V Česku za podpory státu začíná výzkum možností akumulace energie do plynovodů. Přebytky čisté energie vyráběné z obnovitelných zdrojů (OZE) má být prostřednictvím technologie P2G (Power-to-Gas) možné ukládat do plynárenské soustavy a znovu je využívat. V tiskové zprávě to dnes sdělil Český plynárenský svaz (ČPS).
Výsledky společného projektu ČPS, společnosti EGÚ Brno a Vysokého učení technického v Brně, jenž podpořila Technologická agentura ČR částkou téměř 5,5 milionu korun, mají být známy do konce příštího roku. <a target="_blank" href="https://www.ujv.cz/cs/akordeonovy-seznam/technologie-power-to-gas-p2g-11354">Technologie P2G</a> funguje na principu přeměny elektrické energie na vodík či syntetický metan, které lze následně vtláčet do distribuční plynárenské soustavy nebo uskladnit v podzemních zásobnících plynu.
<blockquote>&#8222;Jak evropské, tak i české plynárenství počítá s postupnou náhradou zemního plynu rostoucím podílem zelených plynů, zejména biometanem, vodíkem nebo syntetickým metanem,&#8220; uvedla výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
Česká plynárenská soustava je podle ní nyní připravena na přepravu, distribuci a skladování zemního plynu s příměsí vodíku až do výše dvou procent.
<blockquote>&#8222;Studie nám ale mimo jiné odpoví na otázku, o kolik můžeme tento podíl do budoucna ještě zvýšit a jaké technologické změny by k tomu byly případně potřeba,&#8220; dodala Kovačovská.</blockquote>
Cílem výzkumného projektu je mimo jiné posoudit konkrétní přínosy a možnosti uplatnění P2G v rámci naplňování emisních a dekarbonizačních cílů Evropské unie.
<blockquote>&#8222;Chceme rovněž zmapovat možnosti nasazení technologie v jednotlivých lokalitách ČR a vytvořit k tomu metodický nástroj pro ministerstvo průmyslu a obchodu,&#8220; uvedl člen správní rady EGÚ Brno Tomáš Špaček.</blockquote>
Výstupy projektu podle něj mají také plnit roli strategického dokumentu pro tvorbu legislativních úprav souvisejících zákonů a úprav technických norem.
Projekt s oficiálním názvem Výzkum uplatnitelnosti akumulace energie pomocí technologie P2G uspěl loni v létě mezi více než 140 přihlášenými projekty ve třetí veřejné soutěži Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA. Tu organizuje Technologická agentura ČR, která mezi 47 vybraných projektů rozdělí celkem 735 milionů korun.

Akumulace energie

Svaz: V ČR začíná výzkum možností akumulace energie do plynovodů

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích v Česku byl loni opět rekordní. Celkem bylo zobchodováno 26,85 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 7,8 procenta více než v roce 2019. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE), který krátkodobý trh s energiemi organizuje. Zásadní vliv na tento nárůst měl podle společnosti objem obchodů na takzvaném vnitrodenním trhu s elektřinou, který byl loni čtyřikrát vyšší než předloni a dosáhl nového ročního maxima ve výši 4,44 TWh.
Firma uvedla, že celková hodnota odpovídá více než 40 procentům roční tuzemské čisté spotřeby elektřiny. Čistá (netto) spotřeba elektřiny nepočítá s elektřinou spotřebovanou při výrobě a se ztrátami v sítích a přečerpávacích vodních elektrárnách.
Prostřednictvím vnitrodenního trhu mohou obchodníci vyrovnávat svou obchodní pozici v době velmi blízké hodině dodávky, čímž tento trh doplňuje denní trh. Denní trh s elektřinou představuje platformu, prostřednictvím které mohou obchodníci podle potřeby řešit svůj přebytek nebo nedostatek elektřiny.
V roce 2020 bylo na platformě denního trhu zobchodováno 22,41 TWh elektřiny, meziročně o 5,8 procenta méně, uvedl OTE. Průměrná cena obchodů na denním trhu s elektřinou byla loni 33,62 eura (asi 880 Kč) za megawatthodinu. Proti roku 2019 tak byla o 16 procent nižší. Ke konci roku mělo přístup na krátkodobé trhy s elektřinou 120 účastníků trhu.
Na vnitrodenním trhu s plynem pak bylo podle OTE loni zobchodováno 4,31 TWh, o 7,7 procenta meziročně méně. Vedle vnitrodenního trhu s plynem organizuje operátor trhu také trh s flexibilitou. Ke konci loňského roku mělo přístup na krátkodobý trh s plynem 104 účastníků.
<blockquote>&#8222;V roce 2020 jsme úspěšně uvedli do provozu mobilní aplikaci pro obchodování na vnitrodenním trhu s plynem, která je dostupná pro operační systémy Android a iOS,&#8220; řekl vedoucí obchodního odboru OTE Jakub Šrom.</blockquote>
V letošním roce OTE plánuje spuštění mobilní aplikace také pro obchodování na vnitrodenním trhu s elektřinou.
OTE působí na trhu s elektřinou v ČR od roku 2001 a na trhu s plynem od roku 2010. Od roku 2002 organizuje obchodování na denním a později i na vnitrodenním a blokovém trhu s elektřinou a od roku 2010 také na denním a vnitrodenním trhu s plynem.
Jediným akcionářem a vykonavatelem vlastnických práv OTE je ministerstvo průmyslu a obchodu. Od roku 2013 OTE také vyplácí podporu obnovitelným zdrojům energie na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Trh s elektřinou

Objem obchodů s elektřinou na krátkodobých trzích byl loni rekordní

Společnost NET4GAS zahájila provoz nového plynovodu vedoucího přes Ústecký a Plzeňský kraj. Nová infrastruktura vybudovaná v projektu Capacity4Gas posiluje propojení České republiky a celého regionu střední a východní Evropy se západoevropskými plynárenskými trhy, a zajišťuje tak přístup k diverzifikovaným dodávkám plynu. Informovala o tom dnes společnost na svém <a target="_blank" href="https://www.net4gas.cz/cz/media/tiskove-zpravy/zpravy/spolecnost-net4gas-zahajila-provoz-plynovodu-capacity4gas.html">webu.</a> Náklady na projekt přesáhly 540 milionů eur (přes 14 miliard korun).
Plynovod mezi Horou Sv. Kateřiny na Mostecku a Přimdou na Tachovsku měří 150 kilometrů. Projekt nazvaný Capacity4Gas je největším samostatnou investiční akcí v historii společnosti.
První etapa zahrnovala výstavbu nové kompresní stanice Otvice, propojení s novým německým plynovodem EUGAL nedaleko hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny a rozšíření měřicí stanice v Lanžhotě na česko-slovenské hranici. Všechna tato zařízení byla uvedena do provozu v prosinci roku 2019, uvedla společnost.
<blockquote>&#8222;Realizace projektu zároveň zvyšuje strategickou roli České republiky v oblasti mezinárodního tranzitu plynu, a to i s ohledem na možnou budoucí přepravu obnovitelných plynů, včetně vodíku,&#8220; uvedla firma na webu.</blockquote>
Přístup nová plynárenská infrastruktura zajistí k plánovaným terminálům pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu.

Plynárenství

Společnost NET4GAS zahájila provoz nového plynovodu

Dneškem nabývá účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Normu připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle úřadu patří mezi klíčové změny předlohy zřízení takzvaného Modernizačního fondu, který bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU. Vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 až 2030.
<blockquote>&#8222;Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce peněz z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021 až 2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze půjdou mimo jiné na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky,&#8220; sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.</blockquote>
Předregistrační výzvy spustilo ministerstvo na konci listopadu 2020, projektové záměry mohou zájemci podávat do letošního 1. února. První ostré výzvy by měly být vypsány v prvním čtvrtletí letošního roku. Projekty budou financovány z devíti samostatných programů. Největší alokaci má mít program na podporu nových obnovitelných zdrojů energie.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že v závislosti na ceně emisních povolenek, které loni dosáhly rekordních hodnot, může objem peněz, které budou ve z prodeje povolenek ve fondu k dispozici, stoupnout zhruba na 150 miliard korun. &#8222;Druhou významnou novoroční změnou je zavedení mechanismu kompenzací nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí,&#8220; uvedla Pospíšilová.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">stoupla</a> cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).
Aktuální novela dále mimo jiné stanoví, že pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. &#8222;K již platným novinkám novely pak patří například takzvaný opt-out, tedy vyřazení menších zařízení ze systému EU ETS. Těmto zařízením tak odpadají některé náklady na administrativu a nákup povolenek,&#8220; dodala Pospíšilová.

Legislativa ČR

Novela o povolenkách nabývá účinnosti, zřizuje Modernizační fond

Letošní výroba elektřiny z tuzemských jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech dnes překonala 30 terawatthodin (TWh), tuto hodnotu pokořila druhý rok po sobě. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/daniel_benes/status/1344647317618569216">twitteru</a> to uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Obě elektrárny dohromady pokrývají zhruba dvě pětiny spotřeby elektřiny v ČR.
<blockquote>&#8222;Dnes jsme překonali 30 TWh elektřiny vyrobené za rok z bezemisních zdrojů. I přes obtížnější řešení odstávek našich jaderných elektráren způsobené pandemií covidu-19 se nám podařilo překročit tuto hranici druhý rok po sobě. Skupina ČEZ pokračuje na cestě k bezemisní energetice,&#8220; napsal dnes Beneš.</blockquote>
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Dukovanská jaderná elektrárna se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987. Aktuálním tématem je stavba nového dukovanského bloku, který by měl ty stávající nahradit. Jaderná elektrárna Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, ČEZ elektrárnu spustil v prosinci 2000.

Výroba elektřiny z jaderných elektráren v ČR v posledních letech
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">TWh</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">přes 30</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">30,2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">29,9</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">28,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">24.1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">26,8</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČEZ

Jaderné elektrárny

Výroba z jaderných zdrojů v ČR druhý rok po sobě překonala 30 TWh

Česká energetika má za sebou v mnoha ohledech náročný a přelomový rok, který i přes koronavirou krizi přinesl několik rozhodnutí a velkých výzev do příštích let. Shodli se na tom oborové svazy, které oslovila ČTK. Jejich zástupci zmínili mimo jiné plán přestat v ČR využívat uhlí v roce 2038 nebo zpřísněné evropské klimatické cíle. Ústředním tématem podle nich byla také příprava tendru na nový jaderný blok v Dukovanech.
<blockquote>&#8222;Oblast energetiky, stejně jako mnoho dalších sektorů, letos čelila bezprecedentní výzvě kvůli šíření covidu-19 a jeho dopadů na ekonomiku. Domníváme se, že energetici na všech úrovních zvládli vše opravdu se ctí, což vnímáme jako jeden z nejpozitivnějších aspektů,&#8220; řekla tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory ČR Lenka Janáková.</blockquote>
Komora podle ní přivítala, že Česko má po letošku jasno, jaká bude budoucnost uhlí v jeho energetice. &#8222;Doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí nejpozději v roce 2038, které se nerodilo snadno, je výsledkem mnoha kompromisů a pár let zpátky by bylo jen těžko představitelné. To dá sektoru potřebnou jasnější perspektivu a směřování,&#8220; dodala Janáková.
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa uvedl, že za největší událost končícího roku vnímá způsob, jakým EU jako celek zareagovala na ekonomický propad v důsledku koronavirové pandemie. &#8222;Shodu, že řešení klimatické krize je zároveň nejlepším receptem na ekonomickou obnovu a bleskové nasměrování bezprecedentních objemů peněz na čisté technologie považuju za velmi pozitivní a progresivní. Česko a východní státy EU jsou zde trochu ve vleku těch progresivnějších států, ale aspoň už se nevzpouzíme, už jsme tu příležitost pochopili, zdá se,&#8220; dodal.
Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý označil za klíčové navázání spolupráce s Teplárenským sdružením ČR za účelem podpory přechodu tepláren na zemní plyn. &#8222;Po vypjatém pandemickém roce 2020 očekáváme postupný návrat k normálu. Ať už proto, že nemoc časem a s očkováním odezní, či proto, že se naše obchodní, pracovní i osobní modely epidemickému standardu přizpůsobí,&#8220; uvedl.
Svaz průmyslu a dopravy podle ředitele Sekce hospodářské politiky Bohuslava Čížka mimo jiné uvítal, že vláda schválila podmínky pro poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročná odvětví ohrožená únikem uhlíku, jako mají již několik let zavedeny sousední země. &#8222;Otázka zajištění souvisejících financí bohužel ale zatím dořešena není,&#8220; uvedl.
<blockquote>&#8222;Zásadní zákony pro další směřování energetiky je energetický zákon a zákon o podporovaných zdrojích energie, které oba dlouho čekají na projednání Poslaneckou sněmovnou. Vítáme, že se věcný záměr energetického zákona podařilo projednat, je však třeba usilovně pracovat na jeho paragrafovém znění, kde nás čeká ještě spousta práce,&#8220; doplnil.</blockquote>
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka pak letošní rok potvrdil mimo jiné rostoucí zájem o fotovoltaiku u domácností, která roste meziročně dvojnásobným tempem. &#8222;Přidávají se také podniky, které využily poslední možnost získat podporu v rámci operačních programů. Rok 2020 potvrdil také zájem o čistou mobilitu. Přibylo více než 2000 nových registrací čistých elektromobilů a desítky instalovaných dobíjecích stanic. Zatím je to sice kapka v moři fosilních automobilů, přesto trend nástupu elektrické mobility bude v následujících letech stále více posilovat,&#8220; dodal.

Energetika v ČR

Energetici v roce 2020 řešili covid, útlum uhlí i klimatické cíle

Před 20 lety, 1. ledna 2001, vznikl na základě nového energetického zákona vyčleněním oddělení z ministerstva průmyslu a obchodu a z ministerstva financí Energetický regulační úřad (ERÚ). Činnost zahájil 28. února 2001, sídlo má v Jihlavě, dislokovaná pracoviště pak v Praze a Ostravě. ERÚ zčásti reguluje ceny energií, stanovuje podporu pro obnovitelné zdroje a uděluje licence pro působení na trhu a aktéry trhu dozoruje. Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.
Úřad řídí rada ERÚ, která má pět členů. Rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku srpna 2017. Nahradila tak tehdejší předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát. Radní a předsedu rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů rady je pět let. Každý rok je jmenován nový radní namísto toho, kterému končí funkční období. Do funkce předsedy rady je radní jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v radě, nejvýše však na dobu tří let. Současným předsedou rady ERÚ je od loňského srpna Stanislav Trávníček.
Rada rozhoduje hlasováním, každý radní má jeden hlas. Usnesení rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň tři radní. Rada ERÚ se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. ERÚ hospodaří jako samostatná kapitola státního rozpočtu.

Úřady a instituce

Před 20 lety vznikl Energetický regulační úřad (ERÚ)

Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače přebírá od polostátní společnosti ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Ihned chce začít s modernizací. Ekologické organizace usilují o co nejrychlejší ukončení provozu Počerad.
Elektrárnu přebírá Vršanská uhelná o tři roky dříve, než bylo plánováno. Původní dohodnutá cena dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun. &#8222;Modernizace začne bezprostředně po převzetí elektrárny. Aktuálně připravujeme potřebnou dokumentaci a probíhá také výběr dodavatelů pro jednotlivé části ekologizace. Cílem je opravit elektrárnu tak, aby do budoucna splnila přísnou evropskou legislativu,&#8220; řekla ČTK mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.
Investice v řádu jednotek miliard korun chce nový majitel směřovat hlavně do snížení emisí a opatření na snížení prašnosti. &#8222;Proběhne např. oprava turbín či kotelny. Počítáme také s důsledným monitoringem všech emisí. Jednáme s univerzitami o možnostech aplikovaného výzkumu přímo v elektrárně,&#8220; uvedla mluvčí.
Elektrárna bude po opravách podle mluvčí splňovat naprostou většinu požadavků nové směrnice platné od poloviny roku 2021. &#8222;Výjimkou jsou emise rtuti, u kterých by další nevelké snižování vyžadovalo neúměrně vysokou investici. Evropská směrnice však právě na takovou situaci pamatuje a umožňuje elektrárnám získat částečnou a časově omezenou výjimku,&#8220; řekla mluvčí.
O výjimce bude rozhodovat ústecký krajský úřad. První ústní jednání bylo naplánováno ještě se zástupci ČEZ na prosinec, kvůli situaci kolem covidu se přesunulo na leden. &#8222;To je v zásadě pozitivní vývoj, protože ČEZ má mnohem větší politickou sílu než Sev.en, a to riziko, že vybojují (zástupci ČEZ) výjimku ještě dříve, než předají elektrárnu, bylo pro nás nepříjemné,&#8220; řekl ČTK Jan Rovenský z Greenpeace.
Počerady leží mezi Louny a Mostem. V elektrárně pracuje zhruba 240 lidí. Podle Greenpeace česká energetická soustava elektrárnu nepotřebuje. &#8222;My budeme nadále usilovat o co nejrychlejší ukončení provozu jak Počerad, tak Chvaletic. Elektrárny, které jsou v nejhorším stavu, mají nejvyšší emise, proto by měly skončit jako první,&#8220; uvedl Rovenský.
Hnutí Arnika v říjnu oznámilo, že Počerady byly loni po elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Počerady jsou také s Prunéřovem a Tušimicemi ze skupiny ČEZ i největším českým zdrojem skleníkových plynů, uvedlo. Žebříčky provozů z hlediska vypouštěných látek znečišťujících ovzduší sestavuje Arnika každoročně z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).
Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří Počerady k největším uhelným elektrárnám v zemi. &#8222;Elektrárna je součástí kritické infrastruktury ČR. Chceme ji opravit a provozovat především jako nezbytný zdroj elektrické energie pro podniky, instituce a občany ČR a pojistku pro českou přenosovou soustavu,&#8220; uvedla mluvčí.

Elektrárny v ČR

Vršanská uhelná chce začít s modernizací uhelné elektrárny Počerady

Požár po výbuchu v elektrárně a teplárně Kolín hasiči zatím stále nemají pod kontrolou. Likviduje ho 18 jednotek hasičů, vrtulník s takzvaným bambi vakem nemohl zasáhnout kvůli husté zástavbě v okolí. Nejsou hlášeni žádní zranění, záchranáři jsou ale na místě. Výbuch vznikl na takzvané zauhlovací cestě a poškodil budovu. Je možné, že vybuchl uhelný prach, řekly ČTK mluvčí středočeských hasičů Tereza Fliegerová a mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová.
Radnice vyzývá rozhlasem obyvatele městské částí Zálabí, aby kvůli požáru nevětrali. Město pokryl dým, rozšířil se v něm zápach. Nejbližší ulice kolem elektrárny jsou zasaženy výrazně, dým snížil viditelnost podobně jako při mlze. Místní se chodí na požár dívat, pořizují fotografie a videa.
Výbuch vznikl krátce před 11:00. &#8222;Došlo k výbuchu na zauhlovací cestě, je poškozena budova, kde je zauhlování, dole jsou kotle,&#8220; řekla Fliegerová. Podle informací policie se nejprve vznítil a poté vybuchl uhelný prach. Vyjádření společnosti Veolia ČTK zjišťuje.
Hasiči vyhlásili nejdříve druhý, následně třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř možných. Na místě kvůli pokračujícímu zásahu zůstávají dvě posádky záchranářů, řekla ČTK po 12:00 Effenbergerová.
Veolia Energie Kolín se zabývá výrobou tepla a elektrické energie. Teplem zásobuje většinu kolínských průmyslových podniků, městských budov a organizací a také většinu obyvatel. Jaký dopad bude mít výbuch na provoz a dodávky tepla, ČTK zjišťuje.

V kolínské elektrárně po výbuchu hoří, nikdo se nezranil

Část České republiky zasáhl v neděli a v noci na dnešek silný vítr. Bez proudu zůstává dopoledne zhruba 18000 domácností, problémy jsou v Pardubickém, Olomouckém, Jihomoravském a Zlínském kraji a na Vysočině. Kvůli popadaných stromům jsou zavřené některé silnice, nejezdí horní úsek lanovky na Sněžku. Hasiči zaznamenali od neděle stovky výjezdů kvůli počasí. Výstraha před větrem platí zejména na Moravě až do dnešního večera.
Společnost E.ON měla ráno 34 poruch na vedení vysokého napětí, což znamenalo téměř 12000 domácností bez dodávek proudu. Týká se to více než 5500 domácností ve Zlínském kraji a přes 4000 míst na jihu Moravy. ČEZ měl bez proudu 6000 domácností, především na Chrudimsku, Orlickoústecku, Jesenicku a Havlíčkobrodsku. Technici na odstranění poruch pracují.
Hasiči od neděle odstraňovali hlavně stromy a větve popadané na silnice. Přesto jsou některé úseky neprůjezdné. Na Vysočině bylo ráno zavřených sedm komunikací, mezi nimi například silnice II/353 od sjezdu z dálnice D1 na 119 kilometru k Rytířsku a mezi obcemi Zhoř a Stáj. V Pardubickém kraji řidiči neprojedou po silnici II/337 v úseku Padrťský Mlýn &#8211; Bojanov na Chrudimsku. Podobně brání stromy provozu mezi Vortovou v témže okrese a Herálcem. Na několika místech do stromů narazila auta, nehody byly bez zranění.
<figure id="attachement_15653" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_24-800x539.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_24-800x539.jpg" alt="Vedení vvn ČEPS" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Hasiči museli také například odstranit a provizorně upevnit utržené plechy nebo lepenku ze střech. V Holetíně spadly na osobní automobil dva telefonní sloupy. Časně ráno hořel seník v Kamenci u Holic na Pardubicku, silný vítr komplikoval hašení.
Horní úsek lanovky na Sněžku nejezdil už o víkendu a kvůli větru nebude v provozu ještě asi dva dny. Spodní úsek funguje. Turisté mohou v Krkonoších využívat i některé další lanovky. Ve SkiResortu Černá hora &#8211; Pec je v provozu kabinová lanovka z Janských Lázní na Černou horu a sedačková lanovka Zahrádky v Peci pod Sněžkou, a to pro pěší a až připadne sníh tak i pro běžkaře, uvedli dnes zástupci SkiResortu.
Silný vítr je od neděle. Podle meteorologů dosáhl nejvyšší náraz rychlosti kolem 145 kilometrů za hodinu na Sněžce, vítr foukal také v Jeseníkách, Beskydech nebo na Českomoravské vrchovině. Dnes bude vítr pokračovat na severních horách a na Českomoravské vrchovině, místy se může přidat i slabé sněžení. Po vánočním ochlazení leží na horách mezi pěti a 15 centimetry sněhu.