Domů
Evropská Unie
Evropský parlament zvažuje návrh navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030 na 65 %
European Parliament - Evropsky parlament - EU - Zdroj: Flickr, Guilhem Vellut
Zdroj: Guilhem Vellut / Creative Commons / CC BY 2.0

Evropský parlament zvažuje návrh navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030 na 65 %

V Bruselu začínají vyjednávání o tzv. Evropském klimatickém zákoně, či tzv. nařízení o klimatu. To se má stát hlavním nástrojem k dosažení klimatických cílů stanovených pro rok 2030 a posléze klimatické neutrality v roce 2050. V Evropském parlamentu se nyní zvažuje, zda předložit návrh na navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 65 %. 

Evropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030 byl v roce 2014 odsouhlasen na 40 % oproti úrovni emisí z roku 1990. Nová Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude, dle Evropské zelené dohody, prosazovat navýšení tohoto cíle na 50, případně i 55 %. Zpřísnění cíle podpořila v nedávném vystoupení například i německá kancléřka Angela Merkelová.

Poslanci budou jednat o navržení 65% cíle

Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, plány na navržení zvýšení cíle oznámila minulý týden. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je dle OSN třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.

Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.

Dle dřívějších prohlášení by jejich podpoře musela předcházet hloubková cost-benefit analýza a podobný závazek ze strany dalších světových mocností, především Číny a Spojených států. Evropská komise analýzu přislíbila. Její předložení se očekává v září tohoto roku.

Mnohobarevný parlament

Většina politických stran a frakcí zastoupených v Parlamentu, které patří do středo-pravicového a pravicového spektra návrh navýšení cíle s jistotou nepodpoří. Sociální demokraté a levicové strany naopak ano. Předpokládá se, že důležitou roli při hlasování sehraje centristická frakce Obnova Evropy (nástupce frakce ALDE).

Ta je, po sociálních demokratech a EPP, nejsilnějším uskupením v rámci Parlamentu. Součástí této skupiny jsou například i čeští zástupci za ANO. I u této frakce ale spíše nelze očekávat, že by 65% cíl podpořila.

Návrh Gutelandové bude projednáván na výboru pro životní prostředí v červnu. Hlasování o konečném návrhu Evropského parlamentu pak proběhne na podzim. Konečný cíl bude muset být dohodnut mezi Parlamentem, Komisí a členskými státy.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(69)
Vladimír Šťastný
5. květen 2020, 11:15

To jim tam sypou něco do žrádla?

St
10. květen 2020, 08:02

To se zeptejte "svaté" Gréty. Ta Vám to jistě přesně řekne co jí.

Martin Hajek
5. květen 2020, 11:16

K čemu pořád takové troškaření a přihazování po deseti procentech. Dejme tam rovnou 110 %, ať svět vidí, že EU se ekonomické smrti nebojí a jde jí hrdě vstříc.

Jaroslav Studnička
5. květen 2020, 11:22

Ano, to je dobrá salámová metoda..:-), nejprve si schválíme Green deal pouze s výstupem k roku 2050 no a potom to na vás nabalíme. Jestli pak mají alespoň nějaké materiály o splnitelnosti těchto cílů nebo jen ideologicky střílí do vzduchu. Tohle je sebevražda Evropy v přímém přenosu.

St
5. květen 2020, 16:23

Tak nějak. Průmysl začíná padat na hubu a poslední co potřebuje tak házet klacky pod nohy ve jménu snižování emisí skleníkových plynů.

Pokud by pro EU ty emise byly takovou prioritou, tak už jsme dávno mohli odstavit všechny uhelné elektrárny tím, že bychom buď nezavírali, dostavěli nebo nastavěli JE.

pr
7. květen 2020, 12:00

A průmysl je jako někdo kvůli komu si máme sednout na pozadí? Ať je milej zlatej průmysl rád, že mu vůbec někdo trpí ty zločiny kvůli kterým tu kapeme jako křepelky na poli.

Pěkně ať si přečte zákony a přestane dělat ramena. Nikdo ho sem nezval. Dost na tom, že si ze zaměstnanců dělá nevolníky.

Carlos
7. květen 2020, 14:23

Nevolníky ze sebe lidi dělají sami, respektive je to "trest za hříchy otců".

Další věc je že si tu lidi nechají toho dost líbit a některé kroky proti sobě podporují, například spekulaci s měnou i když ekonomicky jsme zavázaní do SRN pomalu jako spolkové země. Nebo nepodpora evropské minimální minimální mzdy, dovoz ukrajinců na snížen ceny práce. Nebo třeba nevolání po nastavení cel proti zemím silně poškozujícím životní prostředí (v porovnání s EU) atd.

Milan Vaněček
5. květen 2020, 14:17

Pánové, Vy brečíte a vztekáte se jako malé děti, nerozumíte bohaté západní Evropě, která potřebuje něco (prostřednictvím levných východních ručiček) budovat, za něco utrácet, kola ekonomiky se musí hejbat.

Ale jen na našich státních představitelích závisí:

-zda to podobně jako Poláci nepodpoří, případně podpoří ale za cenu že to zaplatí ta západní část (která na to vydělá pomocí svého know how a levných našich východních ručiček).

-nebo zda my si raději za své těžce vydřené peníze pořídíme ještě něco o moc dražšího (=jádro), něco co nás určitě přivede k bankrotu.

Ale realita může být ještě horší (ještě více jádra, i do Temelína)....

Martin Hajek
5. květen 2020, 15:09

Pane Vaněčku, hovoříte o té "bohaté" západní Evropě (Eurozóně) co měla v roce 2019 průměrnou úroveň zadlužení 84 % HDP? Opravdu mají tyto země na to, aby si teď kupovaly zelené vymoženosti, které vzhledem k propadu spotřeby elektřiny a levným palivům vůbec nepotřebují? Můj názor je, že pokud to udělají, tak je musí jejich občané nabrat na vidle. Abych parafrázoval Marii Antoinettu - Když nemají na chleba, tak ať si koupí na střechu solární panel.

St
5. květen 2020, 16:21

Samozřejmě, že nemají. Správně jste podotkl, že mnohé členské země EU by se měli více zabývat snižováním svého zadlužení jak snižováním emisí skleníkových plynů. Potřebujeme práci pro své lidi a ne si honit triko jak jsme EKO. Nejhorší na tom je, že způsob kterým se snižují emise skleníkových plynů není zrovna k přírodě nejšetrnější.

Pavel K
6. květen 2020, 08:10

Jak byste Vy (setrneji) snizoval ekologickou zatez lidi a jejich uhlikovou stopu?

St
6. květen 2020, 18:04

Jednoduše. Šel bych po těch největších znečisťovatelích. Když se budeme bavit o energetice, tak mi smysluplnější a ekologičtější v našich končinách přijde stavět JE, slunce, voda jako doplněk a pomoc na vykrytí špiček. Navíc místo nesmyslné honby za snižováním CO2 bych se snažil o eliminaci jejich škodlivého účinku na planetu. Hlavně výsadbou nových stromů a ochranou lesů vůbec.

Pokud budeme řešit to jak lidé škodí planetě, tak my v Evropě to nebudeme kdo je přemnoženým druhem, který devastuje naši krásnou, modrou planetu.

pr
7. květen 2020, 12:04

Druhým radíte, a to že byste se měl sám zabývat shodou podmětu s přísudkem vám uniká.

Milan Vaněček
5. květen 2020, 15:59

Pane Hájek, to jste ještě nepoznal jak funguje kapitalizmus? Všichni podnikající miliardáři mají miliardové dluhy u bank. A jsou úspěšní, když z těch vypůjčených peněz vyzískají několikanásobek toho, co bankám zaplatí za vypůjčené peníze.

A když už jste bohatý, tak si chcete koupit čistý vzduch, čisté moře, zdraví; věcí (krámů) už máte spoustu, víc nechcete.

Když jste chudý, a máte třeba hypotéku (dluh), tak musíte dřít 30 let jako nevolník.

Energii chcete čistou, bez nebezpečných odpadů, a když to jde i zadarmo.

Za první republiky jsme patřili do té bohatší, průmyslově vyspělejší části Evropy; zatím za těch 30 let se "návrat do Evropy" ještě nepodařil, chtělo by to asi trochu změnit taktiku, zaměřit se na moderní technologie, na technickou a obchodní vzdělanost a budování technického know how. Mívali jsme ho prvotřídní.

Josef Novák
5. květen 2020, 16:36

Proč tu tedy propagujete OZE????

Martin Hajek
5. květen 2020, 18:03

Trochu si pletete státy a firmy. Nicméně i firma, je-li příliš zadlužená, tak při zhoršení ekonomických podmínek snadno zbankrotuje. Pravidla EU považují za ještě bezpečné zadlužení 60 % HDP a není to omyl. Navíc těch 84 % bylo před současnou krizí, která ho vystřelí klidně o 30 % nahoru (dluhy výrazně stoupnou, HDP klesne). Chtít teď čistou energii je jako chtít Rolexky, když nemáte na nájem.

jarmilek
5. květen 2020, 18:59

Italské státní dluhopisy jsou už jen jeden stupeň před "junk" ratingem, a to je myslím ještě optimistické ohodnocení. USA je enormně zadlužená. Myslíte, že ekonomika přežije pád USA? Nebo že EU (euro) přežije pád například té Itálie? Jakou mají šanci ty dluhy splatit? Je v dnešní ekonomice ještě vůbec prostor řešit, jaká země má jaký dluh nebo je to už jedno?

St
5. květen 2020, 16:18

Člověk by si řekl, že díky koroně budou mít v Bruselu rozum. Že hlavní prioritou EU by mělo být nastartování hospodářského růstu, zamezit masovému šíření nezaměstnanosti a místo toho se vymýšlejí způsoby jak průmyslu ještě více škodit. Opravdu nevím co se musí stát, aby někteří lidé dostali rozum a přestali žít ve svých vzdušných zámcích.

jarmilek
5. květen 2020, 17:14

"prioritou EU by mělo být nastartování hospodářského růstu, zamezit masovému šíření nezaměstnanosti"

Ano, investice do OZE a obecně nových technologií formou státních investic je přesně to, co ekonomice pomůže, přesně jak píše pan Vaněček výše.

Já nevím, ale proč by někdo chtěl investovat do zastaralých technologií, když tu jsou nové, perspektivní možnosti?

Martin Hajek
5. květen 2020, 18:07

To je právě ta neustálá demagogie, že chce někdo investovat do uhlí. Nikdo to nechce a nikdo to neprosazuje. Ale řada zemí EU prostě objektivně nemá na důchody, zdravotnictví atd. a za této situace si pořizovat nějaké větrníky nebo ještě lépe fotovoltaiky z dovozu je prostě maximální zhůvěřilost. A až to lidem dojde, tak na takové politiky prostě vezmou vidle.

jarmilek
5. květen 2020, 18:39

Uhlí je samozřejmě extrém, ale i to se částečně děje. Investice do snižování emisí rtuti, různé spalování a spoluspalování bůh ví čeho všeho v našich teplárnách...já neříkám že je to špatně, ale děje se to.

A co berete jako dovoz? EU je dobré? Nebo chcete všechno z ČR...?

Solární panely musíme dovést, to máte pravdu. Ale tu elektroniku, která tvoří velký podíl na capex, umíme v EU.

Stavbu, výrobu a instalaci větrníků umí velmi dobře severské země. Tak dobře, že firmy instalují offshore větrníky po světě. Palivové články také vyvíjí a prodává řada EU společností z Anglie, Švédska, Norska a nevím kde ještě.

Naopak myslím, že v EU máme poměrně dost společností a máme možnost se konečně zase v něčem prosadit, protože tu toho již mnoho nezbylo.

Martin Hajek
6. květen 2020, 01:21

To se zeptejte v Bruselu, kdo si ty limity na rtuť vymyslel. Investovat se do toho prostě musí, jinak ty zdroje nebude příští rok možné provozovat a nebude elektřina a teplo. Ledaže by už příští rok nebyla EU, pak bychom mohli investovat do důležitějších věcí.

Jaroslav Studnička
6. květen 2020, 10:42

Ano, rtuť to je kapitola sama pro sebe. To se teda EU vůbec nepovedlo. USA např. odmítá Hg řešit, protože vynaložené náklady na DeHg jsou zcela neúměrné výslednému efektu.

Josef
5. květen 2020, 22:00

Myslete selským rozumem,když přijdete o práci a máte něco našetřeno a koupíte si třeba loď , kterou budete půjčovat a z toho budete mít nějaký malý příjem a časem tu loď zase prodáte , pak je to dobré , ale když si za ty peníze co ještě máte koupíte auto ,které bude mít za 3 roky poloviční cenu tak jste v háji, protože ta investice byla špatná a přesně tak to je i z OZE - jsou to špatné investice ne všechny, ale většina ano ,takže čím více peněz do toho nalejete, tím více vás to pošle ke dnu. Nevím jestli je to tak těžké pochopit, ale já bych dal protinávrh spojil bych cíl 65% úspory emisí CO2 v EU s poklesem mzdy Europoslance o 65% žvanění o úsporách lidí s půl milionovým měsíčním příjmem je trapné už od samého začátku.....

Jan Veselý
5. květen 2020, 23:02

Selský rozum říká škudlit, škudlit, škudlit. To je zaručený způsob jak z ekonomické recese udělat hlubokou krizi, během které se budou otřásat v základech celé společenské systémy, byl by čas molotovových koktejlů, čas lynčů, šance pro nové Savonaroly, Leniny a Hitlery.

Proto nemají selští hňupové co dělat v makroekonomii a státnictví. Dělali by stejné věci, o který už se minimálně 150 let ví, že vedou z průseru do ještě většího průseru.

Martin Hajek
6. květen 2020, 01:28

A jéje, vy děláte i do národohospodářství :-). Ale zbytečně šíříte demagogii. On totiž nikdo neříká škudlit. Realita je ovšem taková, že jen udržet již rozjeté veřejné investice bude velký problém. Vyhazovat ještě peníze za nové zelené nesmysly z dovozu je prostě luxus, na který opravdu nemáme a dalších nejméně 5 let mít nebudeme. Je to ekonomická sebevražda. EU si zřejmě peníze natiskne, pak ovšem brzy dospěje k ekonomickému "zázraku" prezidenta Mugabeho v Zimbabwe.

Pavel K
6. květen 2020, 08:31

Martin Hajek

Technologie z dovozu Vam vadi (kdyz ji neumime vymyslet a vyrobit lacineji), ale primarni energie z dovozu (ropa, plyn) je v poradku? V cem je lepsi jak ty zelene nesmysly?

Emil
6. květen 2020, 08:56

Lepší je v tom, že je reálně schopna nepřetržitě pokrývat naše energetické potřeby.

Pavel K
6. květen 2020, 09:04

Emil

Odpovedel jste moudre na mou naivni otazku. Takze mam lepsi, porovnejte klady a zapory nakupovani fosilnich paliv, mistni paleni a jednorazove nakoupeni technologie, kerou neumime (asi oba myslime EU) za danou cenu a v dane kvalite vyrobit.

Je lepsi koupit draho rybarsky prut, nebo lacino kazdy tyden jednu rybu?

Emil
6. květen 2020, 09:09

Pokud je rybník celou zimu zamrzlý a nemáte možnost si ty ryby nachytat do zásoby, tak je správně druhá možnost.

Pavel K
6. květen 2020, 09:31

Pokud dokazeme s velkou jistotou predpovedet, kdy rybnik zamrzne, tak muzerme nachytat do zasoby a ryby zamrazit. Nebo taky muzeme vyuzit technologicky pokrok ve vyrobe (vrtaku, pil, vybusnin, ...) a ten rybnik v miste chytani zbavit ledu. Nesmime se na kazdou vec divat optikou let minulych, ale vymyslet technologie, jak omezeni (ci znemozneni) eliminovat nebo aspon obejit. Uz toho lidstvo dokazalo daleko vice.

Tentokrat jste mi nahral, dekuji.

Emil
6. květen 2020, 09:44

Nemáte vůbec za co, protože o případu, kdy si můžete ryby nachytat do zásoby a zamrazit, ani o případu, že ten led můžete překonat, jsem vůbec nic nepsal. Ta Vaše analogie s rybami kulhá na obě nohy.

Carlos
6. květen 2020, 09:53

Pane Hájku,

myslím že v takovém případě je potřeba proti "zelenému luxusu" položit, trochu merkantelisticky, dovozy paliv, škody na ŽP/zdraví/majetku...

Pavel K
6. květen 2020, 10:08

Emil

Ano, nepsal jste o nich a to je v poradku. Zadny clovek nemuze obsahnout veskere vedeni a veskere moznosti. Jen jsme chtel naznacit, ze pokud diskutujicim prijde neco jako spravne a neco jineho jako nemozne, ze to tak nemusi obecne platit.

Mne prijde nemozne, aby ostatnim lidem prislo normalni nicit zivotni prostredi a jak vidite, pletu se. Vetsine lidi to prijde normalni a mne nezbyva nic jineho, nez se delit o svuj nazor a sam s tim delat neco, co nema zadny vyznam a ne proto, ze to nema zadny vyznam, ale proto,ze to je spravne. STejne tak tu spousta lidi tvrdi, ze ma minimalni vyznam boj Evropy (EU) s poskozovanim zivotniho prostredi, kdyz jsou na svete daleko vetsi znecitovatele. Ale jak jinak, nez spravnym a fungujicim prikladem ty ostatni primejete? V obouch pripadech je lepsi delat spravnou vec nez cekt, az ji udela nekdo jiny a pak se mozna pripojit. Snad se shodnu s vetsinou lidi, ze je snazsi k necemu primet sebe nez druhe (predpokladam, ze ta vetsina nejsou nasilni ci pokrytecti manipulatori).

Jaroslav Studnička
6. květen 2020, 10:24

Pane Pavle K.,

Uvedl jste dovoz surovin ropa, plyn...

Musíme se tedy podívat před tento krok, tedy na domácí uhlí, které ještě nějaké těžitelné zásoby máme (alespoň hnědé). Pokud zrušíme uhlí, pak teprve nastane ten výraznější dovoz zejména plynu.

Co je v tomto případě lepší, spalovat domácí uhlí nebo spalovat dovážený plyn?

Pavel K
6. květen 2020, 10:43

Pane Studničko, muj nazor (asi ojedinely) je, ze lepsi je nespalovat zadne vytezene fosilni palivo. Takze je treba cinit kroky takove, aby k tomuto doslo co nejdrive.

Emil
6. květen 2020, 11:00

Pavle K, jinými slovy zásadně nesouhlasíte s energetickou politikou Německa, které tak usilovně buduje Nord stream 2.

Pavel K
6. květen 2020, 11:09

Emile,

upresnim to, zasadne nesouhalsim s malou casti (da se rici hodne malou casti) energeticke politiky Nemecka. Dalsi vetsi cst jejich politiky, se kterou nesouhalsim, je predcasen uzavreni JE, i kdyz jsem silne proti stavbe novych JE (nikoliv z bezpecnostnich ale ekonomickych duvodu).

Ale asi nejdulezitejsi pointa, kterou proti Vasemu prispevku chci ted napsat je, ze i kdyz nesouhalsim s dilcimi kroky, nedava to ani spetku zaminky k tomu, abych odsoudil nebo se neinspiroval temi spravnymi kroky v jejich energeticke koncepci. Tudiz neodsoudim, kdyz mam nejake vyhrady. Duleizte je se inspirovat v tom dobrem.

Carlos
6. květen 2020, 11:10

Pane Studničko,

v tento moment je už dovoz ropy a plynu násobný proti objemu proti uhlí, peněžně to změna nebude.

Pokud bychom chtěli nějak dále využívat uhlí, tak potřebujeme změnit technologii na podzemní zplyňování. To zde chtěli před pár lety dělat Australané, myslím na Mělníce kde je nějaká malá uhelná pánev (asi nikdy netěžená), ale nakonec z toho sešlo, stejně jako kvůli hádkám nakonec sešlo z lithia v nejlepší době pro to (a bůh ví jak to dopadne dnes).

Emil
6. květen 2020, 11:32

Pavle K, myslíte si, že ten druhý Nordstream budují Němci z lásky k Rusku, nebo proto, že jim ani nic jiného nezbývá? Jinak s tou "malou casti (da se rici hodne malou casti)" jste mě rozesmál téměř až k slzám. Jen kapacita Nordstreamu 2 pokrývá plný provoz asi 60 GW paroplynových elektráren...

Jaroslav Studnička
6. květen 2020, 11:32

Pane Carlosi,

ano, samozřejmě. Pokud bychom ale nyní přestali spalovat domácí uhlí, kam by se vyšplhal nutný dovoz plynu? A co by v tomto případě bylo lepší? Tak to bylo myšleno.

Pavel K
6. květen 2020, 11:42

Emile,

zivot me naucil, ze posuzovat neci mysleni ci stav dle toho meho je blahove. Takze spis bych se obratil na Nemce a jim dal otazku, proc delaji tak kapacitni vedeni. Ja tam vidim nekolik duvodu, ale netusim, zda jsou realnymi (budou tranzitni zemi, nemaji dostatecne kapacity v zasobnicich, takze na par dni, kdy nebude v zime foukat, potrebuji vely tranzitni vykon, polozeni tluste a tenke trubky stoji "stejne", nekdo to blbe spocital, ...). Proste ja Vam na to fundovane neodpovim.

Milan Vaněček
6. květen 2020, 11:47

Pane Pavle K, jaderníky nepřesvědčíte, to je pevná víra. Bohužel, těch svých 50-60 let dotací, všemožného prosazování, již propásli. Elektrárny se zavírají před vypršením "doby životnosti", viz článek výše zde na webu: "USA: JE Indian Point se přiblížila kompletnímu odstavení, 4 roky před vypršením provozní licence".

Můžete být rád že Energetický přechod k čisté, obnovitelné energii pokračuje, že je zde každoroční vědecký a technický pokrok. O tom ve fotovoltaice zde pravidelně v diskusích informuji.

Nakonec ve světě zvítězí převážně lokální výroba elektřiny pomocí toho, co každá obydlená země má: slunce, voda, vzduch, bio. Technický pokrok nezastavíš.

Je však nutné, aby tento technický pokrok byl šetrný k přírodě, aby zakládal na udržitelný rozvoj. Recyklace, ne odpady. Šetření energií, ne podporovat plýtvání.

Svět už se částečně změnil křemíkovou revolucí (počítače, mobily, automatizace,...) a internetovým vzájemným, distribuovaným propojením.

Nyní změna pokračuje pomocí Energetického přechodu k čistým, obnovitelným energiím. Jestli to někdo chce, či nechce, to se stejně už nedá zastavit.

Pavel K
6. květen 2020, 11:51

Pane Studničko,

to je otazka na hodne obsahlou odpoved. Ale kdyz to hodne zkratim. Tezba uhli ma nejake externality v miste tezby. Vetsina uhli se spali pro vyrobu elektriny, kterou za pakatel vyvezeme. Takze bychom potrebovali dovazet plyn pro teplarenstvi. Mnohokrate jsem cetl, ze teplarny jsou temer nekonkurenceschopne vuci lokalnimu vytapoeni (bud TC nebo plynem), pak bych to videl na pokracovani zateplovani a vyuzivani tepelnych cerpadel (na netu jsem cetl o vysokoteplotnich TC s chladivem CO2 na pricnipu vzduch voda s prumernym topnym faktorem > 3 vhodne pro vetsi budovy), ktere by dokazaly lepe vyhlazovat prebytky a spicky.

Takze zmeho pohledu samozrejme prestat spalovat uhli a nenahraditelnou energii z nej ziskane (kzdopadne ne 100 %) zatim nahradit dovozem plynu. To by mohlo vest k usporam a rychlejsimu nasazovani novych a ucinejsich technologii.

Jaroslav Studnička
6. květen 2020, 14:29

Pane Pavle K.,

to máte pravdu, je to opravdu velmi obsáhlá problematika. Taky zkusím nějaké body shrnout ve zkratce.

- Externality - to je dle mého názoru hodně ošemetná a složitá věc jak tuto výši určit. Nějakou externalitu má i plyn, jen tuto zátěž přenášíme na místo těžby a dopravu. Pokud bychom ale chtěli spravedlivě nastavit posuzování externalit, musíte to vztáhnout na veškeré produkty, nikoliv pouze např. výroba elektřiny z uhlí.

- Skutečné emise - uhlíková intenzita plynu je zhruba 60% intenzity uhlí. Dle některých ale po započítání ekologických dopadů během těžby a úniků během transportu se to již vyrovnává uhlí. Spalování biomasy je považováno za ekologické nízkoemisní. Co s tímto ale udělá masivní dovoz dřevní hmoty např. do Velké Británie z Pobaltí a ze zámoří.

- Teplárny - k tomu např. odkaz níže. Přechod na TČ nebo obecně na elektřinu, jen pozor na CZT je napojeno skoro 4 mil obyvatel a mnoho institucí a podniků, co by to udělalo se spotřebou elektřiny, kterou bychom museli někde vyrobit?

https://www.mzp.cz/cz/news_20190711-domovni-kotelny

Já si troufám tvrdit, že nikdo zde z diskutujících není principiálně proti ekologizaci a transformaci energetiky, jen nepanuje shoda jakou cestou jít. Hlavně ať o tom rozhodují skuteční odborníci, nikoliv politici napojení na různá lobby nebo jakákoliv ideologie.

St
6. květen 2020, 18:15

Selský rozum říká škudlit, škudlit, škudlit v dobrých časech, aby v těch špatných bylo za co kupovat, investovat. Protože kdo v době krize zainvestuje, tak na tom pořádně vydělá. Vstupy jsou podstatně levnější než v době konjunktury.

Každopádně se teď zaměřovat na nějaké snižování CO2, tím spíše masivní podporou nestabilních OZE je ekonomickou sebevraždou.

Vezměte si jaký měl automobilový průmysl problémy s dodržováním nových euronorem. Nyní hrozí opravdu skutečný a hluboký pád, který si nikdo rozumný nepřeje.

St
6. květen 2020, 18:11

Dovolte abych Vám oponoval. Opravdu investice do OZE není něco, co by bylo motorem ekonomiky. Mluvím o střední Evropě. Nemáme tu ani pouště, kde takřka pořád svítí slunce, nemáme ani pobřeží kde neustále vějí větry. Nemáme ani rozsáhlé lesy, které by dokázali každý rok vyprodukovat dost dřevní hmoty. Ani nemáme dost hor, kde bychom nastavěli vodní elektrárny. Navíc většina technologií např. na soláry musíme dovážet. Takže opravdu tím, že místo lánů pšenice budeme mít lány solárních panelů si opravdu nepomůžeme. Právě naopak, protože k nim budeme muset patřičně dimenzovat přenosovou soustavu a dělat zálohy. Což samozřejmě také není zadarmo. Navíc si nemyslím, že JE jsou zastaralou technologií bez perspektivy.

Pavel K
6. květen 2020, 08:24

Treba to, ze lide zacnou umirat jak v plynovych komorach pote, co si zlikviduji zivotni prostredi perfektne slapajicim prumyslem a energetikou? Ne vsichni maji za prioritu penize.Pro me je nejvetsi priorita me deti. Verim, z ei Vy jim koupite radeji sumku za 20 Kc a ne separat za 8 Kc. Tak proc je na druhe strane krmit karcinogeny, prizemnim ozonem, CO, NOx, polyaromatickymi uhlovodiky, apod? Nac je mi ma propserita, kdyz vidim, ze me deti budou zivorit? Vsimate si teplot a sucha? To nasi rodice sli za penezma (primo nasi spis prasili zivotni prostredi, jelikoz se bali bolsevika, ale na Zapade sli za penezma) a proto my se zaciname pect a mame zakazy zalevat zahrady (da se resit kapkovou zavlahou, vic mi vadi, ze nemuzu s detma hravat na rybniku hokej dele jak 2 tydny).

Takze za me neni tak dulezite se divat na 10 let dopredu (obrovsky rutst prumyslu a hospodarstvi, splaceni dluhu - zvlastni, ze Japonsko jeste nezbankrotovalo, vite, jakou ma zadluzenost?) ale aspon na 50 let dopredu, abychom nedonutili nase potomky se stehovat z CR a mozna cele Zeme jen tim, ze chcemem 4x rocne na leteckou dovolenou, jednouz a 2 roky nove auto a kazdy rok mit novy iPhone. Toto jsou, dle meho nazoru, zbytecne vzdusne zamky. Osobne bych sel cestou snizeni spotreby treba pridanim ekologicke dane ke kazdemu vyrobku a sluzbe dle objektivniho dopadu na zivotni prostredi. Jsme na Zemi jen chvilku a jako hoste, chovame se jak plundrujici najezdnici.

jarmilek
6. květen 2020, 09:37

Ano, všichni řeší primárně finanční stránku technologií. Přitom náklady na nápravu škod způsobených fosilními palivy budou podle mě mnohem vyšší, než celá podpora OZE. To se ale projeví až za dlouho a investice (hlavně) v dnešním corona světě je riskantní dělat víc jak na pár let dopředu (jádro!), tak proč by se dnes někdo zajímal o životní prostředí, že?

Jan Veselý
6. květen 2020, 14:40

Nejen podle vás, i podle Mezinárodního měnového fondu.

St
6. květen 2020, 10:05

Pane Pavle, zapomínáte na jednu věc, co se týče Japonska. Že Japonci v převážně dluží jen samy sobě a nemají problémy s udržením, splácením svého dluhu. Kdežto většina zemí v Evropě si půjčuje na volném trhu. Takže třeba taková Itálie díky růstu úrokových sazeb na italské dluhopisy může mít problém z jejich splácení.

Jinak se jistě shodneme, že k naší Matičce Zemi by jsme se měli chovat co nejšetrněji a snažit se ji předat našim dětem v mnohem lepším stavu, než jsme ji dostali od našich předků.

Pavel K
6. květen 2020, 10:16

To St.

Co brani zemim EU to delat stejne? Mimochodem, nedrzi velkou (netusim jak) cast tech dluhu ECB?

A jaky je Vas recept na co nejsetrnejsi chovani se k Zemi? A co mame dle Vas delat, abychom ji predali v lepsim stavu (napr, aby se oteplovala mene (mam dojem, ze v CR se oteplilo o stupen od 80tych let).

Carlos
10. květen 2020, 09:45

St,

zvyk (ne)investovat do státních dluhopisů není o struktuře ekonomiky, ale o zvycích a ještě jsou na to třeba dva, tedy stát, který bude emitovat poukázky v patřičném objemu a lidé, kteří je budou kupovat. Ale to jde změnit. Ale nejsem si jistý zda lze počítat s tím že ročně z lidí těch 100 miliard navíc vytáhnete.

Subtropické klima by nebyl problém, pokud bychom měli fungující krajinu a nepokračovali v její devastaci agroprůmyslem. V současnosti nám třeba chybí těch asi 4.5 miliardy kubíků zádržné schopnosti krajiny, které jsme od 50. ztratili, od začátku 20. století to může být ještě více. Od Velké Moravy ještě si více. To by se musela struktura našeho zemědělství přeorientovat zejména na sady + obiloviny a zelenina by se musela pěstovat jen hydroponicky či ve fóliovnících s kapénkovou závlahou.

St
6. květen 2020, 18:21

Co brání EU se zadlužit jako Japonsko. Doufám, že v první řadě zdravý rozum a vědomí, že dluhy se musí splácet. Ale na to bych v současné situaci nespoléhal. Hlavně tomu brání to, že struktura Japonské ekonomiky je značně odlišná od té naší. U nás není zvykem investovat do státních pokladničních poukázek či obligací.

Můj recept je co se týče energetiky vsadit na JE, které představují stabilní, bezemisní a relativně levný zdroj EE.

Co se týče oteplování, tak mi vůbec nevadí. Pokud tady bude subtropické klima, tak se opravdu zlobit nebudu. Navíc není vůbec jasné zdali to oteplování je důsledek činnosti člověka. Tím samozřejmě nechci obhajovat jak se člověk chová k přírodě. Právě naopak. I to co se dnes děje je důkazem toho, že člověk není opravdový vládce planety. Je je její součástí a podle toho by se měl chovat.

petr
5. květen 2020, 17:21

Přátelé co chcete od bývalých rudochů co jsou dnes zelení ?

Normální člověk řeší dluhy, ale to oni přece neumí oni umí dělat další dluhy a OZE je se svými dotacemi jen dalším zadlužováním.

Provize z hlasování však dostanou hned a vo tom to je ....

Karel Čapek měl krásné rčení :

"Kudy chodil tudy krad, jmenoval se sociální demokrat" a měl pravdu u nás i jinde v EU...

Pavel K
6. květen 2020, 08:33

petr

Takze navrhujete zopakovat veleuspesnou strategii toho casu nejlepsiho ministra financi za historii CR, ktery po krizi 2009 utahoval opasky tak, ze i kdyz okolni staty rostly, my jsme byli v druhe recesi? Je to spravna cesta?

St
6. květen 2020, 18:25

To nikdo nenavrhuje. Jde o to, že investice do OZE zvláště v našem podání vedou jen k tomu, že se ještě více drancuje příroda, cena EE roste, ale pár vyvolených se na tom všem pořádně napakuje.

Správná cesta je nasměrovat investice do infrastrukturních projektů, jako jsou dálnice, vysokorychlostní železnice a nebojím se říci i jaderné elektrárny, které si z podstatné části dovedeme vyrobit doma (myšleno v Evropě).

Dále pak je třeba dělat opatření proti suchu a to hlavně sázet nové stromy. Od věci by nebyla nějaká ta přehrada.

Milan Vaněček
5. květen 2020, 19:05

To je neskutečné, tolik primitivních názorů, tolik expertů a kam jsme došli...

Tohle jsou zprávy co budou měnit EU. Cituji:

Meyer Burger mulls gigawatt-scale German solar fab

Chief executive Gunter Erfurt told a German radio station a solar factory in North Rhine-Westphalia could supply high-efficiency panels for a 10 GW floating solar project on the vast Hambach open-cast coal mine.

přečtěte si v

MAY 4, 2020 pv-magazine.com

Švýcarský Meyer Burger vyráběl spoustu linek pro automatizovanou výrobu slunečních článků v čínských firmách. Velký vývoz a obrat ale nízká marže.

Teď se konečně rozhoupali (doufají že za pomoci německé vlády) ke změně: postavit špičkovou automatizovanou fabriku na nejúčinnější fotovoltaické křemíkové články v Německu. A kam by měly jejich panely směřovat: nahradí devastovanou přírodu velkodolu Hambach a okolní uhelné elektrárny fotovoltaickou plovoucí elektrárnou na obrovském jezeře, ketré zde vznikne při rekultivaci po skončení těžby hnědého uhlí.

Možná inspirace pro severní Čechy, můžeme si počkat jak to bude Němcům fungovat a zopakovat to, nemusíme pospíchat, u nás se bude těžit hnědé uhlí alespoň o 5 let déle než v Německu a FVE postavíte velmi rychle.

Maďaři kupují teď fabriku na fotovoltaiku od Meyer Burger, opět na ty nejúčinnější Si heterojunction (HIT) články.

A jestli uspěje společná iniciativa Švýcarů (mí kamarádi z Neuchatele a Lausanne, co dělají pro Meyer Burger) a Anglánů (Oxford PV s perovskitovými články) pak se již brzo dočkáme nejlepších fotovoltaických tandemových článků s účinností nad 30% v robotizované seriové výrobě, v Evropě.

To je technický pokrok, který jsme zažili v českých zemích za časů Křižíka, ČKD, prof. Kaplana a jeho turbin, prof Delonga a jeho elektronových mikroskopů, .... Vynálezy, inovace i výroba v Čechách i na Moravě.

Jen ten nás může zase posunout tam, kam historicky patříme.

Martin Hajek
6. květen 2020, 01:33

Pane Vaněčku, nevím, co přesně šňupete, ale už byste to měl omezit. V tom Hambachu se stále ještě těží, než tam bude nějaké jezero, tak já budu v důchodu. To opravdu vůbec nesouvisí s tím, o čem se tu bavíme a to je příštích zhruba 5 let, kdy by si EU měla dát pokoj se zelenými hrami a soustředit se na ekonomické přežití.

St
6. květen 2020, 10:07

Pane Vaněček, proč hned názory, které se Vám nelíbí označujete hned za primitivní?

Proč raději nedodáte argumenty, data, které by potvrzovaly Vaše názory? Tak jak to dělají Vaší oponenti.

Jaroslav Studnička
6. květen 2020, 10:33

On se pan Vaněček mnohdy chová jako malé děcko, kterému berou hračku.

Richard Vacek
5. květen 2020, 19:08

Nechápu, proč stále takové nízké cíle. Deindustrializace jako základ pro nastolení lepšího světa a návrat k soběstačným komunám by měla probíhat stejně odvážným tempem jako prováděli naší soudruzi v Kambodži za Pol Pota.

Evropa by měla celému světu ukázat, že starý zahnívajíci svět je možno přeměnit v něco pozitivního.

Martin Hajek
6. květen 2020, 01:40

70 % emisí v EU produkují města, takže je jasné, kde je zlo, které musíme vykořenit. Už Pol Pot věděl, že města jsou nenapravitelná semeniště kapitalismu, proto je zrušil a vyhnal obyvatele na venkov, kde je systematicky převychovával prací.

St
6. květen 2020, 10:15

Přesně tak. To je ta správná cesta. Jednak snížíme CO2, počet lidí, jistě nám k tomu pomohou naši přátelé ze všech koutů Afriky i Asie. Nemohu se dočkat takové skvělé budoucnosti. Bude to krásné, žít v lese, v souladu s přírodou a nemuset se nechat vykořisťovat.

Pavel K
6. květen 2020, 08:38

Evropa moc neukazuje, ze je sobestacnou "komunitou". Ale nekolik zdejsich diskutujicich jsou presvedceni,z ejedina spravna cesta je plna sobestacnost (a to i v CR) v urcitych oblastech (elektrina, potraviny, rousky), at to stoji, co to stoji.

St
6. květen 2020, 10:18

Ta cesta je jedině správná. Protože když jde do tuhého, tak nikdo nezná bratra. Myslíte si, že pokud by byl nedostatek EE, tak by nám ji někdo dodával? Když už ano, tak za brutálních podmínek. Proto bychom jsme se měli snažit, aby strategické "suroviny" jako je např. voda, EE zůstali v našich rukou.

Možná to bude stát nějaké peníze navíc, ale budou to dobře investované peníze.

Pavel K
6. květen 2020, 10:40

Mam jiny nazor, totozny s panem Veselym. Je hloupost byt sobetsacny, ale je spravne byt schopen sobestacnosti, kdyz pujde do tuheho.

CR kazdopadne neni sobestacna v potravinach, za jakych podminek ocekavate katastrofalni problem? Rakousko je cisty dovozce elektricke energie, kdy jeho ekonomika padne? Za jakych podminek bude na tom kvuli tomu hure jak CR?

Milan Vaněček
6. květen 2020, 11:55

Pane Pavle K, jaderníci těch svých 50-60 let dotací, všemožného prosazování, již propásli. Elektrárny se zavírají před vypršením "doby životnosti", viz článek výše zde na webu: "USA: JE Indian Point se přiblížila kompletnímu odstavení, 4 roky před vypršením provozní licence".

Můžete být rád že Energetický přechod k čisté, obnovitelné energii pokračuje, že je zde každoroční vědecký a technický pokrok. O tom ve fotovoltaice zde pravidelně v diskusích informuji.

A nakonec ve světě zvítězí převážně lokální výroba elektřiny pomocí toho, co každá obydlená země má: slunce, voda, vzduch, bio. Technický pokrok nezastavíš. lokální výroba ale samozřejmě se vzájemnou mezinárodní spoluprací a propojením.

Země co mají nejpříznivější podmínky (finanční, přírodní) začnou, ostatní se později (jak se vše zlevňuje) připojí.

Svět už se částečně změnil křemíkovou revolucí (počítače, mobily, automatizace,...) a internetovým vzájemným, distribuovaným propojením. Nyní změna pokračuje pomocí Energetického přechodu k čistým, obnovitelným energiím.

Jestli to někdo chce, či nechce, to se stejně už nedá zastavit.

St
6. květen 2020, 18:31

Osobně považuji za špatné, že nejsme soběstační v potravinách. Už jen proto, abychom jídlo nemuseli dovážet přes půl Evropy či světa. Na jedné straně jsou zde lidé co horují pro OZE, pomalu jako pro spásu lidstva, malují růžovou, pardon zelenou budoucnost, ale nevadí jim dovoz něčeho co nemá chuť, ale je to levný bůhví odkud. Kolik nafty, se muselo spálit, aby se to holanské rajče mohlo objevit na jejich stole je nezajímá.

Další co je podstatné, tak zemědělství, pokud se provádí rozumně, má velice kladný vliv na krajinu. Proto jsem zastánce naší soběstačnosti v potravinách. Navíc je tu i bezpečnostní hledisko. Protože události z posledních dnů mne utvrdili, že když jde do tuhého, tak od nikoho nemůžeme čekat žádnou pomoc. A to ani v jídle, ani v EE.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se