Domů
Energetika v ČR
Výroba elektřiny v pololetí klesla meziročně o 5,6 pct, snížila se i spotřeba
Elektricke vedeni. Autor: Andrew Imanaka

Výroba elektřiny v pololetí klesla meziročně o 5,6 pct, snížila se i spotřeba

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak výroba z fotovoltaik či větrných elektráren vzrostla. Největší množství elektrické energie i tak vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, a to dohromady 81 procent. Spolu s výrobou letos klesla i spotřeba, u elektřiny meziročně o 2,3 procenta a u plynu o 7,9 procenta. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad (ERÚ). Výroba i spotřeba klesaly i loni.

Na poklesu výroby se v pololetí podle úřadu podílely všechny dominantní zdroje. Jaderná produkce z Dukovan a Temelína meziročně klesla o 10,8 procenta a u parních, tj. uhelných, elektráren o 4,6 procenta. Oproti loňsku o 17 procent méně energie vyrobily také paroplynové elektrárny, produkce u vodních zdrojů klesla o 2,8 procenta. Výkonnější oproti loňskému prvnímu pololetí naopak byly především fotovoltaické elektrárny, které v první polovině roku navýšily výrobu meziročně o 28,4 procenta.

„Z našich statistik je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do deseti kilowattů, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny, přes 584 gigawatthodin,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Vzrostl také celkový výkon fotovoltaických elektráren, a to meziročně o 23,6 procenta na červnových 3,6 gigawattu. Třetinu zaujímají právě nejmenší fotovoltaiky.

Produkce elektřiny stoupla také u větrných elektráren – o 9,1 procenta a u přečerpávacích elektráren – o 14,7 procenta.

Pokles výroby je podle analytika XTB Jiřího Tylečka proti předpokladům výraznější. Přičítá to stále trvajícím důsledkům energetické krize a také důrazu na ekologickou produkci. Trend nižší výroby elektřiny podle něj bude pokračovat i v následujících letech, kdy se budou postupně vyřazovat staré uhelné elektrárny a nové kapacity tyto zdroje plně nenahradí. „Během několika následujících let se Česko stane importní zemí a pravděpodobně jí zůstane minimálně do dokončení výstavby nových jaderných zdrojů,“ řekl.

Spolu s výrobou klesla letos také spotřeba energií, uvedl ERÚ. Čistá spotřeba elektřiny se meziročně snížila o 2,3 procenta, přičemž klesla ve všech měsících s výjimkou ledna. Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba klesla rovněž o 2,3 procenta. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny, velkoodběratelé na vysokém napětí o jedno procento méně. Spotřebu naopak navýšili velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí, kteří odebrali o 1,8 procenta elektrické energie více.

Ještě výrazněji klesala v prvním pololetí spotřeba plynu. Celkově ho Češi spotřebovali 3,5 miliardy metru krychlových, což značí meziroční pokles o 7,9 procenta, sdělil ERÚ. Významnou roli hrálo podle úřadu teplejší počasí, po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pokles činí 0,7 procenta. Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním pololetí u domácností, a to o 12,6 procenta. Následují kategorie podnikatelů se středním odběrem (o 11,1 procenta méně), maloodběru (o 10,8 procenta méně) a velkoodběru (o 4,9 procenta méně).

Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo podle dat ERÚ 3,1 miliardy metru krychlových a odteklo z ní 38,7 milionu metru krychlových plynu. V obou případech se jednalo o meziroční pokles, a to o 27 procent u dovozu a na vývozu o 94 procent. Tato čísla podle ERÚ demonstrují změnu evropských toků plynu po zahájení ruské agrese. Zásobníky plynu byly na konci června naplněny ze 77,4 procenta, stav provozních zásob tak činil 2,7 miliardy metru krychlových plynu.

„Teplé počasí bylo samozřejmě důležitým faktorem jak v případě meziročního poklesu spotřeby elektřiny, tak plynu. Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ dodal Trávníček.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Ivan Novák
19. srpen 2024, 16:50

Odkud vyplývá, že "jsme se naučili využívat energie efektivněji"? Náročnost tvorby přidané hodnoty dlouhodobě spíše stagnuje, jsme pořád ta stejná montovna.

Richard Vacek
19. srpen 2024, 18:23

Je to katastrofa. Elektřiny se vyrábí méně a přitom se na ni jako na ekologický zdroj má přecházet, jak ukazuje podpora elektromobility a tepelných čerpadel.

Roman Kosařík
19. srpen 2024, 18:40

Tak teď upřímně nevím, jestli to myslíte ironicky či nikoliv. Dovolím si citovat: "Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba klesla rovněž o 2,3 procenta." Pokud se má nějak projevit to kvantum domácností s FVE, tak by to mohlo být přesně takhle - prostě tu energii neodeberou ze sítě.

Richard Vacek
19. srpen 2024, 18:56

Je pravda, že drahota elektřiny nutí domácnosti šetřit a třeba zkusit i samozásobitelství. I to je ukázkou katastrofy, kam směřujeme - produkty dříve běžné se stávají finančně nedostupné.

Emil
19. srpen 2024, 19:05

Několik záludných otázek:

1) Kdyby se na šetření elektřinou mělo nejvíce projevit "kvantum domácností s FVE", ve kterých měsících byste tak čekal, že ta úspora bude nejvíce patrná?

2) Proč to šetření téměř nebylo vidět v květnu až srpnu, což jsou jedny z nejlepších měsíců pro výrobu z fotovoltaik?

3) Proč naopak bylo nejvíce vidět v únoru, březnu a dubnu? Napovím: Topná sezóna 2023/2024 byla rekordně krátká a teplá.

Roman Kosařík
20. srpen 2024, 11:41

Tak se podíváme trochu hlouběji do historie a srovnejme si roky 2021 a 2024 (GWh):

Leden 6054/5879, Unor 5630/5030, Brezen 5830/5061, Duben 5211/4604, Kveten 5046/4481, Cerven 4703/4286, Cervenec 4562/4324

Nevím jak vy, ale já vidím květen/červen -500 GWh, cervenec -250 GWh. Ještě stále vám tam úspora přijde marginální?

Emil
20. srpen 2024, 12:00

Tak trochu jsem čekal, že na žádnou ze svých otázek odpověď nedostanu, a místo toho se dočkám něčeho jako je podsouvání toho jestli mi něco prý "ještě stále" připadá marginální, ačkoliv jsem ani teď ani předtím nic o tom co je nebo není marginální nepsal. Podobný přístup zde bohuženl není nijak neobvyklý.

Navíc ani tato vaše čísla žádnou korelaci mezi úsporami a zvýšenou výrobou FVE v jednotlivých měsících neukazují.

jiri sekerac
20. srpen 2024, 14:33

investice nejdou jen do novych zdroju OZE, ale i do efektivnejsi spotreby. Zateplovani, energeticky mene narocne spotrebice, utlum prumyslu a sluzeb. Uspory jsou logicky nejvice videt v energeticky nejnarocnejsich mesicich

Ivo Kohn
20. srpen 2024, 15:28

Elektřina vyrobená z malých fotovoltaik, která je spotřebována doma, je ve statistice zahrnuta. Viz výroční zpráva ERÚ:

"...nově zahrnuty i údaje týkající se nelicencovaných výroben, které jsou propojeny s distribuční soustavou. Jedná se o instalovaný elektrický výkon, a z něj, za pomocí údajů za licencované výrobny od operátora trhu, dopočítanou výrobu elektřiny, z které je pak dále odečtena dodávka do sítě, a z toho odvozena spotřeba v místě výroby, o kterou je doplněna na základě distribučních sazeb spotřeba domácností a malých podniků, případně sektoru ostatní.".

To samozřejmě neplatí pro různé ostrovy/poloostrovy/ohřevy TUV apod, které nejsou propojeny s distribuční soustavou.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se