Evropě chybí více než 118 miliard € na vyřazení jaderných elektráren

Evropě chybí více než 118 miliard € (zhruba 3,2 bilionu korun) potřebných na vyřazení jaderných elektráren, včetně jejich demontáže a uložení jaderného odpadu. Tvrdí to pracovní dokument Evropské komise, ke kterému získala přístup agentura Reuters.

Ve fondech, do kterých provozovatelé jaderných elektráren ukládají část svých zisků pro pozdější vyřazení svých jaderných elektráren, včetně demontáže a odstranění a uložení radioaktivních částí a odpadu, je celkem k dispozici 150,1 miliard €. Podle pracovního dokumentu Evropské komise (EK) předpokládané náklady dosahují 268,3 miliard €.

Nuclear Illustrative Programme

V rámci Jaderného ukázkového programu (Nuclear Illustrative Programme) EK zkoumá možný vývoj jaderného sektoru, stejně jako ekonomická úskalí a problémy spojené s životním prostředím při provozování a vyřazování jaderných elektráren. Poslední dokument programu pochází z roku z roku 2007, tedy ještě před událostmi v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. Aktualizace, která existuje v současné době pouze v podobě pracovního dokumentu (konceptu), měla být ve finální podobě k dispozici na konci minulého roku.

Dostatkem prostředků disponuje pouze Velká Británie

Z 16 členských států, které v současné době provozují jaderné elektrárny, má podle EK dostatečný objem prostředků ke krytí vlastních předpokládaných nákladů ve výši 63 miliard € pouze Velká Británie.

Francie, která v Evropě provozuje největší počet jaderných elektráren, má vyčleněno pouze 23 miliard €, což je méně než třetina z 74,1 miliard € předpokládaných nákladů.

V Německu, které rozhodlo svých v současnosti 8 provozovaných jaderných elektráren uzavřít do roku 2020, je podle EK potřeba dalších 7,7 miliardy € k současným 38 miliardám € v německém rezervním fondu. Podle prozatímních jednání berlínské komise, která je problematikou pověřena, by mohli případné zbývající náklady pokrýt daňoví poplatníci.

Nejistoty v odhadech

Náklady na vyřazení jednotlivých jaderných elektráren z provozu se liší v závislosti na typu reaktoru, jeho stavu v době vyřazení z provozu, využití pozemku a velikosti, umístění a vzdálenosti dostupných úložišť jaderného odpadu.

Ačkoliv náklady na vyřazení z provozu mohou postupem času s klesající aktivitou častí elektrárny postupně klesat, náklady na konečné uložení jaderného odpadu jsou obtížně odhadnutelné. Z důvodu životnosti jaderných reaktorů v desítkách let jsou odhadované náklady do značné míry závislé na těžko předvídatelných úrokových mírách.