Domů
Emise CO2
Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030
Zdroj: commons.wikimeida.org

Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.

Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.

Kancléřka se dále vyjádřila, že nyní je čas „prokázat naši vytrvalost“, protože klima nesmí být vyloučeno z připravovaných ekonomických stimulačních balíčků.

Dle Merkelové je finanční ohodnocení vypouštění emisí CO2 hlavním nástrojem pro dosažení klimatických cílů EU. Kancléřka zároveň žádá rozšíření emisního systému EU ETS na nové sektory. Německo například plánuje rozšířit zpoplatnění emisí CO2 na malé zdroje tepla a dopravní sektor.

Zelená dohoda pro Evropu jako kompas

V podobném duchu měla proslov jenom pár hodin předem i prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila Green Deal za kompas, ke kterému se můžeme otočit v současné krizové situaci. Dle Leyenové se nesmíme „vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“, ale z pandemie se poučit.

Komisařka také ve svém proslovu vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě, aby se Green Deal stal „motorem oživení hospodářství“.

Německo bez klimatického plánu

Ačkoliv Angela Merkelová opětovně podporuje navýšení klimatických cílů pro celou Evropskou unii, samotné Německo stále nedodalo svůj národní klimatický plán. Původní termín odevzdání byl konec minulého roku a v únoru dostalo Německo varování od Evropské komise. Na to německý kabinet reagoval, že plán dodá co nejdříve to bude možné.

Dle studie strategické konzultační firmy Vivid Economics and Financing for Biodiversity Německo postrádá jasná opatření, která by zajistila, že bude podporován impuls pro udržitelnost a odolnost.

Zdroj úvodní fotografie: commons.wikimedia.org

Komentáře

(90)

Milan Vaněček

2. květen 2020, 14:09

Německo je zřejmě spokojené, že díky COVIDu splní svůj (dvojnásobný vůči průměru EU) plán na omezení emisí do 2020.

Tak si opět chtějí zvednout laťku (ale chtěli by jí zvednout pro všechny, v tom je ten nebezpečný rozdíl).

A že plán nedodávají včas? Oni vše pečlivě propočítávají a modelují. Neplácají jen do větru.

Ale, že, cituji:se nesmíme „vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“, ale z pandemie se poučit.

...vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě...

Já bych dodal ještě ...zemědělství šetrné k půdě a snahu o zadržení vody v zemi.

Tak to vše je rozumné, s tím je možné souhlasit (na rozdíl od "CO2 hysterie" upínající se k jednomu číslu, o jehož významu pro klima ještě dost nevíme).

Jan Veselý

2. květen 2020, 15:10

Už starej Keynes věděl, že ven z krize se státy musí proinvestovat, ideálně do věcí, které posléze přinesou dlouhodobý užitek, třeba do infrastruktury. A je logické, že má smysl investovat do nových věcí, ne do starých technologií, které dříve nebo později stejně odejdou do učebnic historie.

Milan Vaněček

2. květen 2020, 15:17

Teď už nemáme na financích "škrtiče" Kalouska (kterému se podařilo propad po krizi 2008 protáhnout na hodně let, zatím co ostatní už dávno zase rostli) ale Babiše se svou ministryní, co chtějí investovat co nejvíce.

A teď záleží, jak správně říkáte, zda budou investovat do nových technologií a ne do starých věcí které byly již překonány technickým pokrokem.

Carlos

2. květen 2020, 15:37

Vy těm jejich slibům věříte? Já tedy ne, ani po pár panácích. Celý ten jejich investiční plán na mne působí jako wishlist děcka hrajícího Sim City 2000, navíc v těch plánech mají hrozný maglajz. Víte že železnici třeba řeší tři nezávislé dokumenty a jdou i proti sobě? Že do toho přidali investice obcí a do projektů, které nepřinesou pořádně nic? K čemu v tom jsou sportovní zařízení?

Další problém je jejich "touha investovat" a přitom se snažili odrbat lidi postupem, který soud shledal chybným, oproti okolním zemím vymysleli programy podpory, které jsou téměř nepoužitelné atd. Takže to spíš vypadá jako pokud stojíte zároveň na plynu a brzdě.

Josef

2. květen 2020, 21:16

Keynes věřil v roli státu jako motoru ekonomického růstu. Jenže stát ve skutečnosti je brzdou ekonomického růstu. Čím více se stát plete do ekonomicky tím je ekonomický růst pomalejší. A co se investic týče, tak stát investuje nejhůře - většinu peněz totiž projí. Co se týče krize, pak krizi překonáte zejména růstem produktivity práce. Firmy musí snížit náklady a vyházet psychopaty z řídících pozic, kteří tam jako vždy nelezli za konjuktury a dělají že řídí firmy, přitom firmy jsou jim ukradené a jen hrabou pro sebe. Stát pak musí nahnat co nejvíce lidí do práce nedávat peníze zadarmo, omezit byrokracii regulaci a spolu s tím vyházet co nejvíce státních zaměstnanců. Neomezovat investice. Tím se přechodně sníží životní úroveň občanů dramaticky vzroste produktivita práce a hospodářství vystřelí zase nahoru. Z dlouhodobého hlediska je nutné podporovat výzkum a inovace, jenže to není program na překonání krize to je něco co je vidět až tak za 5 let. Když to vezmu historicky pak nejhorší co lze udělat je to, co udělal Kalousek - fakticky zastavil investice snížil mzdy o 2,5% byrokracie dál rostla a počet státních zaměstnanců se fakticky nesnížil díky tomu se krize více- méně táhla vlastně až do nástupu Babiše na post ministra financí. Současná vláda ještě žije v představě, že problémem je coronavirus a že na podzim bude vše při starém.

Jan Veselý

3. květen 2020, 11:15

Jo, skvělý recept na ekonomický kolaps. Vyhážou se lidi z práce, pokrátí se platy, firmy sníží náklady, to je akorát dobré na to, aby se krize ještě prohloubila, protože lidi nebudou mít prachy a firmy zakázky. Zase je fakt, že po tomhle kolapsu se lehce roste nahoru. Jenže ještě zapomínáte na další efekt tohohle ekonomického kolapsu. Hladoví, zchudlí a nakrknutí lidi mají tendence poslouchat řeči kdejakého demagoga, což až moc často končí revolucemi, gilotinami, oběšenci na kandelábrech, střelbou v ulicích, atentáty, občanskými válkami a podobnými kratochvílemi. Co myslíte, že k moci vyneslo Hitlera, Lenina nebo Robspierra?

Carlos

3. květen 2020, 12:50

Na druhou stranu je fakt že stát je v současném (našem) podání dost velkou ekonomickou brzdou a jediné co umí je rozdávat na dluh. Minimálně by mělo dojít k omezení jeho agend a snížení stavu úředníků. Nemyslím si že je potřeba mít takto všechno pod kontrolou a pod podivnými záminkami se snažit kontrolovat každou pitomost, mít administrativně náročnější procesy než v okolí, nebo mít nadprůměrný stav represivních složek, stejně jako počty trestaných atd. Tady by to opravdu chtělo provést revizi a zeštíhlení a revizi.

Ale to by asi znamenalo že si sami o sobě přestaneme myslet že jsme kriminálníci a je potřeba mít pořád nad vším dráby a podobně. Bohužel je to tu až moc zažrané a lidi si to neumí bez nich představit.

Josef

3. květen 2020, 22:26

Když snížíte náklady vytvoříte zisk buď ho investujete ( utratíte) - tím zase dáváte práci a nebo si ho uložíte jenže tím způsobujete pokles úrokové sazby,takže investuje někdo jiný a také dává práci - nezaměstnanost je výdobytkem silného státu jinak prakticky neexistuje. Krize způsobí nezaměstnanost jen přechodně je to taková restrukturalizace ekonomiky - pokud se do toho nevloží stát se svým socialismem. Co se týče chudých lidí, pak ti byly jsou a budou bez ohledu na ekonomický růst nebo HDP. Jediné co proti tomu lze dělat je podporovat vzdělání a držet nízko sociální dávky. Právě levicové strany jsou typické tím ,že pomáhají nezodpovědným občanům a to samozřejmě vede k menší prosperitě společnosti jako celku. Ono samozřejmě nesmí se to přehnat i na druhou stanu, protože pak se ti lidé z toho už nemohou dostat a jsou také demotivovaní cokoli dělat to je důvod naší poměrně vysoké kriminality - když třeba opilý řidič někoho přejede a je propuštěn po 5 letech se soudním příkazem platit pozůstalým řádově miliony, pak si společnost vytvoří recidivistu , protože takový člověk už nemá žádnou motivaci cokoli dělat a bude už jen žít na okraji společnosti a na její úkor. Stejně tak dlužník, který se už nemá šanci oddlužit například kvůli dluhům z podnikání. Jinými slovy nesmí být příliš sociálno ale ani asociálno. Současný systém má podle mého názoru obě tyto chyby je příliš sociální i asociální zároveň a to vede k mimo jiné k tomu, že mnoho lidí je závislých na státu a menší míře svobody jednotlivce - to je ovšem problém ne jen ČR. ale většiny států evropské unie.

Carlos

3. květen 2020, 23:15

Josefe,

výjimečně s Vámi musím souhlasit, zejména co se oddlužení týká. Sice to bude dělat zase nějaké jiné problémy, ale myslím že ideální model by byl pokud se dá oddlužit z jakékoliv sumy, pokud člověk není stavu splácet, s tím že se položí majetek proti dluhu (otázka zda jen proti půjčené sumě po odečtení splacené, nebo i proti úrokům), majetek půjde do dražby (mimo nějaké osobní věci) z výnosu se pokryje co půjde a tím to končí, dluhy vzniklé do data podání žádosti přestanou existovat.

Pak je jenom otázka jestli tam nedat na jednu nemovitost k bydlení, nebo vybavení pro živnost nějakou možnost získat úvěr k vyplacení od banky pod státním dohledem (jak splátky, tak úroky). Ale to by byl tak jediný dluh, který by mohl vzniknout X let po oddlužení a to jenom za nějakých podmínek. Asi totiž není úplně cílem dělat z lidí "bezzemky". A pokud bude někdo půjčovat lidem kteří nemají ani čím to krýt, tak holt musí počítat s tím že o ty peníze přijde. Tady nevidím pověstný morální hazard, kterým se argumentuje velmi často.

Pokud by levicové strany lidem opravdu pomohly, tak si přece zničí elektorát, ne? :( Víte co je asi nejsmutnější? Že to co je u nás s exekucemi se táhne až k vládě jistého M.Z., pokud mne paměť neklame.

Další co je problém je u nás přebujelý represivní aparát a příliš vysoké tresty za pitomosti, pokud patříme k nejbezpečnějším zemím na světě, pak je podivné že na západě se vězení uzavírají pro nedostatek lidí a u nás máme problém s nedostatečnou kapacitou.

Richard Vacek

2. květen 2020, 15:31

Ještě by to chtělo přiznat, že jaderná energie nejméně zatěžuje životní prostředí a začít se chovat podle toho. A "zelené" zdroje nechat rozvojovým zemím, které nemají síťovou infrastrukturu a kde solární panel znamená pokrok.

Milan Vaněček

2. květen 2020, 15:38

To myslíte vážně???

Richard Vacek

2. květen 2020, 18:23

Ze všech špatných řešení je jádro to nejméně špatné. Zelené zdroje znehodnocují krajinu - biopaliva + bioplynky přímo vyčerpávají půdu, větrníky a panely zabírají obrovské plochy, fosilní paliva je lepší šetřit na jiné využití. Pokud nechceme krajinu devastovat a pokud se nechceme vracet do energetické nouze, jádro je optimum do doby, než bude fúze.

Milan Vaněček

2. květen 2020, 18:51

Máte zvláštní vidění světa. Uskutečnění jaderné fůze na Zemi-to je neskutečně drahý a nesmyslný projekt, zvláště když můžeme a umíme využívat fůzní reaktor=Slunce.

Jaderné elektrárny už ukázaly, že mají obrovský potenciál pro devastaci krajiny. Naproti tomu, obnovitelné, čisté a recyklovatelné zdroje energie jen na technické úrovni využívají přírodní procesy a přírodě neškodí (když je nezavádí úplní blbci či ti, co přírodu jen drancují).

To je názor převážné většiny ekologicky cítících lidí v Evropě.

Když jsem se narodil, tak bylo na světě jen něco přes 2 miliardy obyvatel. Teď jich je přes 7 miliard a je nutno začít naši planetu Zemi trochu chránit.

Richard Vacek

3. květen 2020, 04:59

Právě proto, že je na Zemi tolik lidí, je nesmysl zabírat rozsáhlá území "zelenými" zdroji. Pro lidi je potřeba zajistit dostatek potravy intenzivní zemědělskou produkcí a musí zůstat i dostatek plochy pro "divokou" přírodu. Jen u nás se 100 000 ha využívá na výrobu bionafty - to je plocha všech našich národních parků. Nebylo by lepší parky zdvojnásobit a zbavit se bionafty?

St

4. květen 2020, 10:27

Samozřejmě, že bylo. Nehledě na to, že se na pěstování takového množství plodin používají tuny chemie, které už leckde máme v podzemní vodě. Jinak máte naprostou pravdu, že je potřeba naši krásnou planetu chránit. Bohužel pseudoekologická OZE v nejen našem českém podání ji zrovna neprospívají. Jenže to některým "eko" fanatikům prostě nejde vysvětlit.

energetik

3. květen 2020, 10:29

Jádro je to nejhorší z možných. Už jen ta těžba a zpracování paliva to se nejedná o ekologicky moc pěkné věci (zejména v ČR jako je zamořené Ralsko a na různých místech haldy ze kterých se šíří prach s obsahem uranu a při výrobě paliva se s tím v Rusku také nikdo moc neštve viz. Majak).

St

4. květen 2020, 10:30

Máte pravdu, že nejen u nás, ale i jinde ve světě se spousta surovin v minulosti těžilo prasáckým způsobem. Ale co bylo před několika desítkami let neznamená, že se něco takové děje i dnes. Nemyslím si, že by taková Kanada či Austrálie těžila uran nějakým neekologickým způsobem.

energetik

4. květen 2020, 12:03

St

V tom případě, pokud by to byla pravda by tedy náš jaderný průmysl neměl nakupovat technologie a palivo z Ruska ale z Kanada či Austrálie.

St

4. květen 2020, 12:49

Proč bychom neměli nakupovat palivo pro naše jaderné elektrárny v Rusku? Pokud bude levnější a kvalitativně srovnatelné z konkurenci, nevidím v tom problém jej kolik z Ruska. Pokud nám někdo jiný nabídne lepší cenu, kvalitu, podmínky dodání, tak to vezmeme od něj. Byla by škoda kvůli nějaké ideologii si zbytečně zvyšovat náklady na výrobu EE.

Vladimír Šťastný

4. květen 2020, 17:47

energetik

Můžete mí říci, jaký rozdíl je třeba mezi těžbou a zpracováním rud obsahujících uran a jaký mezi těmi, které obsahují lithium?

Josef

2. květen 2020, 21:24

Ano je to pravda , pokud se na to podíváte komplexně, tak OZE jsou proti jaderným zdrojům velmi špinavé zdroje a to jak z hlediska materiálové náročnosti, tak z hlediska záboru plochy.

Milan Vaněček

2. květen 2020, 21:38

Pane Josef, s prominutím, ale větší pitomost jsem ještě nečetl než jsou ty Vaše 3 řádky. Ani mi to nestojí za polemiku.

Qwertz

3. květen 2020, 07:10

Josef ma pravdu. FVE nechat pro staty co na to maji podminky!!!! Nemuzete dostat vysledky jako ma Jizni Australie (JA) nebo vami milovana Kalifornie. Pritom podporovat stresni FVE v cesku za podminek alespon takovych jako ma JA ale to by se vetsina vas po...la zavisti. Refundovat cenu solarnich panelu a vykup prebytku el. energie ne vyssi nez polovina ceny el. energie dodavanne maloodberateli.

Toz tak pane Vanecek.

Emil

2. květen 2020, 22:33

Josefe, je to přesně jak píšete a v obou kritériích je ten rozdíl řádový.

Milan Vaněček

3. květen 2020, 04:19

Ano, OZE jsou o mnoho řádů lepší. Dejte si třeba JE (docela malou) na střechu či velkou na brownfield. Odstraňte FVE nebo JE z pole a hospodařte na něm dál , atd, atd . Každý člověk s minimem citu pro ekologii vidí řádový rozdíl mezi oběma.

Aplikujte metodu "cradle to cradle" (od kolébky ke kolébce = komplexní recyklace FVE po ukončení životnosti na materiál pro vybudování nové) na JE. Opravdu, rozdíl je o velmi mnoho řádů ve prospěch FVE.

Ale když dva říkají naprosté pitomosti tak mají pravdu??? ????

Emil

3. květen 2020, 07:59

Na výmysly trolla Vaněčka nemá smysl reagovat.

Milan Vaněček

3. květen 2020, 08:52

Arogantní Emil se opět "argumentačně" projevil. Přitom co se fotovoltaiky týče tak je to nevzdělaný pisálek který neví nic. Naprostá nula.

Ad Qwertz: samozřejmě se fotovoltaika NEJDŘÍVE uplatní tam kde je roční dávka slunečního záření nejvyšší jako v Chile, Kalifornii, na blízkém východě nebo u Vás v Australii, kde navíc rozvodná síť nedosahuje evropských kvalit.

O to se nikdo nepře. Základní argument je: když je to nyní v těchto státech tak výhodné, tak až cena FVE spadne na polovinu, tak to bude stejně výhodné i v krajích s polovičním osvitem. Doufám že souhlasíte a cenový vývoj ukazuje že se toho v dvacátých letech tohoto století i my dočkáme. Bude to rozhodne dříve než bychom dokázali postavit nové Dukovany.

A pan Josef či St to jsou taky jen "spekulující amatéři" bez rozhledu ve fotovoltaice. Ale aspoň nejsou tak militantní jako Emil. Snad si o fotovoltaice a nejnovějśim vývoji něco přečtou, dám jim odkazy na realitu v moderní fotovoltaice.

Jan Veselý

2. květen 2020, 23:49

Á, tady se někdo dívá na věci komplexně. Hlavně ta imaginární složka je v tomto případě velmi výrazná. Musí totiž přehlušit reálné parametry jako je cena výrobku, délka výstavby, dodržování termínů a rozpočtů. Takových těch věcech, na kterých doopravdy záleží.

A modlete se, aby se nikdo ve vašich argumentech nezačal vrtat. Třeba kolik plochy zabere střešní fotovoltaika nebo větrná farma na moři dokáže s vašimi úvahami pěkně zamávat.

A při příležitosti rekordně suchého jara ještě dodám materiálovou náročnost JE Temelín, 5 tun vody/MWh.

Emil

3. květen 2020, 07:57

1) Temelín loni vyrobil 15,76 mil. MWh a spotřeboval 38,4 mil. m3, tedy 38,4 mil. tun vody. Jak přesně jste došel k pěti tunám vody na MWh? Zase jednou Vám to nějak nevychází.

2) Ta voda se nikam neztratí, pouze se přemění na vodní páru, která dříve nebo později zase zkondenzuje.

Jan Veselý

3. květen 2020, 11:19

Psal jsem to o půlnoci a mírně pod vlivem. Správně je samozřejmě 2.5 t/MWh.

A s tím, že se ta voda nakonec vysráží máte pravdu, ale nebude to nad vysušenou krajinou Čech.

Emil

3. květen 2020, 12:01

Nad vysušenou krajinou Čech se vysráží jen část vody z Temelína, zbytek se vysráží nad vysušenou krajinou okolních států. Nad vysušenou krajinou Čech se zase vysráží část vody z jiných tepelných elektráren okolních států, takže ve výsledku nula od nuly pojde. Jinak by ta voda stejně odtekla do moře. Takto z ní má ještě značný finanční příjem povodí Vltavy, které je na poplatcích za odběr vody závislé.

Carlos

3. květen 2020, 12:23

Tak takovéto počítání a hraní si na posílání vody je už zvrácené. Ta voda se také mohla odebrat na závlahy, nebo prostě zůstat v řece aby ryby nemusely chodit pěšky. V době kdy se zakazují odběry pro napuštění bazénů a přehrady škudlí každou kapku je babrání vody v chladicích věžích trochu chucpe.

Josef

3. květen 2020, 22:37

No a vypustit na podzim Orlickou přehradu kvůli výtahu pro jachtaře a nechat jí poloprázdnou pro nastávající suché období Vám přijde normální nebo když je sucho jakékoli tak držíme plné Slapy, kvůli Pražské smetánce a jachtařům ať to stojí co to stojí... a pak jsou tu takové trapné výzvy jako je šetření vodou ve středních Čechách. Vy to nevíte, protože jste z Moravy... ale při normálním používání vltavské kaskády může být v Labi v suchém období mnohem více vody než v něm je a tu lze využívat jak pro vodárenství tak pro závlahy. Dnes se většina vody pro města získává ze spodních vod, tím se ale vysušuje krajina kdežto voda v řekách je vlastně voda přebytečná - odtok... to jen okénko do ekologie....

Carlos

3. květen 2020, 23:10

Aby mělo smysl babrat vodu z přehrad, musí být na Labi minimálně 180 vteřinových kubíků, pak se dá provozovat plavba. To znamená z kaskády pouštět minimálně 130 kubíků. Dobře, něco může ještě udělat čarování se Střekovem. Dejme tomu tedy že ze Slap by se pouštělo těch 90 vteřinových kubíků. O 15 metrů by klesly zhruba za 500 hodin, bez přítoku. Orlík by o 20 metrů zaklesával asi 1600 hodin. takže by se podařilo i takto zlepšit podmínky jenom po 2100 hodin s tím že by se to muselo odněkud doplnit. A otázka je jestli na to budou kdy podmínky teď. Ale co víme, třeba se to příští rok obrátí, nebo ještě letos a bude zase pršet že z toho budou povodně.

Emil

3. květen 2020, 08:34

Třeba zde jsou dva odkazy, které to názorně ukazují: https://ibb.co/j4TM1tQ

https://i.redd.it/8ezv5iawb6r31.png

Milan Vaněček

3. květen 2020, 10:38

Emil stále nepochopil rozdíl mezi udržitelným rozvojem, to je prakticky úplnou recyklovatelností fotovoltaiky (sklo, železo, hliník, křemík roztavím a znovu použiji) a mezi "zakopáním radioaktivního materiálu pod zem".

Místo toho dává nesmyslné tabulky (které kdysi nějaký jaderný inženýr spočítal pro panely s ůčinností 10% a dobou života 15 let, přičemž už nyní je oboje dvojnásobné). A vybral si nějakou specifickou FVE kde potřebovali beton ?? a cement ?? a neporovnával jí s jadernou elektrárnou v 3 miles island.

A nebere v úvahu to, že po fotovoltaice můžeme pole zase druhý rok osít, po dlouhodobém zatravnění bude mít dobrou a ekologickou úrodu. Ale tam kde stála JE (viz A1), tam ještě spoustu desetiletí žádné obilí neporoste.

Emil to je propagandista zaštitující se starými tabulkami vůbec nezohlednujícími současnou realitu (a už vůbec ne budoucí výhledy).

St

3. květen 2020, 10:36

A proč by to pán nemyslel vážně? Vždyť má naprostou pravdu. Vzhledem k tomu jaké máme v Evropě podmínky a hlavně nároky na spotřebu je momentálně využití jaderné energie nejlepší řešení a to jak z pohledu ceny, tak hlavně ekologie.

Carlos

2. květen 2020, 15:39

A jenom když se něco náhodou podělá odepíšete pro lidi 5000km^2, znemožníte jim používat majetek atd.

Nein, danke!

Josef

2. květen 2020, 18:54

5000km2 odpovídá 40 km okruhu okolo elektrárny toho nedosáhnul ani Černobyl. Takové el. se už nestaví - Fukušima je dnes prakticky na 315mk2 a toto číslo stále klesá jak se území uvádí do původního stavu....

Ivan Novák

2. květen 2020, 17:38

Pro věštění budoucnosti může mít křišťálovou kouli každý jinou, v tom není až takový problém, jako v tom, co se již děje: některé členy EU ani nenapadne, že by se mohli cítit povinni plnit závazky, k nimž by Evropská komise jiné drsně přitlačila. Aťsi jde jen o to, dodat "nějaké" papíry.

Martin Hajek

3. květen 2020, 10:25

Zkuste si teď na chvíli představit, že by do května neodevzdala klimatické plány V4. To by bylo řevu, už bychom byli u Evropského soudu. Ale pokud plácáte o tom, že chcete být zelení, tak vám projde cokoliv. To je hlavní poučení z této kauzy. Mimochodem Evropská komise už odkládá vyhodnocení těch národních plánů, protože to kvůli Německu do června nestihne. Ale zpřísňovat se bude, i když součet těch národních plánů nepochybně nedosahuje ani na ty stávající cíle do roku 2030. Komu to nápadně připomíná RVHP, má pravdu. EU stojí na hraně propasti a vypadá to, že mnozí státníci hodlají udělat rázný krok vpřed.

St

3. květen 2020, 10:40

Jak vidím, tak Frau Merkel má jasno. Kupředu zelená, zpátky ani krok ani kdyby na chleba nebylo. No když už je jim nejhůř, tak jsou dobré jak naše přečerpávačky, tak i naše EE o přenosové soustavě ani nemluvě.

Emil

3. květen 2020, 12:13

Každý vidí, jak jasný a nezpochybnitelný fakt, že jaderné štěpení je nejkoncentrovanější forma energie, kterou lidstvo dokáže řízeně využívat, z čehož logicky plyne i nejnižší materiálová náročnost a nejmenší zábor plochy (podpořeno i čísly z roku 2018 od respektovaných organizací jako U.S. DOE a U.S. NCA), přivádí trolla doslova k nepříčetnosti. Proto je jakákoliv diskuse s takovým trollem úplně zbytečná.

Fotovoltaika má jistě řadu jiných výhod a jádro zase řadu jiných nevýhod, ale tyto dvě mezi ně skutečně nepatří.

Jan Veselý

4. květen 2020, 00:00

Nějaká materiálová náročnost je zcela irelevantní. Schválně si do toho grafu přidejte spotřebu uhlí v uhelných elektrárnách. To jsou ty mršky, co pořád dělají v ČR víc elektřiny než jaderné elektrárny. I po 60 letech jaderného programu v ČSSR/ČSFR/ČR.

Nakonec stejně všechno skončí na penězích.

A už se vám podařilo vysvětlit ten nesmysl s tou obří spotřebou betonu ve FVE? Já jen jestli se do toho nepočítají i ty baráky pod střešními FVE.

chemik

3. květen 2020, 12:17

100 procentní bezpečnost v jaderných el. zajistit nejde.Pro náš malý stát by to mělo být prioritně nejdůležitější hledisko. V Rakousku,Německu na to bohužel přišli dříve jak u nás. V době terorismu se člověku nechce ani pomyslet o možnostech, které by se dokázaly vymyslet. O Titaniku taky kolovaly zvěsti o nepotopitelnosti.Jestliže dokážeme čelit dnešní virové pandemii, ukazují se odborné ukazatele, že i v našem malém Česku jsou spolehlivé cesty, kterými se lze ubírat bez jádra k plné soběstačnosti a akceptovatelnosti s ohledem na životní prostředí. Mám radost, že je těch zastánců čím dál tím víc a budou přibývat.

Ivan Novák

3. květen 2020, 15:31

100 procentní bezpečnost nejde zajistit pro nic, ničím a nijak, za libovolné peníze. A jakmile to začnete korektně počítat, zjistíte, že ve srovnání s jinými zdroji na tom jádro není špatně, velmi mnoho malých zdrojů znamená totiž velmi mnoho malých rizik, což dá pro populaci, vyjádřeno např. průměrným počtem úmrtí na vyrobenou MWh a rok, celkové riziko poměrně velké. Metoda pro porovnání se jmenuje Probabilistic safety assessment. To byste nemohl vyjít na ulici z obavy, že budete zraněn meteoritem, pravděpodobnost nenulová.

Dnešní virové pandemii společně čelit bez vakcíny nedokážeme, přinejmenším ne trvalou mobilizací, ta by nakonec způsobila víc škody, než užitku. Pro modelování variant vývoje epidemie, pokud jsem pochopil, se používá obdoba PSA studie zmíněné výše. A na podzim se příroda našich T-lymfocytů zeptá, co dělaly v létě.

Milan Vaněček

3. květen 2020, 16:52

Ano, 100% bezpečnost jádra zajistit nelze, stačilo by jako ve Francii, připustit spoustu malých a středních havarií ale žádná velká, 7. stupně. Ale 100% nebezpečnost uvolnění obrovské energie v jaderné bombě zajistit lze, to už víme.

Někdo vidí tu obrovskou koncentraci energie jako zásadní výhodu, já ji vidím jako zásadní NEVÝHODU pro energetiku. V tom se s Emilem neshodnu, i když se vzteká jako malé dítě.

A většina lidí v přelidněné Evropě či Japonsku to vidí podobně jako já: jako zásadní, nezvládnutou nevýhodu jádra pro mírové účely.

Josef

3. květen 2020, 22:50

Pokud chcete prosperovat, potřebujete koncentrované zdroje. To je v ČR jen uhlí, jádro a vítr( vybrané lokality) . Jiné zdroje nejsou k dispozici nebo jsou již využívané a nebo jsou jen sezónní. Jádro není levné a je potencionálně nebezpečné, uhlí je levné, ale špinavé a vítr neekologický, drahý nestabilní. Negativa všech zdrojů můžeme omezit v mixu - jádro využívat jako primární zdroj tam se nejvíce vyplatí. Uhlí používat k regulaci sítě a vítr jako zdroj, který šetří palivo uhelným elektrárnám a omezuje jejich špinavost. FV panely jsou díky svojí sezónnosti pro řešení energetických potřeb státu nepoužitelné. Můžete s tím nesouhlasit , ale v našich klimatických podmínkách se současným stavem techniky můžete měnit nějaké parametry a procentuální podíl zdrojů, ale nic moc lepšího nevymyslíte.

Carlos

3. květen 2020, 22:59

Pokud se nedáme na velkou akumulaci, ta pak zvládne utáhnout systém i s nemalým podílem sezónních zdrojů.

Vladimír Šťastný

4. květen 2020, 17:59

Carlos

Pokud se dáme, musíme si přiznat, že to bude něco stát a že to bude možná dražší, než to dnešní, proklínané a drahé jádro.

Carlos

5. květen 2020, 22:07

Ano, něco to stát bude, je tedy úkol to navrhnout a spočítat tak aby to při maximálním přínosu mělo co nejmenší náklady.

Richard Vacek

3. květen 2020, 18:32

Kolik mrtvol plyne z jednotlivých zdrojů výroby elektřiny se ví. On i z té střešní FV elektrárny někdo spadne. Dokonce i nějaké vodní elektrárna se občas protrhne. No a proto se i ví, že jaderná energetika znamená nejméně mrtvol.

OZE zdroje jsou dále neskutečně náročné na lidské síly - zatímco v jaderné elektrárně se pár odborníků stará o megawatty, u FV elektráren to musí být řádově větší počet lidí. Stačí se podívat do energetické ročenky USA, kolik lidí v jednotlivých odvětvích energetiky pracuje a kolik dané odvětví vyrobí energie.

Richard Vacek

3. květen 2020, 18:36

Kdo se chce podívat, jak na tom z hlediska úmrtnosti jednotlivé zdroje jsou, stačí vyhledat

Mortality rate by energy source

T

3. květen 2020, 16:16

Atomovy trotl Emil

Asd

3. květen 2020, 18:44

Pan Emil. Není trotl. Je to technicky fundovaný člověk, který to má v hlavě naprosto v pořádku.

Peter Kochjar

3. květen 2020, 18:34

Dnes som čital tento članok.

aktuality.sk 03.05.2020 10:49

Za jediný rok spustili Španieli toľko panelov, že vyrobia štvornásobok toho, čo by mali nové bloky jadrovej elektrárne Mochovce.

Dostavba Mochoviec pri tom oproti pôvodne ohláseným lehotám mešká už zhruba 8 rokov (Robert Fico vo februári 2007 hovoril o začatí výstavby v druhom polroku 2007 a dokončení do 5 rokov).

Náklady stúpli z 2,8 miliardy eur odhadovaných vr oku 2009 na aktuálnych približne 5,7 miliardy eur. Keby Slovensko toľko peňazí investovalo do solárnych panelov, už dnes by dokázali vyrobiť približne polovicu zo spotrebovanej energie, kým 3. a 4. blok Mochoviec by v prípade dokončenia mali dodať necelých 30 percent.

Kým niečo vyrobia budú potrebovať ďalšiu miliardu.Na likvidáciu ďalšie dve. Uložiť odpad na 1000 rokov tiež nebude zadarmo.

Ak prirátam 100 000 ktoré idú každý rok na podporu uhlia milióny ktoré rozkradli solární baroni. /

Tak za tie peniaze mohol mat každý dom elektráreň na streche. Nepotrebovali by sme žiadnu pôdu .

Ak máte komentár tak napíšte cele svoje meno a priezvisko.

Richard Vacek

3. květen 2020, 18:42

A kde by brali Slováci elektřinu v noci a v zimě? A co by dělali se solární elektřinou v létě kolem poledne, když by jí vyráběli násobek toho, co potřebují? Zvládla by transport takového množství elektřiny rozvodná soustava?

Jan Veselý

4. květen 2020, 00:10

Čierny Váh, Liptovská Mara, Orava, Gabčíkovo, Vážská kaskáda. Slováci by mohli být naprosto vysmátí. A připomínám, že směrem dolů se dá výkon FV panelů regulovat velmi lehce, přesně a rychle.

St

4. květen 2020, 12:51

Jasně ve jménu OZE zastavme všechno co jde. Nějaká příroda není důležitá, hlavně, že snížíme CO2.

Jan Veselý

4. květen 2020, 18:04

Sorry, ale tyhle elektrárny stojí už dloooooouho.

St

4. květen 2020, 21:18

To máte samozřejmě pravdu. Jen že na Slovensku v roce 2018 vodní elektrárny vyrobily 3 920 GWh. Jenže bratři Slováci spotřebovali 30 947 GWh. Myslíte, že na Slovensku mají tolik řek, kde by mohli stavět vodní elektrárny o takovém výkonu, aby mohli z něj pokrýt většinu své spotřeby EE?

Martin Hajek

5. květen 2020, 01:18

Slováci jsou blbci, jenom pan Veselý je letadlo. :-) No když s těmi vodními elektrárnami vystačí, tak proč si mermomocí chtějí postavit ty Mochovce? Taková hloupost že... Asi to celé dělají proto, aby vytočili Rakušany.

Jan Veselý

5. květen 2020, 08:05

Jj8 nikde nepsal, že s vodními elektrárnami vystačí. Já psal o tom, že díky těmhle vodním elektrárnám jsou v pohodě co se týká regulace sítě. Mají obrovskou pružnou výrobu.

Emil

5. květen 2020, 08:21

Otázka: "A kde by brali Slováci elektřinu v noci a v zimě?"

Vaše odpověď: "Čierny Váh, Liptovská Mara, Orava, Gabčíkovo, Vážská kaskáda. Slováci by mohli být naprosto vysmátí."

Ale vůbec nikde jste nepsal, že si s vodními elektrárnami vystačí...

St

5. květen 2020, 09:02

Tak nějak pane Hajek. Slováci si řekli my nechceme dováže EE, ale vyvážet. A protože vy Rakušáci zavíráte lidi do sklepů, tak postavíme Mochovce, aby jste se báli.

Jinak prosba na technicky erudované kolegy. Zdali by pro pana Veselého nemohl někdo spočítat co by to znamenalo, kdyby Slováci se zbláznili a místo JE měli všude soláry. Jakou by museli mít velkou zálohu ve vodních elektrárnách. Předem moc děkuji.

petr

3. květen 2020, 19:51

Vážení přátelé energetiky,

obávám se, že vaše diskuse je v duchu já miluji blondýnky (FTVE) a brunetky jsou hnusné (jádro).

a přitom všechny holčiny mají co nám nabídnout, akorát ta stará baba tepelná elektrárna na lignit už je za zenitem....

a teď trochu vážně počet smrtelných nehod spojených s energetikou jednoznačně vede uhelná energetika - v roce snad 1961 zařvalo v dole na ostravsku okolo 100 lidí, každý rok pak hned několik mrtvých a nespočítaně úrazů.

V české ani československé jaderné energetice nikdo nikdo nezemřel...

V komunistické ČLR ročně umírá v dolech prý asi 10 000 lidí -to mi připadá hodně, ale i ta největší tragédie jaderné energetiky Černobyl neměla takové lidské ztráty co jsou za rok ve fosilních energiích...

Atomové elektrárny jsou dnes mnohonásobně předimenzované z pohledu jejich bezpečnosti, jinými slovy kdyby obdobně jsem postupovali i v jiných energetických zdrojích, pak by investice do těchto zdrojů násobně narostla.

Zásadní otázkou je co je cílem? Zda-li vytvoření příležitosti proinvestování do něčeho, co by normálně nemělo šanci ekonomicky přežít, ale je to momentálně cool ( pro bezmozkovou populaci) -myslím tim OZE a nebo hledání řešení úspor, akumulace a správného nakládání s energiemi. Myšlení bolí a politici jsou vesměs lidé, kteří ve škole propadali a tak moc nemyslí (byl jsem učitel a pár současných politiků jsem měl tu čest klasifikovat - tragédie). Tedy nestavme se jako paní kancléřka k danému problému z pohledu poradců PR, ale začněme více myslet a méně dělat tak kraviny.

PS o paní kancléřce mám jinak dobrý názor, akorát v té energetice podlehla moc ulici...

Carlos

3. květen 2020, 22:15

Dva lidi na EBO A1, udušení se v důsledku úniku chladiva z HWGCR, neboli KS-150.

Co se týká Černobylu, tak tam je problém s tím jak to počítáte, někdo dovoluje počítat jenom přímé oběti, někdo do toho přidává i oběti z možných rakovin, odhadů, někdo do odhadu zahrnuje smrti spojené s alkoholismem v souvislosti se sociálními dopady havárie.

Netechnickou stránku Černobylu asi nejlépe zpracoval Serhii Plokhy (Sergij Plochy) v knize Černobyl Historie jaderné katastrofy. Na začátku jsou chyby z překladu, něco ze záměn jednotek, něco z neznalosti (void coefficient of reactivity asi nemá ani pořádný český překlad, možná bude vědět pan Wagner)

Myslím že přes PR vládne někdo úplně jiný než paní kancléřka.

Pokud bychom brali co je cool, tak pak u nás je zase pro bezmozkovou populaci cool jaderná energetika. A pokud by se měla energetika řešit pragmaticky, tak se musím ptát proč se kašle na pořádné využití ostatního potenciálu, který tu je, a jde se rovnou do JE. Musel bych se ptát proč se pragmaticky nepostupuje i jinde, ale tlačí se neprosaditelné.

Není pranic pragmatického na tom ignorovat 40-60MW výkonu rychlé hydroelektrárny, není pranic pragmatického na tom ignorovat převod čisté vody tak aby se využila na existujícím vodním díle a není pranic pragmatického na tom nepodniknout kroky k vybudování další špičkové elektrárny, když by další dopady na ŽP byly v zásadě minimální. Stejně tak není nic pragmatického na tom tlačit jenom jezovou podobu usplavnění Labe, přestože je problematická a s pochybným účinkem, když existují dva alternativní a v konečném důsledku možná levnější, návrhy. Připadá mi že pod pragmatičností je v mnoha oborech u nás myšleno trvání na možná levných, ale problematických řešeních. Tak si pragmatizmus nepředstavuji. Ten bych si spíš představoval právě jako snahu udělat to tak aby to prošlo a prvně využít to co už je nějak postavené či připravené.

V Německu bych si představoval pod pragmatickým přístupem i v souvislosti s loňskými problémy se splavností Rýna, vybudování stupňů a využití vodní energie. Tam jsou stovky MW. Jenom to chce udělat tak aby se to mohlo rozumě zaplatit a zároveň to prošlo, tedy mělo minimální dopady na ŽP. V Rakousku bych si pod tím představil hledání ekologicky přijatelného způsobu jak využít zbytek spádu Dunaje, pod Melkem je to asi 11 m, pod Vídní možná 20. Pokud tam neprošly "vysoké" stupně, tak mělo nastat jednání o tom jak velké stupně jdou průchozí a takové tam postavit. Stejný případ jako na Labi, kde se tlačí jeden vysoký místo rozdělení na dva menší s menším dopadem na ŽP. A pokud se nepletu tak také, 10m.

Mimochodem poslední elektrárnou v Rakousku měl být Wolfsthal, napůl se Slovenskem.

bildarchivaustria. at/Preview/16063312. jpg

Vladimir Wagner

3. květen 2020, 23:12

Byla tady zmíněna kniha Serhi Plokhiho o Černobylu. Recenzi této knihy jsem psal pro Vesmír a je zde: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-4/film-kniha-cernobylu.html

Přednáška o Černobylu, seriálu, realitě i knize Plokhiho je zde: https://www.youtube.com/watch?v=2zOqwkh9nOA&feature=youtu.be

Carlos

4. květen 2020, 18:04

Pěkná recenze.

Ivan Novák

4. květen 2020, 12:42

Carlosi, podrobnosti znáte lépe než já, jen shrnu, co vidím v mapce z 80. let: původní záměr na Labi pod Ústím byly dva stupně, Malé Březno a Dolní Žleb. Po zuřivé kritice zelených aktivistů to ŘVC před 20 lety zredukovalo na jeden jez.

Alternativní derivační kanál by jistě zasáhl do biotopu nějaké chráněné přírody, kvůli tomu tam přece MŽP nedávno vyhlásilo Naturu 2000, prostě tu splavnost nechtějí a dokud budou mít síly, vlak přes to nepojede. U Přelouče kdysi M. Bursík v roli ministra v podobné situaci neudělením výjimky z ochrany modrásků podle ZOPK sestřelil věc, kterou ŘVC za těžké peníze, skutečně použité k vytvoření náhradních biotopů pro ty motýly, dohodlo s předchozím ministrem I. Dejmalem, byl jsem svědkem, jak se o to ti dva na nějakém semináři veřejně pohádali.

Carlos

4. květen 2020, 14:13

Pak se dá ještě dohledat článek z časopisu Vodní cesty a plavba, který ukazuje o něco více návrhů a stupňů, maximum bylo myslím až 5. Ano došlo k redukci, ale bohužel na ten více problematický, pravděpodobně, tedy ten ve Žlebu, který svým vzdutím zatopí i soutok Ploučnice, což je právě dnes zdrojem svárů.

Myslím že AOPK má na stránkách ke splavnění Labe text, ve kterém je uvedené alternativní řešení usplavnění Labe u Března. To spočívá ve vybudování kamenného záhozu v Labi a plavebního kanálu kolem tratě, tím by došlo k bypassu místa s velmi malou hloubkou, která je uvedená i na mapách z 50.-60. Na druhou stranu toto řešení nevyrobí ani kWh elektřiny. Dalo by se to ale asi upravit i tak aby jez byl nízký a pevný a spád se získal právě kanálem. Tím by se dalo získat asi 5-6m spádu, to je při odklonění až 2/3 průtoku Labe asi 9,5-11MW. Pak je na Labi ještě jeden kratší úsek, ale ten bohužel přesně nemůžu najít.

Derivační kanál u Března byl mohl vést asi takto: mapy. cz/s/kazonehusu Což je tedy delší než buď v návrhu s jezem, nebo se záhozem a bez elektrárny. Sice je to v CHKO, ale projít by to mohlo.

U Děčína, kde chápu že je to i z důvodu přístavu chtějí mít jez ve Žlebu, by pomohlo buď posunout jez nad soutok a mít menší spád, nebo postavit jeden nad soutokem a jeden někde pod ním, oba nižší než je současný uvažovaný, ale stálo by to více peněz. Otázka je jestli náhodou již ekonomické ztráty nepřesáhly cenu takového řešení.

Milan Vaněček

3. květen 2020, 20:16

Petře přečtěte si něco o A1 v Jaslovských Bohunicích a nepište takové nepravdy.

Ale jinak nejde o to, kterému ze zdrojů elektřiny dávat přednost, protože se nám líbí. Jde jen o to, za co nejméně peněz dostat co nejvíce čisté obnovitelné elektrické energie, bez nebezpečného odpadu a emisí.

Carlos

3. květen 2020, 20:52

Stačí si najít pořad na youtube, je jich tam několik, celkem kvalitně to bývá zpracované.

Martin Hajek

5. květen 2020, 01:20

Tak to na fotovolatiku můžeme hned zapomenout :-). Tedy pokud nás zajímá ten nebezpečný odpad globálně a ne jen na našem dvorku.

Jan Veselý

5. květen 2020, 08:12

Tak povídejte. Doufám, že to nebudou zase nějaké nesmysly okolo kovů vzácných zemin, u kterých neznáte ani přesný název, natož použití.

St

5. květen 2020, 09:05

Ale to nejsou nesmysly. Ale holá pravda. Při těžbě těchto surovin je soustavně ničena příroda. Takže naše matička Země dostává patřičně zabrat. Pokud lidem jako jste Vy vadí jakým způsobem se svého času těžil uran, musí vadit jakým způsobem se např. v Africe těží vzácné kovy.

Peter Kochjar

3. květen 2020, 20:56

Tam kde ju berú Nórsko, Portugalsko,Rakúsko,Litva, Dánsko. Nie je tomu dávno ako tu písali že OZE dokážu pokryť max 20% tieto krajiny sú na 80%.

Zabúdate na pokrok a úspory. Za komunizmu stavali domy ktoré spotrebovali 4000 m3. Teraz stavajú 0-300. Môj prvý prekúpený dom 3200 m3 teraz spotrebujem 800 m3 úspora 2400m3. Moje deti budu na 0 alebo v + . Lada 2101 spotreba 10-15 l/100 km .Teraz rodinne auto cca 6 l/100 km alebo 18 kWh/100 km .

Účinnosť fotovoltaického článku 1975 2% teraz v predaji 15-20% teraz v laboratóriu viac ako 40%.

Ale v roku 2050 tu môžu byť niečo nové a naše najmodernejšie technológie budú ako parný rušeň. Len sa snažme aby to nebola kamenná sekera.

Peter Kochjar

3. květen 2020, 21:09

Emil

Pohľadaj si články o Poľskej energetike. Mali problémy pre nedostatok vody nedokázali chladiť. Ani uhlie im v budúcnosti nepomôže ak bude 40.

Emil

3. květen 2020, 21:21

Spíš byste si měl ty články "pohledat" Vy. Problémy s nedostatkem vody se totiž týkaly elektráren s průtočným chlazením. Tento typ chlazení naše jaderné elektrárny nemají. V ČR jej využívá jen několik tepelných elektráren, přičemž např. v Hodoníně se rozhodli podobné problémy vyřešit stavbou chladicí věže.

Peter Kochjar

3. květen 2020, 22:18

Emil

Ale voda so odparuje aj tam len spotreba je menšia.

JE Mochovce: Strata vody odparovaním z chladiacich veží závisí od teploty vody a

vzduchu a pohybuje sa od 0,85 m3/s do 1,33 m3/s.

Objem čerpanej vody počas rokov 2000-2007 cca 18-19 000 000 m3. ročne

Rieka Hron:Priemerný prietok‎: ‎53,7 m³/s Maximálny prietok‎: ‎1 050 m³/s

Minimálny prietok‎: ‎7,6 m³/s

Emil porovnaj si čisla 1,33 a 7,6 . Je to veľa vody.

Emil

3. květen 2020, 22:42

Je to veľa vody a veľa vyrobené elektřiny. Porovnávat maximální odpar s minimálním průtokem je demagogie. Mochovce mají totiž podobně jako jiné elektrárny zásobárnu chladicí vody v podobě vodního díla Veľké Kozmálovce.

Carlos

4. květen 2020, 13:16

Ani, ne, ta voda potom chybí dál. Když vezmu Dukovany, tak těch nějakých 500 vteřinových litrů, nebo kolik to přesně vychází, chybí v Jihlavě a Dyji. Je to voda která se pak nedá pustit do lesů nad Soutokem, která se nedá využít v zemědělství (byť by tu bylo třeba ještě upravit zemědělské postupy a možná závlahy jako takové), je to voda, která se nedá převést do povodí "Včelínku" kde loni došlo k ekologické katastrofě na Nesytu (technologicky to lze převést vodu z Dyje).

chemik

4. květen 2020, 04:59

Ještě k té bezpečnosti. Srovnávat hrozbu jaderných elektráren s jinými zdroji nejde, nemusím se o tom vůbec rozepisovat. Další argument proti jádru je také v nesoběstačnosti a závislosti opět na dovozu paliva. Narušení vztahů mezi sousedními státy atd.,daly by se jmenovat další již citované důvody a ty začínají převazovat.

Jaroslav Studnička

4. květen 2020, 10:41

O jaké nesoběstačnosti mluvíte? Palivo pro JE se dá zajistit na několik let dopředu na rozdíl např. u plynu. To samé by mohli říkat poláci, že si stěžujeme na těžbu v dolu Turów.

Carlos

4. květen 2020, 11:32

To že i můžete nasyslit palivo neznamená že jste v něm soběstačný.

Jaroslav Studnička

4. květen 2020, 11:43

Pokud bychom se bavili pouze u soběstačnosti v zajištění paliva, tak končíme pouze u uhlí. Vyzdvihovat nesoběstačnost v zajištění paliva u JE mi přijde zcela mimo.

Carlos

4. květen 2020, 13:09

Akorát u ostatních zdrojů se nikdo na veřejnosti netváří že pobytem ve skladu je z toho domácí zdroj ve kterém jsme nezávislí.

Richard Vacek

4. květen 2020, 13:24

A vy jste doma soběstačný v čem? A proč chcete být soběstačný v něčem, co si můžete levněji nakoupit jinde? SOběstační byli naši předkové. A jak jim bylo krušno. Dnes si spoustu věcí nakoupíme jinde za lepší ceny, než jsme schopni náhradu vyrobit u nás nafta X bionafta, plyn X bioplyn, ... jen pokud jde o energetické suroviny.

St

5. květen 2020, 09:08

To máte pane Carlosi samozřejmě pravdu. Na druhé strany, pokud máte zásoby nějaké komodity na mnoho let dopředu, tak jste ve své podstatě nezávislý. Můžete ji nakoupit za příznivé ceny a nemusíte být závislý na momentální situaci na trhu. Myslíte, že kdyby ropa se dala snadno skladovat jako uran, že by byly takové cenové výkyvy?

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.