schválenou dividendou 34 korun za akcii před zdaněním je spokojen. ČEZ reagoval tak, že snahou firmy je akcionáře maximálně informovat.
K plánované stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany dnes valná hromada ČEZ nepřijala žádné usnesení, ani to neměla v plánu. Projednávaný bod o této problematice měl pouze informativní charakter. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani dnes uvedl, že podpis plánovaných smluv mezi státem a ČEZ o stavbě bloku se z konce června posunul na polovinu července.
Dnešní jednání akcionářů firmy doprovázela přísná bezpečnostní opatření, především kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala policejní ochrana. Organizátoři akce měli od vstupu do budovy až po vchod do sálu nasazeny většinou plexisklové štíty.
Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci důkladnou prohlídkou u rentgenového rámu. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny roušky.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.

Společnosti

ČEZ vyplatí dividendu 34 korun za akcii, stát získá 12,8 mld. Kč

Novým předsedou Asociace provozovatelů energetických služeb (APES) je Miroslav Marada (54) z firmy ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Nahradil Ivo Slavotínka. Dalšími členy nově zvolené rady asociace jsou místopředsedové Martin Hvozda ze společnosti MVV Energie CZ a Libor Prouza z poradenské firmy LOYD GROUP. Pětičlenný tým doplňují Jaroslav Maroušek z SEVEn, The Energy Efficiency Center a Eduard Paulík ze společnosti D-energy. Rada byla zvolena na tři roky. Asociace to oznámila ČTK.
Marada vystudoval obor jaderné elektrárny a zařízení na Moskevském energetickém institutu. Na začátku své profesní kariéry se věnoval jaderné energetice, nejprve jako operátor reaktoru v elektrárně Dukovany a poté v elektrárně Temelín jako směnový inženýr spouštění generálního dodavatele technologie Škoda Praha.
Energeticky úspornými projekty se začal zabývat ve společnosti MVV Energie, kde mezi lety 2000 až 2005 pracoval v divizi energetických služeb. Následně přešel do společnosti ENESA, která se na poskytování energetických služeb specializuje. Aktuálně je ředitelem pro strategii a rozvoj společnosti.
<blockquote>&#8222;APES je respektovaná organizace. Její hlas má svoji váhu při jednáních o vytváření a formování prostředí příznivého pro další zvyšování energetické účinnosti v budovách a technologických provozech. Nová rada bude proto klást na své členy ještě vyšší nároky v oblasti dodržování etických norem regulujících trh energetických služeb, jak je definuje zákon o hospodaření energií. Každá společnost, která je připravena tyto normy v zájmu dalšího rozvoje tohoto trhu dodržovat, bude v APES vítána,&#8220; uvedl Marada.</blockquote>
APES byla založena v roce 2010. Sdružuje nejvýznamnější hráče v energetických úsporách se zaručeným výsledkem, ať už jde o poskytovatele těchto služeb, odborné poradce, až po dodavatele technologií, specializované právní kanceláře a zástupce akademické sféry. Má 25 členů. Cílem asociace je přispívat k rozvoji energetických služeb, jako metodě doporučované Evropským parlamentem ke snižování energetické náročnosti budov a k určování a slaďování standardů energetických služeb v ČR i zahraničí.
<blockquote>&#8222;Pro nastartování ekonomiky po koronavirové krizi budou klíčové finance a pracovní příležitosti. Oboje energeticky úsporné projekty nabízí. APES se také podílí na vzniku investiční platformy iniciované Evropskou investiční bankou a podporovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Platforma by kromě výhodnějšího financování realizace energeticky úsporných projektů měla zjednodušit i proces přípravy projektů zvyšujících energetickou účinnost,&#8220; dodal výkonný ředitel asociace Radim Kohoutek.</blockquote>

Energetika v ČR

Novým předsedou asociace energetických služeb je Miroslav Marada

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <a target="_blank" href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019">bylo</a> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.
<blockquote>&#8222;Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,&#8220; řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Primární motivací zadání analýzy bylo podle něj veřejnosti ukázat, že provoz solárních elektráren generuje států nemalé příjmy nejen na daních.
<blockquote>&#8222;Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením,&#8220; uvedl dnes partner EY Česká republika Blahoslav Němeček.</blockquote>
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Aktuální kalkulace EY předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší. Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům

Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) skončila loni ve ztrátě téměř 331 milionů korun, přestože jí mírně stouply tržby na skoro 6,6 miliardy korun. Ztráta byla způsobená hlavně opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na portálu justice.cz.
Ztrátu před zdaněním loni vykázala Sokolovská uhelná ve výši 419 milionů korun. &#8222;Záporný hospodářský výsledek byl způsoben jednorázovým vytvořením účetních opravných položek ve výši 655 milionu Kč na zůstatkovou hodnotu technologií, které přestanou být provozovány v roce 2020. V případě, že by tato účetní operace nebyla provedena, činil by hospodářský výsledek společnosti zisk před zdaněním ve výši 236 milionů Kč,&#8220; uvádí výroční zpráva.
SUAS měla letos výnosy ve výši 7,7 miliardy korun, celkové náklady dosáhly 8,1 miliardy korun.
Sokolovská uhelná, která se zabývá vedle těžby hnědého uhlí i jeho zpracováním a výrobou elektrické energie, se potýká s pokračujícím tlakem na útlum využívání uhlí. Ještě v roce 2016 firma dosahovala více než miliardového zisku, v roce 2018 byl její zisk už jen 252 milionů korun.
Téměř 56 procent tržeb (4,1 miliardy korun) společnosti tvořily v roce 2019 příjmy z prodeje elektřiny, tržby za pevná paliva činily 26,6 procenta příjmů.
Na nákladech se loni největší měrou podílela výkonová spotřeba (34,5 procenta). Hned za ní byly náklady na emisní povolenky, které tvořily 23,7 procenta nákladů, což bylo ale více než mzdové náklady.
V roce 2019 Sokolovská uhelná investovala 700 milionů korun. V těžební části šly peníze na stavby, které zajišťují postup lomu a jeho efektivní vyuhlení, a stavby, které mají snižovat prašnost a hlučnost provozu. Ve zpracovatelské části firma investovala vedle staveb v oblasti výroby elektrické energie a tepla do staveb zaměřených na ekologizaci a zefektivnění provozu celého kombinátu ve Vřesové.
Podle žebříčku, který každoročně na základě registru znečišťovatelů sestavuje sdružení Arnika, byl v roce 2018 kombinát Sokolovská uhelná ve Vřesové největším producentem skleníkových plynů v Karlovarském kraji. Na druhém místě je elektrárna Tisová, která také patří Sokolovské uhelné.
Průměrný počet zaměstnanců celé skupiny firem, v níž má Sokolovská uhelná podíl, byl loni 3472 lidí, z toho 2814 zaměstnávala Sokolovská uhelná. Průměrný výdělek v Sokolovské uhelné byl loni 36.329 korun.
Sokolovská uhelná letos ohlásila ukončení činnosti plynárenské části kombinátu ve Vřesové, což by znamenalo propuštění asi tisícovky zaměstnanců. Firma ale jedná se státem i o jiném řešení. Nabídla, že v případě odpuštění emisních povolenek za tuto část technologie, by byla schopna provoz i zaměstnanost udržet ještě tři roky.
pnp ktp

Sokolovská uhelná skončila loni ve ztrátě 331 milionů korun

Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <a target="_blank" href="https://uhelnakomise.cz/">skupinu</a> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.
<blockquote>&#8222;Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,&#8220; řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</blockquote>
Členka SUK Alena Klírová, která pochází z Mostecka a vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí, uvedla, že k problematice by se měli vyjadřovat mnohem více lidé, kteří v uhelných regionech žijí. &#8222;Chceme veřejnost seznámit s příběhy lidí, na něž těžba a spalování uhlí dopadá, například v podobě zdravotních potíží. Zohledňujeme přitom i nejnovější studie českých lékařů a vědců. Regiony dotčené těžbou patří mezi ty nejchudší a sociálně nejslabší, s nejvíce postiženou krajinou i zdravím, což prokazatelně souvisí se spalováním uhlí,&#8220; řekla.
<a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/uhelna-komise/uhelna-komise--248771/">Uhelná komise</a>, která je poradním orgánem vlády, byla zřízena loni. Má <a target="_blank" href="https://www.mpo.cz/assets/cz/rozcestnik/ministerstvo/kalendar-akci-vse/2020/6/Prezencni-listina-z-5--zasedani-UK-_5-6-2020_.pdf">19 členů</a>, předsedají jí ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Havlíček po zasedání komise na začátku června v Prunéřově na Chomutovsku uvedl, že komise do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Podle Brabce doba uhelná končí. Komise se podle svého člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Uhelná komise už dříve vytvořila tři scénáře útlumu. Zpřesnit se nyní má zadání pro provozovatele energetické přenosové soustavy ČEPS, aby se mohl počet scénářů snížit. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050. &#8222;Ekologické organizace v uhelné komisi prosazují, aby byla poslední uhelná elektrárna v ČR odstavena v roce 2030 a do roku 2035 jí následovala i poslední uhelná teplárna,&#8220; uvedl na začátku června Rovenský.
Podle dnešních řečníků však uhelnou komisi tvoří převážně lidé, kteří nejsou rychlému konci uhlí nakloněni. &#8222;I přes příslib, že bude komise složená především z odborníků z různých oborů, je tvořena hlavně politiky a zástupci různých silných zájmových skupin. Zájmy komunit, vědecká obec a environmentální hnutí jsou v komisi zastoupeny jen symbolicky,&#8220; uvedli. Nově vzniklá stínová uhelná komise bude kriticky komentovat průběžné výstupy i finální doporučení, k nimž práce vládní komise směřuje, dodali.

Složení stínové uhelné komise:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alexander Ač &#8211; výzkumný pracovník CzechGlobe, tj. Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ondřej Císař &#8211; sociolog a politolog, působí v Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jitka Češková &#8211; občanka z Pardubicka, spolupracuje se spolkem Zastavme elektrárnu Chvaletice</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Hollan &#8211; astrofyzik a environmentalista, věnuje se zejména problematice klimatické změny, světelného znečištění a energeticky úsporných staveb</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jan Horáček &#8211; jaderný fyzik, působí v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd, dlouhodobě se věnuje problematice udržitelné energetik</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tomáš Kábrt &#8211; člen spolku Sokolovská beseda věnující se tématům jako demokracie, svoboda a životní prostředí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Alena Klírová &#8211; pochází z Mostecka, vystudovala ochranu a obnovu životního prostředí na střední škole Schola humanitas v Litvínově a biologii na Univerzitě Karlově v Praze</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Martin Madej &#8211; analytik Výzkumného centra AMO, vystudoval právo na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Oxfordu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Eva Richter &#8211; působí na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde mimo jiné učí kurzy zaměřené na environmentální sociologii a riziko</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Smrž &#8211; působil v Ústavu energetiky VŠCHT, zabývá se obnovitelnými zdroji energie a je aktivní v evropské asociaci EUROSOLAR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Milan Starec &#8211; občan žijící u polského dolu Turów, aktivně vystupuje proti jeho rozšiřování</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Iva Zvěřinová &#8211; výzkumnice v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, zaměřuje se na environmentální ekonomii a sociologii</td>
</tr>
</table>
Zdroj: tisková konference SUK

Uhlí

Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata

Nový energetický zákon chce odrážet zásadní změny na trhu, které vedou k decentralizaci energetiky. Čím dál víc zákazníků totiž elektřinu nejen spotřebovává, ale také vyrábí nebo ukládá. Příkladem mohou být fotovoltaické zdroje na střechách domů nebo bateriové systémy. Vyplývá to z věcného záměru zákona, který ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBQLGLK0X">vložilo</a> do připomínkového řízení.
Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován osmadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným. Z podkladů aktuálního materiálu mimo jiné vyplývá, že na věcný záměr má do poloviny příštího roku navázat návrh nového zákona.
<blockquote>&#8222;Ve srovnání se současným stavem nepochybně dojde k dalšímu významnému posunu v kumulaci rolí fyzických a právnických osob. Zákazník tak může být v jednom okamžiku i výrobcem, provozovatelem zařízení na ukládání energie, poskytovatelem flexibility a současně dodávat elektřinu jinému zákazníkovi. Všechny tyto role pak může i nemusí činit jako nepodnikající osoba nebo osoba podnikající,&#8220; píše v materiálu MPO.</blockquote>
Nová právní úprava podle něj zavede mimo jiné databázi energetických zařízení a subjektů provozujících tato zařízení, dále takzvaný institut aktivního zákazníka nebo takzvané energetické společenství, které pro své členy nebo společníky bude oprávněno vyrábět a dodávat elektřinu nebo zajišťovat dodávku elektřiny nakoupené od jiných účastníků trhu. Místo pojmu spotřebitel věcný návrh zákona používá pojem zákazník v domácnosti.
Ministerstvo slibuje, že nový zákon rozšíří také ochranu zákazníků. Připomíná, že už aktuální novela současného energetického zákona, která je právě v Poslanecké sněmovně, zavádí jako nový druh podnikání v energetice zprostředkovatelskou činnost. Nový registr zprostředkovatelů, který povede Energetický regulační úřad (ERÚ), má pomoci učistit energetický trh od takzvaných šmejdů.
Věcný záměr počítá také s dalším krokem k decentralizaci, a to s rozdělením distribučních soustav podle jejich charakteru. &#8222;V elektroenergetice se zavádí tři typy distribučních soustav na základě jejich rozdílného charakteru: regionální, lokální a uzavřené. V plynárenství pak dva typy: regionální a lokální. Práva a povinnosti provozovatelů jednotlivých distribučních soustav budou strukturována dle typu provozované distribuční soustavy,&#8220; uvedlo v materiálu MPO. Zákon má poprvé řešit také akumulaci a agregaci.
V předkládací zprávě dokumentu ministerstvo doplnilo, že věcný záměr vychází z tezí, které loni v říjnu dostala pro informaci vláda. &#8222;Do přípravy konceptu a návrhu věcného záměru energetického zákona byli zapojeni přední odborníci z oblasti energetiky a zástupci státní správy v rámci několikaměsíčních diskusí na platformě čtyř pracovních skupin a řídicího výboru. Jednání pracovních skupin se tak pravidelně účastnili zástupci subjektů působících na trhu s elektřinou, trhu s plynem a v teplárenství, ERÚ a Státní energetické inspekce. Snahou MPO je vyváženost návrhu z pohledu dopadu na jednotlivé účastníky trhu,&#8220; dodal resort.

Legislativa ČR

Nový energetický zákon má odrážet proměnu energetiky

Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.
<blockquote>&#8222;V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,&#8220; řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</blockquote>
Plynové kotle jsou ve srovnání se současnou uhelnou technologií ETI pružnější, pokud jde o provozní vlastnosti. &#8222;Jejich výhodou je schopnost najet velmi rychle do plného výkonu. Zatímco dosavadní technologie elektrárny k tomu potřebovala až půl dne, nové kotle to ze studeného stavu dokážou za 90 minut, z teplého dokonce za pouhou čtvrt hodinu,&#8220; uvedl Najvar.
Ve fázi přípravy jsou změny centrálního zásobování teplem pro Sokolov, který také odebírá teplo z Tisové. Projektuje se výstavba dvou dvou nových zdrojů. &#8222;U výstavby těchto dvou nových zdrojů na zemní plyn počítáme s termínem dokončení do zahájení topné sezony 2022/2023,&#8220; dodal Najvar. Souběžně s jejich dokončením pak bude dořešeno také zásobování teplem pro obce Královské Poříčí a Svatava.
Dodávka tepla ze Sokolovské uhelné do východní části regionu je zajištěna. &#8222;V letech 2018 a 2019 Sokolovská uhelná investovala více než miliardu korun do modernizace paroplynové elektrárny ve Vřesové. Oba její bloky tak jsou již dnes plně připraveny k provozu na zemní plyn minimálně do roku 2035. V současné době navíc připravujeme další investici, která by měla zlepšit emisní parametry této elektrárny,&#8220; řekl předseda představenstva SUAS Zbyšek Klapka.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí tak lze zásobování měst a obcí Karlovy Vary, Chodov, Nejdek, Nová Role, Vintířov nebo Nové Sedlo či Vřesová okamžitě přepojit. &#8222;Technologické rozvody ve Vřesové jsou plně připraveny na to, aby v případě potřeby bylo možné ze stávající uhelné teplárny přejít na nový zdroj. A ten bude schopen dodávat teplo ve stejném množství i technických parametrech,&#8220; dodal Klapka.
Sokolovská uhelná v současné době kvůli růstu ceny emisních povolenek ohlásila postupný útlum těžby a zpracování uhlí. Jako první by měla přijít na řadu plynárenská část kombinátu ve Vřesové. Ohlášené propouštění až 1000 zaměstnanců ale Sokolovská uhelná zatím pozastavila, protože jedná s vládou o možnostech, jak útlum zpomalit. Při nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) se obě strany dohodly, že možnosti posoudí do konce června.

Teplárenství

Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí

Společnost Veolia Energie ČR, která patří v Česku mezi přední výrobce a dodavatele tepla a elektřiny, měla v loňském roce zisk 525 milionů korun. Oproti roku 2018 šlo o pokles o miliardu. Výnosy firmě meziročně vzrostly o 1,08 miliardy (14,6 procenta) na 8,5 miliardy korun. Firma to uvedla ve výroční zprávě.
Předseda představenstva společnosti Phillippe Guitard a místopředseda představenstva a generální ředitel Josef Novák uvedli, že hospodářský výsledek firmy je oproti roku 2018 nižší zejména kvůli navýšení opravné položky k podílu na finanční investici společnosti Veolia Energie Kolín a celkově zvýšeným provozním a finančním nákladům.
<blockquote>&#8222;Rok 2019 byl opět náročný, ale dokázali jsme zajistit spolehlivé dodávky a vysoký komfort služeb spojených s výrobou a dodávkou tepelné energie s minimalizací dopadů na životní prostředí,&#8220; uvedli.</blockquote>
Loňský rok podle nich patřil k nejteplejším a kromě května byly všechny měsíce teplotně nad normálem let 1981 až 2010. Dalším negativním faktorem pro teplárenství je podle vedení firmy dramatický nárůst ceny emisních povolenek.
<blockquote>&#8222;Veolia Energie ČR vyrobila v uplynulém roce celkem 20.433 terajoulů tepelné energie. To je zhruba o sedm procent méně než v předchozím roce, což odpovídá mírnější zimě,&#8220; uvedla firma.</blockquote>
Prodej tepla společnosti v roce 2019 klesl oproti roku 2018 o 164 terajoulů (1,5 procenta) na 10.946 terajoulů, tržby za teplo a související produkty se ale zvýšily meziročně o 222 milionů na 5,069 miliardy korun.
Elektrické energie firma loni prodala 2401 gigawatthodin, což bylo o 188 gigawatthodin více než v roce 2018. Tržby za elektřinu oproti předchozímu roku vzrostly o 864 milionů na 3,27 miliardy korun. Roční objem dodávek chladu dosáhl výše 20.852 megawatthodin, což bylo o 2698 megawatthodin více než v předchozím roce. Tržby za prodej chladu v roce 2019 činily 46 milionů korun, tedy o šest milionů korun více než v roce 2018.
Skupina Veolia Energie ČR dala v roce 2019 na investice 1,2 miliardy korun. Mezi největší investiční projekty patřilo pokračování ekologizace Elektrárny Třebovice v Ostravě.
Veolia Energie ČR a její dceřiné společnosti působí v Moravskoslezském, Olomouckém, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Středočeském kraji a také v Praze. Společnost má zhruba 1600 zaměstnanců.
Do skupiny patří mimo Veolie Energie ČR také Veolia Energie Praha, Veolia Energie Kolín, Veolia Energie Mariánské Lázně, Olterm &amp; TD Olomouc nebo Veolia Průmyslové služby ČR. Celá skupina loni vytvořila konsolidovaný zisk 200,4 milionu korun, o rok dříve to bylo 1,11 miliardy korun. Výnosy skupině meziročně vzrostly o 898,7 milionu na 12,52 miliardy korun.

Veolia Energie ČR loni měla zisk 525 milionů korun

Teplárna Písek mění parovod za horkovod, letos práce za 175 milionů Kč bez DPH dokončí. Podnik letos začal také stavět nový kotel na biomasu za 100 milionů korun, na což si vzal úvěr. Příští týden začne stavět přivaděč odpadního tepla z bioplynové stanice v písecké průmyslové zóně, což bude investice 35 milionů. Za duben prodala teplárna 28 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o čtyři TJ méně. Kvůli teplé zimě zaznamenala propad tržeb. ČTK to řekla ředitelka teplárny Andrea Žáková.
Za emisní povolenky zaplatila loni teplárna 30,2 milionu Kč, o 5,8 milionu víc, než plánovala. &#8222;Jejich cena často kolísala a odvíjela se od velkých ekonomických a politických změn, zejména vlivem brexitu a vývojem německé energetiky,&#8220; uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Karel Vodička.
Ceny povolenek podle něj nejvíc ovlivnily hospodářský výsledek. Teplárna skončila ve ztrátě po zdanění 2,5 milionu Kč, předloni byl zisk tři miliony. Dividendu akcionářům za loňský rok teplárna nerozdělila, řekla Žáková. Výnosy loni vzrostly o necelých pět procent na 198,4 milionu. Letos plánuje podnik zisk 622.000 Kč.
Po topné sezoně 2019 až 2020 chce odstavit uhelný kotel K12 a příkon druhého snížit na 20 megawattů (MW). Teplárna proto postavila záložní pětimegawattový plynový kotel za téměř osm milionů korun.
Letos dokončí teplárna přechod z parovodu na horkovod. Práce začaly v roce 2018, dotace kryje 40 procent nákladů. Teplárna začala rovněž stavět kotel na biomasu, jenž podle vedení posílí energetický mix paliv, zefektivní výrobu a sníží uhlíkovou stopu.
Písecká teplárna, v níž 75,5 procenta akcií vlastní město, prodala loni 323 TJ tepla, meziročně o šest TJ méně. Podnik s 87 zaměstnanci loni investoval 53 milionů Kč. Má 553 odběratelů, zásobuje 8188 bytů, vyplývá z výroční zprávy. Letos je cena tepla vyšší o dvě procenta, loni lidé platili 644 Kč za gigajoule.

Výsledky hospodaření společnosti (v tis. Kč):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
<td valign="middle">2011</td>
<td valign="middle">2010</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">výnosy</td>
<td valign="middle">198.413</td>
<td valign="middle">189.487</td>
<td valign="middle">200.307</td>
<td valign="middle">196.507</td>
<td valign="middle">197.636</td>
<td valign="middle">188.270</td>
<td valign="middle">208.676</td>
<td valign="middle">212.339</td>
<td valign="middle">215.972</td>
<td valign="middle">253.041</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">náklady</td>
<td valign="middle">200.981</td>
<td valign="middle">186.411</td>
<td valign="middle">187.921</td>
<td valign="middle">189.467</td>
<td valign="middle">190.425</td>
<td valign="middle">177.593</td>
<td valign="middle">198.012</td>
<td valign="middle">200.041</td>
<td valign="middle">204.018</td>
<td valign="middle">238.732</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">zisk před zdaněním</td>
<td valign="middle">-1309</td>
<td valign="middle">3814</td>
<td valign="middle">15.259</td>
<td valign="middle">8475</td>
<td valign="middle">7210</td>
<td valign="middle">10.678</td>
<td valign="middle">10.664</td>
<td valign="middle">12.298</td>
<td valign="middle">11.954</td>
<td valign="middle">14.308</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárna Písek

Písecká teplárna staví kotel na biomasu, začne také využívat teplo z nedaleké bioplynové stanice

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dnes schválila zúžení vytypovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu, tak jak ho na začátku června doporučil poradní panel expertů, který byl zřízen z podnětu správy. Stavba tak má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit &#8211; Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Finální slovo o zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři bude mít vláda.
SÚRAO na začátku června uvedlo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu. Podle informací ČTK vychází z hodnocení zatím nejvhodněji lokalita Janoch u Temelína.
Dosud se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách, počet možných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu tak podle návrhu vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.
Z ankety, kterou ČTK udělala na začátku června po zveřejnění doporučení poradního týmu expertů, vyplývá, že většina obcí, kterých se stále možnost vzniku úložiště v jejich okolí týká, jeho možný vznik i nadále kritizuje a hodlá proti němu dál bojovat. Obce z lokalit, které panel do užšího seznamu nezahrnul, rozhodnutí opatrně vítají.
<a target="_blank" href="https://www.surao.cz/o-nas/rada-surao/">Rada SÚRAO</a> je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), členy jmenuje ministr. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá ji náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků.