Domů
Názory
Fukušima I deset let poté
Zdroj: Tepco

Fukušima I deset let poté

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Blíží se desáté výročí havárie v jaderné elektrárně Fukušima I. Je tak vhodná doba se podívat, jak se pokročilo v likvidaci následků havárie, rekonstrukci zasažených oblastí a obnově japonské jaderné energetiky. Téměř v době výročí došlo nedaleko Fukušimy pod mořem opět k silnému zemětřesení. Významným zlomem v likvidaci následků havárie je, že se těsně před výročím podařilo vyvézt všechny palivové soubory z bazénu třetího bloku.

V posledním díle seriálu o Fukušimě jsme se podívali na elektrárnu v srpnu roku 2020. Nyní se již blíží doba, kdy vzpomeneme desáté výročí velkého zemětřesení v oblasti Tóhoku a havárii v jaderné elektrárně Fukušima I. Těsně před ním došlo 13. února 2021 k zemětřesení, které mělo ohnisko pod mořem na severovýchod od elektrárny. Jeho magnitudo bylo 7,3, čili téměř o dva stupně menší, než tomu bylo u zemětřesení, které způsobilo havárii ve Fukušimě. Hypocentrum zemětřesení bylo v hloubce okolo 55 km. Silné otřesy byly i v Tokiu. Seismografy zaznamenaly toto zemětřesení i v Česku. Je možné že to byl dozvuk zmíněného velkého zemětřesení Tóhoku. Toto nové bylo zhruba 100 km jižněji od toho z roku 2011. V provincii Fukušima poškodilo 3347 budov a 24 úplně zničilo, zraněno zde bylo 102 lidí a z toho 5 vážně.

V samotné elektrárně, kterou zemětřesení také zasáhlo nebyly při prvních prohlídkách zaznamenány žádné významnější dopady. Z některých bazénů s vyhořelým palivem vyšplíchla voda, ale nikde její množství nepřekročilo dva litry, takže to nemohlo mít žádné následky. Později se několik dopadů objevilo. V kontejnmentu prvního bloku poklesla 18. února hladina vody o půl metru, což by mohlo naznačovat poškození kontejnmentu. Pokles vodní hladiny zhruba o 30 cm byl pak zaznamenán i u kontejnmentu třetího bloku. Neprojevilo se to však ve zvýšení hladiny vody v suterénu budov. Další změny se našly při podrobné prohlídce nádrží s radioaktivní vodou. U 53 z nich došlo k znatelnému posunu o 3 až 9 cm. U žádné však nedošlo k poškození a úniku vody.

Práce na přesunu palivových souborů z bazénu třetího bloku probíhaly na dálku (zdroj TEPCO).

Práce na likvidaci elektrárny Fukušima I

Největšího úspěchu se v nedávné době podařilo dosáhnout při vyvážení bazénů s vyhořelým palivem. Dne 26. února se vyvezlo posledních šest palivových souborů z bazénu třetího bloku. Byly umístěny do centrálního mokrého úložiště. Celkově bylo vyvezeno 566 palivových souborů, které v bazénu v době havárie byly. Jednalo se i o ty s poškozenými úchyty. Práce začala 15 dubna 2019 a byla velice náročná. Kvůli vysoké radiaci v okolí bazénu se musela provádět co nejvíce automaticky dálkově. Třetí blok tak následoval ten čtvrtý, kde bylo vyklízení dokončeno v prosinci 2014. Získané zkušenosti jsou velmi důležité pro práce na vyvezení bazénů s vyhořelým palivem prvního a druhého bloku.

Jak bylo zmíněno v předchozí části cyklu, u druhého bloku se s konečnou platností rozhodlo o tom, že se nebude horní část budovy bourat. Z boku se postavil speciální kontejner, který umožňuje realizovat práce uvnitř budovy v patře s bazénem. Jeho vyklízení by mělo být zahájeno v letech 2024 až 2026.

U prvního bloku pokračují práce na odstraňování nebo statické stabilizaci zborcených konstrukcí. V říjnu 2020 se podařilo podepřít nosníkem zborcený zavážecí stroj o hmotnosti 161 tun. Vyklízení prvního bloku by mělo být zahájeno v letech 2027 až 2028.

Zdrží se i zahájení vytahování zbytků roztavené aktivní zóny z kontejnmentu druhého bloku. Už v minulém přehledu se psalo, že robotickou ruku o celkové délce 22 m, kterou by se odběry kousků ztuhlé taveniny realizovaly, připravuje britská firma. Práce, a hlavně společné testy britských a japonských inženýrů, však silně narušila epidemie nemoci COVID-19 a omezení možnosti cestování. Robotická ruka tak bude do areálu Fukušima I dopravena později. Práce v kontejnmentu druhém bloku se tak významně zpozdí, pravděpodobně až o rok. Přesto by mohly být zahájeny už v tomto roce. Nejdříve se budou odebírat pouze gramové vzorky, které umožní prozkoumat složení a vlastnosti ztuhlé taveniny. Teprve později se přikročí k vytahování větších kusů. Reálná likvidace roztavené aktivní zóny však bude pochopitelně potřebovat sofistikovanější vybavení. Jeho vývoj by měla umožnit právě popsaná prvotní analýza.

Práce při přepravě palivových souborů z bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).

Celý areál elektrárny se postupně stále více čistí a tím se i zlepšuje dozimetrická situace. Již na 96 % území elektrárny se lze pohybovat v normálním pracovním oděvu. Postupně se opravují dřívější provizorní řešení a záplaty. V září 2020 se vyměnil provizorní kryt, který překrýval díru ve střeše strojovny třetího bloku. Ta vznikla při výbuchu vodíku v reaktorové budově tohoto bloku. Po havárii se provizorně zakryla. Nyní se střecha vyčistila od sutě, která střechu zakrývala. Tím se snížila radioaktivita, aby se na střeše mohlo pracovat, a střecha i s dírou se překryla, aby i při tajfunových deštích do strojovny nezatékala voda.

Stále je nejvážnějším problémem, o jehož řešení je třeba rozhodnout v tomto roce, je otázka, jak naložit s nashromážděnou radioaktivní vodou. Ta je vyčištěna od všech radionuklidů, kromě tritia. To nelze odlišit chemicky a ve vodě tak zůstává. Zvyšování jejího množství je dáno hlavně pronikáním spodní vody do suterénů zničených reaktorů a také dešťové vody v době silných dešťů. Střední přítok se podařilo srazit pod 150 tun denně. Připomeňme, že ještě v roce 2015 to bylo téměř 500 tun denně. Pomohla například i zmíněná oprava střechy, která snížila pronikání dešťové vody do suterénu strojovny třetího bloku. Podařilo se tak oddálit dobu, kdy bude překročena kapacita nádrží až na podzim roku 2022. Snaha o další snižování pronikání vody do suterénů budov pokračuje.

Odborníci rozhodli, že nejvhodnějším řešením tohoto problému je vypuštění vody, která obsahuje pouze tritium, po dostatečném zředění do moře. Pokud by obsah tritia nepřekročil hygienické limity, neznamenalo by to žádná environmentální rizika. Tritium totiž vzniká přirozenou cestou interakcí kosmického záření v atmosféře a v přírodě se vyskytuje přirozeně. Podrobně byla problematika vysvětlena v předchozích částech cyklu. Ekologické problémy tak nejsou. O vypouštění je tak v podstatě rozhodnuto i na vládní úrovni a podporuje je i Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Problémem však jsou obavy rybářů, jak bude informace o vypouštění vody s tritiem působit na jejich zákazníky. Stejně tak je politickým problémem odpor proti takovému vypouštění u Jižní Koreji. Právě zmíněný odpor rybářů je hlavním důvodem, proč se zahájení vypouštění vody do moře stále odkládá. Pokud by k vypouštění došlo, mělo by to probíhat pod dohledem nezávislých odborníků z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, Jižní Koreje i zástupců rybářů.

Průběh revitalizace zasažených území

Zahájení dekontaminace silně znečištěných území v III. zóně bylo podmíněna dokončením dekontaminace a otevřením méně zasažených území I. a II. kategorie. Klíčovou podmínkou však bylo vybudování a otevření přechodného uložiště odpadu vznikajícího při dekontaminaci v silně kontaminovaných městech Futaba a Okuma. Sem se postupně sváží všechen odpad nahromaděný při dekontaminaci. Přitom se realizuje i jeho klasifikace. Během uplynulé doby aktivita části z něj klesla pod hygienické limity a není potřeba jej ukládat do uložiště. Lze s ním zacházet jako s normálním odpadem. Další část odpadu lze spálit, přičemž se radionuklidy zachytí filtry nebo zůstanou ve vzniklé strusce a popelu. Odpad tak sice má vyšší aktivitu, ale jeho objem se radikálně zmenší. Revize objemu radioaktivního odpadu ukázala, že jeho původní objem, který průběžně při dekontaminaci vznikl, byl ze silněji kontaminovaných území II. kategorie 9,1 milionů m3 a z méně kontaminovaných území I. kategorie to bylo 7,9 milionů m3. Jeho úprava, roztřídění a využití umožní snížení jeho objemu.

Už v přehledu z minulého výročí jsme psali o zahájení otevírání nejsilněji zasažených oblastí. Ty pokrývají téměř celou rozlohu ve dvou městech na jejichž společné hranici je elektrárna Fukušima I. Město Ókuma a Futaba tak jsou nejvíce pozadu v rekonstrukci a návratu obyvatel. Na silně zasažených územích se po dekontaminaci budují rekonstrukční základny, které slouží jako ohniska pro postupné rozšiřování dekontaminovaných a revitalizovaných území. V současné době jich existuje šest, což je zhruba tolik, kolik je sídelních celků obsahujících silně kontaminované území. Rekonstrukční základna obsahuje hlavní infrastrukturu potřebnou pro správu území a vracející se obyvatele a nutnou pro dekontaminační a rekonstrukční práce. Příkladem může být rekonstrukční středisko ve vesnici Iitate. V ní tvoří silně zasažená oblast, kterou je čtvrť Nagadoro, jen velmi malou část území. Její návrat k normálu se realizuje právě přes rekonstrukční centrum, které zároveň poskytuje servis vracejícím se obyvatelům. V současné době zde začalo testovací pěstování některých druhů zemědělských plodin na dekontaminované půdě. Podmínkou pro trvalý návrat obyvatel je dekontaminace, která zajistí, že roční efektivní dávka nepřekročí 20 mSv. Navíc musí být obnovena základní infrastruktura a správa města musí mít odsouhlasený plán průběhu návratu. Obyvatelé budou po návratu využívat dozimetry a bude se kontrolovat dozimetrická situace.

Jak byl zmíněno v loňském přehledu, byl zrušen zákaz vstupu do silně zasažených oblastí. Obyvatelé tak mohou začít připravovat návrat a podílet se na dekontaminačních a rekonstrukčních pracích. Ve Futabě bylo v srpnu 2020 zahájeno testovací pěstování různých plodin. Jde o pět druhů zeleniny včetně špenátu, zelí a brokolice. Produkty budou dozimetricky sledovány. Pokud se ukáže, že splňují hygienické limity, které jsou 100 Bq/kg, bude možné činnost jednotlivých farem obnovit. První pokusy proběhly už v roce 2019, ale silné deště a povodně znemožnily jejich analýzu. Právě Futaba je jediné město, kde trvalý návrat obyvatel ještě vůbec nezačal. Jeho začátek se plánuje v roce 2022.

Trochu dále pokročila revitalizace města Ókuma. V předminulém přehledu jsme psali o úplném otevření železnice Džóban. V březnu minulého roku tak zde byla otevřena železniční stanice Ono. Ovšem lidí, kteří ji využívají, je jen velmi málo. Zatím se v tomto městě mohly otevřít pouze čtvrti Okawana a Nakayshiki. V těchto otevřených oblastech se také postavily nové domy, ve kterých žijí navrátilci. Před havárií ve městě Ókuma žilo okolo 11 tisíc obyvatel, v současné době jich tam žije 860. Ovšem 70 % z nich jsou pracovníci elektrárny. Zbývající jsou pak městští úředníci, kteří pracují v rekonstruovaných infrastrukturních zařízeních a staří lidé. I v případě Ókumy se hromadnější otevření silně zasažených území plánuje na rok 2022. Čeká se hlavně na obnovu infrastruktury.

V minulém přehledu jsme psali o práci nad vzpomínkovým parkem s památníkem věnovaným havárii a postiženým obyvatelům nacházejícím se na území měst Futaba a Namie. Zmiňovalo se i dokončování muzea věnované této události. To bylo otevřeno na konci září 2020. Expozice v třípatrové budově zaujímají plochu něco přes 5 tisíc metru čtverečných.

Město Naraha bylo jedním z prvních měst plně evakuovaných a celé ležící v zasažených oblastech, které se v roce 2015 začalo otevírat. Dosud se tam vrátilo něco přes 60 % obyvatel. Postupně se rekonstruují pláže zničené vlnou cunami. V tomto roce by se měla dokončit rekonstrukce pláže Iwasawa právě v Naraze, takže v létě roku 2022 se bude moci otevřít. Jde o oblíbené místo pro surfaře a je to jeden z kamínků zlepšení, který by mohl přilákat další obyvatele do tohoto města.

Farmářská produkce se rozšiřuje i ve zmíněném městě Namie, kde se podařilo obnovit rýžová pole v pobřežní oblasti ve vzdálenosti zhruba 10 km od elektrárny, která byla zaplavena a zničena cunami. Část z nich má pronajatou Tokijská zemědělská univerzita a využívá je k pěstování geneticky upravené zlaté rýže. Na podzim roku 2020 tak bylo možné sklidit první úrodu, která se bude prodávat ve specializovaných obchodech a využije se v univerzitních zařízeních a obchodech.

Pro zrychlení návratu se začalo s finanční podporou návratu lidí do otevřených zasažených území. Jedná se o nové přistěhované i podnikatelé, kteří otevřou na daných územích nové podniky. Podmínkou je udržitelnost a setrvalost projektů nejméně pět let.

Instalace nosníku, který podepřel zborcený zavážecí stroj nad bazénem prvního bloku (zdroj TEPCO).

Japonská jaderná energetika

Stále více se ukazuje, že se japonská energetika bez jaderných zdrojů neobejde. Z větší části byly jaderné zdroje nahrazeny těmi fosilními. Je třeba připomenout, že Japonsko nemá žádné domácí fosilní zdroje a musí je dovážet. Masivně se tak zvýšil hlavně dovoz plynu i uhlí. Vedlo to ke zvýšení cen elektřiny překračující 30 %. Japonsko se snaží sice zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, ale naráží na zásadní problémy. Vysoká hustota osídlení a velmi málo vhodných volných míst omezuje výstavbu solárních i větrných parků. Výstavbu mořských větrných farem velmi omezuje skutečnost, že Japonsko nemá pobřežní šelfy a hloubka zde velmi rychle roste.

K využití hlavně fotovoltaických panelů se upíná i prefektura Fukušima, která by tak ráda nahradila produkci elektřiny z jaderných zdrojů. Naděje byly spojovány i s větrnou energetikou. V roce 2015 se instalovala plovoucí mořská turbína s výkonem 7 MWp. Možnosti větru se testovaly s využitím ještě dalších dvou větrných turbín. Ukázalo se však, že jejich provoz není ekonomický. Nepodařilo se dosáhnout potřebného ročního koeficientu využití výkonu. Zmíněná plovoucí turbína tak byla demontována už v létě roku 2020. Zbývající dvě turbíny jsou vyřazovány z provozu nyní. Ukázalo se, že větrná energie alespoň v této oblasti nepředstavuje řešení náhrady jaderných bloků.

Velmi dramatickým způsobem ukázala nutnost stabilních zdrojů energie letošní zima, která byla i v Japonsku velmi studená a spotřeba elektřiny byla o 10 % vyšší, než tomu bylo v loňském roce. Fotovoltaika zapadala sněhem a v zimě je její produkce vždy malá. Nedodávaly ani větrné turbíny. Okamžité ceny elektřiny v některých dnech vzrostly řádově. Jádro nyní dodává 6 % místo 30 % elektřiny, které dodávalo před havárii. Stále má povolení k provozu pouze devět reaktorů.

V polovině září dokončila společnost Kansai bezpečnostní úpravy u dvou reaktorů starších než 40 let. Těmi bylo podmíněno obnovení provozu a jeho prodloužení o dalších 20 let. Šlo o reaktory Takahama 1 a Mihama 3. Práce na bloku Takahama 2 pokračovaly i v další části roku. Svolení k prodloužení provozu při splnění všech bezpečnostních úprav bylo u těchto tlakovodních reaktoru uděleno v roce 2016 (zde a zde). Nejdůležitější práce se týkaly zesílení stěn kontejnmentů a posílení ohnivzdornosti, které spočívalo ve výměně kabelů za nehořlavé, instalaci dalších protipožárních fólií, požárních čidel a samohasicích zařízení. Nyní bude potřeba získat podporu spuštění těchto bloků u místních komunit. Krokem v tomto směru se stalo schválení provozu bloků Takahama 1 a 2 vedením města Takahama. Další provoz bloku Mihana 3 byl schválen představiteli prefektury Fukui. Opětné spuštění všech tří reaktorů se plánuje na rok 2021.

Začátkem října musela společnost Kansai odstavit blok Takahama 4, protože nestihla dokončit některá vylepšení, aby odpovídala nově nastaveným bezpečnostním podmínkám. Na podzim pak byly po dokončení záložního bunkru po ovládání v případě havárie a zvýšení odolnosti proti dopadu velkého letadla a jiných protiteroristických opatření znovu uvedeny do provozu bloky Sendai 1 a 2. O vynuceném odstavení těchto bloků se psalo v předchozím článku cyklu. Přechodné uzavření několika bloků, u kterých se včas nestihlo dokončit některá požadovaná bezpečnostní opatření, spolu s pravidelnou výměnou paliva u jiných vedly k tomu, že koncem roku nějakou dobu běžel v Japonsku pouze jeden reaktor, a to Genkai 4.

V říjnu 2020 schválil úřad pro jadernou bezpečnost bezpečnostní úpravy a vylepšení na šestém a sedmém bloku elektrárny Kašiwazaki-Kariwa společnosti TEPCO. Zde jde o nejmodernější varné reaktory III. generace. Nyní bude muset společnost TEPCO hlavně získat svolení pro provoz těchto bloků od místních komunit, což bude hodně náročné.

Začátkem listopadu 2020 schválilo vedení prefektury Myiaga opětný provoz varného reaktoru Onagawa 2 s výkonem 796 MWe. Spuštění bloku se předpokládá v letech 2022 a 2023, protože je třeba dokončit ještě některé úpravy. Pravděpodobně půjde o první varný reaktor staršího typu, který se dostane do provozu. Onagawa je elektrárna, která byla nejblíže hypocentru zemětřesení. U staršího bloku Onagawa 1 se rozhodlo o jeho likvidaci. Blok Onagawa 3 se připravuje a posuzuje pro budoucí obnovení provozu.

K devíti již provozovaným reaktorům by se tak již brzy mohly přidat bloky Takahama 1 a 2, Kašiwazaki-Kariwa 6 a 7, Onagawa 2, Mihano 3 a Tokai 2. Dalších sedmnáct reaktorů stále posuzuje úřad pro jadernou bezpečnost NRA. Po brzkém zprovoznění dalších reaktorů volá průmysl, hlavně ten energeticky náročný, který kvůli vysoké ceně a nedostatku elektřiny ztrácí konkurenceschopnost.

Zařízení na dočišťování radioaktivní vody od všech radionuklidů kromě tritia (zdroj TEPCO).

Společnost J-Power oznámila v září 2020 další odklad v budování rozestavěné elektrárny Óma v prefektuře Aomori. Je to způsobeno tím, že úřad pro jadernou bezpečnost NRA stále posuzuje úpravy projektu ke zvýšení bezpečnosti proti zemětřesení a cunami. V současné době se tak předpokládá zahájení budování těchto nových instalací, které jsou vyvolány těmito úpravami v druhé polovině roku 2022 a dokončení se předpokládá v roce 2027. Kdy by se mohla elektrárna dostat do komerčního provozu, zatím nelze stanovit.

Čtyři z provozovaných reaktorů (Ikata 3, Genkai 3, Takahama 3 a 4), využívají směsné palivo s plutoniem typu MOX získaným z vyhořelého paliva. Japonsko nemá uran, a nemá také žádné další energetické suroviny. To je důvod, proč počítá s recyklací vyhořelého paliva a využíváním paliva MOX. Zároveň se tímto přístupem snižuje objem radioaktivního odpadu na jednotku vyrobené energie. Doposud probíhala recyklace japonského vyhořelého paliva a příprava MOX palivových souborů ve Francii. Od roku 1993 se buduje v Rokkasho přepracovací závod i zařízení na výrobu paliva MOX. Areál je postaven na podobném principu, jaký je využit ve francouzském La Hague. Dokončení se už mnohokrát odložilo. Velké zdržení způsobila pochopitelně havárie v elektrárně Fukušima I a zvýšené bezpečnostní nároky. Dokončený závod by měl být schopen zpracovat 800 tun paliva, což reprezentuje produkci tak 40 reaktorů. Od roku 2010 se buduje závod na výrobu paliva MOX, který by měl mít produkci až 130 tun paliva ročně. Dokončení přepracovací části se nyní plánuje na rok 2022 a výroby MOX paliva pak v roce 2024. O důvodech posunu spuštění přepracovací části na září 2022 se psalo v minulém přehledu. V létě roku 2020 byla schváleny konečné podmínky a bezpečnostní opatření pro spuštění provozu. Mezi ně patří zpevnění chladících věží, aby vydržely ještě dramatičtější tornádo. Jedna z chladících věží se tak musí přebudovat. Cena celého komplexu by měla po dokončení dosáhnout 27,3 miliardy dolarů.

V říjnu 2020 byla schválen plán na likvidaci bloku Ikata 2. Jde o varný blok s výkonem 538 MWe, který se dostal do provozu v roce 1982. Jeho úpravy, aby splňoval nové bezpečnostní podmínky, by nebyly ekonomicky realizovatelné. Likvidace začne vyvezením paliva, vyhořelé půjde na přepracování a nevyužité palivové soubory půjdou zpět do výrobního závodu.

Japonsko také rozhodlo, že v areálu Mondžu, kde dochází k likvidaci experimentálního rychlého sodíkového reaktoru, se vybuduje nový experimentální rychlý reaktor. Projekt se začne připravovat v roce 2022.

Práce na zesílení kontejnmentu bloku Takahama 1 (zdroj Kansai).

Závěr

Havárie v jaderné elektrárně Fukušima I byla druhá největší po Černobylu. Došlo při ní k roztavení aktivní zóny u tří reaktorů. Byla iniciována jedním z největších zemětřesení a cunami s jakým se lidská civilizace setkala. Ačkoliv samotná cunami měla téměř 20 000 přímých obětí, havárie jaderné elektrárny si nevyžádala žádnou. Evakuace, kterou si cunami, havárie a následný únik radioaktivních látek vyžádaly, však měla velmi velké sociální, psychické i ekonomické dopady. Vyřazení zničené jaderné elektrárny a likvidace následků havárie tak představuje obrovskou výzvu. Během deseti let, které od havárie uplynuly a který jsme podrobně sledovali v našem cyklu článků, se podařilo dosáhnout značného pokroku. Byl dosažen i díky velmi široké spolupráci a podpoře mezinárodní komunity. Řada věcí se však ukázala daleko náročnější, než se předpokládalo. Je však třeba zmínit, že podobně tomu je i při likvidaci následků cunami. Vždy je třeba mít na paměti, že se jednalo o jednu z největších přírodních katastrof, které naší civilizaci zasáhly.

Na druhé straně je nutné si připomínat, že na havárii se podílely i lidské chyby způsobené podceněním možné velikosti cunami a chybným umístěním náhradních zdrojů elektřiny. Je třeba říci, že analýza příčin a průběhu havárie přispěla k dramatickému zlepšení bezpečnostních parametrů reaktorů ve světě. Stejně tak se ukázaly slabiny v reakcí na přírodní i průmyslovou katastrofu. Na spolupráci při likvidaci dopadů havárie a využití získaných zkušeností se podílela i Agentura pro atomovou energii (NEA), která v rámci desátého výročí události vydala svůj třetí shrnující přehled dosavadního průběhu likvidace následků havárie.

Areál elektrárny se proměnil v normální pracoviště, kde na dominantní části území není potřeba využívat speciální ochranné prostředky. Fungují tam kantýny, obchody i další zázemí pro pracovníky. Podařilo se vyvést palivové soubory u dvou ze čtyř bazénů s vyhořelým palivem ve zničených blocích. Jak se má uskutečnit vyvezení zbývajících dvou je jasné a realizace bude v tomto desetiletí. Podařilo se prozkoumat stav uvnitř kontejnmentů tří zničených reaktorů. V tomto nebo příštím roce začne vytahování zbytků roztavené aktivní zóny u druhého reaktoru. Zatím půjde o malé vzorky, ale jde o začátek cesty k likvidaci zničených aktivních zón. Významně se podařilo snížit přítok spodní a dešťové vody do silně kontaminovaných míst v okolí reaktorů a růst skladovaného objemu radioaktivní vody. Je již také jasné, že tato voda vyčištěná od všech radionuklidů kromě tritia a splňující všechny hygienické limity bude vypouštěná do moře. Nejdříve je však potřeba vydiskutovat tuto problematiku se zainteresovanými komunitami, aby hlavně rybáři nebyli postiženi obavami, které mohou okolo toho vznikat. Celková likvidace zničené elektrárny bude trvat řadu desetiletí, ale cesta k ní je nyní jasná a dochází při ní k významnému pokroku.

V rekonstrukci a revitalizaci zasažených území se podařilo dosáhnout klíčových úspěchů. Otevřela se pro úplný návrat všechna území, kromě těch nejsilněji zasažených. Na těch se vybudovala šestice rekonstrukčních center, které jsou zdrojem jejich dekontaminace, rekonstrukce a revitalizace. Ve městech Futaba a Ókuma bylo vybudováno přechodné úložiště pro radioaktivní odpad produkovaný při dekontaminaci. Ten se tam sváží z již dekontaminovaných a revitalizovaných území, které se tak i tímto vrací úplně k normálu. Bude se tam třídit a zpracovávat, čímž se sníží i jeho objem. Otevřela se celá železnice Džóban se všemi stanicemi, které jsou tak ohnisky revitalizace i zmíněných silně zasažených území v bezprostřední blízkosti zničené elektrárny. Otevřeny jsou už všechny rybářské přístavy zničené cunami, i ty nejblíže elektrárny. Obnova rybářství, produkce rýže a dalších tradičních oborů pomáhá k celkové revitalizaci a urychluje návrat obyvatel. Nové obyvatele láká otevření supermoderních výzkumných ústavů a technologických center zaměřených na robotiku, například v Naraze. Svému účelu se vrátilo i sportovní centrum J-vesnice. Celkově tak Fukušima překonává následky cunami i havárie. Od roku 2022 by měl začít návrat do silně zasažených oblastí, první obyvatelé se vrátí i do Futaby, která sousedí s elektrárnou a měla téměř celé území právě v silně zasažené oblasti. Začala tak cesta k úplné likvidaci následků cunami a havárie mimo areál samotné elektrárny.

Stále více se ukazuje, že se Japonsko bez jaderné energetiky nemůže obejít. Zvláště, pokud chce opravdu dosáhnout snížení emisí oxidu uhličitého. Zatím je zpět v provozu devět bloků, v nejbližších dvou letech by se mohlo rozběhnout dalších sedm. V posuzování regulačního úřadu je pak dalších 17. Rozběhnout by se měla i recyklace vyhořelého paliva a produkce paliva typu MOX. Stejně tak chce Japonsko pokračovat ve vývoji rychlých jaderných reaktorů.

Přepracovací zařízení a závod pro výrobu paliva MOX v Rokasho (zdroj JNFL).

Od prvních dnů po havárii jsem celých deset let popisoval dění v jaderné elektrárně Fukušima I v cyklu na serveru Osel. Jeho první článek vyšel už 24. března 2011 a lze se podívat do jaké míry už tehdy popisoval situaci realisticky. Zajímavá je i tehdejší diskuze. Celkově v cyklu zatím vyšlo téměř 60 článků. Zajímavé je se podívat na přehledové části v době výročí události, které ukazují i to, jaké byly v té době představy o postupu prací. Například článek po prvním roce od události nebo pět let od události. Je vidět, že se objevují zdržení a řada úkolů byla mnohem náročnější a potřebovala mnohem více času, než se čekalo. Na druhé straně se však daří postupně realizovat všechny výzvy, které při řešení dopadů havárie vznikají. Ukázalo se, že zdravotní dopady radioaktivity jsou zanedbatelné, kritické byly dopady psychické a sociální. Právě v této oblasti je třeba zlepšit přístupy a zaměřit na ně pozornost. A to se v současné době děje. I to je příslibem, že se obnova prefektury Fukušima a odstranění následku cunami i havárie podaří.

Poznámka: V nejbližší době by mělo vyjít druhé vydání knihy Fukušima I poté, která poprvé vyšla v roce 2015. Nové vydání bude elektronické a bude doplněno o rekapitulaci událostí, které se staly v následujících pěti letech i kalendáře na konci knihy.

Přednáška věnovaná Fukušimě z roku 2016 (k pátému výročí) pro Pátečníky:

Článek byl napsán pro servery oEnergetice a Osel.

Štítky:Názorseznam

Komentáře

(54)

Radko Verner

10. březen 2021, 12:04

Nikdo zatím neuvedl, že každá jaderná elektrárna má zásobu paliva na několik let provozu na plný výkon. To může být velmi důležité pro chod státu v krizových situacích, kdy jiné zdroje elektrické energie nebudou mít "palivo". Na skládkách uhelných elektráren je obvykle palivo na měsíce provozu, ale tento typ elektráren je určen k postupnému zavírání. Slunce svítí sice ve dne každý den, ale např. výbuch velké sopky může jeho intenzitu záření na roky snížit na celé zemi. Zcela vypustit přehradu u hydroelektrárny také nejde.

Předpokládám, že část nákladů na JE je třeba také zahrnout do kapitoly zabezpečení základních dodávek elektrické energie státu.

Další kapitolou u JE je dnes již prokázaná úspěšnost technologie produkovat spolehlivě celá desetiletí velké množství energie. Tato výroba se dá spolehlivě předpovídat. To se o OZE nikdy z principu říci nedá.

St

13. březen 2021, 18:10

Takže si to shrňme. V podstatě se zas tak moc toho nestalo a dá se čekat za pár let si příroda se vším bez problémů poradí. S čím si Japonci neporadili, tak z problémem kde vzít energii místo JE. Nejen, že se jim podstatě zdražila EE, ale také jsou mnohem citlivější na výkyvy počasí. Kdo sleduje komodity tak ví, že kapalný plyn v Asii před nedávnem raketově vylétl. Proč asi?

kolemjdoucí

8. březen 2021, 16:05

Jak zvýšit důvěru veřejnosti k přečištěné vodě? Atomoví odborníci by mohli rozjet TikTok výzvu - exnout půllitra! :D

Eda

9. březen 2021, 07:44

Takže co jsem se z článku dozvěděl.

Po 10 letech a ohromných investicích se podařilo pouze uklidit nepořádek po výbuchu a provizorně opravit střechu a budovu tak aby do ní neteklo 500tun vody každý den, ale jen 150 tun každý den.....

Vše se protahuje a prodražuje. Posun je, že se uvažuje odebrat GRAMY toho co je skutečný problém.

A jediným řešením co s tím vším odpadem je někam ho zahrabat tak aby se o něj nikdo nezajímal a nebo to vypustit do oceánu.

PS:Proč se do článku opět připletla kritika OZE nechápu.

Petr

9. březen 2021, 08:59

Protože na světě existuje hodně hustěji obydlených oblastí (včetně Česka) kde se geograficky prostě nedá vyrábět veškerá a dokonce ani většina elektřiny OZE, a pokud je CO2 problém tak neexistuje reálně možnost obejít se bez budování nových jaderných elektráren.

St

13. březen 2021, 18:14

Pane Petře naprosto s Vámi souhlasím. I když provozování JE nese sebou jistá rizika, prostě se bez nich v současné době neobejdeme. Tedy pokud si nechceme drasticky snížit životní úroveň. Což drtivá většina obyvatel nechce.

pr

9. březen 2021, 13:55

".... co s tím vším odpadem je někam ho zahrabat ....."

Trefnější výraz na tomto fóru byl "zahladili to". ;-)

Vinkler

9. březen 2021, 08:56

Veškerý technický pokrok lidstva je poháněn válkou nebo havárií, tj. snahou dosáhnout maxima a minimalizovat ztrátu živé síly.

Vinkler

9. březen 2021, 09:11

Bez technického pokroku by nás nebylo 10 miliard, ale 10 tisíc, žili jako XIAO v Kalahari a nevím co je dobře.

Milan Vaněček

9. březen 2021, 09:31

To jsem rád že už místní "jaderný klub" vidí význam technického pokroku. Teď ještě pochopit, jak obrovský pokrok přinesla fotovoltaická přeměna sluneční energie (naprosto dominantní zdroj energie pro život na Zemi) v energii elektrickou.

Prosím, snažte se to pochopit, učte se novým věcem, opusťte politiku "to nééjde".

Předem děkuji.

St

13. březen 2021, 18:16

Pane Vaněček. Všechno jde, když se chce. I z Prahy do Madridu dojedete na kole či na koni. Ale můžete použít automobil, což bude mnohem rychlejší nebo letadlo. Tak samé to je i s OZE. Ano ono to funguje, ale za jakou cenu. Nejen finanční.

Vinkler

9. březen 2021, 11:04

Všechno jde, jen malé děti se to musí učit. Nikde jsem tady to vaše heslo nejde neviděl.

I fotovoltaika vznikla jako odpad vojenství a i nadále se platí životy.

Je třeba řešit věci s minimální ztrátou ekonomické = živé síly. Pokud započítáte skutečné náklady EE tj. buď 1 elektrárnu JE nebo 4 =FVE, VTE, PlynE, BatE, vední na stejný výkon, tak by se vidělo.

Jinak jen kalíte vodu.

Těm ostatním, je-li nás 7, nebo 10 miliard o co vám jde? Za pár let....

hellokitty

10. březen 2021, 07:53

"I fotovoltaika vznikla jako odpad vojenství a i nadále se platí životy." toto je zaujimave tvrdenie, viete ho niecim podlozit? lebo vacsina clankov o fotovoltaike co som cital hovori, ze vznikla pred cca 150 rokmi a vacsi rozvoj nastal vdaka kozmonautike a neskor ropnej krize v 70. rokoch

Milan Vaněček

9. březen 2021, 12:48

"To néééjde" říkají různí členové Vašeho "jaderného klubu" o FVE v ČR (neéjsme Kalifornie), to říkají ti "to nééjde v noci a když málo fouká".

A ono je vidět, když máte technické vzdělání a nemáte předsudky vůči OZE, že to jde.

A OZE vítězí z ekonomických důvodů, jak je obvyklé v kapitalistické ekonomice. "Its economy, stupid".

Antonín Mikeš

11. březen 2021, 10:14

Vysoce účinné PPS, ideálně s využitím tepla do KVET(CH) se na režim vykrývání špiček také vůbec nehodí.

Nedávno tu někdo z vás zmiňoval požadavek ať se oddělí výroba EE od výroby tepla v JE (akumulace tepla např. do roztavených solí..), proč to nedělá nikdo kdo opravdu nemusí? Je to pekelně drahé. Viz "úspěch" koncentračních slunečních elektráren.

Ivan Novák

9. březen 2021, 13:40

Vojín Kotas má dotaz: a jak to tedy jde, když v lednu týden nezafouká?

(o psu, pardon, centrálně deformované ekonomice a nedostupnosti sezónní akumulace, nemluvě. Odpověď z mé křišťálové koule: ropa & plyn. A když už to takto bude rozhodnuté a zainvestované, voilá, najednou začne volná ekonomika zase globálně platit, uhlovodíky z podzemí vyjdou levněji i mimo zimu, a celé to zatáhnou ti, kdo je z první ruky mít nebudou.)

"Vítězí" psaly před 40 lety noviny o socialismu, protože tzv. historický materialismus byl založen na tzv. třídním boji. Ale volit dnes totalitní slovník a přitom volat po technické objektivitě, uznáte sám, není úplně věrohodné.

Jan Veselý

9. březen 2021, 13:47

Proč se ptáte, když znáte odpověď? Znáte snad někoho, kdo má problém s tím, že posledních ~20% výroby se pokryje pružnou výrobou, tj. nějakou kombinací plynu, biomasy a vodních elektráren? Podle možnost té které soustavy.

Jisté je jedno, jaderky se na to nehodí, jsou na takový on/off sezónní zdroj moc investičně drahé.

Milan Vaněček

9. březen 2021, 16:48

Pane Veselý, díky, mě už to unavuje pořád jim odpovídat to samé. A pan Ivan Novák se opět zařadil mezi ty "to nééjde"

i když mu to musí být jasné, že to jde.

Petr Poruban

9. březen 2021, 20:30

"To jsem rád že už místní "jaderný klub" vidí význam technického pokroku."

Teď už jen počkat, až se přidá i "klub OZE".

Sluneční energie neexistuje. Je to jen dětinský název pro jadernou energii. Dokud se tohle nevědělo, bylo záření hvězd velkou záhadou. Fyzika ví, že je potřena jít k jádru věci.

Co na vašem postoji udiví je naprostá nedůvěra ke schopnostem japonských odborníků. Očividně jsou k možnostem OZE mnohem rezervovanější. Proč asi?

Carlos

9. březen 2021, 09:50

Dvě technické:

Není nás ještě 10 miliard, ale cca 7-7.5 miliardy.

Lidí bylo 10 tisíc na celém světě naposledy asi před dvanácti tisíci lety (myslím kvůli výbuchu sopky, to dohledáte), i pro lovce-sběrače je úživnost planety někde v milionech, pro primitivní zemědělství (je to vůbec technický pokrok?) to budou desítky až stovky. Reálnou nikdo ale asi vědět nebude protože jsme vymysleli města a ta hned vedla ke vzniku vážných zdravotních rizik která zpětně začala populaci limitovat.

jimi

9. březen 2021, 10:07

jen jedna technická - je nás 7.8-7.9 miliardy

energetik

9. březen 2021, 10:38

7 850 944 704 kusů k 9.3.2021, 10:36:20

https://www.worldometers.info/cz/

Vinkler

9. březen 2021, 11:14

Za pár let klidně 12, o co vám jde 20% ?

Na základě ztát nemocemi = živé síly, jsme vymysleli lékaře. Je to morální pokrok? Technický ano.

Zkuste se podívat na pořady hvězdárny Brno.

Foltýn www.youtube.com/watch?v=UTHC_YY5PGY

Bárta www.youtube.com/watch?v=-YQyHMhQvus

Carlos

9. březen 2021, 17:51

Ano o těch 20%, také bych chtěl aby se nám v práci účetní luftla a poslala o 20% víc.

Problém je že se lidstvo asi přes těch 11 miliard pořádně ani nedostane.

www. youtube. com/watch?v=2LyzBoHo5EI

A ani bych se nedivil kdyby v tom zase byla města. Ono pokud máte na malém místě natěsnáno moc jedinců nějakého druhu a není kam pořádně expandovat, tak se růst zastaví a pak se populace i přes všechny snahy začne hroutit. Myší ráj znáte? To stejné se děje s lidmi. Navíc se sami dobrovolně koncentrujeme ve městech protože je tam snadnější obživa, na venkov nikdo moc nemigruje, ne v plodném věku. Tím je tam pocit přelidnění a naskakují jakési autoregulační mechanismy, do toho ještě internet, který svět zmenšil a taky ten britský herec - Benefit Tindermatch - v tom hraje roli. Dále roli hrají různé technologické hračky. Takže demografická křivka se začíná zalamovat i ve 3. světě, mnoho Islámských zemí je už třeba na hodnotách kolem 2 dětí na ženu a dále klesají. Další věc je že populace rostly nebo stagnovaly roky jenom díky růstu naděje na dožití. Problém je že to je dočasný a nestabilní růst který může prudce skončit.

Populace není zdravá, ani její filosofie a myšlení. Máme otočenu demografickou pyramidu. A abychom zachránili několik tisíc životů starých lidí, tak jsme obětovali neskutečný objem prostředků a let všech ostatních. I kdybych vzal horší čísla, a řekl že se každý z těch lidí dožije dalších deseti let, tak jsme zachránili asi 800 tisíc let, jenže proti tomu jsme obětovali a obětujeme 1.3 až 2.6 milionu let (podle toho jak se to zvládne), která ale na rozdíl od těch zachráněných mají obrovský dopad do budoucnosti těch lidí a společnosti. A to se možná držím při zemi protože je to už třetí velká krize která generaci Y a Z zasáhla, v době kdy se mají věnovat studiu a pokládání základů budoucího života.

Navíc jsme si možná zvoleným postupem zavařil protože to neubrzdíme, nevyhubíme, ale nízkým číslem R děláme akorát kopie z kopie, což samo povede na více chyb a dále na to vytváříme evoluční tlak a selektujeme na větší nakažlivost eventuálně i horší průběh.

Ohledně toho s městy jsem směřoval na Váš claim ohledně maxima populace někde kolem 10k. Což je prostě nepravda.

Pořady si pustím večer, pokud nebudu mít nějaký zajímavější na Absolute History

Carlos

10. březen 2021, 10:15

Já se divím více věcem, nejenom tomu, ale také jak by to proběhlo populací a jak by nastaly mutace při nebrzděném průchodu a jak velké škody by byly napáchány metodou které říkám soukromě "Dirakův impuls", tedy rychlé rozšíření a krátký kolaps zdravotnictví.

Další věc je třeba si říct že hodně lidí si na zlý průběh zadělalo samo svým životním stylem. A když to tak vezmeme tak ta opatření do té skupiny přesunou víc lidí. (Udává se že v průměru tu lidi přibrali asi 4 kila za ten rok)

Není mi jasné proč nebyly vytvořeny modely s vyčíslením dopadů pro všechny varianty postupu a tyto prezentovány veřejnosti, ale jenom se v zásadě tupě okopíroval postup ČLR který je použitelný v totalitním státě a pro malé ohnisko. Ne pro nový kmen viru který se stává globálně přítomným. Ano, vláda má naslouchat odborníkům, ale ne jenom jednoho zaměření. Zároveň ale musí být pro profesní deformace odborníků přizváno i několik filosofů, čistě z důvodu že technokratický přístup může přerůst v nelidský systém.

Ivan Novák

9. březen 2021, 19:22

Trochu politicky nekorektní pocit, že experiment s lidmi příroda už směřuje k tlumení, asi není úplně mimo, přidám se.

Ale s výsledkem evolučního tlaku na virus to tak jednoznačné není, protože i u něj probíhá vnitrodruhová konkurence. Finálním úspěchem viru není hostitele zabít, zejména pokud v izolaci nemůže repliky intenzivně roznášet, nýbrž s ním koexistovat. Proto soudím, že nakonec sebere svým drsnějším bratrancům živnou půdu mutace obdobná těm rýmovým koronavirům, které už mezi lidmi obíhají. Se divím, že modeláři nepredikují jako diví, jestli se tak stane za 5 nebo 500 let, už musí mít hafo dat.

Vinkler

9. březen 2021, 14:56

Pro p. Vaněčka a Veselého.

V těch údajně posledních 20 % je to jádro pudla, třičtvrtěpravda a tedy celá lež.

Jde o to, že celý problém zkreslujete SALÁMOVOU METODA VÝPOČTU potřebného VÝKONU a nepřehledná manipulace záměnu výkonu a energie.

Těch 20% není instalovaný výkon, ale energie v roce a ještě dost minimalistická.

Tedy aby se dosáhlo 100% potřebného výkonu z OZE do sítě , musíte postavit 4 elektrárny tj. Asi 150-200% ve VFE + VTE (část k nabíjení), k tomu baterie 100% na výkonu (nebo PVE) na 2 h a plynová vykrývačka 100% výkonu + dráty sever jih východ západ... Každá z těchto elektráren je sama levnější než JE, ale dohromady? Já to zde už odhadl pode cen uváděných na OEN a je to asi 2-3x dražší než JE.

A dotace další zkreslení? My s Evropě to třeba ani v reálu neodhalíme. Ale světová ekonomika si nás podá.

Pavel K

9. březen 2021, 16:23

A kolik mame % z OZE nyni? Staci to, nebo byste dovolil jeste par OZE zdroju postavit? Pokud dovolite, tak stavme a uvidime, jak se bude vyvijet dale cena.

Z meho pohledu, dokud nedosahujeme 50 % OZE, tak nemusime stahovat kalhoty pred brodem. Az budeme mit v CR 50 % OZE, tak bude technologie a svet zase nekde jinde. Takze mistni dohadovani je stejne vyznamne a pravdive jak nase energeticka koncepce.

Carlos

10. březen 2021, 10:53

Emile, cituji: výrobci najdou pro tu svou elektřinu kupce a nebudou zatěžovat spotřebitele nebo daňové poplatníky dalšími více či méně skrytými náklady

Proto jsem se Vás trochu rýpavě zeptal jestli si na tu JE půjčí ČEZ bez státu. Ono totiž to že stát si vezme půjčku a pak to půjčí dál je spekulace, ten projekt se může prodražit, nebo nedopadnout, bůh ví jestli by z ČEZu pak dostal ty peníze zpět, co je ale jisté je že by se těch 160-200 miliard přičetlo ke státnímu dluhu a věřitelé by si pro ně šli za státem. Další věc je že pro státní kasu a vůbec peníze platí že koláče nelze mít a jíst zároveň.

Další věc je že JE zatíží spotřebitele garantovanou cenou, jak to tak vypadá. Takže tu máme ručení, škody vzniklé nerealizací konkurenčních investic, třeba VRT nebo dálnic. To je podle mne dost velká zátěž na elektrárnu o které se tvrdí jak je super výhodná.

V principu je to totiž to stejné co se Vám nelíbí u OZE.

Emil

10. březen 2021, 11:08

1) Necitujete nic, kde bych psal něco o tom co bych chtěl nebo nechtěl.

2) U půjčky je, pokud ten projekt sám stát nezařízne, relativně malé riziko, že stát peníze nedostane zpět. U dotace je to naopak jistota 100 %.

3) Garantovanou výkupní cenou zatíží spotřebitele jak zdroje obnovitelné, tak zdroje jaderné. V tom není vůbec žádný rozdíl. To přiznávají i solární a větrní lobbisté, kteří čekají na aukce jako na smilování a vehementně protestují proti nezařazení velkých solárních parků do systému aukcí.

Carlos

10. březen 2021, 13:29

1) Emile, tím jak jste jej napsal říkáte že chcete aby si, když někdo bude stavět OZE, našel investora, odběratele a nemá s tím vůbec zatěžovat stát a daňové poplatníky.

2) Ta elektrárna může velmi snadno skončit buď nedokončená, nebo s výrazným překročením nákladů a času. V Evropě je to riziko dost velké, stejně jako v USA.

3) Rozdíl je podstatný v tom že to jak se v ČR připravují JE, tak budou zatěžovat lidi aniž by vyrobily jednu jedinou watthodinu. Rozdíl je také v tom že zatímco o OZE existuje šance že jejich část bude vlastněna lokálními společnostmi, u JE to bude ČEZ.

P.S.

Výběrové řízení na provozovatele se udělat dá celkem snadno, pokud by se chtělo. Jednak se to dá smluvně ošetřit na těch současných, jednak se to mohlo vypsat i na další dvě lokality případně s tím že si firma najde lokalitu sama. Fakt není důvod vymýšlet vachrlaté zástupné argumenty proč by to jít nemělo.

Pavel K

10. březen 2021, 11:25

Ja bych taky tak chtel podnikat. Ja chci pujcku od statu na rozjeti nejake vyroby a pak garantovanoou cenu vykupu, abych mel primereny zisk.

Ja si vzdy myslel, ze podnikani nese nejke riziko.

Proc se aspon nevypise vyberove rizeni, at ruzne firmy nabidnou co nejnizsi pozadovanou garantovanou vykupni cenu.

Emil

10. březen 2021, 11:41

To není problém. Stačí přijít např. s projektem větrné elektrárny, pokud uspějete v nějaké aukci, které se budou vypisovat, dostanete nejen garantovanou cenu výkupu ale i investiční dotaci, což je lepší než půjčka, protože ji pak nemusíte vracet.

Výběrové řízení na dodavatele je přesně to o čem se tu v souvislosti s JE celou dobu mluví a co se připravuje. Pokud myslíte výběrové řízení na investora, tak to v našich podmínkách nedává smysl, protože jediné lokality ve kterých JE o požadovaném výkonu může reálně vzniknout vlastní ČEZ. A riziko samozřejmě nese i stavba JE, pokud totiž ČEZ nezvládne postavit elektrárnu tak, aby byla výrobní cena elektřiny nižší než výkupní, prodělá na tom.

Emil

9. březen 2021, 16:28

Vždyť ať je tu klidně 300 % OZE, když výrobci najdou pro tu svou elektřinu kupce a nebudou zatěžovat spotřebitele nebo daňové poplatníky dalšími více či méně skrytými náklady. Tady jde ale o to, že Vámi navrhované navýšení podílu OZE automaticky znamená další útok na peněženky občanů, který ne všichni schvalují.

Carlos

9. březen 2021, 16:32

Takže JE se bude stavět za peníze sehnané na burze bez toho aby se do toho zatahoval stát?

Carlos

10. březen 2021, 09:53

Nechcete aby výrobci zatěžovali daňové poplatníky dalšími náklady. Stát chce z úvěru který si vezme poskytnout prostředky ČEZu, to je dost velká zátěž daňových poplatníků...

Emil

10. březen 2021, 10:08

Carlosi, ani o tom co já chci nebo nechci jsem nic nepsal. Napsal jsem, že by vcelku nikdo neprotestoval proti tomu, "jen sehnat peníze "na burze" nebo kdekoliv jinde, za podobných podmínek jako JE". Půjčka pro JE je návratná, investiční dotace, které se budou OZE rozdávat, jsou nenávratné.

Emil

9. březen 2021, 17:40

O JE jsem sice vůbec nic nepsal, tak nevím proč ji do toho taháte, ale budiž. Řekl bych že kdyby OZE požadovaly jen sehnat peníze "na burze" nebo kdekoliv jinde, za podobných podmínek jako JE, tak by proti tomu vcelku nikdo neprotestoval.

Jan Veselý

9. březen 2021, 20:51

My jen chceme, abyste byl spravedlivý a měřil všem stejně. Co třeba začít jen tím, že peníze dostane investor až za dodanou službu.

Emil

9. březen 2021, 21:34

Jistě, a takovou dodanou službou může být klidně např. nízkoemisní baseload.

Jaroslav Studnička

9. březen 2021, 21:56

Pane Veselý, tak to jste mě tedy pobavil větou "My jen chceme, abyste byl spravedlivý a měřil všem stejně"...to přemýšlím, jestli se tu pod tímto uživatelem neskrývají dvě osoby.

Pavel K

9. březen 2021, 23:48

Omlouvam se, ale ja nemam kouzelnej proutek, abych tu pres noc udelal 300 % OZE, Vy ano? Ja jen chtel rici, stavme a ucme se. Ucme se ridit sit s cim dal tim vetsim mnozstvim OZE a ucme se, jak se budou vyvijet ceny. Dle toho pak delejme soudy, zda to mozne je ci nikoliv. Ale rikat, ze to mozne neni, kdyz vyrabime 10 % elektriny z OZE a nejsou zadne problemy, se mi zda zpatecnicke. Jinak se to rpece nikdy nedelalo, ne?

Antonín Mikeš

11. březen 2021, 10:24

Jistě stavme, ale jak tady často píše pr: "každý za své páni podnikavci". Ty OZE mají prostě skryté náklady, parazitují na síti, tedy alespoň v současném stavu legislativy, neříkám že to nejde změnit.

Carlos

9. březen 2021, 16:29

Jenže ty 4 elektrárny budou dost možná levnější než jedna JE. PPE stojí totiž jednu desetinu toho co JE. Mimochodem všiml jste si že vytýkáte někomu salámovou metodu výpočtu a pak sám děláte některé kopance. Jako třeba baterie na 100% výkonu a dvě hodiny. Ano něco je na případný přechodový stav potřeba, ale to vyjde z charakteristiky celé sítě.

Když jsme u světové ekonomiky, tak ta si Evropu podá, ale z jiného důvodu, tím je demografie. Evropa je stará a tím nemá ani na reindustrializaci, ani na velkou kreativitu už. On totiž člověk je kreativně nejplodnější asi mezi 15 a 30-35 rokem, pak to jde dolů, také se tam dobře učí, čest výjimkám.

Další věc proč by si Evropu mohla podat je že Evropa jako takové absolutně odmítá federalizaci a přesuny průmyslu z center do center nových. Průmysl pokaždé byl kde to pro něj bylo výhodné, pak po něm zbyly nějaké specializované obory. Blanensko bylo kdysi centrem hutnického průmyslu, pak se to přesunulo do Ostravy když se objevila železnice a černé uhlí. Uměle to držet bude dost nákladné. Když jsme u toho tak pokud chceme pokládat cenu nutných vedení proti JE, tak pokládejme i cenu udržení průmyslu v těch starých centrech proti jeho přesunu. Vezměme to komplexně. Kolik budou stát železnice, silnice a kanály pro zásobování toho průmyslu? Kolik vedení a ty JE, které budou kvůli němu musely kvůli jeho udržení na současných místech být postaveny? Když už chceme porovnávat, tak porovnávejme všechno a důsledně.

Ano, bude třeba budovat vedení a tak, ale to by bylo třeba i v případě plánu s JE. Třeba síť v ČR je stavěná na většinu výkonu v severních Čechách, naráz byste měl 4 elektrárny třeba na místech kde dnes na to není kapacita vedení, to samé by se stalo asi všudev Evropě. to už bude skoro jedno jestli stavíte vedení pro ty, nebo pro OZE.

Vinkler

9. březen 2021, 17:35

AD1)Nebudou levnější, než JE, pokud platí ceny zde za poslední půlrok. Viz ostrov u Dánska 3x dražší než JE,atd.

AD2) Co chcete s Evropany? Nebylo by lepší, kdyby klesala porodnost po celém světě? Ale to chce energii. Hodně energie.

Ad3) Přesun průmyslu už začal, do Asie, hlavně Číny. Co myslíte, že se v Evropě bude vyrábět jiného? OZE umí lépe, auta lépe, jaderky lépe, Maglev lépe......

AD4) Vedení v česku 100km je jedna věc, vedení z Dánska, Belgie a severu z Baltu 1000 km je druhá. Přemýšlejte co píšu.

hellokitty

10. březen 2021, 08:02

Ad3) Cina umi auta lepe? myslite jako levneji? lebo ked cinske auto dostane za ukol homologaci v EU, tak sa razom predrazi, ked do neho budu musiet doinstalovat vsetky tie bezpecnostne asistenty co su v EU standardom :)

Carlos

9. březen 2021, 19:01

Ad 1) Máme dvě věci, cena EE a cena elektrárny. A pak do toho bude vstupovat celý návrh mixu. To že si v Dánsku vymysleli ostrov, opravdu neznamená že cena toho ostrova je fyzikální vlastností OZE.

Ad 2) Evropu nemá cenu z pohledu porodnosti řešit. A porodnost celosvětově už klesá. Spíš je třeba s tím trendem počítat a vědět jak připravid důchodové systémy a všechno na to.

Ad 3) Nevím co se v Evropě bude vyrábět, každopádně ten přesun začal dávno před tím než se začalo s Energiewende a měl jiné důvody. K tomu proč je tu úroveň některých věcí horší jsem se myslím už vyjádřil, je to tím že nám dochází kreativní potenciál. Proč se v Evropě nezkoumá maglev? Protože tu máme jednak tržní ekonomiku, státy nevedou ptákometrickou soutěž a máme i poněkud pitomý systém pracovního práva. Ve státech se do maglevu pár nadšenců pustilo, ale ani hyperloop asi nebude moc velký úspěch. Obecný problém maglev systémů je totiž jejich izolovanost.

Chcete aby se tu zkoumal maglev? Sežeňte investory a inženýry na to a rozjeďte podnik, třeba budete mít úspěch. Pak s tím můžete jít za politiky.

V rámci EU se pak pravděpodobně těžký průmysl prostě přesune časem tam kde to bude energeticky a dopravně výhodné. Většinu surovin musíme dovážet.

Ad 4) V ČR by se nejednalo jenom o sto kilometrů, k tomu abyste přestavěl síť na JE by bylo potřeba mnohem více kilometrů vedení než nějaká stovka. Berte prosím v úvahu že bude třeba překopat značnou část sítě.

Carlos

10. březen 2021, 00:26

Dobře, pořád to ale znamená podstatné posílení vedení, to nebude jenom jedna dvojitá linka, ta se myslím uvažovala pro situaci 1+1 nebo dokonce 0+1. Pokud by se mělo jít do velkého jaderného projektu, tak 7.6 GW je hrubě nedostatečných. Ledaže by se přibral paroplyn, ale z toho mi tak nějak vyhází že by ten JEscénář byl pododně chromý na jednu nohu jako ten OZEscénář.

Navíc 7.6GW znamená nějaké 2+2 do roku 2045/50, ne?

Stavět takové vedení po pevnině může být, řekl bych, větší problém než položit kabel z Belgie do Norska.

Ivan Novák

10. březen 2021, 12:12

"Jaderná" varianta až tak úplně jaderná být nemůže, protože stavět v dohledné době v nové lokalitě mi připadá nemožné. Myslel jsem variantu "+2 bloky ETE +1 blok EDU", což je ale taky nepravděpodobné, neboť staré bloky v Dukovanech tomu příslušnou životnost asi mít nebudou. V každém případě nutno pořídit zdroje další, nebudou jaderné. Diverzita je ale žádoucí i sama o sobě, snižuje rizika.

Ivan Novák

9. březen 2021, 22:45

Co vím, pro celkem 7,6 GW JE ve stávajících lokalitách by bylo třeba jen jedno nové dvojité 400 kV vedení dlouhé 120 km od ETE a zdvojit jednu existující linku u EDU. Vtip je v tom, že jsou uvnitř české soustavy, tedy blízko spotřeby. Hlavní binec v tom dělá vzdálený, z našeho pohledu jednostranný vítr u Severního moře. Dodatečná a dosud ne zcela jasná práce bude s řízením a zálohami pro spolehlivou adaptaci na decentrální intermitentní FVE, pokud by jich bylo hodně, protože na tento typ zdrojů nebyla soustava koncipovaná vubec.

Milan Vaněček

9. březen 2021, 17:04

Pane Vinkler, jak je to v našem státě? Výrobní kapacita bez VtE a FVE představuje cca dvojnásobek naší maximální spotřeby kdykoliv během roku.

To je normál, vždy musíte mít nadbytek kapacit a s FVE a VtE nad 50% budete ho mít taky.

Přece nezakážeme rotaci Země abychom měli na její polovině stále sluneční svit. I veškerá výživa lidstva je založena na tom, že slunce svítí na obilí jen část dne. Obilí má "v sobě zabudovanou akumulaci", FVE má tu výhodu, že stačí jen malou část akumulovat, velkou část dodají pružné (opakuji pružné, tj ne jádro) výrobní zdroje. To samé platí o VtE. Tam je ale kolísání distribuce typicky na mnohadenní bázi.

Samozřejmě, o ekonomice rozhodne cena celé zásobovací soustavy. A už je rozhodnuto ve prospěch energetického přechodu, všichni hlavní hráči se už rozhodli. Neboť jako další cíl (nejen nízká cena) chtějí mít i čistou, bezodpadovou energii.

Není co řešit, ekonomický trpaslík nezvrátí světový vývoj

Vinkler

9. březen 2021, 17:42

Zdraví člověka je definováno jako dostatečné rezervy organismu.

Porovnávám 100% výkonu. Ano, instalovaný výkon musí být větší než spotřeba, ale hlavně u FVE ale i VTE asi ještě tak o 1/2 více než klasika. To na ty baterky ...

Ano o ekonomice rozhodne celková cena. Světový vývoj nezvrátíme, ale nemusíme si lhát, že je to vývoj špičkový, když nejnákladnější, tj. ztrácíme (ekonomickou) živou sílu a to se nám vymstí.

kolemjdoucí

9. březen 2021, 18:03

"FVE má tu výhodu, že stačí jen malou část akumulovat, velkou část dodají pružné (opakuji pružné, tj ne jádro) výrobní zdroje."

OK, nechcete jádro, chápu. Teď si však zkuste soustavu dekarbonizovat. A kde jsou ty "pružné zdroje" teď? Jediný pružný výkon, který zbude, je biomasa. Další pružný výkon už získáte jedině akumulací (lhostejno do čeho).

Opravdu bude taková infrastruktura levnější bez jádra? Dokážete-li že ano, výrazně to podkope moji aktuální podporu jádra. Kromě ceny tu však zůstává otázka, kolik to celé zabere místa a jaké budou environmentální dopady způsobené výrobou a výstavbou takové infrastruktury.

Vinkler

9. březen 2021, 18:31

Jen na doplnění: KVET 20 MW EE+TE je 100 tisíc tun štěpky ročně.

Pokud je to KVET, není pružná musí vyrábět má dotace. Navíc je to prdítko.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.