Svou první jadernou elektrárnu plánuje Polsko uvést do provozu v roce 2033. Do roku 2043 až 9 GW

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski upřesnil plány Polska na výstavbu první jaderné elektrárny v zemi a další nahrazování uhelných elektráren. První z šesti 1,5GW bloků má být v provozu do roku 2033. Do roku 2043 je potom v plánu provozovat dalších 3-5 bloků o celkovém výkonu 6-9 GW.

Polsko plánuje po zprovoznění prvního jaderného bloku uvádět postupně každé dva roky do provozu další blok, a nahradit tak vyřazované uhelné elektrárny.

„Termíny jsou výsledkem bilancování instalovaného výkonu v národním energetickém systému. V té době budou bloky vyřazovány z provozu. V první řadě je nezbytné učinit strategické rozhodnutí o způsobu financování,“ uvedl Tchórzewski v úterý na zasedání parlamentního energetického výboru.

Tchórzewski řekl, že vláda jedná s několika potenciálními partnery pro investici s požadavkem, aby takový partner poskytl alespoň 30 % kapitálu a technologii.

„Propojení těchto dvou prvků je v našich rozhovorech nejdůležitější věcí. Výstavba jaderné elektrárny je velmi nákladná. Bylo by nejlepší, kdybychom získali významný příspěvek na půjčky. Toto téma bude v podstatě určovat, kdo s námi bude spolupracovat,“ dodal.

Polský energetický plán

Polská vláda by měla dle slov ministra v létě schválit svůj energetický plán stanovující vývoj polské energetiky do roku 2040. V rámci konzultačního procesu bylo k návrhu obdrženo okolo 1800 připomínek, kritizován byl zejména ze strany větrné asociace.

Té je proti srsti, že se Polsko hodlá téměř zcela zbavit větrných elektráren na pevnině, které aktuálně produkují většinu výroby energie z obnovitelných zdrojů v Polsku. Instalovaný výkon onshore větrných elektráren má dle návrhu klesnout ze 6,4 GW v roce 2020 na pouhých 800 MW v roce 2040, výroba potom z 14,7 TWh na 1,8 TWh.

Negativní odezvu ze strany některých aktérů vyvolává i nedostatečně rychlý odklon od výroby elektřiny z uhlí, které se v současnosti podílí až 80 % na výrobě elektřiny v Polsku. Návrh předpokládá, že podíl uhlí klesne do roku 2030 na 60 % a do roku 2040 na 32 %. Tato výroba pak má být nahrazena jadernými a offshore větrnými elektrárnami.

Polští představitelé uvedli, že se může stát, že země nesplní 15% závazný cíl EU v podílu výroby OZE na konečné spotřebě energie do roku 2020, a to i přes letos plánované aukce na podporu výstavby 2,5 GW větrných elektráren na pevnině a 750 MW fotovoltaických elektráren.

Tchórzewski uvedl, že doufá, že tyto aukce prokázaly dobrou vůli země k dosažení cíle.

„Signály, které dostáváme od Evropské komise, naznačují, že záleží i na dobré vůli,“ uvedl Tchórzewski.

Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Byron, zdroj: Exelon