Adaptace na klimatickou změnu: Nová výzva pro evropské státy

Vlna veder, která v Evropě překonala řadu teplotních rekordů, upoutala pozornost na naléhavost přizpůsobení se globálnímu oteplování na kontinentu, který se kdysi spoléhal na své relativně mírné klima a ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí. Změna klimatu se ovšem silně projevuje a je třeba věnovat více pozornosti i adaptaci.

Evropská unie se snažila zaujmout vedoucí roli v boji se změnou klimatu a byla jednou z prvních velkých ekonomik, které si stanovily právně závazný cíl dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí.

EU a vlády jejích členských států mají zavedenou řadu finančních pobídek ke snižování emisí, včetně dotací na výstavbu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a systému EU pro obchodování s emisemi, který stanovuje stropy pro emise produkované podniky a umožňuje ekologičtějším firmám se ziskem obchodovat se svými nevyužitými povolenkami na znečišťování.

Klimatická změna dnes

Červnová vlna veder, při které teploty v některých částech Evropy vystoupaly nad 40 stupňů Celsia, však odhalila, že zdejší podniky, veřejná zařízení a kritická infrastruktura nejsou připraveny na důsledky změny klimatu, které se projevují již nyní.

V Polsku se to projevilo výpadky dodávek elektřiny, na některých místech byla zakázána práce venku, v Německu byly zrušeny vlaky a ve Švédsku vykolejil nákladní vlak, protože extrémní teploty zdeformovaly kolejnice. Mezi nejvíce postiženými zeměmi zaznamenalo Španělsko 1 000 nadměrných úmrtí, která spojilo s rekordním horkem.

Evropu jako kontinent, který se otepluje nejrychleji, stojí podle Evropské agentury pro životní prostředí dopady stále častějších extrémních povětrnostních jevů, jako jsou povodně, sucha, vlny veder a lesní požáry, 40 až 50 miliard EUR ročně.

Přesto jsou podle agentury Reuters vlastní výdaje EU na přizpůsobení se klimatickým změnám stále nízké.

„Ekonomické důvody pro zmírňování dopadů jsou zřetelnější, protože existuje systém obchodování s emisními povolenkami, uhlíkové kredity i společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie. Adaptace je většinou vnímána jako náklad s velmi dlouhodobými přínosy, tedy jako odložená odměna, ale někdy také prostě jako pojistka – může se uplatnit, ale nemusí,“ řekl polský náměstek ministra pro klima Krzysztof Bolesta.

Oficiální údaje Evropské komise ukazují, že v letech 2021 až 2025 směřovalo 72 % výdajů souvisejících s klimatem ze společného rozpočtu EU na zmírňování dopadů, tedy na omezování skleníkových plynů způsobujících oteplování, zatímco pouze 18 % bylo určeno na adaptaci a 9 % se týkalo obou těchto oblastí.

Potřebné investice a princip subsidiarity

Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že potřebné investice do adaptace v zemědělství, energetice a dopravě se do roku 2050 pohybují v rozmezí 53 až 137 mld. EUR ročně a do roku 2100 následně v rozmezí 59 až 173 mld. EUR ročně, v závislosti na tom, zda teplota vzroste o 1,5 °C až 2 °C, nebo o 3 °C ve srovnání s teplotami v předprůmyslovém období.

Současnou výši přislíbených finančních prostředků pro tyto sektory agentura odhaduje na 15 až 16 mld. EUR ročně. Financování pochází převážně z veřejného sektoru, a to na úrovni EU, členských států i regionů.

„Nemá smysl, aby se z Bruselu určovalo, jak mají Řekové nebo Španělé bojovat s lesními požáry. Vědí to mnohem lépe než my, stejně jako Nizozemci vědí mnohem lépe, jak stavět hráze,“ řekl novinářům komisař EU pro klima Wopke Hoekstra, který ještě letos představí celoevropský „plán odolnosti vůči změně klimatu“ zaměřený na společné scénáře a osvědčené postupy.

Krok za krokem

Některá adaptační opatření jsou jednoduchá a relativně levná. Jiná vyžadují zásadnější změny na pracovištích a v organizaci práce, například přesunutí pracovních směn do chladnějších částí dne, až po přepracování sítí veřejné dopravy a městských prostor.

Dobrou zprávou ovšem je, že oproti smrtící vlně veder z roku 2003, kdy podle recenzovaných studií došlo v Evropě během léta k přibližně 70 000 nadměrných úmrtí, došlo k určitému pokroku.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden vydala prohlášení, v němž odhaduje, že úmrtí související s horkem v Evropě by více než dvě desetiletí poté byla bez nyní zavedených adaptačních opatření přibližně o 80 % vyšší. Mezi tato opatření patří akční plány pro ochranu zdraví před horkem, včasná varování, ochlazovací prostory a pomoc ohroženým osobám.