Švédsko: Další krok k hlubinnému úložišti vyhořelého paliva

Švédský jaderný dozor vydal předběžný souhlas s návrhy na vybudování zařízení pro zapouzdření vyhořelého jaderného paliva, které má být následně trvale uloženo pod zem. Žádost musí být ještě posouzena ze strany soudu, ovšem pokud vše půjde dle plánu, mohlo by se okolo roku 2030 stát Švédsko jednou z prvních zemí na světě provozující hlubinné úložiště jaderného odpadu.

Zpracování vyhořelého jaderného paliva je velmi kontroverzním tématem a přes značný zájem ze strany odborníků i veřejnosti zatím nebylo nalezeno efektivnější řešení, než uložení pod zem. Mnoho států má své strategie pro ukládání jaderného odpadu, ovšem málokde jsou práce na vybudování konečného hlubinného úložiště tak daleko jako ve Finsku a Švédsku.

Švédský jaderný dozor (Strålsäkerhetsmyndigheten, SSM) nedávno vydal kladné předběžné stanovisko k žádostem společnosti Svensk Kärnbränslehantering AB (SKB), obdoba českého SÚRAO, ohledně vybudování zařízení k zapouzdření vyhořelého paliva před jeho konečným uložením pod zem.

Předběžné ano

Státní dozor SSM posuzuje několik žádostí, které podala společnost SKB v březnu 2011. Jedná se kromě žádosti o vybudování jaderného uložiště v lokalitě Forsmark i o rozšíření současného meziskladu vyhořelého jaderného paliva (CLAB – Centralt mellanlager för använt kärnbränsle) v lokalitě Oskarshamn ze současných 8000 na 11000 tun vyhořelého paliva. Dále se jedná o rozšíření tohoto zařízení o závod na zapouzdření vyhořelých palivových kazet do měděných kontejnerů, určených k trvalému uložení. Mělo by tak vzniknout integrované pracoviště s názvem CLINK.

Podle předběžného stanoviska SSM mohou být bezpečnostní a radiační požadavky zařízení splněny. Žádosti zároveň kromě SSM posuzuje i Stockholmský soud zabývající se záležitostmi půdy a životního prostředí. SSM podrobilo žádosti přezkoumání podle švédského jaderného zákona, kdežto soud se zabývá oblastmi danými zákonem o životním prostředí.

„Náš odhad je, že SKB má potenciál pro naplnění cílů bezpečnosti a radiační ochrany při výstavbě a provozu závodu na zapouzdření, stejně jako i rozšíření závodu CLAB. Pokud dá vláda zařízením nezbytné licence, bude muset SKB ještě podniknout další kroky a vypracovat následně podrobnější bezpečnostní zprávu pro daná zařízení.“

ANSI Gerhardsson, vedoucí radiační bezpečnosti v SSM

Poslední slovo budou mít dotčené obce

Důležité je zmínit, že jde prozatím o šetření zaměřené na samotné zařízení CLINK. Metoda zapouzdření použitého paliva do měděných nádob přitom musí projít také schvalovacím procesem. Další posouzení samotné metody a také dlouhodobého zabezpečení lokality vydá SSM až po konečném zhodnocení soudu, které by mělo být kompletní v řádu několika měsíců. Konečné stanovisko SSM k úložišti odpadu a zařízení CLINK by mělo padnout v roce 2017. Následně musí být rozhodnuto o úložišti i na vládní úrovni. Vláda při svém rozhodnutí bude vycházet právě z rozhodnutí SSM a soudu.

I přes kladné rozhodnutí vlády ovšem mohou nastat komplikace. Vládní rozhodnutí totiž musí být projednáno i se zástupci obcí Oskarshamn a Östhammars, kde se mají zařízení nacházet. Místní samosprávy totiž mohou vládní nařízení vetovat. V případě kladného rozhodnutí samospráv může začít příprava stavebních prací. Počátek výstavby konečného úložiště je přitom předběžně plánován na začátek dvacátých let tohoto století a výstavba úložiště by měla zabrat přibližně deset let.

Zdroj úvodní fotografie: SKB