V dolech ČSA a Darkov by bylo možné obnovit těžbu,bylo by to ale náročné a drahé

V karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné obnovit těžbu černého uhlí. Bylo by to ale technicky náročné, příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Vyplývá to ze studie, kterou zpracoval státní podnik Diamo, sdělila dnes ČTK jeho mluvčí Jana Dronská.

V dolech ČSA a Darkov, kde těžba skončila loni v únoru, je podle dostupných údajů 14 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o kvalitnější koksovatelné uhlí. Dalo by se tam těžit více než milion tun ročně. „Ale aby nebyla těžba ztrátová, musela by se prodejní cena uhlí pohybovat nad 7700 korun za tunu,“ uvedla Dronská.

Důležité by bylo také najít dostatek kvalifikované pracovní síly. Pokud by se v dolech těžilo přes milion tun ročně, bylo by k tomu třeba až 2700 nových pracovníků. „Zaškolení a výcvik nových pracovníků ve specifických profesích přitom nejsou možné bez předchozí praxe. Z hlediska platných báňských předpisů je kvalifikovaným pracovníkem v řadě činností zaměstnanec, který má důlní praxi, což zcela vylučuje nábor nových, v tomto smyslu nekvalifikovaných zaměstnanců,“ uvedla Dronská.

V těžební společnosti OKD, která těží černé uhlí už jen v Dole ČSM, nyní pracuje okolo 3300 lidí a v příštím roce by mohla vytěžit 1,3 milionu tun. Těžbu firma postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela. Podle původních plánů měla těžba v Dole ČSM skončit letos, vláda ale rozhodla o prodloužení minimálně do konce roku 2023. Vlastníkem OKD je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Na státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum těžby uhli na Karvinsku, byly doly ČSA a Darkov převedeny loni v březnu. Na studii pracovali odborníci podniku, kteří dříve působili v OKD.

„Vytvořili jsme kvalitní odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí. Chtěli jsme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu a odborná veřejnost měly k dispozici všechny potřebné údaje pro případné další rozhodování,“ uvedl ředitel Diama Ludvík Kašpar.

Při přípravě by bylo nutné posoudit vliv na životní prostředí (EIA), což trvá až dva roky, teprve pak lze zahájit řízení s báňským úřadem pro povolení hornické činnosti. „V přípravném období musí být zahájeny práce na vyřešení střetů zájmů vyvolané budoucí hornickou činností s vlivem na povrch. Ty by bylo nutno v řadě případů řešit i případným výkupem nemovitostí,“ uvedla Dronská. Celá příprava se odhaduje na šest let, pokud by se některé lhůty a práce nepodařilo zkrátit.

V obou dolech jsou podle mluvčí nejobtížnější podmínky z pohledu rizik bezpečnosti práce a provozu s vysokými nároky jak technickými, tak nákladovými. „Řada oblastí v dolech je již uzavřena hrázemi a centrální klimatizace je zlikvidována. V uzavřených oblastech probíhá přirozené zatápění důlní vodou, otvírkové překopy a přípravná důlní díla jsou zatopena. Infrastruktura dolů je značně opotřebená bez patřičných finančních vstupů do oprav a investic po již dlouhou dobu,“ uvedla Dronská.

Náklady jen na pořízení dobývacích a razicích technologií se podle ní odhadují na devět miliard korun. „Náklady v přípravném období (šest let) představují minimálně deset miliard. Ekonomické hodnocení prokazuje vysokou nákladnost záměru a současně ztrátovost za celé období. Zpracovaná ekonomická analýza v závislosti na cenách uhlí na trhu ukazuje, že zlomová pro projekt je prodejní cena kolem 8000 korun, kdy se projekt dostává celkově do kladných čísel,“ uvedla mluvčí.

Tým, jenž zpracovával studii, tvořili podle mluvčí zkušení odborníci, kteří připravovali a projektovali těžbu dříve pro OKD, při převodu utlumovaných dolů přešli pod Diamo a převzaté dobývací prostory dobře znají. Studii zpracovali jen pro doly ČSA a Darkov. „Na další doly, které ukončily těžbu dříve a jejich likvidace je v pokročilé fázi, se analýza nezaměřuje,“ uvedla Dronská.