Polským bateriím slábne opora v kapacitním trhu. Investoři hledají jistotu u obchodníků

Polský kapacitní trh pomohl rozběhnout velké bateriové projekty, jeho přínos pro nové investice se ale mění. Majitelé proto vedle plateb za dostupný výkon hledají dlouhodobé smlouvy, které jim dají předvídatelnější výnosy a usnadní financování. Příkladem jsou nedávné aktivity společností Actis, DRI, Greenvolt a Statkraft. Ukazují, že baterie se v Polsku stávají nejen součástí energetické infrastruktury, ale také aktivem, jehož hodnota závisí na tom, kdo a za jakých podmínek dokáže obchodovat s jeho flexibilitou.

Polský kapacitní trh odměňuje provozovatele za to, že v době potřeby zpřístupní soustavě výkon. Pro projekt s vysokými počátečními náklady může dlouhodobá smlouva vytvořit stabilní základ příjmů, který doplňuje výnosy z obchodování s elektřinou a poskytování flexibility.

Polský kapacitní mechanismus zavádí  korekční koeficient, jímž se určuje, jakou část výkonu mohou účastníci nabídnout v aukci. V polské aukci na dodávky od roku 2030 činil u baterií 13,39 procenta; rok předtím činil 60 procent a o dva roky dříve 95 procent.

Samotná aukce byla v druhém kole uzavřena s cenou 465,02 zlotého (2 585 korun českých) za kilowatt a rok, oproti 223,77 zlotého (1 244 korun) v předchozím ročníku. Vyšší cena tedy automaticky neznamená vyšší celkový příjem pro baterie. Rozhoduje také objem výkonu, za který lze platbu získat.

Význam kapacitních smluv přesto zůstává patrný. Společnost R.Power, přední developer na polském trhu, získala v aukci na dodávky od roku 2030 sedmnáctileté kontrakty pro pět bateriových projektů s celkovým výkonem 1 012 MW a kapacitou 4 032 MWh. Jejich provoz musí začít nejpozději v roce 2030.

Dlouhodobý kontrakt může projektu poskytnout důležitou příjmovou základnu. Postupné snižování uplatnitelného výkonu korekčním koeficientem ovšem snižuje možný zisk z kapacitního mechanismu. Investoři tedy potřebují další způsoby, jak stabilizovat výnosy.

Obchodníci přebírají část tržního rizika

Jedním z nich je tollingová smlouva. V takovém uspořádání získává obchodník právo rozhodovat, kdy se baterie nabije a kdy elektřinu prodá, zatímco majitel získává předvídatelnější příjem. Statkraft a Greenvolt Power uzavřely desetiletou smlouvu pro dva projekty Ełk a Turośń Kościelna, každý o výkonu 200 MW a kapacitě 800 MWh.

Statkraft bude řídit jejich nabíjení a vybíjení na energetických i flexibilních trzích. Greenvolt si vedle toho ponechává příjmy z polského kapacitního trhu, takže smlouva představuje další zdroj dlouhodobě předvídatelných výnosů. Firmy dohodu označily za dosud největší veřejně oznámenou smlouvu tohoto typu v Evropské unii. Pro Statkraft jde zároveň o první velký kontrakt na baterie v Polsku.

Pro investora je podstatné, že taková smlouva může snížit nejistotu výnosů z obchodování. Zároveň ale nejde o bezplatnou pojistku, protože pokud obchodník rozhoduje o provozu baterie, přebírá také část potenciálu jejího tržního výnosu. Konkrétní finanční podmínky dohod Greenvoltu a Statkraftu zveřejněny nebyly.

Jinou podobu investičního příběhu představuje již zmiňovaná skupina R.Power. Podle polského média uzavřela desetiletou smlouvu o optimalizaci baterie s cenovou podlahou pro projekt Dzięgielewo. Takové uspořádání může spojit minimální garantovaný příjem s možností, aby majitel těžil z výnosů nad stanovenou hranicí. Veřejně dostupné podklady ale neumožňují srovnat finanční podmínky této dohody s čistým tollingem.

Infrastrukturní fondy vstupují do rozpracovaných projektů

Předvídatelnější výnosy pomáhají vysvětlit, proč se o bateriové projekty zajímají také infrastrukturní investoři. Actis získal od společnosti DRI projekt Kozienice o výkonu 112 MW a kapacitě 518 MWh, který je připraven ke stavbě, a podepsal dohodu o projektu Trzebinia o výkonu 132 MW a kapacitě 623 MWh, jehož převod má následovat po uvedení do provozu.

Oba projekty mají podle oznámení Actisu sedmnáctileté, inflačně indexované smlouvy z kapacitního trhu. Tím se jejich ekonomika neopírá pouze o budoucí vývoj cen elektřiny a výnosy z optimalizace provozu. Rozdílná fáze projektů zároveň ukazuje, že investor může vstoupit jak do připravené stavby, tak do aktiva, jehož dokončení ještě čeká.

Polský bateriový trh přechází od samotného zajištění kapacitních příjmů k pečlivějšímu skládání výnosů a rizik. Pro investory je důležitá kombinace dlouhodobé smlouvy, technické připravenosti a schopnosti baterii efektivně provozovat.

Česká aukce začne s jinak nastavenými pravidly

Polská zkušenost je zajímavou ukázkou pro Česko, které připravuje kapacitní mechanismus. Evropská komise jej schválila 16. července 2026 jako první mechanismus podle rámce CISAF. Český systém má fungovat deset let, přičemž jednotlivé kapacitní smlouvy mohou trvat až patnáct let.

Mechanismus je otevřený výrobním zdrojům, úložištím, přeshraniční kapacitě i řízení spotřeby. Kapacitu budou vybírat soutěžní aukce. První dodávkové období má trvat od listopadu 2030 do října 2031. Náklady se budou hradit z poplatků spotřebitelů a Evropská komise odhadla celkový rozpočet na 3,1 až 6,2 miliardy eur podle výsledků aukcí a potřeb soustavy.