Středomořský plyn míří do Evropy: Egypt a Kypr spouštějí strategický projekt

Egypt se během několika let proměnil z vývozce zemního plynu v jeho významného dovozce. Domácí těžba klesá, zatímco spotřeba roste, a Káhira proto nakupuje stále více LNG, především ze Spojených států. Řešením má být plyn z Kypru. Nový projekt Cronos má od roku 2028 posílat kyperský plyn do Egypta, kde bude zpracován a zkapalněn. Odtud může zamířit především na evropský trh, informuje server OilPrice.com.

Ještě před několika lety Egypt vyvážel LNG do Evropy. Dnes řeší opačný problém. Domácí produkce plynu dlouhodobě klesá, zatímco spotřeba roste. Země proto obnovila dovoz LNG a snaží se zajistit nové zdroje plynu ze zahraničí.

Produkce zemního plynu v Egyptě v posledních letech výrazně klesá a tento trend má pokračovat i v dalších měsících. Současně roste domácí poptávka, především v elektroenergetice, která v letních měsících čelí vysoké spotřebě kvůli rostoucí potřebě chlazení.

Egypt se tak stále více musí spoléhat na dovoz LNG, aby pokryl rozdíl mezi domácí produkcí a spotřebou. Pokles potvrzují i data z letošního druhého čtvrtletí. Produkce podle analýzy MEES meziročně klesla přibližně o sedm procent na 109,3 milionu metrů krychlových denně. Egypt přitom spotřebovává zhruba 190 milionů metrů krychlových denně, takže mezi domácí těžbou a spotřebou vzniká stále větší deficit.

Káhira proto obnovila rozsáhlé nákupy LNG, zejména z USA. V červenci přijal Egypt rekordních 21 nákladů amerického LNG, více než jakákoli jiná země. Celkově šlo přibližně o 1,2 milionu tun LNG.

Kypr má ložiska, Egypt LNG terminály

Právě do této situace vstupuje Kypr. Ve své výlučné ekonomické zóně disponuje několika významnými nalezišti zemního plynu, dosud však neměl ani komerční produkci, ani vlastní exportní infrastrukturu.

Nejblíže realizaci je pole Cronos v bloku 6. Konsorcium Eni a TotalEnergies letos přijalo konečné investiční rozhodnutí (FID), těžba má být spuštěna v roce 2028 a následně dosáhnout úrovně přibližně 14 milionů m³ plynu denně (zhruba 5,2 bcm ročně), což odpovídá produkci asi 2,8 milionu tun LNG ročně.

Klíčovou součástí projektu bude nové podmořské propojení mezi Kyprem a Egyptem. Plánované potrubí Cronos–Port Said má měřit přibližně 90 kilometrů a naváže na stávající egyptskou infrastrukturu. Plyn bude následně zpracován ve stávajících zařízeních spojených s polem Zohr a poté zkapalněn v LNG terminálu Damietta. Odtud jej bude možné vyvážet především do Evropy.

Pro Kypr představuje tento model výrazně levnější řešení než výstavba vlastního LNG terminálu. Země sice část hodnoty plynu odevzdá za přepravu, zpracování a zkapalnění, vyhne se však mnohamiliardovým investicím do nové exportní infrastruktury.

Pro Egypt je naopak kyperský plyn způsobem, jak využít infrastrukturu, která byla původně budována pro zpracování vlastní domácí produkce.

Dohoda vznikla už v roce 2025

Základy současného projektu byly položeny 17. února 2025, kdy Egypt, Kypr, Eni a TotalEnergies podepsaly v Káhiře rámcovou dohodu o využití egyptské infrastruktury pro zpracování a export plynu z bloku 6. Součástí dohody bylo využití zařízení napojených na pole Zohr a LNG terminálu Damietta

Vedle Cronosu vytvořily Egypt a Kypr také rámec pro budoucí rozvoj ložiska Aphrodite, které rozvíjí konsorcium vedené společností Chevron.

Dohody vytvořily zajímavý obchodní model: Kypr dodá surovinu, Egypt poskytne infrastrukturu a Evropa bude hlavním exportním trhem. Právě díky tomu mohou být kyperská naleziště komerčně rozvíjena bez budování vlastního LNG terminálu.

V následujících měsících pak obě země uzavřely další obchodní a provozní dohody upravující přepravu, zpracování a zkapalnění plynu z Cronosu.

Malý zdroj s velkým strategickým významem

Objemem nebude Cronos patřit mezi největší nové zdroje plynu pro Evropu. Produkce kolem pěti miliard metrů krychlových ročně nemůže nahradit ani americké LNG, ani někdejší ruské dodávky.

Jeho význam spočívá především v něčem jiném. Projekt ukazuje, jak lze propojit nová naleziště ve východním Středomoří s již existující infrastrukturou a rychleji je dostat na evropský trh.

Pro Kypr jde o historický milník. Země se poprvé stane producentem a exportérem zemního plynu. Pro Egypt představuje Cronos možnost znovu vytížit LNG terminály, které v minulých letech trpěly nedostatkem domácí suroviny. A pro Evropu znamená další dílek do mozaiky diverzifikace dodávek mimo Rusko.

Pokud se projekt skutečně rozběhne podle plánu v roce 2028, může otevřít cestu i dalším kyperským nalezištím. Cronos tak není jen nové ložisko ve Středomoří, ale test nového regionálního modelu spolupráce, z něhož mohou těžit všechny tři strany: Kypr, Egypt i Evropa.