Stanjura: Zastropování cen energií je klíčové pro konkurenceschopnost průmyslu

Zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké podniky je klíčovým opatřením pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu, míra podpory ze strany státu bude přitom stejná jako v jiných státech EU. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát podle nich na kompenzace použije peníze z nedávno přijatých mimořádných odvodů a daní firem. Opatření dnes odpoledne bude projednávat vláda.

Velké firmy jsou podle současných pravidel odkázány na tržní ceny. To by se ovšem v případě schválení rozšíření cenového stropu i na velké podniky mělo změnit. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby velké firmy platily v příštím roce stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele, a to konkrétně na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky podle Síkely motivovat k úsporám.

„Firmy konečně budou mít jistotu kolik za energie zaplatí,“ řekl Síkela.

Připomněl, že stát dříve k zastropování i pro velké podniky přistoupit nemohl, protože to neumožňovala evropská legislativa. Nově to ovšem umožňuje upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.

Podle Stanjury bude tuzemská míra pomoci stejná jako v jiných státech EU. Kromě zastropování totiž MPO už v listopadu spustilo pro velké podniky dotační program, který má firmám kompenzovat ztráty způsobené drahými energiemi. Stát pro něj vyčlenil 30 miliard korun. Podle aktuálního návrhu ministerstva by ovšem rozšíření cenového stropu na energie mělo část výdajů na dotace snížit. Přesnou částku ovšem resort v návrhu nespecifikoval.

Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně 40 miliard korun. Celkově by tak cenový strop na energie pro všechny odběratele měl vyjít na maximálně 170 miliard korun. Stát na to podle Stanjury použije peníze, které vybere z mimořádné daně z mimořádných zisků energetických, petrolejářských či těžebních firem a bank, a také ze zastropování tržeb výrobců elektřiny. Podle ministerstva financí by opatření měly příští rok přinést do rozpočtu přes 100 miliard korun.

Lidovci zastropování pro firmy podporují, je pro ně klíčové udržet nízkou nezaměstnanost, řekl novinářům při příchodu na jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Klíčové podle něj je, aby pravidla platila stejně pro celou EU, aby se z podpory pro velké firmy nestala soutěž národních rozpočtů. Stanovené limity považuje za adekvátní.

Opatření ocenili i zástupci firem. Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého výsledkem dlouhých a obtížných jednání, kdy bylo nutné najít vhodné řešení z hlediska státních financí i situace v průmyslu. „Nebude to pro firmy v současné době znamenat nějaký zázrak, ale situace bude daleko lepší, než kdyby musely platit tržní ceny,“ řekl. Zároveň připomněl, že cenový strop bude omezení. Kromě limitu za spotřeby totiž budou muset firmy o využití zastropování žádat.

„Jde o naprosto klíčový nástroj pro český průmysl,“ zhodnotil návrh viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Připustil, že v českém průmyslu až do dneška přetrvávala velká nervozita, protože by se české firmy bez zastropování dostaly do těžkých problémů a výrazně by se snížila jejich konkurenceschopnost v rámci Evropy.