EU: Evropský parlament navrhuje zákaz skládkování lopatek větrných elektráren po roce 2025
Evropský parlament podporuje ambice Evropské komise intenzivněji rozvíjet obnovitelné zdroje energie na moři. Zároveň souhlasí, že jednou z hlavních překážek dalšího rozvoje jsou povolovací procesy, které se musí zjednodušit a zrychlit. Novým návrhem ve zprávě europarlamentu je zákaz skládkování lopatek větrných elektráren po roce 2025. Informoval o tom portál Euractiv.
Evropský parlament hlasoval o své pozici ke Sdělení Evropské komise na téma Strategie EU pro využití potenciálu obnovitelné energie na moři pro klimaticky neutrální budoucnost. Parlament souhlasí s rychlým rozmisťováním obnovitelných zdrojů energie na moři a také se zavedením časových limitů pro udělování potřebných povolení úředními orgány.„Energie na moři je klíčová k dosažení našich klimatických cílů. Pokud máme mít šanci klimatických cílů dostát, potřebujeme více obnovitelné energie, mnohem více ve skutečnosti. [Povolování] v současnosti trvá příliš dlouho. Pokud to nebudeme dělat jinak a mnohem rychleji, tak našich cílů nedosáhneme,“ tvrdí Morten Petersen, zpravodaj Strategie pro obnovitelné zdroje energie na moři.
Hlavní komplikací pro větrnou energetiku na moři jsou právě povolovací procesy, které jsou příliš zdlouhavé. Zároveň lze očekávat, že se počet žádost o povolení v nejbližším období zvýší. Proto je důležité, aby se tyto procesy zjednodušily a urychlily.
Elektrárny na moři by měly být budovány a provozovány udržitelně
Zpráva Evropského parlamentu zároveň požaduje, aby se zakázalo skládkování lopatek z větrných elektráren po roce 2025. Cílem je „zajistit cirkularitu, minimalizovat negativní environmentální dopady na půdu a oceány a podpořit úroveň ochrany půdy“. Europoslanci chtějí, aby i větrné elektrárny na moři byly budovány a provozovány co nejvíce udržitelným způsobem. Tento požadavek je ze strany Parlamentu novým návrhem.
Zpráva zdůrazňuje, že námořní prostor musí být spravován udržitelně. Větrné elektrárny na moři musí koexistovat s rybářským průmyslem a námořní dopravou. Podle Evropského parlamentu mohou mít větrné elektrárny na moři pozitivní přínos pro ekosystémy a také pro lokální zaměstnanost.
Mohlo by vás zajímat:
Jak mohl někdo dovolit skládkovat lopatky. Přece plasty se neskládkují.
Berte to tak, že všude je určité procento bezohledných hovad. Tohle je proti nim a proti "chytrákům", demagogům a profesionálním lhářům z PR. Zase o jeden "neřešitelný" problém OZE míň.
To nejsou plasty, ani kov, to je laminát. A ten už neroztavíte. Ty lopatky jsou prostě b*rdel, s kterým nelze nic moc druhotně dělat.
Lze s tím druhotně něco dělat, ale je to kompozit a tam je to vždy spíše drahé a problematické.
Ten laminát je většinou kompozit skelného vlákna (sklo) a pryskyřice (epoxid, polyester, aj.). Ta pryskyřice jde nějakým chemickým rozpouštědlem "roztavit" a nebo zkrátka spálit v ohni.
Pokud lopatku spálíte v ohni máte z toho energii, a zbyde ta tkanina, která se pravděpodobně dá recyklovat normálně přetavením. Nemělo by to mít nějaké nebezpečné zplodiny, protože ty pryskyřice jsou zpravidla C, H, O sloučeniny; takže pokud se to dobře spálí...
Pokud to roztavíte nějakým rozpouštědlem (třeba aceton) tak je pak potřeba to dále chemicky přepracovávat a ty složky od sebe oddělit a vytvořit z toho zpětně tu vstupní nezreagovanou pryskyřici.
Takže ano, není to potřeba skládkovat, sice to na skládce asi nic špatného neudělá, ale ten předpoklad je že toho budou tuny, a skládkovat tuny materiálu dál a dál, je neudržitelné. Navíc to teoreticky lze recyklovat a znovu využít nemalou část vysloužilého materiálu, aniž by to mělo vliv na nové výrobky.
Do budoucna by měla být nastavena pravidla, že se nebude skládkovat nic. Zdroje planety jsou omezené a pokud je rozptýlíme v tunách odpadu, nebo nedej bože ve vzduchu tak pouze zaděláváme na problémy, které budou muset řešit následující generace.
Když jsem byl na exkurzi ve spalovně v Malešicích, tak se tvářili, že tohle pro ně není nejmenší problém a sklo jim normálně zůstalo v popelu. Oni mají v peci "jen" okolo 900 stupňů, takže to sklo se ani neroztaví.
BTW. Moderní lopatky se dělají z uhlíkových kompozitů. Tam jsou místo skla uhlíková vlákna, to jde spálit bezezbytku.
Spalování není recyklace a už vůbec to není bezodpadní.
Spalování je svým způsobem taky recyklace - na prvočinitele. Vznikne CO2, H2O a teplo. Proto se dnes neříká spalovna, ale ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů). Pokud využijeme energii a zabráníme vzniku jedovatých zplodin při hoření, tak proč ne, nejde-li odpad využít lépe?
ad Martin V.) Souhlas. Jen pro info, ZEVO mají pravděpodobně vůbec nejpřísnější emisní limity ze všech spalovacích technologií a ČIŽP je permanentně přísným okem sleduje.
Nikoliv podle názoru EU: " Směrnice Evropské unie č. 98/2008 (ES) v článku 3 definuje pojem recyklace jako: jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál."
Lopatky nejsou jen plast, ale většinou sklolaminát.
Souhlasím s p. Veselým.
ZEVO mají vysoce přísné limity, proti např. bioelektrárnám.
V článku se nehovoří o recyklaci, ale skládkování. Vy nečetli a rozmrazili?
Většina lopatek je z karbonu, ten shoří a případné sklo zůstane, víte kolik je skla v směsném odpadu?.
Někde jsem četl, že to pomelou a sypou pod silnice. Jinak s tím asi nejde nic moc dělat. Nejjednodušší řešení.
Takže vlastně jiná forma skládkování.
Samozřejmě se na tom pracuje, recyklace je základ úspěchu fotovoltaických a větrných elektráren (a neúspěchu jaderné energetiky). Nedávno zde byl o recyklaci větrných elektráren článek zde na webu
oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ge-chce-roku-2030-vyrabet-lopatky-vetrnych-elektraren-bezodpadove
Je řada vědeckých i poloprovozních přístupů jak recyklaci lopatek řešit, největší světoví výrobci na tom pracují ale s cílem 2030 či později.
Zřejmě je cílem Evropského parlamentu tento vývoj urychlit. Z odborného hlediska jde o to, nahradit v kompositu lopatek nerecyklovatelnou pryskyřici přiskyřicí recyklovatelnou (=znovu použitelnou jako pryskyřice) v laboratoři to již funguje (podařilo se to třeba NREL v USA).
Podle vaší první věty by to vypadalo že fotovoltaické a větrné elektrárny dosud nebyly úspěšné protože nejsou plně recyklovány.
Jaderné palivo se ale recykluje také oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-testuje-system-ktery-prepracuje-az-98-vyhoreleho-odpadu
Mýlíte, se. FVE a VtE jsou úspěšné, prakticky se ve světě staví převážně tyto elektrárny.
A jsou recyklovatelné a nenechávají za sebou radioaktivní odpad.
To je základ úspěchu (a samozřejmě, nízká cena investice, škálovatelnost a "palivo" zdarma).
Ve škole v odpadovém hospodářství nám vysvětlovali že skládkování je dočasné a je to od slova sklad a tedy dočasné uložení nějakého materiálu.
Předpokládanému "trvalému" uložení se říká úložiště, viz. jaderné odpadky.
Takže jestli skládkovali tak je to dočasné a OK a měli by to nějak zužitkovat nebo uložit trvale do úložiště.
Existuje odzkoušená metoda využití vysloužilých lopatek větrných turbín a to výroba cementu. Dezintegrované lopatky se umístí do cementářské pece, kde se používá fosilní palivo a silikátové materiály jako vsádka. Teplota v rotační peci je okolo 1450°C, což plně dostačuje ke spálení všech složek, to jak umělé pryskyřice, tak případných uhlíkových vláken. Skleněná vlákna se stanou součástí cementu.
Proces ušetří část fosilního a silikátového vstupu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se