Domů
Názory
Urychlí destabilizace Blízkého východu evropskou „zelenou“ revoluci?

Urychlí destabilizace Blízkého východu evropskou „zelenou“ revoluci?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Útok na saúdská ropná zařízení potvrdil, jak moc se v posledních 30 letech proměnilo světové bezpečnostní paradigma. Zatímco v roce 1991 musel Saddám Husajn využít k likvidaci kuvajtských ropných polí své mohutné konvenční armády, dnes je provedení sabotáže mnohem jednodušší. Udržovat funkční obchodní vztahy s ropnou velmocí a nezaplétat se do regionálních problémů, je naopak čím dál těžší.

Saúdská Arábie je jedním z klíčových vojenských spojenců Západu v oblasti a vytváří mocenský protipól Íránu. Se svou produkcí 10,32 milionů barelů surové ropy denně byla monarchie v roce 2018 podle organizace OPEC třetím největším producentem této suroviny na světě. Útok na saúdská těžební zařízení proto může výrazně ovlivnit světové ceny ropy a narušit křehkou mocenskou rovnováhu v regionu.

Zapomenutá válka

Ropná monarchie patří mezi stabilnější státy Blízkého východu, přesto má celou řadu nepřátel. Kromě latentního konfliktu se šíitským Íránem Saúdové také vedou koalici arabských států bojujících v Jemenu proti hútijským rebelům. Krvavý konflikt v Jemenu se odehrává převážně mimo pozornost kamer, přestože podle nedávné zprávy OSN dosáhne ke konci roku 2019 počet jeho přímých a nepřímých obětí 233 tisíc.

Právě aktuální útok, ke kterému se hútijští rebelové přihlásili, může pozornost světa ke konfliktu obrátit. Dokonce se již objevily spekulace, že přesně to mohlo být pravou motivací útoku – upozornit svět na zapomenutou válku. Rebely v jemenské občanské válce podporují Íránci, kteří se, stejně jako hútijští rebelové, hlásí k šíitské formě islámu. Konflikt probíhá už od roku 2015 a zatímco 14 milionů Jemenců je ohroženo hladomorem, ekonomické a strategické zájmy všech zúčastněných stran se zatím nedostaly do takové fáze, aby měly zájem na ukončení bojů.

Rebelové vs. království

Kolem útoku samotného panuje celá řada nejasností. Zezačátku nebylo zřejmé, jestli byl útok veden drony, nebo raketami – saúdskoarabské úřady později podle trosek určily, že k útoku bylo použito obojí. Není také jasné, odkud byla celá operace vedena – a to jak ve fyzickém smyslu (odkud vzlétly drony a byly vypáleny rakety), tak ve smyslu řízení celé operace. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo již za viníka označil Teherán, zatímco ostatní státy včetně samotné Saúdské Arábie byly nejprve ve vyjadřování opatrnější a hovořily o „zbraních íránského původu“.

Po analýze trosek dronů i saúdská vyšetřovací komise konstatovala, že za útokem stojí Írán. K útoku se oficiálně přihlásili hútijští rebelové využívající íránské zbraně, řada analytiků ale zpochybňuje schopnost hútijských sil naplánovat a provézt logisticky náročnou operaci. Hútijové již na saúdské ropovody útočili, nikdy ale tak daleko od jemenských hranic.

Pro pozorovatele, kteří sledují vývoj v oblasti Blízkého východu, není útok na energetickou infrastrukturu příliš překvapivý. V červnu letošního roku došlo k podobně záhadným útokům na ropné tankery v Hormuzském průlivu, z nichž většina států obvinila perský režim. V červenci pak došlo k přímému zadržení britského tankeru íránskými ozbrojenými silami. Zatímco dřív byl za neuralgický bod světového obchodu s ropou považován právě úzký průliv mezi Perským a Ománským zálivem, dnes se v plné míře ukazuje zranitelnost i vnitrozemských ropovodů.

Partner se špatnou pověstí

Všechny události posledních měsíců vypovídají o dvou trendech. Zaprvé, v oblasti Blízkého východu nedochází k uklidňování politické situace, ale spíše k její eskalaci. Íránsko-saúdské soupeření, které mělo dosud podobu pouze různých „proxy wars“ v Jemenu nebo Sýrii, hrozí přerůst v otevřený konflikt. Zadruhé – a to je důležité pro světové ceny ropy – v případě otevřeného konfliktu může být cílem i energetická infrastruktura. Blízkovýchodní režimy již tradičně využívají své ropné zásoby k nátlaku – nejznámější příklad je ropný šok způsobený embargem arabských států vyhlášeným jako odveta za podporu Izraele v Jomkipurské válce. Dalším příkladem je již zmíněné zapálení kuvajtských ropných polí ustupující iráckou armádou během první války v Zálivu.

Evropská snaha zbavit se závislosti na fosilních zdrojích tak získává novou dimenzi. Kroky, které bývají prezentovány především jako environmentální, můžou v blízké budoucnosti představovat velmi silný strategický prvek. Spoléhat na nestálé partnery se v dlouhodobém horizontu ukazuje jako nevýhodné, protože v tomto případě nikdy nejde jen o čistě obchodní vztahy. Ropné velmoci budou vždy v pokušení vtahovat evropské státy do regionálních sporů a čím více bude Evropa závislá na blízkovýchodní ropě, tím více bude vydíratelná. Střely vypálené na ropná zařízení tak Rijád zasáhly velmi účinně a na velmi ctilivém místě. Možná totiž daly zelenou evropskému energetickému loučení s Orientem.

Komentáře

(14)

Josef

20. září 2019, 09:18

Článek vypadá logicky, jenže v EU k nahrazování dovozních fosilních paliv příliš nedochází naopak dochází k likvidaci vlastní energetiky - uhlí a jádra. Energetická strategie mnoha států EU je naprosto zcestná a profitují z toho právě dovozci paliv - střední východ , bývalé SSSR a v poslední době i USA. Výsledkem je naprosto nesamostatná zahraniční politika a umělé vtahování EU do konfliktů jiných států.

energetik II

20. září 2019, 09:42

Ano, bylo by ideální aby Evropa nemusela žádnou ropu z Blízkého Východu dovážet. Nemuseli bychom potom být zatahováni do zdejších problémů politických. Bohužel k výbušné situaci v regionu přispívají také USA. Když nedávno izraelský premiér prohlásil, že pokud vyhraje volby, tak anektuje = připojí k Izraeli, část okupovaného Západního břehu Jordánu /okupováno od 1967/, tak USA prohlásily, že to odpovídá jejich náhledu na urovnání na Blízkém Východě. Tedy anexe cizího, válkou získaného území , odpovídá představám USA. S. Arábie, největší spojenec USA, vstoupila do občanské války v Jemenu , kde už léta bombarduje a bombarduje . Její letadla už zabila desítky tisíc nevinných civilistů. Jak to, že někdo dnes může vstoupit svými vojenskými silami na území cizího státu a vést tam válku ? Irán tam zřejmě svou pravidelnou armádu neposlal, jen zbraně povstalcům. Princ Salmán navíc nechal zavraždit v Turecku svobodně píšícího novináře Chašukdžího . Ukazuje se, že Saudská Arábie je více problematickým státem jak Irán. Přitom je spojencem Západu. Ano, odříznutí se od Blízkovýchodní ropy by Evropě dodalo i "více klidu politického".

Jan Veselý

20. září 2019, 13:50

Největší prča je, že Amory Lovins měl zase pravdu.

Stejně jako v článku z roku 2008, kdy psal o tom, že japonské JE jsou na štíru s bezpečností.

eneretik II

20. září 2019, 15:43

Ano, pan Lovins měl v jednom pravdu, ve zranitelnosti saudskoarabských těžních zařízení. To se potvrdilo. Silně se ale zmýlil tvrzením, že Rusko vyčerpá příští rok /2017 ?/ své zahraniční devizové rezervy. Na začátku r. 2017 měl Putin v deviz. rezervách 390 mld. USD, nyní má už 531 mld. USD. Rusko své rezervy nevyčerpalo nýbrž silně navýšilo.

Jan Veselý

20. září 2019, 21:23

Ono je třeba (jako vždy při počítání) dbát na detaily. Ten výpočet ohledně Ruska nikdy nebyl predikce vývoje, byla to vzorová ukázka tehdejších (nejen) ruských problémů. Ruské vedení na ten problém reagovalo (na straně výdajů a měnové politiky) a ceny ropy stouply, takže to dnes vypadá jinak.

petr

22. září 2019, 01:32

Evropa pokud chce být nezávislá pak se musí rychle vrátit k jádru, modernizovat jej, dostat se zpět na technologickou špičku ve výstavbě jaderných elektráren a současně doplnit tento zdroj o široký počet OZE ovšem s akumulací energie.

Podpořit, možná daňovou brutalitou, rozvoj železniční elektrifikované dopravy, elektrifikaci dopravy obecně a to včetně individuální osobní.

Až tyto úkoly budou vyřešeny pak arabové opět začnou jezdit na velbloudech a krize bude u konce.

Je to stejný scénář, jako když byl vyroben chladicí stroj pro uchování potravin a cena soli klesla na zlomek hodnoty...

Jan Veselý

22. září 2019, 08:34

Ropa je největší geopolitický a ekonomický problém EU a dalších vyspělých průmyslových zemí. Protože je drahá, byla už nahrazena všude, kde to rozumně šlo (výroba elektřiny, topení, velká část chemické výroby, část silniční a kolejové dopravy). Nyní je čas udělat další krok a elektrifikovat co největší kus dopravy. Elektřina se dá vyrábět z lecčeho a bude se moct spokojeně řešit ekonomicky nejvhodnější mix.

Už jste si koupil elektromobil nebo aspon plug-in hybrid? V Nizozemí už je nejprodávanějším autem Tesla Model 3.

petr

22. září 2019, 19:05

Na váš dotaz zatím jezdím Volvem na naftu. Mám ale vlastní 15 kW FTVE a už dlouho však sním o Tesla X... kterou si přes poledne dobiji ze sluníčka (mimo zimu...)

Snad příští rok do toho půjdu...

hezký večer

Carlos

22. září 2019, 13:12

Jestli chce někdo rozvíjet dráhu, tak musí prvně ty tratě postavit, nebo je nechat postavit, Nikdo nebude jezdit po horské dráze se sklonem >10 promile s těžkým nákladem, byť byste mu tam kapacitu přidělil zadarmo.

Beáta Packová

22. září 2019, 14:30

Zvýšení podílu jaderné energie na celkovém instalovaném výkonu sice povede ke snížení emisí, ale neřeší právě ten strategický aspekt - závislost na dovozu paliva, v tomto případě palivových kazet.

Jan Veselý

22. září 2019, 22:09

Chcete mi snad říct, že neuznáváte magický realismus české energetické koncepce, kde se předpokládá, že možnost uskladnění palivových tyčí na několik let z nich dělá domácí zdroj? :-)

Emil

23. září 2019, 07:31

A zvýšení podílu jaké energie řeší ten strategický aspekt, mohu-li se zeptat?

Mimochodem palivové kazety se v Evropě vyrábějí pokud vím ve Francii, Německu, Velké Británii, Švédsku, Španělsku.

Jan Veselý

23. září 2019, 11:44

Jen mělčiny v Severním moři mají potenciál výroby energie/elektřiny v jednotkách TW.

Emil

23. září 2019, 12:07

Možná mají, možná nemají, každopádně strategický aspekt nijak neřeší.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.