Ze slunce na skládku? Recyklace panelů bude klíčovou výzvou příštích dekád

Jak v reálu ta recyklace funguje v USA popisuje PV magazín:

"„Téměř nic z toho, co Spojené státy nazývají ‚solární recyklací‘, není uzavřeným okruhem recyklace,“ napsal Nichelson ve zprávě. „Místo toho dominují tři praktiky – skládkování, offshoring a kamufláž (likvidace maskovaná jako recyklace)"

"Zhruba 90 % vyřazených panelů v USA se posílá přímo na skládky kvůli výraznému rozdílu v cenách mezi poplatky za skládkování a legitimní recyklací."

"U zbývající frakce, která vstupuje do komerčních recyklačních toků, zpráva uvádí, že dominantní cestou je „drcení a export“".

pv-magazine.com/2026/08/21/bombshell-report-alleges-u-s-solar-recycling-is-mostly-landfilling-offshoring-in-disguise/

To jsou ty Vaněčkovy "bezodpadové" zdroje.

Ten Emilem citovaný pamflet mi připomíná dlouhou cestu jaderné energetiky, včetně té vojenské, kdy se radioaktivní odpad likvidoval v moři (ale i nyní, třeba radioaktivní voda z Fukušimy).

Ale je to placený pamflet, psaný zřejmě za určitým účelem, možná opřený i o nějaké reálné zkušenosti z USA.

Každopádně cirkulární ekonomika fotovoltaiky musí (a bude) fungovat jinak.

Aha, tak PV Magazín publikuje "pamflety". Dobré vědět, až se tu bude Vaněček zase ohánět nějakým článkem z PV Magazínu, jak to s oblibou dělává.

Zrovna dneska pod dalším článkem na tomto webu použil p. Vaněček tři odkazy na PV Magazine.

Njn, to je tak když se něco hodí nebo nehodí do ideologické škatulky...

Studničko, záleží na tom, co citujete. Já jsem z pv magazinu citoval 1) oficiální statistická data o instalacích fotovoltaiky, v 2) právní žádost Elona Muska vůči USA a jen 3) byl názor autora článku, ale ta fakta všichni zde známe, on je jen shrnul.

Takže rozumíte: citovat lze z jednoho zdroje (třeba z tohoto vebu a z diskuse v něm): technická fakta, právní dokumenty, názory i placenou propagandu. Chápete to?

To že zrovna vy něco citujete z jakékoliv zdroje, v žádném případě neznamená, že to pravda je.

Odkazy na PV Magazine a informace z nich zde uvádíte v drtivé většině, tak bylo velmi komické, když jste najednou použil označení "pamflet".

Realita v tomto případě zabolela.

Nakousl to tu už Emil svým příspěvkem:

Panely se rozemelou, u nás, v Evropě i Americe se oddělí mechanicky sklo a hliník. Ty se dají znovu použít (sklo na méně náročné použití). Plasty se spálí ve spalovně.

Zbytek z nejcennějšími prvky (kovový Si, Ag, apod) se odváží z valné většiny na východ k chemickému zpracování.

A co myslíte, že se nakonec stane s odpadními vodami z toho chemického zpracování (a že těch jedovatých vod je hodně)?

Takhle to funguje. Přičemž v Číně a okolí, kde se to zpracovává se na limity škodlivin moc nehledí.

Bobe, je odzkoušeno mnoho recyklačních technologií solárních panelů, Vy o tom moc nevíte.

To by mě docela zajímalo, máte majáky článek, který to rozumně shrnuje? Zatím pokaždé co čtu, tak je ve stylu toho co psal Emil a nebo jen nějaké vzlétne vize, které se ekonomicky nevyplatí.

Odzkoušeno sice může být a je otázka, zda vůbec úspěšně.

Praxe je zpracování prášku v EU po oddělení AL a skla je ale tato:

65-75 jde do Asie (převážně Čína) převážně na chemické zpracování

15-25% s vyšším obsahem kovů se zpracuje metalurgicky v EU (s menším obsahem takto zpracovat nejde)

5-10% chemické zpracování ve Francii

A nyní jak probíhá to chemické zpracování:

Chemické loužení kyselinami (HNO₃, HCl, HF, H₂SO₄) + precipitace kovů.

Výstupy:

Ag – získává se téměř 100%

Cu – vysoká výtěžnost

Si – většinou nízká kvalita, používá se do slitin

Pb, Sn – oddělují se, ale často končí jako nebezpečný odpad

EVA – spaluje se

Při tom vzniká velké množství toxických odpadních vod.

V malém se používá ještě pyrometalurgie (Japonsko, Korea, částečně Čína) za vzniku toxických plynů a kovové slitiny nízké kvality.

Žádná jiná metoda se nepoužívá v provozním měřítku (plazma, elektrochemie, laser, apod).

Žádná používaná metoda neumí recyklovat Si, ani sklo na takovou čistotu, aby se daly požít znovu na výrobu FV panelů. Bez problémů lze opakovaně použít je AL z rámů a částečně Ag.

Bobe, nic o tom nevíte. Už před delší dobou jsem na tento web dával odkaz na vědecký článek, že z recyklovaného křemíku z panelů vyrobili nové články s účinností jen o půl procenta menší než měly ty původní.... Asi třetinu materiálové hodnoty článku představuje právě křemík.

Jinak solar grade sklo dovedou taky bezvadně recyklovat, o Al rámu či Ag elektrodách ani nemluvím. To jsou již dlouho známé a masově prováděné recyklace materiálů.

Znovu použít Si na FV panely sice v laboratoři (bez ohledu na náklady) sice mohli, ale jak píšu nikde se to v průmyslovém měřítku nedělá a vzhledem k nákladům ani dělat nebude.

Sklo na FV panely je speciální čisté (bez Fe) a to recyklační nejde znovu použít. Celou vsázku pece znehodnotí jakýkoliv miniaturní kousek Fe (Fe je běžná součást recyklátu).

Jediné, co se dá ve velké míře recyklovat je Al a Ag. Z toho Ag po chemickém zpracování se spoustou odpadů.

Dejte odkaz na článek o provozním zpracování tisíců a milionů tun FV panelů a ne laboratorních a poloprovozních zkouškách.

Bobe, před 25 lety ještě nebyly ty milony tun, to fotovoltaika v energetice začínala. Ty miliony tun teprve přijdou...

Samozřejmě solar grade glass musíte recyklovat zvlášť, ne se skleněnými střepy z běžných kontejnerů, nemusíte objevovat Ameriku.

Přemýšlejte raději nad recyklací radioaktivního odpadu

Proč sem taháte zaostalé země? V civilizovaných zemích to samozřejmě není problém, resp. je to problém už technicky vyřešený.

youtu . be/KvqNcwk9R9M?is=M_ykTh-2la2VIihM

"Zaostalé země" myslíte USA, o kterých je ten článek? No když myslíte... :-D

Ano, v těchto věcech jsou fakt zaostalí a pozadu. I v jiných, ale to je mimo téma tohoto článku.

Takže USA není "civilizovaná země". Díky, nemám dalších otázek...

Samozřejmě je v USA, Číně, Japonsku, Německu tento problém technicky (pilotní recyklační provozy) vyřešený. Můžete si vygůglovat spousty informací o tom. Samozřejmě, někde se k tomu chovají tak šeredně, jako se chovali k jadernému odpadu, než si tlak veřejnosti zajistil (zase jen ve vyspělých zemích) aspoň nějakou nápravu.

Tragedie jaderného odpadu je v tom, že se problematika recyklace neřeší a předpokládá se drahé uskladnění pod zemí.

Fotovoltaiky má recyklaci vyřešenu po vědecké i ekonomické stránce.

Tečka.

Tak jako je "vyřešený" problém s recyklací fotovoltaických elektráren, je problematika recyklace jaderného paliva "vyřešená" taky, Vaněčku. Dokonce existuje i víc než "pilotní recyklační provozy". "Můžete si vygůglovat spousty informací o tom."

Po vědecké stránce je vyřešené obojí a po ekonomické stránce fotovoltaika nic vyřešeného nemá, přečtěte si ten článek (tedy podle vás "pamflet").

"Tečka."

Doplním Emila:

Ta ekologická "bomba" likvidace FV panelů u nás brzo "bouchne", až se ve velkém začnou likvidovat panely z don 1. solárního boomu.

- V době boomu 2008-2010 neexistoval systém recyklace.

- Ten byl zaveden v 2013 a majitelé FVE se měli dodatečně přihlásit a zaplatit poplatek.

- Nezaplatili všichni a částka, co se platila je z dnešního pohledu zcela nedostatečná.

- Kolektivní systém recyklace se stává ze soukromých firem, z nichž mnoho od té doby zkrachovalo a peníze se "vypařily"

Výsledek: Majitel FVE bude chtít po kolektivním systému recyklaci vysloužilých FV panelů. Nárazově to bude velké množství, na které nejsou kapacity. Navíc možná firma s níž má smlouvu (zapalatil jí poplatek) už vůbec neexistuje. Ale i kdyby existovala, nynější náklady recyklace jsou násobkem zaplacených poplatků.

Výsledkem budou FV panely hromadící se na skládkách, nebo přímo v areálech zrušených FVE. Pravděpodobný scénář: Přeprodá se to přes několik "bílých koňů" a nakonec to bude muset řešit obec, nebo stát.

Pane Vaněčku, jaderný odpad má alespoň poločas rozpadu.

Chemikálie vypouštěné mimo jiné i z recyklace FV panelů neztratí svou škodlivost nikdy. Tam se pak používá opravdu je to velké naředění říční a následně mořskou vodou.

Na rozdíl od jaderného odpadu, co je bezpečně uložen v uzavřeném úložišti až do doby, kdy pomocí samovolného rozpadu přestane být nebezpečný.

Bobe, odpad z běžných křemíkových slunečních článků není ani trochu nebezpečný, jsou to normální, běžně recyklovatelné materiály.

Ale říkat něco podobného o jaderném odpadu může jen.......

P. Vaněčku: víte co jsou HNO₃, HCl, HF, H₂SO₄ a sloučeniny, které z nich vzniknou reakcí s rozdrcenými FV panely?

Krátká charakteristika HF:

extrémně reaktivní vůči oxidu křemičitému (sklo), kovům a organickým tkáním.

Penetrace hluboko do tkání

HF není plně disociovaná kyselina → molekuly HF pronikají skrz kůži, difundují do hlubších vrstev a ničí tkáně zevnitř.

Váže Mg a Ca. Výsledkem může být zástava srdce, i když je popálení malé (např. 2–3 cm²).

Zranění je záludné, v nízkých konc. se projeví bolest až za 8-24 hodin, ale mezi tím už probíhá destrukce tkání.

Systémová toxicita:

hypokalcemie, hypomagnezemie, hyperkalemie (sekundárně), arytmie, metabolická acidóza, selhání ledvin

Inhalační toxicita:

HF ve formě aerosolu nebo páry způsobuje:

edém plic, chemické popáleniny dýchacích cest, akutní respirační selhání

Letální dávky

Inhalace: 50–250 ppm může být smrtelné během minut

Kožní expozice: popálení >5 % povrchu těla = vysoké riziko smrti

Požití: extrémně toxické, vede k těžké hypokalcemii

Fluoridy kovů: všechny jsou toxické.

Proč je HF regulováno tak přísně:

patří mezi nejnebezpečnější průmyslové chemikálie, vyžaduje speciální PPE (ne jen běžné rukavice), nelze skladovat ve skle,

i malé úniky mají velký environmentální dopad.

Ostatní kyseliny ze seznamu výše jsou méně škodlivé, ale jejich produkty při recyklaci též významně zatěžují ŽP.

Doučte se Vaněčku.

Za základ si můžete vzít můj dlouhý komentář k HF, která se masově používá při recyklaci FV panelů.

Pane Vaněčku: Já jsem chemik a tak si dovolím tvrdit, že o kyselinách a jejich sloučeninách toho vím podstatně více, než fyzikové, nebo Vy.

P.s. S HF jsem omezeně pracoval.