Lodě přepravující LNG se začaly vyhýbat Hormuzskému průlivu, dopravní tepně LNG a ropy

Konflikt v oblasti Hormuzského průlivu se začíná promítat i do globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG). Podle analytické společnosti Argus Media nejméně devět tankerů LNG dnes změnilo kurz a odplulo od vstupu do průlivu, který spojuje Perský záliv s Ománským zálivem. Skutečný počet může být ještě vyšší, protože rušení signálů v regionu výrazně ztížilo sledování lodní dopravy.

Podle sledovacích dat společností Kpler a Vortexa se v sobotu ve 20 hodin k Hormuzskému průlivu nepřibližoval žádný tanker se zkapalněným zemním plynem (LNG), což znamená, že přeprava plynu v danou chvíli fakticky ustala. Poslední naloženou lodí, která oblastí proplula, byl tanker s kapacitou 155 000 kubických metrů LNG, jenž průliv opustil v poledne.

Pro představu, tanker vezl objem odpovídající přibližně 60 olympijským plaveckým bazénům. Po opětovném zplynování by takové množství mohlo pokrýt měsíční spotřebu plynu pro stovky tisíc evropských domácností. I jediný tanker tak představuje významný objem energie, což ukazuje, proč trhy jakékoli přerušení provozu v oblasti pečlivě sledují.

Ze zmíněných devíti tankerů bylo sedm prázdných a směřovalo do Perského zálivu k nakládce. Dvě lodě už náklad převzaly, ale následně změnily kurz a od oblasti se odvrátily. Oba naložené tankery provozuje státní společnost QatarEnergy, která je největším producentem LNG v regionu.

Klíčová tepna globálního trhu nejen s ropou, ale i LNG

Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších energetických tepen světa. Podle dat jím pravidelně prochází přibližně 20 % světového obchodu s LNG. Celkově se za průlivem nachází exportní kapacita zhruba 82,6 milionu tun LNG ročně, což odpovídá přibližně 291 milionům m³ plynu denně v ekvivalentu plynovodních dodávek.

Pro evropské státy je v tuto chvíli důležité především to, že Katar patří mezi hlavní dodavatele LNG právě do Evropy. Po omezení ruských dodávek plynu se LNG stalo klíčovou součástí evropské energetické bezpečnosti. Jakékoli dlouhodobější narušení dopravy přes Hormuz by tak mohlo ovlivnit i evropské ceny plynu, včetně referenčního trhu TTF.

Vedlejší efekt: Tlak na Turecko a Egypt

Konflikt na Blízkém východě by nemusel zasáhnout jen země přímo u Perského zálivu. Nepřímé dopady by mohly pocítit také státy jako Turecko nebo Egypt, které jsou na dovozu plynu závislé. Pro Evropu by to znamenalo, že zvýšená poptávka po LNG ze strany Turecka nebo Egypta by mohla zvýšit konkurenci o dostupné dodávky na světovém trhu. A když o stejný plyn soutěží více zemí, cena obvykle roste.

Egypt například v listopadu oznámil, že z Izraele dováží 681 milionů metrů krychlových plynu měsíčně, tedy asi 22,7 milionu metrů krychlových denně. Pokud by ale Izrael kvůli bezpečnostní situaci zastavil těžbu na polích Karish a Leviathan, mohl by se tento tok znovu přerušit – podobně jako už v roce 2025. Pro Egypt by to znamenalo výpadek významné části dodávek.

V takové situaci by země musela nakupovat více LNG. Odhady mluví až o 6,4 milionu tun LNG ročně, což v praxi znamená přibližně jeden tanker každé čtyři dny. To by představovalo velký tlak na egyptské přístavy a zařízení, která plyn po vyložení z lodí znovu přeměňují do plynného stavu. Situaci má částečně ulehčit příjezd speciální plovoucí jednotky Energos Eskimo. Jde o takzvanou FSRU – tedy loď, která dokáže LNG skladovat i znovu zplynovat. Její kapacita činí 160 000 metrů krychlových LNG.

Podobné riziko hrozí také Turecku. Írán mu v prosinci dodal 576 milionů metrů krychlových plynu, tedy zhruba 18,6 milionu metrů krychlových denně. Pokud by Írán vývoz zastavil, muselo by Turecko tento výpadek nahrazovat nákupy LNG na světovém trhu. To by mohlo znamenat zvýšení dovozu až na 5,3 milionu tun ročně – tedy přibližně jeden tanker každých pět dní.