Domů
Jaderné elektrárny
Německý fúzní start-up Proxima Fusion získal rekordní financování
Zdroj: Proxima Fusion
Zdroj: Proxima Fusion

Německý fúzní start-up Proxima Fusion získal rekordní financování

Německý start-up Proxima Fusion získal rekordní investici ve výši 130 milionů eur, čímž přitáhl pozornost odborné i investorské veřejnosti ke stellaratorové technologii. Firma, která vznikla jako spin-off z Max-Planckova institutu, cílí na vývoj demonstrační fúzní elektrárny do roku 2031. Tento krok odráží jak rostoucí optimismus, že jaderná fúze v nedaleké budoucnosti poskytne dostatek čisté energie, tak pokrok Evropy v budování globálního vedoucího postavení ve výzkumu.

Proxima Fusion oznámila uzavření největšího soukromého investičního kola v oblasti jaderné fúze v Evropě. Společnost získala 130 milionů eur, čímž se celková výše soukromého a veřejného financování společnosti zvýšila na více než 185 milionů eur.

Proxima plánuje prostředky využít na vývoj jednoho ze supravodivých magnetů jako významnou demonstraci klíčového hardwaru pro návrh, který má být dokončen v roce 2027. Následná stavba pilotní demonstrační elektrárny, která má fungovat jako referenční projekt pro komerční reaktory, má být podle plánu společnosti dokončena v roce 2031.

Pro splnění těchto milníků bude zásadní pokračující spolupráce s evropskými výzkumnými institucemi i průmyslem. Celkový rozpočet projektu se odhaduje na 1 miliardu eur.

Společnost má díky technickému know-how, robustnímu financování a jasné roadmapě šanci stát se jedním z prvních hráčů, který přenese fúzní koncept stellaratoru z výzkumných laboratoří do průmyslové reality. Klíčovým faktorem bude nyní nejen technologický vývoj, ale také politická vůle a schopnost inovovat.

Konečným cílem společnosti je v 30. letech do sítě dodávat neomezenou, bezpečnou a čistou energii z jaderné fúze. Podle mnohých zastánců se jedná o nereálný časový plán a k velkému komerčnímu využití mají zbývat ještě desítky let.

Proxima Fusion trvá na tom, že všechny základní fyzikální překážky na cestě k pilotní fúzní elektrárně byly překonány a že průmyslová výroba klíčových komponent, jako jsou supravodivé magnety, se stala hlavní výzvou.

Fúzní technologie na evropské půdě

Společnost Proxima Fusion, založená v roce 2023 jako odštěpný projekt Max-Planckova institutu pro fyziku plazmatu v Mnichově, se zaměřuje na vývoj tzv. stellaratoru. Jedná se o pokročilou formu fúzního reaktoru, který udržuje superhorký plyn, neboli plazma, v asymetricky zkrouceném prstencovém tvaru pomocí desítek extrémně silných magnetů, z nichž každý stojí několik milionů eur.

Stellaratory využívají pouze vnější magnetická pole k udržení plazmatu, což odstraňuje potřebu tokamaků generovat proud přímo v plazmatu. Výsledkem je vyšší provozní stabilita a nižší riziko disrupcí – technických výpadků typických pro tokamaky.

Technologický návrh vychází z poznatků výzkumné fúzní elektrárny Wendelstein 7-X, největšího stellaratoru na světě, který byl uveden do provozu v Německu. Ten nedávno stanovil světový rekord v klíčovém ukazateli výkonnosti.

Proxima dále využívá open-source simulační nástroje a pokročilé výpočetní metody s podporou AI, které umožňují optimalizovat tvar a konfiguraci magnetického pole.

Tento inženýrský přístup zkracuje vývojové cykly a zvyšuje pravděpodobnost dosažení tzv. net energy gain – bodu, kdy reaktor vyprodukuje více energie, než spotřebuje.

Strategický kontext a výzvy

Z globálního hlediska Proxima konkuruje startupům jako americký Commonwealth Fusion Systems (1,8 mld. USD) nebo Helion (425 mil. USD). Přesto zůstává jedním z mála projektů v Evropě, které mají potenciál dovést stellarator až k reálnému energetickému využití.

Německá vláda fúzi označuje za strategickou technologii a Proximu podporuje jako vlajkový projekt pro posílení energetické nezávislosti Evropy. Společnost však zároveň upozorňuje, že bez systematické vládní a infrastrukturní podpory hrozí technologický odliv směrem k USA nebo Číně.

Několik startupů zabývajících se fúzí však sdělilo agentuře Clean Energy Wire, že nedávný útok americké vlády na vědu je pro Evropu obrovskou příležitostí, protože mnoho předních výzkumníků v oblasti fúze chce USA opustit. Tým Proximy, který má více než 80 lidí, již nyní disponuje pracovníky z vedoucích pozic ve společnostech jako SpaceX, Tesla anebo McLaren.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Miloslav Černý
12. červen 2025, 13:37

Německu válka zabránila ke zhotovení jaderné bomby jako 1., buďme rádi za to, tak nyní se jim může pomoci v jaderné fúzi uspět pro mírové účely, zatímco mi se budeme ještě trápit dlouhodobě s nebezpečnými jadernými elektrárnami a se vším, co je s tím spojené. Dokážou jít asertivně za svým cílem, kdy by jim oživení jaderné energetiky svazovalo jenom ekonomicky možnosti, což nám je viditelně jedno.

Bob
12. červen 2025, 15:02

Však my se na výzkumu jaderné fůze také podílíme, ale nelze se spoléhat na jednu technologii, navíc s těžko předvídatelným horizontem realizace.

Miloslav Černý
12. červen 2025, 15:42

Oni taky se také jenom na jednu technologii nespoléhají, jinak by v současnosti nemohli energeticky vůbec fungovat a to i bez těch poškozených plynovodů z východu. Na náš počet obyvatel je rozšiřování velké jaderné flotily s nastalým vývojem ostatních energetických zdrojů krok do velkého ekonomického neznáma srovnatelným s památnou negativní fotovoltaikou.

Petr Kasan
12. červen 2025, 21:44

Tak ještě ty mamuty a máme to kompletní.

Petr Kasan
12. červen 2025, 21:42

Ano , a kromě toho (a především) jaderná fúze je technologie v experimentálním stádiu. Fúzní elektrárna - za 30 let, když budu optimista?

Vlado
12. červen 2025, 14:04

Je to start-up založený 2023. O jaderné fúzi se mluví už více než 50 let a vkládají se do ní naděje po celou tuto dobu. Tzv. net energy gain je snem všech, kteří se jadernou fúzí zabývají, zatím nic moc. Že by se zrovna Němcům, kteří si zavřeli všechny (bezpečné!) jaderné elektrárny mělo podařit vyřešení průmyslové jaderné fúze se mi jaksi nechce věřit. Ne, že bych jim to nepřál.

Miloslav Černý
12. červen 2025, 15:23

Cesta pokusu a omylu spojená se zarputilostí vedla v mnoha podobných případech k vytouženým cílům. Jedním z nedávných příkladů v energetickém resortu lze uvést běžně používané led osvětlení.

Antonín Mikeš
12. červen 2025, 22:09

Ta cesta vedla take k mnohým vážným nehodám.

Jiří Švarc
12. červen 2025, 16:27

"Podle mnohých zastánců se jedná o nereálný časový plán"

Zastánců čeho?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se