Středomořský plyn míří do Evropy: Egypt a Kypr spouštějí strategický projekt

Veronika Jurcová
5. září 2026, 14:36
10 komentářů
Středomořský plyn míří do Evropy: Egypt a Kypr spouštějí strategický projekt

Egypt se během několika let proměnil z vývozce zemního plynu v jeho významného dovozce. Domácí těžba klesá, zatímco spotřeba roste, a Káhira proto nakupuje stále více LNG, především ze Spojených států. Řešením má být plyn z Kypru. Nový projekt Cronos má od roku 2028 posílat kyperský plyn do Egypta, kde bude zpracován a zkapalněn. Odtud může zamířit především na evropský trh, informuje server OilPrice.com.

Ještě před několika lety Egypt vyvážel LNG do Evropy. Dnes řeší opačný problém. Domácí produkce plynu dlouhodobě klesá, zatímco spotřeba roste. Země proto obnovila dovoz LNG a snaží se zajistit nové zdroje plynu ze zahraničí.

Produkce zemního plynu v Egyptě v posledních letech výrazně klesá a tento trend má pokračovat i v dalších měsících. Současně roste domácí poptávka, především v elektroenergetice, která v letních měsících čelí vysoké spotřebě kvůli rostoucí potřebě chlazení.

Egypt se tak stále více musí spoléhat na dovoz LNG, aby pokryl rozdíl mezi domácí produkcí a spotřebou. Pokles potvrzují i data z letošního druhého čtvrtletí. Produkce podle analýzy MEES meziročně klesla přibližně o sedm procent na 109,3 milionu metrů krychlových denně. Egypt přitom spotřebovává zhruba 190 milionů metrů krychlových denně, takže mezi domácí těžbou a spotřebou vzniká stále větší deficit.

Káhira proto obnovila rozsáhlé nákupy LNG, zejména z USA. V červenci přijal Egypt rekordních 21 nákladů amerického LNG, více než jakákoli jiná země. Celkově šlo přibližně o 1,2 milionu tun LNG.

Kypr má ložiska, Egypt LNG terminály

Právě do této situace vstupuje Kypr. Ve své výlučné ekonomické zóně disponuje několika významnými nalezišti zemního plynu, dosud však neměl ani komerční produkci, ani vlastní exportní infrastrukturu.

Nejblíže realizaci je pole Cronos v bloku 6. Konsorcium Eni a TotalEnergies letos přijalo konečné investiční rozhodnutí (FID), těžba má být spuštěna v roce 2028 a následně dosáhnout úrovně přibližně 14 milionů m³ plynu denně (zhruba 5,2 bcm ročně), což odpovídá produkci asi 2,8 milionu tun LNG ročně.

Klíčovou součástí projektu bude nové podmořské propojení mezi Kyprem a Egyptem. Plánované potrubí Cronos–Port Said má měřit přibližně 90 kilometrů a naváže na stávající egyptskou infrastrukturu. Plyn bude následně zpracován ve stávajících zařízeních spojených s polem Zohr a poté zkapalněn v LNG terminálu Damietta. Odtud jej bude možné vyvážet především do Evropy.

Pro Kypr představuje tento model výrazně levnější řešení než výstavba vlastního LNG terminálu. Země sice část hodnoty plynu odevzdá za přepravu, zpracování a zkapalnění, vyhne se však mnohamiliardovým investicím do nové exportní infrastruktury.

Pro Egypt je naopak kyperský plyn způsobem, jak využít infrastrukturu, která byla původně budována pro zpracování vlastní domácí produkce.

Dohoda vznikla už v roce 2025

Základy současného projektu byly položeny 17. února 2025, kdy Egypt, Kypr, Eni a TotalEnergies podepsaly v Káhiře rámcovou dohodu o využití egyptské infrastruktury pro zpracování a export plynu z bloku 6. Součástí dohody bylo využití zařízení napojených na pole Zohr a LNG terminálu Damietta

Vedle Cronosu vytvořily Egypt a Kypr také rámec pro budoucí rozvoj ložiska Aphrodite, které rozvíjí konsorcium vedené společností Chevron.

Dohody vytvořily zajímavý obchodní model: Kypr dodá surovinu, Egypt poskytne infrastrukturu a Evropa bude hlavním exportním trhem. Právě díky tomu mohou být kyperská naleziště komerčně rozvíjena bez budování vlastního LNG terminálu.

V následujících měsících pak obě země uzavřely další obchodní a provozní dohody upravující přepravu, zpracování a zkapalnění plynu z Cronosu.

Malý zdroj s velkým strategickým významem

Objemem nebude Cronos patřit mezi největší nové zdroje plynu pro Evropu. Produkce kolem pěti miliard metrů krychlových ročně nemůže nahradit ani americké LNG, ani někdejší ruské dodávky.

Jeho význam spočívá především v něčem jiném. Projekt ukazuje, jak lze propojit nová naleziště ve východním Středomoří s již existující infrastrukturou a rychleji je dostat na evropský trh.

Pro Kypr jde o historický milník. Země se poprvé stane producentem a exportérem zemního plynu. Pro Egypt představuje Cronos možnost znovu vytížit LNG terminály, které v minulých letech trpěly nedostatkem domácí suroviny. A pro Evropu znamená další dílek do mozaiky diverzifikace dodávek mimo Rusko.

Pokud se projekt skutečně rozběhne podle plánu v roce 2028, může otevřít cestu i dalším kyperským nalezištím. Cronos tak není jen nové ložisko ve Středomoří, ale test nového regionálního modelu spolupráce, z něhož mohou těžit všechny tři strany: Kypr, Egypt i Evropa.

Komentáře (10)

Honza Nedvěd5. září 2026, 17:02

Egypt v jaderné pasti. Místo aby Egypt stavěl ten nejlevnější zdroj, tj. Fve, tak uvízl v pasti čekání na jaderný zdroj. Výsledek je závislost na dovozu, shodou okolností mega drahého plynu. A my dopadneme stejně s Dukovany. A až se dočkáme, budeme mít tu nejdražší elektřinu, protože FVe a bess budou cenově úplně někde jinde, řádově níže než neustále rostoucí cena jaderné elektřiny.

Emil5. září 2026, 17:39

Egypt v žádné "jaderné pasti" neuvízl, nový jaderný zdroj v Egyptě vůbec nikomu nijak nebrání stavět fotovoltaické elektrárny podle libosti. Naopak nový jaderný zdroj je velmi efektivní způsob dekarbonizace a snížení spotřeby plynu, protože ho dokáže nahradit 8760 hodin v roce, a ne jen podle toho jak svítí slunce.

Petr5. září 2026, 18:09

jojo, zatažená obloha a nízká výroba elektřiny spolu s průmyslovým charakterem ekonomiky - to jsou př sně ty věci, co Egypt řeší.

Emil5. září 2026, 18:28

Až na to že nic takového nikdo netvrdil.

Petr5. září 2026, 20:00

“protože ho dokáže nahradit 8760 hodin v roce, a ne jen podle toho jak svítí slunce.” Tak mají v Egyptě problémy s nedostatkem slunce nebo ne???

Emil5. září 2026, 21:06

Chcete tvrdit, že v Egyptě svítí slunce 8760 hodin v roce pořád stejně? Navíc, jestli jste si nevšiml, reagoval jsem na příspěvek ve kterém se píše "my dopadneme stejně s Dukovany", a že v ČR "problémy s nedostatkem slunce" jsou, snad zpochybňovat nebudete.

Majkl7. září 2026, 12:15

Trochu střelba do vlastní nohy? Doporučuji se podívat, jak jsou na tom s FVE, jak velké a kde mají. A pak se podívat, jaké s tím mají problémy... Opravdu se s velkými FVE poli snaží, ale nestačí to a mají své zcela specifické problémy. Jednak distribuxce z pouštních oblastí do měst. Také ten náběh/odpadnutí je celkem krutý, musí se to víc stavět natočené do různých m,ěrů, jinak to je totální on/off 100% (rovník je celkem nedaleko). Natáčení panely v písečné oblasti mají své mechanické problémy. Zjišťují, že tu velkou plynovku umí postavit blíže k lidem i s tou distribuční částí. Další věc je akumulace, BESS je nadšen z těch denních rozdílů. Teď je doběhla ta cena plynu a klasající domácí produkce. Tu atomku jim přejme - zbyde na trhu víc plynu pro naše zelené cíle...

A pak dosti místní specifika - např. u nás spratci, když se nudí, tak jdou dát kameny na koleje a koukají, co se bude dít. Kolejí je tu pomálu, tady si sednou na zadek do pouště, tak 2 km od FVE farmy a naslepo večer vystříli 2-3 zásobníky z kalacha obloukem přes kopec a druhý den se jdou podívat, kolik toho trefili. Takto dokáží vypnout ryhle celkem slušné výkony. Za chvíli to snad dopadne tak, že budou udržovat no-go zónu kolem širokou 5 km, kde bez varování každého zastřelí, to je celkem náročné na provoz. Na plynovku se to neděje, myslím, že se ji bojí, jak to vnímají jako velkou stavbu jako chrám? Podobně malé FVE v oázach, které jsou v podstatě mezi lidmi tímto netrpí, tady vnímají, že to je pro ty lidi, co vedle toho bydlí a např. bez FVE nepojede čepradlo a voda....

Každé místo má své specifika. Třeba by nám pak někteří mohli na dálku radit, jak na přílivové eketrárny na Lipně.... (třeba z toho severu Afriky, kde po otázce, co tady děláte a odkud jste - z Jižních Čech a jedem k moři - uff, co tady chcete, vždyť máte Lipno)

Majkl7. září 2026, 12:15

Trochu střelba do vlastní nohy? Doporučuji se podívat, jak jsou na tom s FVE, jak velké a kde mají. A pak se podívat, jaké s tím mají problémy... Opravdu se s velkými FVE poli snaží, ale nestačí to a mají své zcela specifické problémy. Jednak distribuxce z pouštních oblastí do měst. Také ten náběh/odpadnutí je celkem krutý, musí se to víc stavět natočené do různých m,ěrů, jinak to je totální on/off 100% (rovník je celkem nedaleko). Natáčení panely v písečné oblasti mají své mechanické problémy. Zjišťují, že tu velkou plynovku umí postavit blíže k lidem i s tou distribuční částí. Další věc je akumulace, BESS je nadšen z těch denních rozdílů. Teď je doběhla ta cena plynu a klasající domácí produkce. Tu atomku jim přejme - zbyde na trhu víc plynu pro naše zelené cíle...

A pak dosti místní specifika - např. u nás spratci, když se nudí, tak jdou dát kameny na koleje a koukají, co se bude dít. Kolejí je tu pomálu, tady si sednou na zadek do pouště, tak 2 km od FVE farmy a naslepo večer vystříli 2-3 zásobníky z kalacha obloukem přes kopec a druhý den se jdou podívat, kolik toho trefili. Takto dokáží vypnout ryhle celkem slušné výkony. Za chvíli to snad dopadne tak, že budou udržovat no-go zónu kolem širokou 5 km, kde bez varování každého zastřelí, to je celkem náročné na provoz. Na plynovku se to neděje, myslím, že se ji bojí, jak to vnímají jako velkou stavbu jako chrám? Podobně malé FVE v oázach, které jsou v podstatě mezi lidmi tímto netrpí, tady vnímají, že to je pro ty lidi, co vedle toho bydlí a např. bez FVE nepojede čepradlo a voda....

Každé místo má své specifika. Třeba by nám pak někteří mohli na dálku radit, jak na přílivové eketrárny na Lipně.... (třeba z toho severu Afriky, kde po otázce, co tady děláte a odkud jste - z Jižních Čech a jedem k moři - uff, co tady chcete, vždyť máte Lipno)

Vítězslav Novák6. září 2026, 19:56

Kypr má ložiska, Egypt LNG terminály - a rostoucí spotřebu. Kolik asi LNG pro Evropu z toho kyperského plynu vygeneruje?

A nebylo by rozumnější, když už se bude pokládat roura, ji napojit rovnou na evropské roury bez toho energeticky náročného zkapalňování při -162 °C a opětovného zplynování? Jo, v jednom případě dává mezistupeň LNG smysl - pokud se očekává, že plyn nepoteče (jen) do Evropy, ale dovezou ho kamkoli po světě, z Port Saidu nejspíš kanálem do Indického oceánu.

Baton David7. září 2026, 14:30

napadlo mně to také ale když se kouknu do mapy odpověď je jasná - protože Turecko, sami si nárokují ložiska kolem Kypru, nemyslitelné že by zajišťovali pouze tranzit. Případnou trubku by museli táhnout až do Řecka

Loading