InCommodities: Energetický trh vyhlíží příští zimu v napětí

Jak uvedl pro zahraniční portál Montel výkonný ředitel dánské tradingové společnosti InCommodities, Jesper Johanson, účastníci evropských energetických trhů jsou přinejmenším obezřetní v ohledu další zimní sezóny a budoucího vývoje cen elektřiny či plynu. Loňské léto i zima totiž přinesly dříve těžko představitelnou volatilitu cen komodit a některé společnosti, mezi nimi i společnost InCommodities, toho dokázaly využít a zvýšily své zisky. Jiným naopak zisky poklesly a v některých případech společnosti zkrachovaly.

Volatilita cen je stále extrémní

Cena kontraktu elektřiny s dodávkou v příštím roce v pásmu základního zatížení (Cal-24, base load) se aktuálně na českém trhu pohybuje pod 140 EUR/MWh. V srpnu loňského roku se cena stejného kontraktu pohybovala nad 470 EUR/MWh. Trh však v té době nebyl likvidní, k obchodům na něm docházelo zřídka a ceny se tak i v důsledku relativně malých obchodů skokově měnily o desítky EUR/MWh.

Nyní se již na trh postupně vrací likvidita a volatilita cen se snižuje, přestože je stále z dřívější optiky stále extrémní. Jak lze vyčíst z grafu výše, tak počátkem června byla velkoobchodní cena elektřiny pro příští rok na úrovni zhruba 120 EUR/MWh, poté vyskočila v polovině června nad 150 EUR/MWh a nyní se pohybuje u 140 EUR/MWh.

Trh velmi citlivě reaguje na jakékoli zprávy, co se týkají energické infrastruktury – viz nedávné prodloužení odstávek v Norsku. Právě v reakci na tuto zprávu vyskočily ceny nad zmíněných 150 EUR/MWh. Pro obchodníky to znamená možnost vyšších zisků nebo také možnost vyšších ztrát, jak podotýká Johanson.

Vyšší riziko = vyšší zisky či ztráty

„Nevytváříme abnormální zisky. Podstupujeme totiž abnormální riziko spojené s distribucí energie napříč Evropou tak, abychom se vyhnuli výpadkům v dodávkách,“ uvedl Johanson s odkazem na nedávnou zprávu ACERu, jež má dokládat, že zvýšené využívání přeshraničních kapacit napomohlo spotřebitelům ušetřit až 253 mil. EUR.

Společnost InCommodities loni vykázala obří nárůst zisku před zdaněním, a to ze 144 mil. EUR zaznamenaného v roce 2021 na 1,4 mld EUR.

„Vzhledem ke stabilnějšímu trhu očekáváme v roce 2023 pokles zisku,“ prohlásil Johanson s tím, že energetické společnosti loni odvedly rekordně vysoké daně a patřily mezi nejvýznamnější přispěvatele do tamního státního rozpočtu.

Nutno připomenout, že zdaleka ne všechny energetické společnosti vyšly z energetické krize vítězně. Německému energetickému gigantu Uniperu musel na pomoc přispěchat stát, aby loňskou krizi přečkal. V ČR je nechvalně známý pád skupiny Bohemia Energy českého podnikatele Jiřího Písaříka.

I přes stále panující vysokou volatilitu cen a nejistotu na trhu by se však dle Johansona neměla opakovat situace z uplynulého roku, a to ani v případě chladné zimy, což je dobrou zprávou pro koncové spotřebitele. Jedním z velmi sledovaných parametrů je stav evropských zásobníků s plynem, které jsou již nad 75 % své naplněnosti.