Developeři pod tlakem. Všechny budovy mají mít do roku 2050 nulové emise
Klíčový balíček zákonů Fit for 55, který je souborem opatření na cestě ke snížení uhlíkových emisí do roku 2030 o 55 procent, zahrnuje i požadavek na nižší emise u budov. Jak nových, tak starých. Developeři a stavební firmy proto musí každý projekt promyslet i z tohoto pohledu a snažit se co nejvíce srazit jeho energetickou náročnost.
Nově postavené domy a budovy musí být od roku 2030 bezemisní, shodli se včera zástupci Evropské unie. Od roku 2029 také musí všechny budovy umožňovat, aby na nich mohly být solární panely. Administrativních a jiných budov neurčených k bydlení se tento požadavek bude týkat už od konce roku 2026.
Budovy jsou v Evropě odpovědné za zhruba 40 procent spotřeby energií a ze zhruba 35 procent se podílejí na emisích skleníkových plynů. K tomu vytápění, chlazení a příprava teplé vody představují 80 procent energie, kterou domácnosti v EU spotřebovávají.
„Jak dosáhneme uhlíkové neutrality? Tlačit spotřebu dolů jde jen na určitou fyzikální mez a tam už u administrativních budov jsme, není kam jít. Takže musíme čistit energii, kterou dáváme dovnitř, a tam narážíme, popisoval na úterní konferenci Bold Future Jiří Cihlář ze společnosti CEVRE Consultants.
Přesným rozpisem, jak mají domy po energetické a uhlíkové stránce vypadat, je směrnice energetické náročnosti budov. Ta mimo jiné stanovuje, jak mají emise u nových i starých budov klesat.
To podle Cihláře nemusí být vždy jednoduše splnitelné. Řešení je sice několik, ale musejí se kombinovat. První možností je instalace fotovoltaických panelů na střeše objektu, jinou je založení společenství pro obnovitelné zdroje a rozvoj komunitní energetiky. To ovšem zatím v Česku stále nejde, takže se čeká na novelu energetického zákona.
Dřevo má o čtvrtinu menší stopu než beton
Poslední, ale z hlediska úspory emisí CO2 největší položkou, je vyřešení tepla a ohřevu vody. Nejjednodušší a nejefektivnější je přitom využití dálkového tepla vyráběného z odpadního zdroje, což ale není možné všude.
„Když máte možnost připojit se k dálkovému topení, připojíte se k němu. Nevyužít teplo, které je odpadním teplem z elektrárny, by bylo selským rozumem zvěrstvo. Když není, snažíme se ho nahradit. Například v projektu Čertův vršek, ale i jinde, se plynový kotel, který tam byl, doplnil fototermickými panely,“ vysvětloval minulý týden Miroslav Kobera, specialista ochrany životního prostředí ve Skanska Residential při představování nového projektu Radlický Dřevák. Na něm si právě Skanska chce otestovat další ze způsobů, jak snížit uhlíkovou stopu.
Skanska má za cíl být do roku 2045 uhlíkově neutrální. Do roku 2030 chce snížit emise v takzvaném Scopu 3 o polovinu oproti roku 2020. Ty totiž tvoří více než 90 procent všech emisí CO2 (přímé emise ve Scope 1 a 2 jsou minimální, pozn. aut.). Do kolonky číslo 3 patří právě uhlíková stopa domů a objektů, které Skanska postaví.
Na Scope 3 se nejvíce podílí energetická náročnost budovy a použité materiály. To je také důvodem, proč si chce firma se švédskými kořeny otestovat nyní dům s nadzemní konstrukcí ze dřeva, základy jsou betonové. Dřevo má oproti klasickému betonu podle čísel uváděných Skanskou uhlíkovou stopu až o 25 procent nižší.
Rozdíl je podle expertů Skansky spočítán pouze oproti použití emisně náročného betonu. Ve výpočtu není zahrnuta skutečnost, že dřevo za svůj život v podobě stromu pohltilo určité množství uhlíku a to bude v domu „uzamčeno“ do jeho likvidace. Protože toto číslo by se muselo zmenšit o dobu, o kterou se život stromu zkrátil a tím i jeho další pohlcování uhlíku.
Vše se musí vyzkoušet v malém měřítku
„Když se nám pokusy podaří ověřit, budeme je dělat plošně, i rekuperaci tepla z odpadní vody, ze šedé vody. Vše musíme vyzkoušet na menším, abychom mohli to dostat do většího,“ uvedl Kobera ze Skansky k pilotnímu projektu Dřevák. Zároveň už ale nyní stavební firma řeší, že některé inovace v rámci domů jdou proti sobě. Například zelená střecha pomáhá proti přehřívání, zadržuje vodu, ale nevejde se na střechu zároveň s fotovoltaikou a fototermikou.
Právě fototermické panely jsou přitom z hlediska snižování uhlíkové stopy zásadní. „Co se týká dopadu, je pro nás důležitější zaměřit se na to, jak je dům vytápěn, jak se tam ohřívá voda, což zajišťuje fototermika. Vytápění a ohřev jsou dvě základní oblasti, na které se musíme dlouhodobě soustředit, abychom byli schopni naplňovat naše cíle,“ uvedl předseda představenstva Skanska Residential Petr Michálek.
Podobně jako Skanska se zamýšlí nad výstavbou bytů, respektive celé čtvrti, i rodinná společnost NOHO z Hradce Králové. Její projekt Cihlovka zahrnuje fotovoltaiku, vlastní trafo stanici i baterie na ukládání energie. „Jako zásadní vnímám provoz, a proto počítáme s komunitní energetikou. Chceme spojit nás, klienty, energetického partnera, aby to bylo výhodné pro všechny,“ uvedl za NOHO na akci Bold Future Tomáš Vrbický. Zmínil i možnost dřevostavby, ale na to podle něj není ještě hradecká komunita připravená.
Novela energetického zákona leží v tuto chvíli na ministerstvu průmyslu a obchodu. Sdílení úspor z fotovoltaiky na bytovém domě má umožnit alespoň vyhláška Energetického regulačního úřadu. Ta je hotová, ale ještě není definitivně schválena. Platit by měla začít platit od ledna příštího roku.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
… toto číslo by se muselo zmenšit o dobu, o kterou se život stromu zkrátil…
To vazne? To na mieste toho povodneho stromu uz nemoze vyrast novy strom?
To su perly ducha ako ked znizenim chovu skotu znizime ich prdenie. A co sa stane s krmivom, ktory tento skot neskonzumuje? Stane sa z neho plyn nesklenikovy?
Zelenu cvargu treba postavit mimo zakon.
Současná míra celosvětové živočišné výroby je naprosto neudržitelná.
Zelená utopie.
Společná realita.
Musíme přiložit ruku k dílu a zajistit, aby EU skončila dříve. Hlavně s ohledem na mladou generaci, protože to, co jde z Bruselu, vede k tomu, že mladí se mají hůře než jejich rodiče. Vlastní bydlení? Auto? To vše se stává nedosažitelným.
Ale milé děti, to přece není vůbec žádný problém. Určitě to legislativně nebude čistá 0 stejně jako u NZEB. Technicky to možné je už teď. FVE, baterie, kotel na biomasu či TČ to vše v kombinaci s dobře navrženou obálkou nejsou sci-fi. Cenově minimum v pořizovacích nákladech navíc.
Tak možná je to cenově minimum pro horních 10% . Je to stejné jak když známej stavěl před lety a má vytápění el. podlahovkou za pár šupu . Dnes by to muselo být čerpadlo . Jenže ono se to čerpadlo v životě nezaplatí . Ale prostě dnes musí být . A navíc ty užasné dotace . Kdo dnes staví , tak je hodně bohatý člověk . Tedy není to nic sociálního , ale naopak dotujeme milionáře . Takové hezké plýtvání :-) . Přitom si řekněme , že bytový fond je tragicky zastaralý a trh nefunkční . Každá osmá nemovitost je prázdná . To vše díky krásným regulacím co blokují rozvoj .
Nesuďte a nedělejte závěry podle ceny na vrcholu sinusoidy.
Navíc tyhle podlahovky za pár šupů znám. Věděl jste však, že DNES nejlevnější tepelné čerpadlo (3-4kw) včetně montáže vyjde na 22tis s DPH?
Zbytek pláče nad nefunkčností trhu nepatří do diskuze, zdali je ZEB technicky i ekonomicky možný.
Asi mluvíte o klimatizaci . Tedy tepelné čerpadlo vzduch - vzduch.
Ano. Splitové TČ vzduch vzduch. SCOP > 3.
Dá se i multisplit v ceně 50tis +.
Naprosto souhlasné stanovisko. Takových vylepšených staveb rodinných domku při plánovaném projektu v roce 1990 pro 4 osoby tepelná ztráta 24 KW po dodatečné vylepšené obálce při pořízení fotovoltaiky se dostává do plusu. Hold kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod. Před každou nastupující generací stojí nový úkol, Buď se s tím dokáže vypořádat čelem nebo se bude potýkat v neustálém marasmu včetně hlavně toho politického.
Co je ve druhé větě podmět a co přísudek?
No ono to záleží jak jste situovaný pokud jste si postavil dům před 25 lety a dnes je Vám 70 pak milion z kapsy na pořádnou FVE nevytáhnete ,protože pracovat už nemůžete z důchodu to nezaplatíte. Podle statistik asi 1/3 domácností už utratí vše co vydělá přitom 8% utrácí více než vydělává. Pěkný nový byt dnes bude stát 6 milionů je naprosto nedostupný pro drtivou většinu populace a bude se to dál zhoršovat. Problém dnešní společnosti je v tom , že neumíme levně stavět. Panelové domy byly na svou dobu levné a kvalitní stavby. Po roce 90 se jejich stavby nesmyslně zastavily. Čistě z ideologických důvodů , přitom ten program byl dobrý a stačilo ho inovovat na nové podmínky , díky tomu se dnes staví draze - Bylo to selhání státu v 90 tých letech , které se projevuje se zpožděním , protože mnoho bytů bylo uvolněno tím ,jak si lidé po roce 90 postavily vlastní domy , ta vlna je už ale pryč a dnešní mladá generace na stavby nových rodinných domů může zapomenout nemají ani na to , aby si koupily byt ve starém paneláku.
Není to pravda. Sice už se stavby nemontují z dovezených panelů z paneláren, ale konstrukce se odlévá přímo na místě do bednění jako monolitický železobetonový nosný základ budovy. Což je bezpochyby technicky vyspělejší řešení, než technologie skládání a svařování paneláků z dovezených panelů, která má řadu chyb a nevýhod.
Levné stavby samozřejmě umíme stavět . Ale je zde nastavení společnosti , že nemovitost musí být drahá (uložení peněz) . Kdyby byly dostupné nemovitosti , ohromě by poklesl ceny na realitním trhu a to nechou developeři , banky a především majitelé realit (tedy i zastupitelé obcí) . A obce rozhodují o množství na trhu.
Myšlenka náhrady energie pro vytápění solárními panely je utopie.
Využití energie šedé vody v bytovém domě s nárazovým odběrem je rovněž problém. Technicky vhodné řešení je investičně drahé.
Každopádně energii pro ohřev TUV lze snížit. Problém je vytápění. Potřebujete jej v době minimálních solárních či nulových solárních zisků.
Zemní plyn je v tomto směru ideálním nositelem energie. Místo zatracování řešme úspory energií v průmyslu, kde v řadě procesů chybí rekuperace. Řešme nové kotle s co nejmenším minimálním výkonem pro co nejmenší počet startů v přechodných obdobích. A zkrátka připusťme, že jeden malý kotel v domě bude. Minimálně jako zdroj pro mrazivé počasí, kdy nefungují soláry ani vzduchová tepelná čerpadla.
Pane Čejko, základem je snížit energii potřebnou na vytápění pod 15kWh/m2/rok (v roce 2007 měl RD klidně i více jak 150kwh/m2/rok). To se dá v ČR bez problémů v solitérním rodinném domě, natož pak v domě bytovém, kde je to hračka (méně ochlazovaných ploch). Dopočtěte si pak potřebnou energii na vytápění TČ, nebo biomasou.
Takže ne, vytápění problém skutečně není.
Méně škálovatelný z hlediska úspor je ohřev TUV, ale i zde po většinu roku postačí FVE + TČ, kolektory, případně kombinace s kotlem na biomasu.
Zemní plyn může být na první pohled ideální, na druhý ale je vidět, že zdaleka nejsme soběstační.
Klíč jsou ale v prvé řadě úspory. Technologie na výrobu 5kW je rozhodně levnější než na výrobu 50kW.
Bytový dům nebude vytápěn biomasou :-) Teplená čerpadla se nevyplatí navrhovat na navrhovou teplotu vytápění. To je zelená utopie.
Nikdo si nepořídí druhé tepelné čerpadlo pro pár dní v roce s mizernou účinností blížící se přímotopu. A z celorepublikového pohledu nelze nahradit plyn v rezidenčním bydlení v mrazivých dnech elektrickými zdroji. Takový výkon ani distribuce zde není.
Nějaké propočty k Vašemu tvrzení nemáte? Mně právě opak dává smysl, tak bych rád věděl, z jakých čísel čerpáte.
Už nyní se povolují jen domy, které byly ještě před pár lety pasivní. K tomu ještě tepelné čerpadlo, přímotopy neprojdou, plyn je pase a topit dřevem se nikomu nechce.
Podle návrhu k tepelnému čerpadlu ještě přibudou solární panely na celé střeše jako povinná položka stavebního povolení. Takže stavbu prodraží ještě 500 tisíc za soláry.
Je vidět, že o NZEB v podmínkách ČR máte jen povrchní povědomí. Ani zdaleka se nejedná a nejednalo o pasiv. NZEB je v našich podmínkách jen zpřísněním ČSN 730540 o cca 20% před 2020 a zavedením porovnání s referenční (nepříliš kvalitní) stavbou. A jistě, že to způsobilo poplach u starých projektantů, kteří se už nic učit nechtějí a opakují co se naučili, ale pro nové generace to není problém. Je to stejné jako s energetikou, pořád budeme poslouchat mantry 90. let. Úplně v pohodě vyjde pro RD s podkrovím TČ na ohřev TUV a vytápění bez dalších technologií v případě dobře orientované stavby se slušnou obálkou. Oproti kotli na plyn investice navíc 100 tis. Úspora za revize, za přípojku, za médium, navíc médium co si lze vyrobit i v domácích podmínkách (FVE).
Z pohledu nových rodinných domů je to sranda. Z pohledu pasivních bytových domů už máme problém. Dům cca 60bytů se ztrátou 80-100kW pro návrhové teplotě. Účinnost TČ vzduch-voda při -12’C a výstupu 50’C mizerná. Ohřev TUV pro tepelná čerpadla v takovém případě úplně mizerný, objem akumulace pro večerní špičku ohromný.
A když se podíváme do průmyslu, tak přejít na nizkoteplotní zdroje je nenávratné a v řadě případů kvůli technologii výroby nemožné.
Slyšel jste o TČ, které používají jako chladivo CO2 nebo propan? Tam totiž neplatí to Vaše tvrzení o účinnosti.
Jenže to TČ dříve nemuselo být a slušná obálka taky ne. Obojí stavbu prodražuje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se