Asociace SolarPower Europe a finská univerzita LUT vydaly <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarpowereurope.org/wp-content/uploads/2020/04/LUT-100-Renewable-Europe-150420-3.pdf?cf_id=10749">studii</a> představující mj. scénář založený ze 100 % na obnovitelných zdrojích energie, který vede k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V takovém případě by se elektřina, v umírněném scénáři, na energetickém mixu EU podílela z 85 %, přičemž více než 60 % elektřiny by bylo vyráběno solárními panely. 
Asociace<a href="https://www.solarpowereurope.org/about/"> SolarPower Europe</a>, jejímž cílem je podle jejích slov zajištění, aby bylo co nejvíce energie v roce 2030 vyráběno ze solární energie, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/solar-seen-claiming-60-of-eu-power-mix-by-2050/">vydala společně</a> s finskou technickou univerzitou LUT studii, která modeluje možnost dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 s využíváním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/staty-eu-pozaduji-komisi-vytvoreni-modelu-pocitajiciho-energii-obnovitelnych-zdroju">výhradně obnovitelných zdrojů</a>.
<blockquote>„Z technické perspektivy je 100% obnovitelný energetický systém v Evropě absolutně možný. Zároveň se jedná o cenově nejdostupnější a nejbezpečnější možnost, jak dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050.“ 
Dr. Christian Breyer, profesor solární ekonomie na LUT univerzitě </blockquote>
<h2>Předpoklady studie</h2>
Studie pracuje se třemi scénáři. První zaostávající scénář (angl. laggard) reprezentuje minimální ambice, nepočítá například s ukončením využívání fosilních paliv ani s dosažením cílů Pařížské dohody.
Druhý umírněný scénář (angl. moderate) reprezentuje střední ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva jsou do roku 2050 postupně uzavřeny a neplánují se žádné nové jaderné elektrárny, přičemž existující jaderné elektrárny jsou v provozu do konce jejich životnosti. Nejsou stavěny nové <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-emise-co2-vyroby-elektriny-klesly-roce-2019-nejvice-za-30-let">uhelné elektrárny</a>, nové plynové elektrárny pouze za předpokladu přechodu na nefosilní palivo během své životnosti.
Poslední vedoucí scénář (angl. leadership) reprezentuje velké ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva a jaderné elektrárny jsou postupně uzavřeny do roku 2040 a s novými se neuvažuje. Nové plynové elektrárny jsou povoleny pouze, pokud do roku 2040 přejdou na nefosilní palivo. Klimatické neutrality je dosaženo o dekádu dříve, tedy v roce 2040.
<figure id="attachment_83111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><img class="size-full wp-image-83111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-512x463.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-768x694.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-725x655.png 725w" alt="" width="780" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled scénářů použitých ve studii. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
<h2>Vodík je klíčový k dosažení 100% obnovitelného systému</h2>
Podle výsledků studie v umírněném scénáři by se elektřina na energetickém mixu EU podílela z 85 %. Nejvíce elektřiny by se vyrábělo z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-solarni-sektor-chce-snazsi-povolovani-projektu-rychlejsi-zotaveni">fotovoltaických panelů</a> (61 %), dále ve větrných elektrárnách (33 %), ve vodních elektrárnách (4 %) a z ostatních obnovitelných zdrojů elektřiny (1 %).
Solární a větrná energie by tedy v tomto scénáři byly hlavními dvěma pilíři energetického přechodu EU s instalovaným výkonem alespoň 7,7 TW a 1,7 TW do roku 2050. Po roce 2030 by byla hlavním zdrojem elektřiny díky své všestrannosti a konkurenceschopnosti solární energie.
<figure id="attachment_83113" class="wp-caption aligncenter" style="width: 895px;"><img class="size-full wp-image-83113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png 895w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-512x227.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-768x340.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-725x321.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-800x354.png 800w" alt="" width="895" height="396" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly zdrojů energie na výrobě elekřiny v roce 2050 v různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
Elektrolyzéry vyrábějící <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">vodík</a> z obnovitelné elektřiny jsou „klíčovou technologií“ k dosažení 100% obnovitelné energie a dekarbonizace teplárenství a dopravy, a tedy celé energetiky.
<h2>Bez velkého podílu baterií to nepůjde</h2>
Zastánci scénáře se 100 % obnovitelné energie přiznávají, že v některých členských státech EU tento scénář vyvolává obavy. Zástupce SolarPower Europe ovšem argumentuje, že v dnešní době již existují technologie, které umí překonat přerušovanou výrobu OZE a předejít výpadkům dodávek.
<blockquote>„Důležité bude přesvědčit lidi, že v určitou chvíli nezhasnou všechna světla. Baterie, elektrolyzéry a export energie systému poskytnou potřebnou flexibilitu.“ 
Michael schmela, ředitel tržního zpravodajství v SolarPower Europe</blockquote>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nejvetsi-evropska-baterie-bude-jiz-konci-tohoto-roku-ukladat-energii-u-britskeho-pobrezi">baterie</a> pokryjí až 70 % skladovací kapacity pro elektřinu. Baterie budou důležité zejména při poskytování potřebné elektřiny přes noc. Během zimy budou naopak pro skladování významné zásobníky tepla a pro výrobu elektřiny větrné a vodní elektrárny.
<figure id="attachment_83112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 928px;"><img class="size-full wp-image-83112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png 928w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-512x340.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-768x510.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-725x481.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-800x531.png 800w" alt="" width="928" height="616" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl různých způsobů uskladňování energie v různých letech a různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>

Evropská Unie

Studie: V roce 2050 bude možné získávat z OZE 100 % energie

Podle <a href="https://sandbag.org.uk/wp-content/uploads/2020/02/Sandbag-European-Power-Sector-Review-2019.pdf">dat </a>think tanků Sandbag a Agora Energiewende emise z elektroenergetického sektoru <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/power-shift-eu-coal-output-falls-24-in-2019/">EU</a> v loňském roce klesly o 12 %. Důvodem je prudký pokles výroby elektřiny z uhlí. Uhlí pak bylo částečně nahrazeno zemním plynem a částečně obnovitelnými zdroji. K dosažení cílů pro další roky bude muset být tempo těchto změn minimálně udrženo.
Sandbag a Agora Energiewende, think tanky, které se zabývají klimatickou změnou, zveřejnily předběžná data o emisích elektroenergetického sektoru EU v roce 2019. Tyto emise v loňském roce poklesly o 12 %, neboli o 120 milionů tun.
<h2>K poklesu výroby elektřiny z uhlí došlo ve všech členských zemích EU</h2>
Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí meziročně klesla ve všech členských zemích EU (včetně Spojeného království). Celkem o 24 %. Jedná se o nejprudší pokles minimálně od roku 1990. Největší podíl na této změně mají <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uniper-dobrovolne-uzavre-29-gw-nemeckych-cernouhelnych-elektraren">Německo</a>, Španělsko, Nizozemsko, Spojené království a Itálie, jež se na unijním poklesu výroby elektřiny z uhlí podílí z 80 %.
<blockquote>„Když se podíváte na západní Evropu, tak 70 % všech uhelných elektráren bude postupně uzavřeno během následujících pěti let. Na konci 20. let 21. století zůstane uhlí součástí pouze několika trhů, jako jsou Německo, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Česko a Slovensko.“ 
Kristian Ruby, generální tajemník asociace Eurelectric</blockquote>
Polovina výroby z uhlí byla nahrazena obnovitelnými zdroji a druhá polovina zemním plynem. Podíl obnovitelných zdrojů elektřiny dosáhl rekordní výše 34,6 % na celkové hrubé výrobě elektřiny.
<figure id="attachment_80796" class="wp-caption aligncenter" style="width: 799px;"><img class="size-full wp-image-80796" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU.png 799w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-512x329.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-768x494.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-725x466.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-elektřiny-EU-120x77.png 120w" alt="" width="799" height="514" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v EU-28. Zdroj: Sandbag, Agora Energiewende</figcaption></figure>
Podle Sandbag a Agora Energiewende byl propad uhlí do velké míry zapříčiněn zvýšením cen povolenek EU ETS na přibližně 25 eur za tunu CO2. Velký vliv měly rovněž velmi nízké ceny plynu. Výroba elektřiny z uhlí se tak stala dražší než ze zemního plynu, jaderné energie a <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000">obnovitelné energie</a>. Zároveň se v roce 2019 vyrobil rekordní objem elektřiny z větrných a solárních elektráren – více než ve všech uhelných elektrárnách.
<h2>Plyn bude hrát v dekarbonizaci důležitou roli</h2>
I přes tento vývoj ovšem EU ztrácí na dosažení svých cílů pro rok 2020. Podle aktuálních dat Eurostat se větrné, solární a vodní elektrárny a elektrárny spalující biomasu na energetickém mixu EU podílí z 18 %. Cílem je přitom 20 %.
Zatímco cíl pro rok 2020 je již na dosah, panují obavy, zda bude EU schopná dosáhnout cíle pro rok 2030, respektive cíle dosažení <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/timmermans-zelena-prumyslova-revoluce-probehne-i-bez-evropy">klimatické neutrality</a> do 2050. Podle obou think tanků bude EU muset obnovitelné zdroje a nízkoemisní zdroje rozvíjet mnohem rychleji. Je zde přitom několik komplikací, se kterými se země budou muset vyrovnat – získávání povolení, postoj veřejnosti, instalace jednotlivých zařízení atp.
Plyn bude podle Rubyho z Eurelectric hrát v dekarbonizaci elektroenergetiky klíčovou roli. Již nyní jsme svědky významného přechodu z uhlí na plyn.
<figure id="attachment_80797" class="wp-caption aligncenter" style="width: 799px;"><img class="size-full wp-image-80797" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out.png 799w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-512x509.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-768x763.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/coal-phase-out-725x720.png 725w" alt="" width="799" height="794" /><figcaption class="wp-caption-text">Postupné uzavírání uhelných elektráren a zbývající výkon. Zdroj: Sandbag, Agora Energiewende</figcaption></figure>

Uhlí

Výroba elektřiny z uhlí v EU v roce 2019 poklesla o 24 %

Americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA) ve svém krátkodobém výhledu energetiky předpokládá, že instalovaný výkon uhelných elektráren poklesne o 13 %. Naopak vzrůst má instalovaný výkon  elektráren spalujících zemní plyn a elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie.
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42497" target="_blank" rel="noopener">Americká vládní agentura EIA zveřejnila svůj krátkodobý výhled energetiky Short-Term Energy Outlook</a>, který pokrývá období do konce roku 2021.
V poslední dekádě USA zaznamenaly pokles výroby elektrické <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-staty-loni-spotrebovaly-rekordni-mnozstvi-energie">energie</a> v uhelných elektrárnách, a naopak nárůst výroby elektřiny ze zemního plynu. Podle odhadů v roce 2019 ukončily provoz uhelné elektrárny s instalovaným výkonem 12,7 GW. To odpovídá přibližně 5 % celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren na počátku roku 2019. Dalších 5,8 GW uhelných elektráren má být uzavřeno v letošním roce. EIA tedy předpokládá, že letos výroba elektřiny z uhlí poklesne o 13 %.
<figure id="attachment_80180" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-80180" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA-512x253.png 512w" alt="" width="631" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektrické energie v USA dle zdrojů. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě plynových elektráren EIA předpokládá, že se jejich instalovaný výkon v letech 2019 – 2020 zvýší o 11,4 GW. Samotná výroba elektrické energie ze zemního plynu má podle EIA v roce 2020 vzrůst o 1,3 %, což by znamenalo nejnižší nárůst od roku 2017. Přesto se ale nejvíce elektřiny v USA vyrábí právě ze <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-3-letech-poklesu-zvysily-emise-co2-energetice-narust-paradoxne-zpusobil-zemni-plyn">zemního plynu</a>. V roce 2020 má být podíl zemního plynu v elektroenergetickém mixu přibližně 38 %. Uhlí má mít podíl zhruba 22 % a obnovitelné zdroje kromě vodních elektráren 12 %.
<h2>Obnovitelné zdroje porostou rychleji</h2>
Naopak instalovaný výkon <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/kalifornska-cesta-za-oze-kvuli-bezpecnosti-dodavek-chce-stat-odlozit-uzavreni-nekolika-plynovych-elektraren">obnovitelných zdrojů</a>, zejména pak solárních a větrných elektráren, v posledních letech stabilně roste. EIA očekává, že se instalovaný výkon těchto zdrojů v USA se v letech 2019 – 2020 zvýší o 19,3 GW. To by znamenalo nárůst o 65 % ve srovnání s rokem 2018.
Nárůst ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (kromě vodních elektráren) má dosáhnout hodnoty 15 %, což je nejvíce za poslední 4 roky.

Energetika v zahraničí

EIA: Instalovaný výkon plynových elektráren v USA bude dále růst, i když pomaleji

Evropská investiční banka bude spolufinancovat výstavbu větrných elektráren s instalovaným výkonem 547 MW. Projekty jsou podporovány v rámci <a href="https://ec.europa.eu/commission/priorities/jobs-growth-and-investment/investment-plan-europe-juncker-plan/what-investment-plan-europe_cs">Investičního plánu pro Evropu</a>. Provozovatel těchto větrných elektráren zvítězil v aukci ve Španělsku v červenci 2017. 
<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_19_4949?utm_campaign=5cac6285b42e8e0001002c0f&amp;utm_content=5d47fdaa447cb6000181b0ff&amp;utm_medium=smarpshare&amp;utm_source=twitter&amp;fbclid=IwAR3eLK1MZMr6SEWhl4ICIHC2FpAd19kA1HLEFpUHh4pt73qU1Y0Tf6XzmFA" target="_blank" rel="noopener">EIB se bude spolupodílet na financování infrastrukturních projektů v oblasti větrné energetiky ve Španělsku</a>. V šesti španělských oblastech budou vybudovány větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 547 MW. Tyto elektrárny budou schopné vyrobit přibližně 1 491 GWh elektrické energie ročně.
Po projektu Goya se jedná o největší projekt větrných elektráren ve Španělsku spolufinancovaný EIB. Projekt Goya sestává z 9 větrných farem s instalovaným výkonem 1500 MW, které mají být vybudovány do března 2020. Společnost Forestalia Renovables větrné farmy buduje na základě vítězství ve vůbec první aukci obnovitelných zdrojů ve Španělsku v roce 2016.
<h2>Půjček bude několik</h2>
Větrné farmy, které jsou součástí momentálně plánovaného projektu ve Španělsku, zvítězily v aukci v červenci 2017. Provozovatelem elektráren bude skupina Alfanar. EIB projektu poskytne několik půjček v celkové výši 385 milionů eur (přibližně 10 miliard korun). Finance jsou určeny na výstavbu a implementaci projektu. Prozatím EIB poskytla částku 44,2 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy korun), ze které bude financována výstavba prvních čtyř větrných farem s výkonem zhruba 99 MW.
Půjčka byla podepsána v rámci Investičního plánu pro Evropu (tzv. Junckerův plán), který umožňuje EIB poskytovat finance na projekty, které mají ze své povahy příliš riskantní profil. Tyto projekty by nezískaly veřejnou podporu.
<h2>Pro EIB je klima prioritou</h2>
EIB je jedním z největších multilaterálních poskytovatelů financí pro projekty podporující boj proti změně klimatu. Jejím cílem je věnovat alespoň 25 % svých investic na boj proti změně klimatu a adaptaci, podporu nízkouhlíkového růstu a klimatickou odolnost.
V roce 2018 EIB poskytla 16,2 miliard eur (zhruba 422 miliard korun) na podporu boje proti změně klimatu. Jedná se o 29 % její celkové finanční aktivity.

Obnovitelné zdroje

EIB bude spolufinancovat 21 větrných farem ve Španělsku, které zvítězily v aukcích

Bloomberg vydal ekonomickou analýzu <a href="https://bnef.turtl.co/story/neo2019?sf104931520=1">New Energy Outlook</a> (NEO) pro rok 2019. Analýza zkoumá vývoj elektroenergetického sektoru na globální úrovni do roku 2050. Stejně jako <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2018-vetrne-solarni-elektrarny-budou-roce-2050-vyrabet-50-elektriny/">v loňském roce</a> NEO 2019 očekává, že podíl solárních a větrných elektráren na výrobě elektřiny bude v roce 2050 50 %. Výroba elektřiny z uhlí dosáhne globálního vrcholu v roce 2026. USA a Čína budou zaostávat za dekarbonizací Evropy.
Podle <a href="https://about.bnef.com/new-energy-outlook/">analýzy Bloombergu</a> se budou solární a větrné elektrárny podílet <a href="https://about.bnef.com/blog/solar-wind-batteries-attract-10-trillion-2050-curbing-emissions-long-term-will-require-technologies/">50 %</a> na výrobě elektrické energie v roce 2050. Největší nárůst se poté očekává u solárních elektráren – v současnosti vyrábí v globálním měřítku zhruba 2 % elektřiny, ovšem v roce 2050 to má být 22 %. Podíl <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/gwec-globalni-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-vzroste-190-gw-roku-2030/">větrné energie</a> v 2050 by pak měl být 26 % (dnes dosahuje 5 %). Podíl jaderných elektráren by měl dle analýzy stagnovat.
Očekává se velké snížení podílu uhlí ve světovém elektroenergetickém mixu. Konkrétně na 12 % v roce 2050. Spotřeba <a href="https://oenergetice.cz/plyn/investice-pruzkumu-ropnych-plynovych-lozisek-letos-poprve-9-letech-mezirocne-vzrostou/">zemního plynu</a> zůstane do roku 2035 poměrně stabilní a následně má růst přibližně o 1,4 % ročně.
<figure id="attachment_73525" class="wp-caption aligncenter" style="width: 762px;"><img class="size-full wp-image-73525" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050.png 762w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/elektroenergetický-mix-2050-725x363.png 725w" alt="" width="762" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj elektroenergetického mixu do roku 2050 dle NEO 2019. Zdroj: Bloomberg NEO 2019</figcaption></figure>
<h2>Nejrychlejší dekarbonizace proběhne v Evropě</h2>
K nejrychlejší dekarbonizaci a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v mixu bude docházet v Evropě. Zaostávat budou USA, které mají vysoký podíl zemního plynu, a Čína, kde je to naopak uhlí.
<figure id="attachment_73522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 805px;"><img class="size-full wp-image-73522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050.png 805w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-512x313.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-768x469.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-725x443.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/solární-a-větrné-elektrárny-v-mixu-2050-800x489.png 800w" alt="" width="805" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl solárních a větrných elektráren v elektroenergetických mixech vybraných zemí v roce 2050. Zdroj: Bloomberg NEO 2019</figcaption></figure>
<h2>Poptávka po elektřině vzroste o 62 %, instalovaný výkon se ztrojnásobí</h2>
Podle zjištění NEO 2019 jsou ve dvou třetinách světa větrné nebo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarpower-europe-globalni-vykon-fve-presahne-roku-2022-hranici-1000-gw/">solární elektrárny</a> nejlevnější možností ke zvýšení instalovaného výkonu. Globální poptávka po elektřině vzroste do roku 2050 o 62 %, což povede téměř k ztrojnásobení instalovaného výkonu mezi lety 2018 až 2050. Tento růst ovšem bude čím dál tím méně závislý od vývoje HDP.
<h2>Uhlí dosáhne vrcholu v roce 2026</h2>
Uhelné elektrárny dosáhnou svého vrcholu v roce 2026 především díky jiejich využívání v Číně, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/indie-uhlikovy-prostor-rozvoj-maji-vystridat-oze-elektromobily/">Indii</a> a jihovýchodní Asii. Tento vývoj naruší trend poklesu výroby elektřiny z uhlí v USA a Evropě.
<figure id="attachment_73524" class="wp-caption aligncenter" style="width: 802px;"><img class="size-full wp-image-73524" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů.png 802w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-512x267.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-768x401.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-725x379.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/výroba-elektřiny-dle-regionů-800x418.png 800w" alt="" width="802" height="419" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny z uhlí dle regionů. Zdroj: Bloomberg NEO 2019</figcaption></figure>
Naopak instalovaný výkon plynových elektráren, které by měly na většině trhů sloužit především jako flexibilní a záložní zdroje, by se měl do roku 2050 bezmála zdvojnásobit.

Elektřina

Bloomberg NEO 2019: Globální výroba elektřiny z uhlí dosáhne vrcholu v roce 2026

Obnovitelné zdroje energie se v Německu v prvním pololetí letošního roku podílely na celkové výrobě elektřiny v zemi 44 %. Významný nárůst na výrobě zaznamenaly především větrné elektrárny a to jak onshore turbíny na pevnině, tak i jejich offshore protějšky na moři. Na základě předběžných dat zveřejnila výsledky německá asociace BDEW.
Postupný nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu stále pokračuje. Za první pololetí tohoto roku vyrobily obnovitelné zdroje o 5 % více elektřiny než v roce předešlém. Do roku 2030 chce Německo vyrábět 65 % elektřiny z těchto zdrojů, některé asociace ovšem varují, že současný nárůst není pro dosažení tohoto cíle dostatečný.
Hlavní zásluhu na rekordní výrobě mají větrné elektrárny, a to především díky příznivým povětrnostním podmínkám. Výroba větrných elektráren na pevnině se meziročně zvýšila o 18 % a výroba elektráren na moři o 30 %. Mírně se zvýšila i výroba solárních elektráren, která zaznamenala čtyřprocentní nárůst.
Naopak výroba ostatních obnovitelných zdrojů, kterými jsou například vodní elektrárny nebo elektrárny spalující biomasu, snížily svou výrobu meziročně o 1 %.
<blockquote>
<figure id="attachment_72410" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-72410" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/4-800x450.jpg 800w" alt="Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu (zdroj PtrQs/wikipedia)." width="1200" height="675" /><figcaption class="wp-caption-text">Větrná farma blízko Dardesheimu ve východním Německu. Zdroj: PtrQs/wikipedia</figcaption></figure>
</blockquote>
Celkové množství elektřiny, které vyrobily větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí, bylo 68 terawatthodin. Pro srovnání, celková spotřeba elektřiny v České republice za první pololetí loňského roku byla pouze 31,1 TWh. Lze však doplnit, že se okamžitá výroba větrných elektráren se pohybovala v rozmezí od zhruba 0,7 GW až do 45,5 GW a v některých hodinách výroba větrných elektráren pokrývala pouze 1,3 % poptávky po elektrické energie (55,3 GW).
<h2>Budoucnost OZE je nejistá</h2>
Další rozvoj zelené energetiky v Německu je nicméně nejistý. Nově nastavený aukční způsob přidělování dotací sice pomalu snižuje dotace výrobcům oproti původnímu systému garantovaných výkupních cen a tím pádem i poplatky za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojích, které platí zákazníci, zároveň se ale snižuje počet elektráren, které jsou aktuálně ve výstavbě.
Další rozvoj obnovitelných zdrojů proto zůstává nejasným. Německá asociace BDEW odhaduje, že současným tempem by v roce 2030 pokrývala výroba z obnovitelných zdrojů pouze 54 % celkové výroby elektřiny. I proto se snaží tlačit na vládu, aby další výstavbu větrných i solárních elektráren podpořila více.

Německo

Nový rekord německých OZE: V prvním pololetí by měly pokrýt 44 % celkové výroby elektřiny

Byla vydána <a href="http://trackingsdg7.esmap.org/about-us">zpráva</a> Tracking SDG7: The Energy Progress Report, která zprostředkovává informace o učiněném pokroku v oblasti cílů Sustainable Development Goal 7 (SDG7), které byly nastaveny v rámci OSN. Tyto cíle zahrnují zajištění univerzálního přístupu k energii, zdvojnásobení energetické účinnosti a zásadní zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. 
V roce 2015 se OSN zavázalo ke splnění tzv. Sustainable Development Goal 7, které mají na obecné rovině vést k zajištění přístupu k finančně dostupné, udržitelné a moderní energii pro všechny. Konkrétně se jedná o cíle zajištění univerzálního přístupu k elektřině a čistým palivům a technologiím k vaření (tzv. „čisté vaření“), zvýšení energetické účinnosti a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie do roku 2030.
Oproti roku 2010 bylo v roce 2017 dosaženo větších či menších pokroků ve všech kategoriích.
<figure id="attachment_71703" class="wp-caption aligncenter" style="width: 681px;"><img class="size-full wp-image-71703" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/SGC7.png" sizes="(max-width: 681px) 100vw, 681px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/SGC7.png 681w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/SGC7-512x495.png 512w" alt="" width="681" height="659" /><figcaption class="wp-caption-text">Cíle SDG7. Zdroj: SDG7</figcaption></figure>
<h2>Univerzální přístup k energii</h2>
V roce 2010 bylo bez přístupu k elektřině 1,2 miliardy lidí a v roce 2017 840 milionů lidí. Globální hodnota elektrifikace tedy dosáhla 89 %. Pokud se vezme v potaz dosavadní vývoj, tak podle predikcí obsažených ve zprávě bude v roce 2030 stále 650 milionů lidí bez elektřiny a cíle tak nebude dosaženo. Zároveň je důležité zmínit, že 78 % lidí bez přístupu k elektřině žilo ve 20 zemích, mezi které patří kupříkladu Indie, Pákistán, Angola, Bangladéš a Malawi.
Podobné je to s přístupem k „čistému vaření“. Cíle s největší pravděpodobností nebude dosaženo a v roce 2030 budou mít pouze necelé tři čtvrtiny planety přístup k čistým palivům a technologiím umožňujícím vaření. Přibližně 3 miliardy lidí stále vaří pálením biomasy, jako je dřevo a dřevěné uhlí.
<h2>Energetická intenzita klesá</h2>
V roce 2016 byl světový podíl <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-globalni-rust-vykonu-obnovitelnych-zdrojich-loni-dvou-silnych-desetiletich-poprve-stagnoval/">obnovitelných zdrojů energie</a> 17,5 % z čehož 10,2 % je tvořeno moderními zdroji, jako jsou biopaliva, vodní, větrné a solární elektrárny, zbytek je tvořen biomasou. Očekávaný pokrok do roku 2030 je na hodnotu 21 %.
Globální energetická intenzita od roku 1990 do roku 2016 klesla o 3,6 %. V posledních letech energetická intenzita klesá nejvíce v Asii. Nejrychlejší pokles je dosahován v Číně, dále ve <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">Spojeném království</a>, Japonsku, Indonésii a v Indii.
<h2>Stav v ČR</h2>
Přístup obyvatel ČR k elektřině je 100%. Data Světové zdravotnické organizace ukazují, že 0,3 milionu obyvatel ČR je stále bez přístupu k čistému vaření.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu byl v roce 2016 14,7 %. Největší podíl mají OZE v oblasti vytápění, konkrétně 21,2 %, na výrobě elektřiny se podílí z 11,4 %. Moderní využití <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eph-pokracuje-investicich-biomasy-italii-holding-koupil-dalsi-elektrarnu/">biomasy</a> má pak na využívání obnovitelných zdrojů největší podíl (72,7 %).
<figure id="attachment_71704" class="wp-caption aligncenter" style="width: 510px;"><img class="size-full wp-image-71704" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OZE-ČR.png" sizes="(max-width: 510px) 100vw, 510px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OZE-ČR.png 510w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OZE-ČR-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/OZE-ČR-509x512.png 509w" alt="" width="510" height="513" /><figcaption class="wp-caption-text">Složení mixu obnovitelných zdrojů v ČR. Zdroj: SDG7</figcaption></figure>

Na světě je stále 840 milionů lidí bez přístupu k elektřině  

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (<a href="https://irena.org/newsroom/pressreleases/2019/Apr/Renewable-Energy-Now-Accounts-for-a-Third-of-Global-Power-Capacity">IRENA</a>) vydala každoročně vydávanou statistiku <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Mar/Capacity-Statistics-2019">Renewable Capacity Statistics 2019</a>  o obnovitelných zdrojích energie. V roce 2018 bylo přidáno 171 GW instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů. Jedná se o meziroční nárůst o 7,9 % způsobený primárně novými přídavky solárních a větrných elektráren. Globální instalovaný výkon elektráren je nyní přibližně z jedné třetiny tvořen obnovitelnými zdroji.
<h2>Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je nutné urychlit</h2>
Podle statistiky Renewable Capacity Statistics 2019 IRENA v roce 2018 rostla obnovitelná energie ve všech regionech světa, přestože rychlost růstu se lišila. Asie se na globálním ročním přírůstku instalovaného výkonu podílela z 61 %. Celkový instalovaný výkon v regionu pak vzrostl o 11,4 %. Největšího růstu ovšem dosáhl region Oceánie s nárůstem instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny o 17,7 %.
<blockquote>„Skrze svůj obchodní potenciál se obnovitelná energie stala hlavní volbou mezi technologiemi pro výrobu nové elektrické energie. Silný růst v roce 2018 je pokračováním pozoruhodného trendu posledních pěti let, který reflektuje pokračující přesun k obnovitelné energii jako hnacímu motoru globální energetické<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/irena-transformace-energetiky-bude-mit-dopad-pozici-statu-mezinarodnim-prostredi/"> transformace</a>.&#8220; Adnan Z. Amin, generální ředitel IRENA  </blockquote>
Na celkovém nárůstu instalovaného výkonu zdrojů elektřiny se obnovitelné zdroje podílely zhruba ze dvou třetin. Podle Adnana Z. Amina by ovšem instalovaný výkon obnovitelných zdrojů elektřiny měl růst rychleji, aby bylo dosaženo nastavených klimatických cílů.
<h2>Přírůstky instalovaného výkonu konvenčních zdrojů klesají</h2>
Od roku 2010 se <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elektrifikace-boom-obnovitelnych-zdroju-evrope-bude-vyzadovat-velkou-odolnost-elektrizacni-site/">instalovaný výkon</a> konvenčních zdrojů energie, především jaderných a fosilních, v Evropě, Severní Americe a Oceánii snížil zhruba o 85 GW. Během stejného období ovšem v Asii a na Blízkém východě naopak vzrostl.
<figure id="attachment_69881" class="wp-caption aligncenter" style="width: 746px;"><img class="size-full wp-image-69881" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA.png 746w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA-512x366.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/instalovaný-výkon-IRENA-725x519.png 725w" alt="" width="746" height="534" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globálního instalovaného výkonu od roku 2001. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů dosáhl na konci roku 2018 2 351 GW a nyní tvoří přibližně jednu třetinu globálního instalovaného výkonu. Největší podíl tvoří vodní elektrárny s instalovaným výkonem 1 172 GW. V roce 2018 byla tato hodnota navýšena o 8,5 GW, z čehož byla naprostá většina přidána v Číně. Instalovaný výkon <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/finskou-spolecnou-aukci-obnovitelne-zdroje-ovladly-vetrne-elektrarny/">větrných elektráren</a> se vloni zvýšil o 49 GW na celkem 564 GW. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/breznova-aukce-nemecke-fotovoltaiky-prinesla-37-rust-vysoutezenych-cen/">Solární elektrárny</a> mají celkový instalovaný výkon 480 GW a v loňském roce bylo přidáno 94 GW, 70 % této hodnoty má pak na svědomí Asie.

IRENA: Největší podíl na světovém přírůstku instalovaného výkonu mají OZE

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=38752">EIA</a>) zveřejnila informaci, že USA od roku 2008 zdvojnásobily výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2008 bylo z obnovitelných zdrojů vyrobeno 352 TWh elektřiny, v roce 2018 to bylo 742 TWh. Nárůst je způsoben zejména podpůrnými politikami a klesajícími náklady. 
USA podle dat <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eia-spojene-staty-letos-vytezi-nejmene-uhli-od-roku-1978-klesat-ma-i-spotreba-export/">EIA</a> od roku 2008 více než zdvojnásobily výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2008 bylo v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tezba-plynu-usa-prudce-roste-loni-vysplhala-novy-rekord/">USA</a> z obnovitelných zdrojů vyrobeno 352 TWh elektřiny a v roce 2018 to bylo 742 TWh. V loňském roce tak podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v USA dosáhl 17,6 %.
Téměř 90 % nárůstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mezi lety 2008 až 2018 pochází z větrných a solárních elektráren. Výroba elektřiny ve <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/usa-nadale-vsazi-plynove-elektrarny-loni-tvorily-vetsinu-noveho-vykonu/">větrných elektrárnách</a> vzrostla z 55 TWh v 2008 na 275 TWh v roce 2018. Celkem má elektřina z větru v energetickém mixu USA podíl 6,5 %. Více elektřiny z obnovitelných zdrojů je vyráběno pouze v konvenčních vodních elektrárnách. Přesně se jedná o 292 TWh (6,9% podíl v energetickém mixu země).
Výroba elektřiny v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/plovouci-fotovoltaicke-elektrarny-skryvaji-znacny-potencial-usa/">solárních elektrárnách</a> poté vzrostla z 2 TWh v 2008 na 96 TWh v 2018. V roce 2018 činil podíl těchto elektráren na výrobě elektřiny 2,3 %. Pod termín „solární elektrárny“ EIA v tomto případě zahrnuje jak malé solární elektrárny (například střešní instalace), tak i rozsáhlé farmy solárních elektráren s výkonem v řádů jednotek až stovek MW, které tvoří převážnou část této kategorie (69 %).
<figure id="attachment_69233" class="wp-caption aligncenter" style="width: 633px;"><img class="size-full wp-image-69233" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/výroba-elektřiny-z-OZE-v-USA.png" sizes="(max-width: 633px) 100vw, 633px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/výroba-elektřiny-z-OZE-v-USA.png 633w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/výroba-elektřiny-z-OZE-v-USA-512x264.png 512w" alt="" width="633" height="326" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v USA v letech 2008 – 2018. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě větrných i solárních elektráren je nárůst výroby elektřiny způsoben nárůstem celkového výkonu instalovaného v těchto zdrojích. Ve sledovaném období vzrostl instalovaný výkon větrných elektráren z 25 GW na 94 GW a solárních elektráren z 1 GW na 51 GW.
<h2>Rozvoj OZE je v USA podporován na federální i státní úrovni</h2>
Rostoucí kumulativní instalovaný výkon elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů je způsoben zaprvé <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-schvalila-litevsky-model-podpory-oze/">podporou</a> na federální i státní úrovni a zadruhé klesajícími náklady. Na federální úrovni jsou implementovány politiky v podobě daňových úlev poskytnutých za samotnou realizaci projektu, nebo za vyrobenou jednotku elektřiny (což cílí na realizaci co nejefektivnějších projektů, ne pouze na instalovaný výkon).
Na úrovni některých amerických států jsou pak implementované standardy minimálního podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů. Tyto standardy se průběžně zvyšují. Pozitivní vliv na rozvoj těchto elektráren má také pokračující pokles nákladů.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v USA za posledních 10 letech zdvojnásobila

Společnost Google v příspěvku na svém <a href="https://blog.google/technology/ai/machine-learning-can-boost-value-wind-energy/">blogu</a> zveřejnila informaci o tom, že úspěšně aplikovala umělou inteligenci na své větrné elektrárny v USA. Podle příspěvku byla hodnota energie z větrných elektráren Google zvýšena přibližně o 20 %. Umělá inteligence pomocí modelování zvyšuje předvídatelnost výroby těchto elektráren. 
Google umělou inteligenci využívá již od roku 2016 ke zvýšení energetické efektivity svých datacenter. Vyvinula ji pro něj výzkumná společnost DeepMind, kterou v roce 2014 koupil. Během využívání umělé inteligence byly vždy její kroky schvalovány a implementovány zaměstnanci firmy, v roce 2018 ovšem bylo umělé inteligenci umožněno, aby <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/google-nechava-rizeni-spotreby-data-center-umele-inteligenci-jeji-pravomoce-rostou/">sama implementovala</a> vlastní navrhované změny. Dle prohlášení Google bylo jeho cílem snížení spotřeby energie a emisí CO2.
<h2>Účinnost využívání větrných elektráren se zvýšila</h2>
Důvodem pro aplikaci umělé inteligence na <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise/">větrné elektrárny</a> je podle příspěvku Google skutečnost, že mnoho bezuhlíkových technologií není využíváno v jejich plném potenciálu. V případě větrných elektráren zejména kvůli tomu, že nejsou dostatečně předvídatelné.
Během loňského roku byly v USA mechanismy strojového učení aplikovány na větrné elektrárny s celkovým výkonem 700 MW. Systém DeepMind byl konfigurován pomocí veřejně dostupných dat předpovědí počasí a historických dat z větrných turbín.
Díky těmto informacím je umělá inteligence schopná předpovídat výrobu elektráren 36 hodin dopředu. Na základě těchto předpovědí jsou vytvářena modelová doporučení, jak ideálně, každou hodinu na jeden den dopředu, dodávat elektřinu do sítě. Toto je důležité zejména proto, že informace o objemu dodávaného výkonu v konkrétní čas jsou u obnovitelných zdrojů elektřiny, jako jsou větrné nebo solární elektrárny, pro řízení sítě cenné.
<figure id="attachment_68377" class="wp-caption aligncenter" style="width: 604px;"><img class="size-full wp-image-68377" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/google-umělá-inteligence.png" sizes="(max-width: 604px) 100vw, 604px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/google-umělá-inteligence.png 604w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/google-umělá-inteligence-512x370.png 512w" alt="" width="604" height="437" /><figcaption class="wp-caption-text">Umělá inteligence může zvýšit účinnost využívání větrných elektráren. Zdroj: Google</figcaption></figure>
Podle slov Google výše popsané využívání umělé inteligence přineslo pozitivní výsledky. Účinnost využívání větrných elektráren Google byla zvýšena přibližně o 20 %. Přínosem tedy není zvýšení účinnosti samotných větrných elektráren, ale možnost a zvýšení přesnosti předpovídat výrobu elektřiny z větrných zdrojů.