Distributoři už v pololetí připojili více fotovoltaik než za celý loňský rok
Zájem o solární elektrárny v Česku nepolevuje. Distributoři během prvního pololetí připojili do sítě téměř 46.000 nových fotovoltaických zdrojů, což je v součtu o téměř čtvrtinu více než za celý loňský rok. Distributoři proto dál posilují své instalační kapacity i investice do sítě. Vyplývá to z informací firem pro ČTK. Nyní je v ČR připojeno do sítě více než 116.000 fotovoltaik.
Největší distributor v zemi ČEZ Distribuce v prvním pololetí připojil do sítě rekordních 27.628 nových fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 298 megawattů (MW). Počet připojených zařízení je tak u firmy už za pololetí skoro o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok. Celkový počet žádostí, které ČEZ za letošní pololetí obdržel, byl navíc ještě o bezmála 8000 vyšší. Tyto žádosti zatím čekají na vyřízení. Hlavní část nových elektráren tvoří podle distributorů střešní instalace na rodinných domech. Kolem 95 procent žádostí o připojení se týkalo mikrozdrojů do deseti kilowattů na hladině nízkého napětí.
„Celkový objem investic jsme letos navýšili na 16 miliard korun, z toho 6,5 miliardy korun investujeme do nutných úprav pro posílení sítí z důvodu zvýšeného počtu žádostí na připojení výroben,“ řekl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík.
Rekordní čísla zaznamenala i distribuční společnost EG.D. Za prvních šest měsíců roku připojila 16.500 nových zařízení, což je o 5000 více než za celý loňský rok a o 13.000 více v porovnání s rokem 2021.
„Abychom situaci zvládli, spolupracujeme dohromady se státní správou, regulátorem, kolegy z jiných distribucí i dalšími institucemi. Pomohlo nám i to, že jsme zavedli řadu kroků pro zlepšení situace,“ řekl místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada. Firma pro urychlení procesu například posílila kapacity pro připojování nebo spustila takzvanou mapu připojitelnosti, v níž si zákazníci mohou ověřit možnost připojení svého zdroje. Podle společnost nyní proces od žádosti o uvedení do trvalého provozu po připojení solární elektrárny trvá v průměru 20 dní.
Rekordní počet nových připojení hlásí i společnost PREdistribuce, která pokrývá hlavní město. Během pololetí v Praze přibylo 1705 nových solárních elektráren s výkonem 13,7 MW. Jde o více než dvojnásobek toho, co bylo připojeno za celý rok 2022. V drtivé většině případů šlo podle firmy o zařízení s výkonem do deseti kilowattů.
„Stále platí, že hlavním městě žádné potíže s připojením fotovoltaických elektráren nejsou. V Praze žádosti o připojení neodmítáme. V metropoli je totiž situace s výstavbou fotovoltaických elektráren poněkud odlišná, což je dáno městským charakterem lokality,“ řekl mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.
Prudký nárůst počtu nových zdrojů v soustavě vedl už také k prvním potížím v jejím fungování. Provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS odpojil během Velikonoc stovky tuzemských fotovoltaických elektráren na dvě hodiny od sítě. Důvodem byl nevyrovnaný výkon v elektrizační soustavě. Šlo o první případ, kdy ČEPS podobné omezení v reálném provozu využil.
Mohlo by vás zajímat:
Za chvíli bude FVE na každé králikárně a na každém kurníku. To se budou lidi divit....
Proč by se měli divit lidi, hlavně se budou divit uhelné a jaderné elektrárny, protože půl roku budou muset výrazně omezovat svou výrobu. Jen letos bude připojenou cca 100.000 střešních FVE, a celkový letos instalovaný výkon nových FVE dosáhne 1,2 GW = 1,2 TWh/rok. Pořád je to jen začátek, distribuční společnosti už schválily k připojení 18 GW nových FVE.
18 GW? To číslo jste vzal kde? Já tipuju na prst...
Bláho, podívejte se na následující graf, na kterém máte znázorněnou spotovou cenu elektřiny v Nizozemí a současně výrobu jaderné elektrárny Borselle tamtéž. Jak z něj můžete vidět, ani při spotové ceně -500 €/MWh k žádnému omezení výroby této jaderné elektrárny nedošlo: energy-charts. info/charts/price_spot_market/chart.htm?l=en&c=NL&interval=month
Víte proč? Protože ta elektrárna za spotové ceny elektřinu neprodává, takže ji takové krátkodobé výkyvy vůbec netrápí. Vaše tvrzení "půl roku budou muset výrazně omezovat svou výrobu" je tedy nepravdivé.
Kdyby to nebyl stařík ze 70. let ale moderní jaderná elektrárna, mohla by na snížení výkonu po dobu záporných cen ještě pěkně vydělat, takto "jen" nic neprodělá, protože se jí tyto krátkodobé výkyvy netýkají.
Emile, aktuální stav není rozhodující, zatím se efekt každodenních přebytků neprojevil, toto byl jen nahodilý jev, který nelze systémově při obchodování využít. Během několika let budou tyto přebytky každodenní, na to budou reagovat obchodníci, kteří změní zcela nákup EE. V ČR bude do sítě postupně připojeno již povolených 18 GW FVE ty sice vyrobí za rok 18 TWh/rok, tj. cca 30% celkové spotřeby ČR. Ale ta výroba je silně kumulovaná do období březen - září. V tomto období bude podíl spotřebované EE z FVE více jak 50%. Největší podíl FVE dosáhnou od 10:00 do 16:00, kdy 18 GW pokryje v pohodě veškerou spotřebu ČR. DO roku 2030 bude mít velká část RD, bytových domů, firem vlastní FVE + firmy budou uzavírat PPA smlouvy na OZE energii. Uhelky budou postupně končit po roce 2025 a JE začnou budovat elektrolyzéry na výrobu H2. Protože v letních měsících od 10:00 - 16:00 nebude o jejich vyrobenou EE zájem.
Bláho, jak dopadají vaše věštby co a jak "bude" "během několika let" není potřeba připomínat, obvykle se stává pravý opak už za několik měsíců. Takže podstatné není to co si vy myslíte že bude, ale to co se skutečně děje, a na výše uvedeném příkladu vidíme, že ani při těch největších cenových extrémech zdroj základního zatížení nikomu uhýbat nemusí, uhýbat naopak musí zdroje které prodávaké elektřinu na krátkodobých trzích. Není žádný důvod aby se toto "během několika let" jakkoliv měnilo. Představa že by se přestal obchodovat baseload je hodně naivní, už proto že poskytuje cenovou stabillitu a předvídatelnost, což jsou vlastnosti ceněné v poslední době víc než kdy dřív.
Takže na nějaké nucené omezování jaderných elektráren zapomeňte, není k tomu žádný důvod, pokud to pro ně samotné nebude výhodné. Unesou i záporné ceny, zvlášť když se zahojí v době, kdy občasné zdroje nevyrábějí.
Výrobu bude muset omezit ten, kdo pro ni nebude mít nasmlouvaný odběr.
Samozřejmě s dotacemi a regulací se klidně můžeme dostat do stavu, kdy zákazník bude muset zaplatit za výrobu z jádra a ještě k tomu navíc dotaci pro FVE i kdyby nevyráběly kvůli přebytku dostupné výroby. Proto se možná lidi budou divit, že budou platit obé.
Holt buď zdroje budeme využívat dle přírodních podmínek a efektivně (tzn. nastavit výrobu podle zimní spotřeby, dlouhodobý odběr z investičně drahých zdrojů, které musí existovat pro pokrytí situace kdy OZE nevyrábí, OZE nadimenzovat rozumně), nebo neefektivně (investičně drahé výroby necháme zahálet, OZE předimenzujeme tak, že 3 měsíce v roce nebudeme mít odběr pro výrobu) a pak budou podle toho vypadat účty za energie.
Majitele střešní FVE + baterie vámi popsaný problém absolutně nezajímá a hlavně se ho skoro netýká. On si svojí vyrobenou EE spotřebuje sám, přebytek si uloží do baterie, až když má baterii plnou posílá zbylé přebytky do sítě. Navíc po schválení komunitní energetiky může přebytečnou energii za nízkou cenu využívat jeho soused. Při 14 denní letní dovolené může střešní FVE klidně vyrobit 1 MWh, úspora souseda tak může být během 14 dnů klidně 1000,-Kč.
Samozřejmě že se ho týká, protože distribuční poplatky platí taky.
Ale bude se ho to týkat. Cenu zboží platí, elektřinu v zimě potřebuje, distribuční poplatky platí. Ta neefektivita dopadne i na něj. Teď má výhodu, ale ta zmizí. Jakmile se zavedou rozdílné ceny pro různá období (léto/zimu...) i pro domácnosti, jakmile se změní platby za distribuci ve prospěch rezervované kapacity...
Výhoda pro majitele FVE je dočasná, stejně jako třeba výhoda neplacení spotřební daně a volné parkování pro majitele elektrovozů. Až jich bude hodně, tak výhoda zmizí. Někdo účet zaplatit bude muset.
Výrobu bude muset omezit ten komu to bude nařízeno. Navíc distributor si může nasmlouvat na letní měsíce třeba i ty soláry + nějakou zálohu ve formě plynu. Proč by měl distributor platit novou JE za 120 EUR/MWh, když může mít levnější elektřinu jinde?
1) Komu bude nařízeno omezit již prodanou výrobu, ten to také dostane kompenzováno. Ten kdo elektřinu neprodá, protože jeho marginální náklady převyšují danou tržní cenu elektřiny, nedostane nic.
2) Distributor si nic nenasmlouvává, distributor pouze distribuuje prodanou elektřinu na svém distribučním území.
3) Všechny zdroje včetně těch jaderných nabízejí na trhu cenu, která odpovídá jejich marginálním nákladům, tj. rozdílu v nákladech mezi tím když elektrárna vyrábí a nevyrábí. Vůbec nezáleží jestli je elektrárna nová nebo stará, ani kolik stálo ji postavit, rozhodují pouze variabilní výrobní náklady, a ty jsou u jaderné elektrárny prakticky nulové, takže nikdo a tím méně distributor neplatí 120 €/MWh. Zkuste si o tom něco nejdřív nastudovat, pro základní představu můžete začít třeba tady: faktaoklimatu. cz/explainery/cena-elektriny-na-trhu
Distributor ale není tím kdo nakupuje elektřinu (až na nějakou vlastní spotřebu). Distributor pouze zajišťuje její přepravu a stav sítě. Elektřinu nakupují obchodníci a od nich koneční zákazníci. Můžou si samozřejmě nasmlouvat koho budou chtít, třeba FVE se zálohou plynu. Jestli to bude levnější než nějaký jiný zdroj, se uvidí. Jiná věc je, že státy už energetiku tak pokřivily, že žádný velký (jaderný) zdroj bez garantovaných cen nikdo nepostaví.
to Emil:
ok, měl jsem na mysli obchodník ne distributor.
Pokud se postaví nová JE, tak bude muset splácet úvěr, kdy splátka bude vycházet na 120 EUR/MWh při vytížení 80%. Variabilní náklady jsou sice nulové, ale když bude prodávat za 0, tak nebude mít z čeho splácet a zkrachuje.
Žádnou jadernou elektrárnu bez garantovaných cen tu nikdo nepostaví. V prostředí cenových stropů pro elektřinu, extra zdanění existujících jaderných zdrojů, dotací a garancí pro OZE, snahu okrást minoritní akcionáře ČEZu a každých pár let změněného právního prostředí, nikdo soudný do takové investice nepůjde. Buď jaderné zdroje nebudou vůbec, nebo budou mít garantovaný odběr a ceny, nebo budou za čistě státní peníze. Mimochodem každý zdroj s cenami za dodávky nula by zkrachoval, to se týká i OZE, ale ona se nějaká dotace a garance pro ně najde.
1) Nová JE nebude prodávat elektřinu na trhu, viz zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice, takže nebude prodávat za 0, ale za pevně stanovenou výkupní cenu státu.
2) Kdyby prodával za 0 jakýkoliv jiný zdroj, tak taky nebude mít z čeho splácet a zkrachuje, tak nevím proč to zmiňujete zrovna u toho jaderného, který má tu výhodu, že prodává nejen v době kdy je elektřina levná, ale především v době kdy je drahá. Což se o ostatních škálovatelných nízkoemisních zdrojích říci nedá.
3) Počítá se s podstatně nižší částkou než 120 €/MWh, nevím kde jste na tuto cifru přišel.
4) Roční baseload se prodává stabilně přes 100 €/MWh a není žádný důvod, proč by měl být do budoucna nižší, takže i na tržním principu je dost pravděpodobné, že se zdroj s LCOE pod 100 €/MWh zaplatí.
Díváte se jeden jak druhý na budoucnost dnešníma očima. Co máte z toho ,že ceny el. energie jsou v nějakých hodinách nízké ?? Nic protože většina z vás téměř všichni to neumíte využít , protože nemáte hodinové ceny el. energie. Jenže za pár let je mít budete , takže budete moci svojí spotřebu lépe časovat nejdříve ručně , pak to budou dělat aplikace za Vás , příklad ohřev TUV dnes hřejete 8 hodin 3 hodiny odpoledne a 5 hodin v noci. Když ale dáte do bojleru místo 2kW tělesa 3 fázové 6kW , pak můžete hřát místo 6 hodin bojler jen 2 - stačí aplikace , která vám bude hlídat cenu a sepne bojler a uspoříte velmi mnoho . Podobně lze řídit tepelná čerpadla , chladící techniku , nabíjení EV ,ale i jiné technologie. Jinými slovy řízení na straně spotřeby bude klíčovou součástí budoucnosti. Jinak pokud bude burza nízko , tak mnoho odběratelů na ní prostě přejde a to způsobí problém jaderných elektrárnám, protože budou mít velký problém prodat za dobrou cenu dovoluji si říct ,že nové JE budou neekonomické.
Nesmysl, podstatná část spotřeby nijak plánovat nejde, představa že všichni spotřebitelé přejdou na spotové ceny je hodně naivní. Baseload bude potřeba pořád, protože část spotřeby prostě takový charakter má.
Zjevně s tím díváním se "na budoucnost dnešníma očima" máte problém spíš vy, protože když je cílem vyrábět elektřinu bez pálení fosilních paliv a žádná jiná nízkoemisní škálovatelná technologie není zároveň disponibilní, tj. neumí vyrábět když to zákazník potřebuje, může si ta technologie říci o jakoukoliv cenu, aby se její provoz celoročně vyplatil. Bez fosilních paliv žádná levnější alternativa k dispozici není.
Snížení výroby znamená růst nákladů na vyrobenou kWh. Takže elektřina výrazně zdraží.
Pol roka nebudu musiet obmedzovat vykon, pan expert si snad uz stihol uvedomit, ze v noci slnko nesvieti ?!
Jedna věc je připojení a druhá je pustit výkon do sítě. Kadá FVE má HDO, kterým ji lze zakázat přetok do sítě. Takže dispečer raději odpojí OZE než, aby hrkal baseloadem.
Jaderné elektrárny nikdy nebudou omezovat výrobu, protože se to nevyplatí. Omezovat se budou možná tak OZE a uhelky.
Prý ("Emil"), cituji:
"Vůbec nezáleží jestli je elektrárna nová nebo stará, ani kolik stálo ji postavit, rozhodují pouze variabilní výrobní náklady, a ty jsou u jaderné elektrárny prakticky nulové"
Realita: Ty výrobní náklady JE tedy rozhodně nejsou nulové, téměř nulové jsou pouze u FVE a VtE a průtočních VE.
A je obrovský rozdíl, jestli ta stará elektrárna je už splacená a odepsaná, nebo když se má postavit extrémně drahá nová (jaderná elektrárna), která se bude stavět 15-20 let a pak teprve začne vyrábět a postupně splácet obrovskou cenu a vysoké úroky.
Emile, nevyprávějte nám pohádky...
Tomu snad nemůže nikdo věřit.
Vaněčku, opět jste jen dokazál že absolutně nechápete o čem je řeč, ale nutně na to musíte mít "názor". Variabilní výrobní náklady skutečně prakticky nulové jsou, tvoří totiž v podstatě jen náklady na palivo, které samo o sobě vychází jen na jednotky Eur. Na druhou stranu u starých elektráren (jako např. ta zmiňovaná holandská Borselle), které na změny výkonu nejsou stavěné, mohou být marginální náklady dokonce záporné, protože se změnami výkonu snižuje životnost zařízení a nejsou na něj ani certifikované. Marginální náklady jsou přitom jediné, které rozhodují o tom, jakou cenu elektřiny elektrárna na trh nabízí. Kolik stálo elektrárnu postavit a jestli už se zaplatila a je odepsaná v tom vůbec nehraje roli, ty peníze už byly tak jako tak utraceny, vy "realito".
Úplně stejné je to s fotovoltaickou elektrárnou na střeše, majitel taky nebude přemýšlet, jestli má prodávat přebytky např. za 20 €/MWh, když ho investice rozpočítaná do vyrobené MWh vyšla na 100 €/MWh. Jistě pro něj bude lepších 20 € než 0 €. V obou případech jde o tzv. utopené náklady: cs. wikipedia. org/wiki/Utopen%C3%A9_n%C3%A1klady
Pohádky jaderné babíčky pokračují. Jaderná elektrárna Borselle (0,5 GW) v Holandsku a ve stejné době postavená cca třetinová A1 v Jaslovských Bohunicích ve stejně velkém Československu se opravdu na střechu (diskutovány jsou v článku fotovoltaické elektrárny; a u nás se nyní staví jen na střechách) nevejdou.
Ale někdo může vyprávět pohádky "off topic".
Ale musím přiznat, "babička" Borselle z 1973 stále funguje, na rozdíl od té naší, havarované A1. Ta už je odepsaná?
Dokonalá ukázka Vaněčkova pokrytectví - vyčítat údajné "vyprávění pohádek off topic" a současně v tom samém příspěvku do diskuse o omezování výroby elektráren zamontovat dávno odstavený experimentální reaktor v Jaslovských Bohunicích. :-D
A ještě u toho brečet, že se mu nevejde na střechu, přitom to je jen jeho chyba, má mít větší střechu. :-)
Utopené náklady jsou užitečný ekonomický koncept, ale je to jen část hodnocení rentability investic. Zkuste vysvětlit bance, že to co vám na projekt půjčila jsou utopené náklady a pak přijďte říct jak jste pochodil:-) pokud náklady "utopíte" špatně a zároveň máte dluhové financování tak přijdete o vlastní zdroje, věřitel nejspíš o část dluhu a nový kupujici v dražbě získá celý projekt levněji. A protože tohle na rozdíl od vás opravdovi investoři do energetiky vědí, není minimálně v Evropě žádný soukromý investor který by chtěl stavět JE na vlastní triko...
To samozřejmě nikde nezpochybňuji, že je to "jen část hodnocení rentability investic", právě jen o této části ovšem byla řeč, jak se můžete sám přesvědčit, když si přečtete celou diskusi. Řeč byla totiž o tom, když máte elektrárnu v provozu, za kolik z ní můžete nabízet elektřinu. Bance nemusíte vysvětlovat, že je i pro ni výhodnější, když budete vyrábět elektřinu za cenu nad marginálními náklady než vůbec. Takže si laskavě příště přečtěte o čem je vlastně řeč, než tu začnete někomu podsouvat co prý na rozdíl od něj někdo jiný ví.
Že "minimálně v Evropě žádný soukromý investor který by chtěl stavět JE na vlastní triko" není pravda, např. v Polsku na tom soukromí investoři pracují.
Jó "pracují", ale ještě nic nepostavili ani nezačali (ti "soukromí investoři") stavět. Asi čekají na vysokou zaručenou cenu z CfD (ještě výšší než u Hinkley point 3).
Na žádné CfD nečekají, Vaněčku, nevymýšlejte si laskavě.
Jó "pracují", ale ještě nic nepostavili ani nezačali (ti "soukromí investoři") stavět. Např. v Polsku....
Kdyby nechtěli "stavět JE na vlastní triko", tak by na tom ani nepracovali.
Vy byste jako soukromý investor investoval v prostředí, kde stát stávající jaderné zdroje enormě zatížil daní (cenovým stropem a WFT), kde různé jiné zdroje dostávají dotace a garance, nebo kde hrozí, že za pár let někdo tu Vaši postavenou elektrárnu bude chtít zavřít? Důvod proč investoři mají zájem jen o zdroje s výhodnými podporami je ve zničeném trhu a vůbec nic to již něříká o tom jaké zdroje by chtěli stavět v prostředí, kde by neexistovaly nepředvídatelné extra daně, kde by neexistovaly dotace a garantované odběry a kde byste věděl, že když postavíte, tak smíte 60 let provozovat.
používat zdroje s rychlou a levnou výstavbou a nízkými náklady na provoz ALE vyrábějící neřízeně mimo poptávku a garance odkupu to je takový novodobý mor energetiky, účinným lékem by bylo zakotvení povinnosti akumulace a odkup když bude výkon v síti potřeba
Tak to by jaderné elektrárny zkrachovali, už tak je nemá ČEPS čím zálohovat a žádá v výjimky z trhu pro zálohu Temelína:
Nejde o žádnou výjimku "z trhu pro zálohu Temelína", rádobyenergetiku, jde o výjimku v případě souběhu různých výpadků v přenosové soustavě. Stačí si to přečíst (a pochopit).
Energetik: pokoušíte se mezi sebou porovnávat hrušky a matice M12. Bylo by to zajímavé zrušit pro přednostní odkup s garantovanými cenami a taková akumulace by ani nemusela být povinná ale byla by přímým důsledkem trhu. Ono to nakonec stejně tak dopadne, ideologie vydrží být ve výhodě proti trhu a fyzice jen dokud je ochotný ji někdo sponzorovat
Pro některé mor, pro některé příležitost. A je fakt naivní trvat na překonaných konceptech a centrálním plánování. Chápu, že existují lidi, pro které je lpění na starých jistotách uklidňující, ale kvůli nim se probíhající změny nezastaví.
pane Veselý, to vaše centrální plánování tu opravdu je, ale funguje opačně než tvrdíte, zde jsou deformovány tržní principy, je plánováno podpořit výstavbu oze, v rámci plánu se oze dotuje, v rámci plánu se upřednostňuje výkup z oze, v rámci plánu se oze garantuje cena.. v tržním prostředí by oze nikdo neprovozoval, nízká výkupní cena a vysoká konkurence když zdroj vyrábí energii a když konkurence chybí a cena je vysoká tak zdroj energii vyrábět nedokáže, konkurenceschopnost v tržním prostředí vyžaduje akumulaci na straně výroby a ne pokřivenou ideologii. Sám se k tomu musím uchýlit a zajistit ohřev tuv fotovoltaikou (budu mít akumulaci na straně výroby a čistě lokální spotřebu částečně přizpůsobenou fluktuacím ve výrobě energie), distributor energie si totiž nadiktoval u dvoutarifní sazby cenu NT 90% z ceny VT, a co ho k tomu vedlo? dokážete si odpovědět? jsou to právě ty garance a nepředvídatelnost občasných zdrojů
"distributor energie si totiž nadiktoval u dvoutarifní sazby cenu NT 90% z ceny VT"
Zřejmě máte na mysli obchodníka, ten určuje cenu silové elektřiny.
Distributor určuje mimo jiné poplatky za distribuci a tam je v sazbě D25d stále poměrně slušný rozdíl za distribuci VT a NT, u nás v kraji je rozdíl 1544 kč/MWh - distribuce NT je za 12% distribuce VT. Čerpat NT se tedy stále vyplatí, ale o FVE ohřevu přemýšlím také. Rozdíl celkové ceny VT a NT mám nyní 2465 kč/MWh (celková cena NT je 70% VT).
Antonín Mikeš: opravdu beru od distributora, resp. obchodníka působící na distribučním území jako hlavní dodavatel. A dlouhodobé smlouvy byly zárukou stabilních cen když překupníci začali padat na huby. Dle původních cen byl NT asi 60% a nově 90%
Pane Batone, každá firma v rámci unboudingu musela oddělit obchod s energií od distribuce. Proto máme EON (obchodník) a EG.D (dříve EON distribuce), ČEZ Prodej a ČEZ Distribuce, i když vám tedy chodí faktura od obchodníka který má téměř shodný název jako váš distributor, jsou to dvě firmy.
Antonín Mikeš: máte pravdu z jedné firmy se staly dvě, ale není to přeprodávač typu bohemia energy a podobné firmy letadlového typu, i s tou cenou máte pravdu, se započtením distribuce je aktuálně NT 70% VT, se staršími cenami to ale bylo 45%, to už není moc velká motivace k plánování procesů vyžadujíc větší množství energie na celkem úzké období odpoledne a v noci
Pane Batone, dovolte ale je to úplně stejný přeprodávač jako byla Bohemie, s tím rozdílem, že je to dcera holdingu a její úpadek je tím pádem velmi nepravděpodobný. Ale obchodní vztahy mají firmy typu výrobce a obchodník velmi podobné, bez ohledu na to zda jsou z jednoho holdingu nebo na sobě nezávislé. Na pádu Bohemie bylo zajímavé, že když chcete dnes odejít z fixace je tam pokuta třeba 5000 kč (i více) ale Bohemie nedodržela tisíce fixací a bez pokuty ty smlouvy ukončila, jednostranné pokuty mi ve smlouvách tedy přijdou velmi neprofesionální.
"aktuálně NT 70% VT, se staršími cenami to ale bylo 45%, to už není moc velká motivace k plánování procesů vyžadujíc větší množství energie na celkem úzké období odpoledne a v noci"
Souhlasím, na druhou stranu např. u nás je hlavní podíl energie ohřev vody a mrazák, kde bojler jede sám na NT a mrazák se moc ovlivnit nedá. Sušičku nemáme. Čili není moc co přesouvat v čase, bohužel.
Jistě, dotace jsou vždy pro někoho příležitost. Ale logicky právě ty dotace jsou jednou z forem centrálního plánování. Kdyby šlo o změny, které přišly protože je to efektivnější, ekonomicky výhodnější atd., tak by to bylo fajn, jenže ono jde o změny založené na masivních regulacích a dotacích.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se