Stát dal loni 24 miliard Kč na 71 tisíc solárních elektráren, více než předloni
Stát v loňském roce poskytl na výstavbu malých a velkých solárních elektráren z dotačních fondů ministerstva životního prostředí (MŽP) celkem 24 miliard korun. Za peníze by mělo být nainstalováno přes 71 000 fotovoltaik o celkovém instalovaném výkonu 2,27 gigawattu (GW). Novinářům to dnes řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Instalovaný výkon podpořených zdrojů odpovídá zhruba třem uhelným elektrárnám. Jde o meziroční nárůst počtu projektů asi o 30 procent, předloni ministerstvo dalo peníze na zhruba 50.000 zařízení za 14 miliard korun.
Peníze na instalaci obnovitelných zdrojů energie rozděluje ministerstvo životního prostředí ze tří hlavních dotačních fondů. V rámci Modernizačního fondu úřad schválil 1373 projektů s celkovým výkonem přes 1,66 GW, peníze zamířily hlavně na větší projekty. Menší instalace, zejména u domácností, ministerstvo dotovalo prostřednictvím programu Nová zelená úsporám. V něm bylo schváleno 69 621 projektů s instalovaným výkonem 587 megawattů (MW). Většina z nich byly fotovoltaiky s akumulací. Z Operačního programu Životní prostředí, z něhož míří peníze na instalace na veřejných budovách, pak úřad poskytl miliardu korun na 338 projektů.
Podle ministra podpořené instalace pokryjí výrobu čisté elektřiny v objemu běžné roční spotřeby asi 650 000 domácností. Celkový instalovaný výkon podpořených solárních elektráren ve výši 2,27 GW v přepočtu odpovídá výkonu zhruba tří uhelných elektráren. Například elektrárna Prunéřov II na severu Čech má tři bloky o výkonu 250 MW. Samotná výroba elektřiny je ovšem z těchto zdrojů odlišná.
Hladík také představil otevřené dotační výzvy Modernizačního fondu pro letošní rok. Celkem se jedná o čtyři výzvy, rozdělené podle velikosti projektu nebo subjektu na něž ministerstvo z fondu poskytne přes devět miliard korun.
Podle Aleše Spáčila, spolumajitele společnosti Greenbuddies, která se specializuje na výstavbu fotovoltaik, část průmyslových subjektů staví fotovoltaiky i bez investičních dotací, protože se jim to vyplatí a plní tím i své závazky. „Nicméně součástí strategie České republiky v oblasti energetiky je aktivní finanční podpora fotovoltaických zdrojů, takže není divu, že klienti s realizací vyčkávají, aby dotaci na výstavbu získali – a tím lépe zhodnotili vlastní prostředky,“ uvedl Spáčil. Zároveň uvítal vyhlášení nových výzev.
Mohlo by vás zajímat:
2,27 gigawattu. Tomu se ani nechce věřit. Je to skoro tolik jako za všechny předchozí roky dohromady.
1,660 GW jsou velké instalace, kdy dostali až 50% nákladů dotaci a většinu vyrobené energie využívají pro sebe - třeba prodejna, fabrika, atd...
0,587 GW je 69 621 domácností, takže průměrně 8,4 kWp elektrárna s baterií.
zbytek - nějaké drťky - veřejné budovy
Každopádně je dobré, že jsou to projekty, které do budoucna nebudou nic stát - žádné povinné výkupní ceny a u velké instalace nad 100 kWp mají povinnost mít dálkové odpojení, když si distributor usmyslí.
Peníze jsou beztak z fondů EU, které nelze použít jinak než na eko věci.
"Peníze jsou beztak z fondů EU, které nelze použít jinak než na eko věci."
To je přesně to, proč EU jde hospodářsky do kytek. Peníze z EU vlastně nic nestojí, takže jejich účelnost je jedno. A nešly by ty peníze použít na něco jiného? A nemusely se někde vzít? (daně,povolenky,nekrytě vytisknuté=inflace).
Peníze opravdu nelze použít třeba na platy učitelek ani na stavbu dálnic, ale pouze na eko projekty. Tak je to nastavené v EU a ČR s tím nic nezmůže, kdyby to chtěla změnit.
údaje neodpovídají růstu instalovaného výkonu v roce 2023. Kdy byl přírůstek okolo 1GW. Jinak 2,27GW nahradí cca 400MW uhelný blok při běžném využití něco přes 60%. Tento vývoj se samozřejmě pozitivní ,protože v létě je stále připojeno přes 2GW uhelných el. někdy se zapíná i plyn FVE mohou od dubna do září toto uhlí ušetřit. To je při současném stavu techniky jejich limit , v zimě jako je dnes je jejich přínos minimální i pro výrobu el. energie natož pak pro celkovou výrobu energie , která je v těchto dnech nejméně 10 násobkem výroby elektřiny.
Asi máte s těmi 1GW pravdu. Těch 2,27GW řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministři pětikoalice jsou často nekompetení a mimo mísu. V zimě je výkon FVE malý, nicméně pokud je celý den jasno, tak větší FVE dokáže pokrýt 100% potřeby energií domu.
Údaje jsou správně. Hodnota 2,27 GW jsou všechny podpořené FVE tzn. připojené do sítě, ve výstavbě nebo před výstavbou. V loňském roce bylo v ČR nainstalováno cca 1,1 GW. Celkový výkon FVE tak ke konci roku 2023 dosáhl 3,6 GW. Do roku 2025 to bude cca 6-7 GW, do roku 2030 pak cca 13 GW.
srovnávano nesrovnatelné. Solární energie je zdrojem úspor a ne náhrad, aspon v našich zeměpisných polohách. Většina zdrojů slouží k vlastním potřebám. U nás v obci na prodejnu v nájmu COOPu nainstalovali FVE 10 kWh, baterie 12 kWh a tepelné čerpadlo. Cena 1.2 milionu, snad dostanou milion od státu. Dá se tím chlubit?
Od státu nedostanou vůbec nic , protože na to nejsou dotace. Ale podívejte se na to z druhé strany , takový COP platí 6,5kč kWh takže FVE mu ušetří 65000kč ročně spálí si všechno téměř všechno , protože mají poměrně vysokou spotřebu a otevřeno každý den kromě pár svátků. Tu FVE koupily do 500 000 protože odečtou DPH takže návratnost 7,7 roku. Další věc je tepelné čerpadlo. U takových prodejen se nabízí topit v zimě odpadním teplem z chlazení + nějaký systém klimatizace vzduch/ vzduch. Navíc s tímto systémem využívají často sazbu na teplou vodu 8 hodin převážně v noci a přes den jim jede FVE je to asi ekonomicky nejlevnější způsob jak tu prodejnu provozovat , akorát ta FVE měla být větší nejlépe na celou střechu. Tam asi úřadoval distributor.
Proč by od státu nic nedostali? Dotace existují jak pro soukromé budovy, tak pro veřejné budovy. Veřejné budovy mohou čerpat dotace alokované na současnou EU sedmiletku 2021-2027.
to možná nebude klasická dotace pro soláry, ale podpora od ministerstva pro místní rozvoj. Ta doba od květnové instalace,...... v prosinci to ještě nedostali. Jinak taky nevím, proč by to nedostali klasicky z podpory OZE
V článku to máte napsáno, že je to z operačního programu Životní prostředí.
dát soláry prodejny je asi vůbec nejefektivnější, bezesporu. Tady jde o klasickou malou budovu 10 na 12 metru s plochou střechou. Je tam jeden velký skřínový chladák, čtyři klasické mrazáky a pultový chladák. Spotřeba asi značná. Zákazníků do padesáti denně. Dosud se topilo automatem na uhlí. Jde ovšem o tu cenu. Elektrárna srovnatelná s domovní a tepelné čerpadlo asi také srovnatelné. Možná by se tam vešla ještě jedna řada solarů, ale díky ploché střeše a nutným rozestupům, víc ne. Jediný co má smysl při této konstelaci jsou ty soláry a možná nějaký počítač na inteligentní řízení provozu těch chladáku jako náhradu těch baterií. V současném vidím návratnost kolem deseti let
Ta cena nebude úplně mimo. Vytopit prostor TČ, kde se neustále otevírají dveře ven, není jen tak. Na to je potřeba TČ s větším výkonem než u RD. Obzvláště pokud tam třeba dodělávali podlahovku. Návratnost nemusí být špatná, i když velikost FVE je dost malá, takže se baterie možná ani v létě nevyužije a elektřina se spotřebuje rovnou na provoz.
Je to lepší volba, než produkovat jaderný odpad, který bude muset být 100 000 let izolován.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se