MET: Klesající ceny plynu mohou u politiků navodit falešný pocit bezpečnosti

Jak uvedl výkonný ředitel energetické skupiny MET Group se sídlem ve Švýcarsku pro zahraniční portál Montel, klesající ceny plynu mohou u evropských zákonodárců vzbudit falešný pocit bezpečí. Ceny plynu se totiž sice aktuálně pohybují na svých dvouletých minimech a mohlo by se zdát, že nejhorší období energetické krize již máme za sebou, dle účastníku trhu tomu tak však ještě nemusí být.

Nevyužívaný importní potenciál LNG

„Domnívám se, že aktuálně [evropští zákodárci] skutečně podlehli falešnému pocitu bezpečí,” nechal se slyšet Joerg Selbach-Roentgen, výkonný ředitel skupiny MET.

Cena plynu s dodávkou v příštím měsíci na nejlikvidnějším evropském obchodním bodě, nizozemském trhu TTF, poklesla na úroveň okolo 25 EUR/MWh. Takto nízká cena dodávky plynu v příštím měsíci nebyla na trhu k vidění již 2 roky, přestože před ruskou agresí na Ukrajině byla tato úroveň zcela běžná.

Pokles ceny v důsledku nastává i u forwardových produktů, kdy se například cena posledního kvartálu letošního roku dostala pod 40 EUR/MWh. První kvartál příštího roku se nicméně stále pohybuje nad 45 EUR/MWh.

Podle Selbach-Roentgena je velkým úspěchem, jak rychle se Evropě podařilo vystavět LNG infrastrukturu, zejména terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu. Dle jeho mínění není ovšem importní potenciál zdaleka využíván, což považuje za chybu. Evropská importní kapacita LNG byla na přelomu roku na úrovni 280 miliard m³. Jak ale ukazují data Montelu, tak za první 4 měsíce import činil v průměru „pouhých“ 13 miliard m³/měsíc.

Potrubní dodávky z Ruska

Ruské potrubní dodávky plynu do Evropy jsou nyní pod 10 % úrovně dosahované před ruskou agresí na Ukrajině. Vzhledem k výše zmíněnému je situace na trhu stále vysoce citlivá a např. silná déletrvající vlna veder by mohla zažehnout větší spotřebu plynu za účelem chlazení.

Nutno je mít na paměti také to, že i některé velké evropské elektrárny jsou závislé na stavu hladiny daných vodních toků a kdyby nastala zmíněna déletrvající vlna veder, jejich výkon by byl nuceně snížen a musel by být nahrazen jinými zdroji.  Evropa je proto stále v tomto směru velmi závislá na vývoji počasí, které ji přes zimu hrálo do karet.

Peter Bjorland, šéf tradingového oddělení v norském Equinoru, se dívá na situaci obdobně. Poukazuje na fakt, že německé zásobníky plynu pojmou až 250 TWh energie uložené v zemním plynu, ale roční spotřeba Německa, přičemž se většina plynu se spotřebuje během zimní topné sezóny, byla násobně výší a činila v loňském roce 847 TWh.

„Vidíme poměrně hodně rizik u výhledu na další zimní sezónu a myslím si, že většina trhu to vidí stejně navzdory dobrému stavu zásobníků [plynu],“ přemítá Bjorland. „Uskladnitelné zásoby jsou fyzikálně limitované a nelze jimi pokrýt celou zimu.“