Grónsko v hledáčku Washingtonu: Bezpečnost, nebo nerostné suroviny?

Zatímco svět ještě vstřebává dozvuky americké operace ve Venezuele, pozornost Washingtonu se přesunula na sever. Grónsko, které je formálně pod správou Dánska, se ocitá v centru geopolitického zájmu kvůli své strategické poloze a otazníky vyvolává i obrovský, dosud však z velké části neprozkoumaný potenciál nerostného bohatství. Ten se pod vlivem globálního oteplování stává stále více dostupným a je otázkou, zda ho budou přísné regulace chránit navždy. 

Lithium, prvky vzácných zemin, ropa a plyn, klimatická změna odhalující nové oblasti a rostoucí tlak velmocí vytvářejí výbušnou kombinaci, která z největšího ostrova světa může udělat další horký bod globální politiky. A ačkoliv americký prezident prohlásil, že Grónsko potřebují USA pro národní bezpečnost, nikoliv nerosty, nelze zapomenout, že právě tato motivace v nedávné době hrála v zahraniční politice americké administrativy důležitou roli. Kromě Venezuely byly nerostné zdroje explicitně vládními činiteli zmiňovány například při jednání s Ukrajinou.

V tomto kontextu je proto zajímavé popsat v jaké pozici Grónsko je. Největší ostrov na Zemi totiž disponuje jedněmi z nejbohatších zásob přírodních zdrojů na světě. Konkrétně se jedná o kritické suroviny jako je lithium, uran a prvky vzácných zemin, které jsou nezbytné pro technologie potřebné k dekarbonizaci, a obrovské množství uhlovodíků včetně ropy a plynu.

Takový potenciál již v minulosti podnítil rozsáhlý výzkum Dánska a USA v oblasti komerční a environmentální životaschopnosti nových aktivit, jako je těžba. Americká geologická služba odhaduje, že severovýchodní pobřeží Grónska, včetně oblastí pokrytých ledem, obsahuje přibližně 31 miliard barelů ropného ekvivalentu uhlovodíků. To je podobně jako celkový objem prokázaných zásob ropy v USA.

Obrovský, avšak stále neprozkoumaný potenciál

Celkový potenciál pro těžbu však stále spojen s velkým otazníkem. Zhruba 80 % Grónska totiž pokrývá led, což komplikovalo dosavadní průzkum. Existuje tudíž vysoká pravděpodobnost, že pod ledem se nacházejí obrovské zásoby, které jsou doposud neprozkoumané.

Velikost neprobádaného potenciálu navíc nahrává fakt, že koncentrace bohatství přírodních zdrojů v Grónsku je spojena s jeho nesmírně rozmanitou geologickou historií za poslední 4 miliardy let. Nacházejí se zde některé z nejstarších hornin na Zemi, stejně jako kusy původního (ne meteoritického) železa.

Tlakové síly formující místní horniny miliardy let navíc umožnily ukládání zlata, drahokamů, jako jsou rubíny, a grafitu v zlomech a puklinách. Například takový grafit, zpopularizovaný seriálem Chernobyl, je kromě jaderných elektráren klíčový také pro výrobu lithiových baterií. Podle Geologické služby Dánska a Grónska zůstává ale „málo prozkoumaný“ ve srovnání s hlavními producenty, jako jsou Čína a Jižní Korea.

Vedle toho se zdá, že oblasti, jako je Jamesonská pánev, disponují největším potenciálem zásob ropy a plynu, analogicky k norskému kontinentálnímu šelfu. Existuje také stále více výzkumů, které naznačují potenciálně rozsáhlé ropné systémy obklopující celé pobřeží Grónska.

Klimatická změna spolu s tlakem mocností otevírá nové možnosti

Dosavadními problémem je zejména složitý terén, který implikuje neúměrně vysoké náklady pro komerční průzkum. Pokrok v průzkumu pod ledem je pomalý a udržitelná těžba se pravděpodobně ukáže jako ještě obtížnější. Současné tání ledovců v důsledku globálního oteplování ale otevírá nové možnosti. Podle NASA na ostrově roztaje 266 milionů tun ledu ročně, čímž se stávají dostupnější stále nové a nové oblasti.

K tomu se navíc může přidat zmíněný tlak ze strany USA na uvolnění přísných regulací pro těžbu. Ten je uplatňován grónskou vládou prostřednictvím komplexních právních rámců z minulého století a ovlivňuje i udělování nových licencí k průzkumu a těžbě. Stejně jako v případě Venezuely tak vyvstává otázka nakolik dosud nedostupná ložiska nerostných surovin mohou uvolnit svůj potenciál pod tíhou mezinárodního dění na západní hemisféře.