Dánsko po 40 letech zvažuje konec zákazu využívání jaderné energie

Dánsko zvažuje zrušení zákazu využívání jaderné energie, který platí od roku 1985, což by znamenalo zásadní změnu v jeho dosavadní energetické politice orientované především na větrnou a solární energii. Ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Lars Aagaard oznámil, že vláda provede důkladnou analýzu nových jaderných technologií, zejména jejich potenciálu doplnit obnovitelné zdroje a zvýšit stabilitu dodávek elektrické energie, píšou Financial Times.

Ministr pro klima, energetiku a veřejné služby Lars Aagaard během veřejného slyšení v dánském parlamentu oznámil, že vláda zvažuje zrušení zákazu využívání jaderné energie a plánuje provést analýzu nových jaderných technologií a jejich možného přínosu pro stabilitu energetického systému, zejména jako doplňku k obnovitelným zdrojům, na kterých dnes energetika země převážně stojí.

Zákaz využívání jaderné energie byl v roce 1985 zaveden z důvodu silného veřejného odporu, obav z jaderných havárií a nevyřešeného problému v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem. Přesto Dánsko sehrálo historicky významnou roli v jaderném výzkumu, zejména díky Nielsu Bohrovi, který v roce 1921 založil ústav, kde bylo roku 1939 poprvé experimentálně ověřeno štěpení jader. Země provozovala tři výzkumné reaktory v Národní laboratoři Risø, které byly do roku 2001 postupně uzavřeny.

Dnes Dánsko patří k evropským lídrům v podílu obnovitelných zdrojů energie, zejména díky rozsáhlému využívání větrných elektráren v pobřežních oblastech. Kromě větru a sluneční energie země stále částečně spoléhá na fosilní paliva, jako je uhlí a zemní plyn, a těží z propojení s elektrickými sítěmi sousedních států, například Švédska a Norska. Díky této síťové integraci má Dánsko ve srovnání s většinou Evropy nízkou míru výpadků dodávek elektřiny.

S ohledem na nedávné rozsáhlé výpadky elektřiny v jihozápadní Evropě však dánská vláda začíná přehodnocovat svou energetickou strategii. Cílem je lépe reagovat na výzvy spojené s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů a zajistit větší stabilitu a odolnost celého systému.

Lars Aagaard uvedl v rozhovoru pro deník Politiken, že během příštího roku provede důkladnou analýzu výhod a nevýhod návratu k jaderné energii. Podle něj nemůže být dánský energetický systém postaven výhradně na solární a větrné energii, neboť tyto zdroje potřebují stabilní doplněk.

Aagaard však upozorňuje, že Dánsko zatím není na návrat jaderné technologie připraveno – chybí mu odborné kapacity, regulační rámec i odpovědi na klíčové otázky bezpečnosti a nakládání s odpadem.

Malé modulární reaktory ve středu pozornosti

Jaderná energetika podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) znovu nabírá na významu. Přestože některé státy od jádra ustupují, celosvětový instalovaný výkon roste díky investicím především v Číně, Rusku a dalších regionech. Od roku 2020 se objem investic do jaderných technologií zvýšil téměř o polovinu a dosáhl nejvyšší úrovně za poslední desetiletí.

O oživení své jaderné infrastruktury uvažuje Švédsko. Belgie, která původně počítala s postupným odstavováním jaderných reaktorů, zvažuje nejen prodloužení jejich životnosti, ale i výstavbu nových zařízení.

Lars Aagaard však vyloučil návrat k tradičním formám jaderné energie, vláda se nicméně začíná zajímat o nové technologie, konkrétně o malé modulární reaktory (SMR). Tyto kompaktní jednotky získávají pozornost investorů po celém světě. Většina projektů SMR je ale zatím ve fázi vývoje nebo čeká na schválení regulačními úřady.

Vizualizace malého modulárního reaktoru Rolls-Royce. Zdroj: Rolls-Royce

O tuto technologii se aktivně zajímají i další evropské státy, například Norsko či Finsko. V regionu střední Evropy o SMR uvažuje Česká republika, přičemž společnost ČEZ plánuje do roku 2050 postavit v ČR modulární reaktory o souhrnném výkonu tři gigawatty a má již podepsanou dohodu o strategické spolupráci se společností Rolls-Royce SMR. Lokalitu pro případnou výstavbu hledá i Slovensko, spolupráci se společností Rolls Royce uzavřelo Polsko,

Otázky do budoucna

Bývalý premiér Dánska a bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že podporuje zrušení současného zákazu.

„Vítr a slunce jsou skvělé zdroje – ale jen pokud skutečně fouká nebo svítí. Musíme mít spolehlivý bezemisní základní zdroj energie. Je nesmyslné jadernou energii předem odmítat. Domnívám se, že vláda již zahájila proces vedoucí ke zrušení zákazu,“ řekl pro Financial Times.

V Dánsku zůstává jaderná energie citlivým tématem nejen kvůli možné výstavbě nových zařízení, ale i kvůli otázce dlouhodobého nakládání s radioaktivním odpadem. Až do roku 2001 byl v provozu výzkumný reaktor poblíž Kodaně, jehož odpad je dosud dočasně uložen v areálu bývalé laboratoře v Risø.

Parlament již v roce 2018 rozhodl o zřízení trvalého úložiště, které má být dokončeno do roku 2073, avšak konkrétní lokalita zatím nebyla určena. Z původně 22 zvažovaných lokalit pro trvalé úložiště bylo vybráno šest, ale rozhodnutí bylo pozastaveno kvůli diskuzím o možnosti vývozu odpadu do zahraničí.

Paralelně se vyvíjel i spor ohledně těžby uranu v Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království. Projekt Kvanefjeld, zaměřený na těžbu uranu a vzácných zemin, byl po letech právních jednání v roce 2021 zakázán a nyní směřuje k mezinárodní arbitráži mezi investorem a vládami Grónska a Dánska. Diskutabilní je proto i případný budoucí postoj k těžbě.