Sněmovna schválila zákon o úložišti jaderného odpadu, obcím právo veta nedala
Stanovit pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu má zákon, který dnes schválila Sněmovna. Možnost, aby obce měly právo vetovat výstavbu úložiště na jejich území, zákon nezavádí. Na rozdíl od vládní předlohy nepočítá ani s tím, že by rozhodnutí vlády o výstavbě bylo podmíněno souhlasem obou parlamentních komor. Normu, kterou podpořilo 167 ze 177 přítomných poslanců, nyní dostane k projednání Senát.
Právo veta podle přání dotčených obcí navrhovali jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD, pro jejich návrh ale hlasovalo pouze 25 zástupců těchto stran. Dolní parlamentní komora místo toho ve vládní předloze pouze prodloužila lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zdůraznil, že zákon má pomoci k rozvoji jaderné energetiky v Česku a je dalším krokem pro posílení energetické bezpečnosti. Cílem zákona není podle ministra urychlení výstavby úložiště, ale snaha zajistit co nejvyšší možnou míru respektování zájmu dotčených obcí, které budou mít dostatečnou lhůtu se vyjádřit. Snaha poskytnout jim také právo veta podle ministra „nemá žádnou analogii u podobně významných staveb veřejného zájmu“.
Síkela připomenul rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 2020, podle něhož nikdo nemůže prosazovat veto jen kvůli tomu, že případné negativní dopady nechce ve své blízkosti. S možností veta podle ministra nepočítal ani věcný záměr zákona, který připravovala minulá vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO).
Podmínku souhlasu obcí s výstavbou úložiště navrhli do vládní předlohy doplnit poslanci Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) s Klárou Kocmanovou (Piráti) a Radek Koten (SPD). Doporučili využít podobného finského zákona. Síkela podotkl, že přijatý model funguje v Německu, Francii nebo ve Švýcarsku. Ivan Adamec (ODS) podotkl, že obce nemohou vetovat strategické zájmy státu a že se o pravidlech pro vybudování úložiště debatuje už dvě desítky let.
Podmínku požaduje uzákonit Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 52 obcí a spolků. Žádala vládu o zásadní přepracování návrhu zákona. Předloha podle platformy neposiluje pozici obcí při procesu spolurozhodování. Upozornila také na riziko zkrácení času na geologické průzkumy a výběr finální lokality pro úložiště už v roce 2028, které podle platformy navrhuje Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO).
Kotenův návrh navíc v souladu s vládní předlohou počítal s tím, že rozhodnutí vlády o výběru úložiště bude podléhat souhlasu obou parlamentních komor, což sněmovní hospodářský výbor doporučil zrušit. Podle něj vláda musí rozhodnutí oběma komorám Parlamentu pouze zaslat na vědomí, přičemž účinné bude až po uplynutí 180 dnů od doručení.
Poslankyně ANO Berenika Peštová (ANO) označila rozhodnutí o umístění úložiště za manažerské, zatímco Parlament by měl zasáhnout v případě, pokud by kompenzace dotčeným obcím nebyly dostatečné. Kaňkovský namítal, že vláda by mohla rozhodnutí předchozího kabinetu sama zrušit, pokud podmínka parlamentního souhlasu nebude uzákoněna.
Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu by měl podle přijatých úprav hospodářského výboru dát obcím 140 dnů na vyjádření k návrhu na umístění hlubinného úložiště. Vláda původně navrhovala lhůtu 90 dnů. Zákon by měl ministerstvu průmyslu a obchodu také výslovně uložit projednání návrhu na umístění úložiště s ministerstvem životního prostředí a s občany dotčených obcí na území některé z nich. Vládě pak má dát zákon možnost stanovit kompenzační příspěvky dotčeným obcím i nad výši příspěvků podle atomového zákona.
Zákon podle Síkely nastavuje pravidla jednotlivých řízení, kdy především stanovuje práva dotčených obcí. Norma má uzákonit pravidla ústních jednání a primárně vymezit tzv. účastenství dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště. Vláda zřídí pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště.
SÚRAO chce kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Přípravu geologicko-průzkumných a výzkumných prací zahájí ještě letos. Místo úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren by mělo být vybráno v roce 2030, podle platformy proti úložišti má zákon lhůtu o dva roky zkrátit. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Úložiště mělo vzniknout původně do roku 2065, o urychlení výstavby se ovšem mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.
Mohlo by vás zajímat:
To je pohrdání voličem a občanem. Proč můžou občané rozhodovat o větrných elektrárnách a o úložišti ne?
Protože hlubinné úložiště je věcí veřejného zájmu a pár větrníků nikoliv.
Na to, co je věcí veřejného zájmu Emile neexistuje žádná tabulka a nedá se to ničím změřit. Je to jen subjektivní názor.
Emile, Vy jste fanda využití JE, věcem rozumíte, ale tady jste vedle. Při boji o subvenece mezi JE a OZE je také často používán argument veřejného zájmu a nejvíce škod vzniká v rámci veřejného zájmu v totalitách kde si stát staví co chce, kde chce ale za Vaše......
A "vedle" jsem v čem konkrétně, Josefe? Že "hlubinné úložiště je věcí veřejného zájmu" (v tom případě je "vedle" i Nejvyšší správní soud) nebo že "pár větrníků nikoliv"? To nálepkování si laskavě odpusťte. Žádnou totalitu tu nemáme, stavba dálnic je taky podle vás totalitní?
Emile, v čem spatřujete "nálepkování"?
Víte "pár větrníků" je precedens pro referenda, protože se tím brzdí stavby sériově vyráběných strojů u kterých jsou všechna rizika známá. Úložiště se zatím masově nebudují a u nás si lidé, bohužel, zvykli pořádat referenda o všem. Zde je ovšem jasné jak by referendum dopadlo......
1) Spatřuji ho hned ve vaší první větě, Josefe.
2) Úložiště právě "masově" budovat vůbec není potřeba, úplně stačí výhledově na každý stát jedno, dokonce by v hypotetickém případě mezinárodní dohody stačilo jedno pro více států, na rozdíl od těch větrných elektráren.
3) "Jasné" je to možná vám, jak by dopadlo.
Obce se budou pochopitelně bránit, pokud jim to nebude po chuti, a soudy se mohou táhnout dlouhé roky. Odvolání a dovolání může skončit klidně i v Bruselu. Budou do toho mluvit i další aktivisté a neziskové ekologické organizace. Nevím, co z toho bude mít odkladný účinek a co ne, ale lepší by bylo se s těmi obcemi domluvit po dobrém a tím pádem jim ponechat i právo veta.
S obcemi se nakonec tak jako tak domluví s pseudoekology nikdy. Viz blokace stavby silnic .
V porovnáním s referendy o VTE u kterých příznivci jaderné energetiky pohrdavě hovoří o životnosti pouhých 20 let je nemožnost občanů vyjádřit se ke stavbě, která bude ukrývat nebezpečný odpad po několik generací je vidět skutečná "podpora jaderné energetiky" veřejností
Tam je ale dost podstatný rozdíl.
VTE ovlivňuje životy těch lidí - hluk, snížení ceny nemovitosti, riziko odpadávání ledu
Hlubinné uložiště jaderného odpadu je neovlivňuje - ovlivní je to výrazně méně než uran pod zemí. Za 100 let na místě uložiště budou pole, nebo lesy, nebo něco jiného. Už za 20 let děti těch co tam žijou nebudou o uložišti vědět.
Omega, prokažte prosím ten hluk a snížení cen nemovitostí. Vyhořelé palivo bude smrtící 100 000 let a po tu dobu bude muset být izolováno. Taky ho může někdo zneužít.
Ale Omego, snažíte si, a to hlavně sám sobě. obhájit neobhajitelné. Systém zakopat a zapomenout, o ničem se s nikým nebavit a argument hluk, led a cena nemovitostí je na úrovni spekulací.
1) Systém "zakopat a zapomenout" se běžně používá i u větrných elektráren, Josefe.
2) "O ničem se s nikým nebavit" nikdo nenavrhuje, stavíte slaměné panáky.
3) Problém s cenou nemovitostí ani hlukem není na úrovni spekulací, mnohokrát to tu už bylo dokumentováno.
Emile,
1, i když se části VTE ukládaly na skládku, tak to jsou materiály, které člověka neohrozí
2, O ničem se nebavit jsem neřekl, komunikace ovšem bude jednostranná...
3, ano spekulace bez důkazů
Ad 1) Vyhořelé palivo v obalovém souboru v hloubce 500 metrů pod povrchem taky člověka neohrozí.
Ad 2) Doslova jste napsal přesně to co jsem citoval, Josefe, z toho se těžko vykroutíte.
Ad 3) Ne, nejsou to spekulace bez důkazů. Psalo se o tom i zde:
oenergetice. cz/vetrne-elektrarny/ovlivni-cenu-nemovitosti-vystavba-vetrne-turbiny-okruhu-1000-metru-muze-dojit-ke-snizeni-az-71
nebo zde:
abc. net. au/news/2022-03-25/bald-hills-wind-farm-to-pay-damages/100938656
To je dost naivní představa. VtE zbouráte a sanujete kdykoliv. Úložiště se jen tak jednoduše nezbavíte. Předpoklad, že naši potomci nás za tohle budou chválit, nebo dokonce na úložiště zapomenou, je dost naivní. Kouněte třeba, jakou práci dalo zbavit se jenom Ostravských naftových lagun. Kolik to stálo peněz, času a stále to místo není bezpečně sanované.
Přitom na sanaci izotopů jaderného úložiště zatím použitelná technologie neexistuje. Nemůžete to rozdrtit, zmrazit, spálit, nebo nějak chemicky neutralizovat. Dá se to jen deponovat do něčeho, kde to nejmíň škodí, a nechat to vyzářit. Přeměnu nestabilních izotopů na stabilní můžete urychlit jen laboratorních specifických podmínkách a nedá se to ani zaplatit, jak je to v tak velkých objemech drahé. Na pár tun odpadu by mohl jít klidně celý HDP ČR, abyste postavil tak výkonné zařízení. Potřebujete neutrony. Hodně neutronů nebo hodně silný avýkonný zdroj gama záření. Podle toho, co s tím chcete udělat. Při zpracování zase budou vznikat radioaktivní odpady. Úplně se tomu vyhnout nedá. Vždycky něco kontaminujete. Ani nevím, jestli se tím někdo zabýval, jak by to vyšlo ekonomicky.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se