Domů
Názory
Velká energetika a nové výkonnější fotovoltaické panely

Velká energetika a nové výkonnější fotovoltaické panely

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Na zdejším portálu vyšel před časem článek „Studie scénářů nefosilní elektroenergetiky ČR“ ve dvou částech autorů Jana Horáčka a Slavomíra Entlera. V následné diskusi zaznělo nemálo kritiky či dokonce výsměchu na použití panelů o špičkovém výkonu pouze 200 Wp při kalkulacích materiálních potřeb. Mnoho lidí nepochopilo, že tento materiální výpočet nebyl stěžejním tématem uvedeného článku, ale stačilo jim to na jeho diskreditaci. Je proto potřeba trochu blíže rozebrat právě materiální oblast.

Gramotní lidé nemají řádné pochybnosti o tom, že pro dosažení nějaké instalované kapacity budeme potřebovat jen třetinu panelů o špičkovém výkonu 600 Wp oproti panelům o výkonu 200 Wp. Pro pochopení všech souvislostí je ovšem potřeba podívat se, jakým, způsobem je většího výkonu dosaženo. Rovnou ukážeme dlouhou tabulku, kde jsou uvedeny parametry mnoha panelů, starších, novějších i v podstatě připravovaných.

Pozn.: v různých zdrojích lze někdy najít k uvedeným panelům poněkud odlišné hodnoty

Záměrně jsem označil některé sloupce barevně. Zelený sloupec obsahuje plochu panelu, žluté sloupce měrné hodnoty výkonu na plochu a hmotnost, modrý celkovou plochu panelů pro dosažení 1 GWp (jednoho Gigawattu špičkového výkonu) a růžový celkovou hmotnost panelů pro dosažení 1 GWp.

Pohled na tabulku ukáže dvě skutečnosti, které nejsou nijak překvapivé.

Za prvé, vývoj panelů stále probíhá a rozdíly v efektivitě panelů nepochybně existují. V naší tabulce je rozdíl mezi měrným výkonem na plochu nejlepšího a nejhoršího panelu téměř 50 procent (49,3 %, 226,278 Wp/m2 vs. 151,589 Wp/m2). To je ale opravdu extrém, jinak jsou rozdíly mnohem menší. Nemusí vždy znamenat, že výkonnější panel musí mít také vyšší měrný výkon.

Za druhé vidíme, že vyšší výkon nepříliš generačně vzdálených panelů je dosažen z velké části zvětšením plochy panelu. Například:

  • JA Solar 455 W mono o výkonu 455 Wp má plochu 2,222 m2
  • Trina Solar Vertex TSM-DE21 o výkonu 670 Wp má plochu 3,106 m2.

Při rozdílu špičkového výkonu 47,3 %, činí rozdíl v ploše panelu až 39,8 %, zatímco rozdíl v měrném výkonu na plochu jen 5,3 %. Tj. marginální část zvětšení výkonu byla dosažena zvětšením plochy.

Porovnání velikosti panelu JA Solar 455 W mono o výkonu 455 Wp s člověkem.

Podobné rozdíly najdeme u měrných výkonů na hmotnost.

Vynecháme-li ty nejméně efektivní panely v tabulce, rozdíly v měrných výkonech se pochybují v řádu deseti procent. Prostě dnes dokážeme vyrábět větší a těžší panely, s mírným nárůstem efektivity.

Pokrok „v mezích zákona“

Výše uvedená čísla jasně uvádějí na pravou míru oslavné výkřiky o panelech se špičkovým výkonem 500, 600 ba 800 Wp, který v myslích některých lidí „mění pravidla hry i energetiku“. Pravda je podstatně skromnější.

O hmatatelném pokroku přitom není pochyb.  Schopnost hromadně vyrábět velké odolné panely s plochou přes 3 m2, účinností okolo 22 %, měrném výkonu přesahujícím 220 Wp/m2, lineární degradací uváděnou již pod 0,4 % - 0,5 % ročně po dobu 25-30 (věříme-li údajům výrobců o degradaci…) je úžasný výsledek z hlediska vědeckého a technického. Všichni vývojáři, vědci, technici, kteří se na tom podíleli, si zaslouží obdiv. Jde o obrovský rozdíl v porovnání s předchozími 10-20 lety.

Ale...

Všechen pokrok zaplacený miliardami EUR není v poslední dekádě, ani mnohonásobný a už vůbec ne řádový. Pomalu se krok za krokem blížíme k fyzikálním hranicím.

  • Na 1 Gigawatt instalovaného špičkového výkonu potřebujeme stále nejméně milion panelů, a to i kdybychom vyrobili ještě větší kusy o výkonu 1000 Wp.
  • Nemusíme sami sebe klamat prostým počtem. Použijeme-li 1 milion větších panelů nebo 3 miliony menších, jejich plocha, čistá plocha samotných panelů bude někde mezi 4,4 – 6,6 km2 na 1 GW (plocha reálné elektrárny bude pochopitelně mnohem větší)
  • Celková hmotnost panelů bude mezi 47-79 tisíci tunami na gigawatt.

Nenastal žádný magický zázrak, který by posunul fotovoltaické elektrárny do roviny levných, na zdroje nenáročných „desek“, které levně „sekáme jako párky“ a prodáváme téměř zadarmo. Nic takového. Při každé hlavně větší instalaci existují jen tvrdé kalkulace, finance, logistika a boj o úspory v rámci procent, max. desítek procent pro každou konkrétní instalaci. Jedná se o tisíce tun nikoliv „hloupého“ betonu a železa, ale poměrně sofistikovaných produktů, kde kvalita hraje důležitou roli.

Přinášejí větší panely nějaké výhody? Ano, proč o tom pochybovat?

Větší a menší panely v elektrárně na brownfieldu

My lidé velmi rádi uvádíme čísla instalovaného výkonu, již méně si uvědomuje, co je za tím. Abychom zároveň porovnali rozdíl mezi výkonnějšími a méně výkonnými panely, použijeme 3 panely z naší tabulky s výkony 335, 500 a 700 Wp.

Nyní si představme, že budeme stavět elektrárnu na brownfieldu o něco větší než Ralsko (Ra 1 až Ra 3). Podle Wikipedie má instalovaný výkon 55,8 MW, pro náš výpočet zvolme výkon elektrárny 60 MW.

První přirozená otázka, kolik panelů budeme potřebovat? Výpočet je velmi jednoduchý.

  • LG LG355N1K-N5 o výkonu 355 Wp – 169 014 panelů, hmotnost panelů 3 042 tun
  • München Energieprodukte o výkonu 500 Wp – 120 000 panelů, hmotnost panelů 3 180 tun
  • Risen Energy NewT@N o výkonu 700 Wp – 85 714 panelů, hmotnost panelů 2 999 tun

Jaké konkrétní výhody nám přinesou větší panely při této stavbě? Ohledně ceny není úplně jisté, zda 85 tisíc větších panelů bude stát méně něž 169 tisíc menších a jestli ano, tak o kolik. Jejich souhrnná hmotnost je velmi podobná. Úspory zcela jistě nastanou v následujících oblastech.

Dopravní náklady

Panely ve velkém množství se obvykle vozí na paletách a ty ve standardních kontejnerech o délce 40 stop neboli 12,19 m. Jde o ten větší kontejner, ne menší o délce 20 stop. Výrobci obvykle uvádějí, kolik panelů standardně naskládají do kontejneru. Opět máme primitivní výpočet:

  • LG LG355N1K-N5 o výkonu 355 Wp – 650 panelů v kontejneru = 260 kontejnerů
  • München Energieprodukte o výkonu 500 Wp – 620 panelů v kontejneru = 194 kontejnerů
  • Risen Energy NewT@N o výkonu 700 Wp – 558 panelů v kontejneru = 154 kontejnerů

Nepochybně ušetříme dopravní náklady, 68 % oproti panelům 355 Wp resp. 26 % oproti panelům 500 Wp. Jaké jsou dopravní náklady záleží na vzdálenosti, situaci v přepravě, na nabídce, poptávce i dalších faktorech. Při ceně dopravy 3000 EUR za kontejner z Číny by byla úspora 318 tisíc EUR, při současných výkyvech téměř k 9000 EUR by se ušetřilo až 954 tisíc EUR. Úspora může nakonec být o něco málo menší, protože paradoxně můžeme získat nějakou slevu za větší množství kontejnerů.

300-950 tisíc EUR jsou velmi slušné peníze, zkusme si ale naznačit cenový rámec, v jakém se pohybujeme. U velkých kontraktů je opravdu těžké odhadnout, jaká vyjde kusová cena panelu. Představme si, kdyby kusová cena vyšla na velmi příznivých 70 EUR za Risen Energy NewT@N, hluboko pod maloobchodními cenami. Jen za panely bychom tak zaplatili téměř 6 milionů EUR. Úspora dopravních nákladů je zajímavá, bohužel další elektrárnu za to nepostavíme, ani polovinu.

Uveďme si ještě náklady na tzv. poslední kilometr. Dovezeme-li panely lodí a potom co nejblíže k elektrárně pro železnici, dejme tomu, že nám zůstane posledních 30 kilometrů, které bude potřeba překonat po silnici.

Znamená to najezdit tahači s kontejnery 15 600 km tam i zpět (260 kontejnerů x 30 x 2). S výkonnějšími panely to vychází na 11 640 km, resp. 9 240 km.

Náklady na instalaci

Zde by to chtělo výpočet člověka, který takové stavby doopravdy realizuje, my budeme jen hrubě odhadovat. Instalace menšího počtu panelů znamená menší počet úkonů. tím pádem méně pracovního času i strojového času mechanismů. Zcela hypoteticky, kdyby na instalaci jednoho panelu bylo potřebné úsilí 2 lidí po dobu jen 3 minut, vyšlo by to následovně:

  • LG LG355N1K-N5 – 169 014 panelů, 16 901 člověkohodin
  • München Energie produkte 500 w – 120 000 panelů, 12 000 člověkohodin
  • Risen Energy NewT@N  – 85 714 panelů, 8 571 člověkohodin

Použijeme-li cenu práce třeba 15 EUR na hodinu, dostaneme částky 235 tisíc EUR vs. 180 tisíc vs. 128 tisíc EUR. Opět jde o zajímavou úsporu, nicméně to není ani jedna desetina optimistické ceny panelů.

Druhou stranou mince je vyšší hmotnost panelu. Může existovat rozdíl v manipulaci s panelem o hmotnosti 18 kg, 26,5 kg nebo až 35 kg. Celkové instalační náklady tak nemusí být pro větší panely zase o tolik menší.

Dále potřebujeme nosnou konstrukci. Ta může být ocelová, případně hliníková. Zde budou úspory pro výkonnější ale větší panely poměrně malé, protože celková plocha panelů je velmi podobná. Existují různé nosné konstrukce, potřebná hmotnost se uvádí v rozmezí 8-25 kg na 1 m2 panelů. Budeme-li počítat 8 kg na metr čtvereční panelů, dostaneme:

  • 2 316 tun pro LG LG355N1K-N5
  • 2 303 tun pro München Energie produkte 500 w
  • 2 130 tun pro Risen Energy NewT@N

Podpůrná konstrukce bude mít taky své výrobní, dopravní i instalační náklady.

Ještě si ukážeme, jakou plochu bude přibližně zabírat naše 60 MW elektrárna. Mezi řadami panelů musí být pochopitelně mezery, aby si navzájem nestínily a také z důvodu přístupnosti.

Přibližná teoretické velikost solární elektrárny o výkonu 60 MW při uložení 4 panelů na ležato nad sebou.

Samozřejmě se reálná plocha konkrétní elektrárny bude lišit podle terénu a způsobu uložení panelů. Wikipedie sice udává u FVE Ralsko jen 29 ha na 55,8 MW, nicméně hned pro další elektrárny s nižším výkonem se zde uvádí plochy 82,5 resp. 60 ha. Tj. výsledek na našem nákresu může docela odpovídat realitě.

Elektrárna zahrnuje také další náklady, jako je kabeláž, střídač(e), transformátor, připojení na elektrickou soustavu, oplocení, bezpečnostní systémy.

Na každý jeden Gigawatt výkonu bychom potřebovali takových elektráren postavit téměř 17. Píše-li někdo s nadšením o instalaci mnoha Gigawattů FVE, každý čtenář si teď už zcela jistě dokáže představit potřebné úsilí a materiální toky.

O instalaci na střechy si napíšeme zase někdy jindy.

Na výkonu panelů sice záleží, ale …

Přemýšlejícímu člověku je jasné, že problémem FVE není to, zda použijeme panely o výkonu 200 Wp nebo 800 Wp. Hlavní problém FVE jasně ukazuje již zcela základní následující graf.

Již velmi idealizovaný průběh výkonu za příznivého hovoří lakonickou řečí. Můžeme si místo starých 200 Wp panelů koupit nové 800 Wp a v nočních hodinách budeme dostávat stále stejnou nulu.

I kdyby měl panel lepší účinnost při nižších osvitech, dostaneme jen o něco lepší křivku a výkony brzo ráno a pozdě odpoledne budou prostě malé.

Pokud se přesuneme z ideálního světa do reálného, budou grafy ještě výmluvnější.

Porovnání výkonu solárních elektráren ve vybraných dnech v ČR roku 2020. Zdroj dat ENT-SO-E Transparency Platform

Všimněme si prosím, že ani v nejpříznivějších červnových dnech jsme nedosáhli existujícího instalovaného výkonu 2 GW.

Abych čtenáře příliš neunavoval, ukážu již jen dva grafy. Představme, si, že někdy do roku 2026 postavíme další 3 GW solárního výkonu a budeme tak mít cca 5 GW. Jinak řečeno, 50 výše uvedených elektráren s výkonem 60 MW. Stačí nám „jen“ koupit, dopravit a nainstalovat 4,285 milionů panelů o výkonu 700 Wp.

Teď si nasimulujme na reálných datech z roku 2020, jak se daných 5 GW solárního výkonu bude podílet na pokrytí spotřeby ČR, nastane-li podobná situace z hlediska slunečního svitu a spotřeby.

Napřed příznivý měsíc – červen

Pokrytí spotřeby ČR pomocí 5 GW Fotovoltaických elektráren – projekce na situaci v červnu 2020. Zdroj dat ENT-SO-E Transparency Platform

Mezery v noci jsou evidentní, nevymažeme je ani mnohonásobkem výkonu. Budeme-li opravdu cyničtí, chtít pokrýt spotřebu státu pomocí fotovoltaiky je jako hráběmi nabírat vodu. Přitom jsme jako by nainstalovali „5 Temelínů“, co při pohledu na graf zní značně absurdně.

Protože existuje zákeřný pohyb země okolo slunce, nastává i zima. Například v lednu graf pro stejných 5 GW vypadá následovně:

Pokrytí spotřeby ČR pomocí 5 GW Fotovoltaických elektráren – projekce na situaci v lednu 2020. Zdroj dat ENT-SO-E Transparency Platform

Myslím, že grafy jsou dostatečně výmluvně a není třeba dodat více slov.

Závěr

Existuje mnoho případů, kdy instalace fotovoltaiky představuje velmi dobrou možnost a bude efektivně sloužit svému účelu.

Na druhé straně je velmi diskutabilní snaha nahradit pomocí fotovoltaiky stabilní a řiditelné zdroje elektrické energie ve velkém měřítku. Nebo se z nich pokusit udělat při současně dostupné technologii „rozhodující“ zdroj elektrické energie.

Přes zajímavou evoluci a úsporu nákladů při použití moderních panelů se žádná revoluce zatím nekoná. Zvláště v našich geografických podmínkách je masová instalace povzbuzovaná dotacemi a v horším případě provozní podporou bohužel spíše trestuhodným plýtváním penězi daňových poplatníků.

Je podstatně lepší a spravedlivější odstranit soukromým subjektům co nejméně byrokratických překážek pro vlastní lokální instalace (za své peníze), možná i poskytnout výhodné půjčky, nechat působit trh a přirozený tlak na zlepšování vlastností panelů. Dotováním současných technologií jen brzdíme vývoj.

Fotovoltaika není špatná nebo dobrá. Má své vlastnosti a pokud je známe, můžeme ji efektivně nasadit. Více si o vlastnostech fotovoltaiky můžete přečíst ve volně dostupné publikaci „Fotovoltaika realisticky“.

Zdroje:

ENTSO-E Transparency Platform, https://transparency.entsoe.eu/

https://www.sunwave.czhttps://shop.iftech.cz/12-solarni-panelyhttps://jinkosolar.eu/files/jinko/download/JKM595-615N-78HL4-(V)-F1-EN.pdfhttps://www.pv-magazine.com/2021/10/08/risen-showcases-n-type-solar-panel-with-output-of-700-w/https://www.pv-magazine.com/2020/08/18/a-closer-look-at-ja-solars-new-785-810-w-panel-series/https://www.enfsolar.com/pv/panel-datasheet/crystalline/47372https://www.seaforestpv.com/700w-super-high-efficiency-high-power-ntopcon-double-sided-solar-modules_p45.htmlhttps://www.solartraders.com/uploads/production/data_sheet/file/6915/Datasheet-JAM72S20.pdf?locale=enhttps://drive.google.com/file/d/1w-gV4CMAnAoJSTrpWlRlHgk3IHua4kC-/view?usp=sharing
Štítky:Názor

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(55)
hlpb
16. prosinec 2021, 11:52

Tak nevím, co chtěli autoři článku dokázat, ale myslím, že dokázali pravý opak než chtěli. Předposlední sloupec v jejich tabulce jasně ukazuje, obrovský rozdíl mezi méně kvalitními panely a těmi nejmodernějšími, na stejný výkon u těch méně účinných, které se instalovaly v letech 2010-12, bylo potřeba plocha panelů 6,5 mil. m2, u těch nejmodernějších je potřeba už jen 4,4 mil. m2. rozdíl je obrovských 35%. Pánové by si ušetřili spoustu práce a výpočtů. Stačilo porovnat jediný parametr účinnost panelů, v roce 2010 byla průměrná účinnost 14% dnes je to 21%.

Závěr: za deset let došlo k vylepšení účinnosti panelů o cca 35%.

Teoretická maximálně možná účinnost u této technologie panelů je cca 35%. Účinnost panelů tedy lze vylepšit ještě o cca 70%.

Po roce 2030 budou vylepšené panely u nás schopny vyrábět 1 GW = 2 TWh, u panelů z roku 2012 to bylo 1 GW = 1 TWh, tj. o 100% víc než FVE v roce 2010

Omega
16. prosinec 2021, 12:12

No autoři spíš chtěli ukázat, že FVE se nemají dotovat, neboť je to v našich podmínkách nesmyslné. Že jediné, co je potřeba je odstranění byrokratických překážek a dotace je potřeba nasměrovat tam, kde to má reálný smysl.

Tomas Urbanek
16. prosinec 2021, 12:20

Ale stale v noci nevyrobi nic a v zime je bilance naprosto zalostna.

Spravna otazka tedy zni - jaka plocha by musela byt zastavena aby to pokrylo kazdodenni(sic!) spotrebu CR v zime v listopad/prosinec.

hlpb
16. prosinec 2021, 12:39

FVE nikdy v našich podmínkách nebudou schopny dosáhnout významné výroby od listopadu do února, to je zcela jisté. Ale od března do října budou v budoucnu zcela dominovat, protože v budoucnu bude střešní, fasádní, okenní FVE zcela běžnou součástí všech staveb. Tyto dvě budoucí jistoty musí zohlednit energetické firmy a stát při plánování zdrojů na období listopad-únor.

Jen pro ilustraci, v ulici mám 4 kamarády, ještě v létě nikdo z nás akutně neuvažoval o střešní FVE, spíš to bylo někdy možná. Po zvýšen cen energií, jeden soused už FVE s baterií objednal, druhý soused chce objednat na jaře, třetímu sousedovi přišel nový ceník a říkal, že jde do panelů, já o tom uvažuji na konci příštího roku, protože mám naštěstí ještě fixovanou cenu. Očekávám doslova tsunami střešních FVE u RD a firem, při těchto cenách energií to budou statisíce realizací.

Martin Prokš
16. prosinec 2021, 13:31

Dobrý den,

Nepsal jste před pár dny jako reakci na p. Urbánka, že je negativní teoretik, který o FVE neví nic když tvrdí že teď v prosinci mu jeho vlastní FVE s bídou ukrmí svou režii? Že Vám vaše vlastní FVE funguje teď v prosinci super a dává Vám kladný výkon?

A teď píšete, že o FVE budete uvažovat...

Kde se asi stala chyba, to si ani nepamatujete co jste psal tak před dvěma dny?

Richard Vacek
16. prosinec 2021, 14:30

Váš příklad ukazuje to, že s úpadkem Evropy se stává i energie vzácným statkem a lidé se vracejí k samozásobování. Známe to z rozvojových zemí, kde rovněž pár panelů znamená pro člověka velký skok kupředu, akorát že my jdeme druhým směrem než oni.

Sám vlastní FV s bateriemi mám - celkem 30 kW, ale o soběstačnosti se nedá přes zimu mluvit. A obávám se, že nebude mnoho lidí ochotných a schopných si takový zdroj energie pořídit.

Ignor
20. prosinec 2021, 00:54

To máte cca 80 m3 panelů? Pokud na to máte dost velkou střechu, potom se nedivím, že to nepokryje spotřebu.

Ale vážně: v létě FV v pohodě i s přebytkem (ale k čemu mi je), ale v zimě by se ze mě musel stát otužilec - ani vodu na mytí mi solary neohřejí kolem Vánoc.

Miroslav
16. prosinec 2021, 14:55

Myslím že zažijete nemilé probuzení do reality. Nemilé myslím z důvodu přehnaných představ o tom co si myslíte že FVE umí a neumí(uvažuji z vašich příspěvků tady na fóru). Sám mám instalaci FVE na střeše RD, a jsem naprosto spokojený, jelikož vše funguje tak, jak jsem zamýšlel. Pokryju si vlastní spotřebu cca ze 50% (v létě přetoky skoro zadarmo ven, a v zimě to nic nevyrobí).

Tomáš Foldyna
16. prosinec 2021, 18:20

Děkuji za informaci,

léto a zima jsou jasné, zajímaly by mne reálné zkušenosti jak vám fotovoltaika pokrývá spotřebu domácnosti na jaře a na podzim?

hellokitty
17. prosinec 2021, 08:48

ja mam malicku instalaci, ktora mi ale pokryje vyse nez 70% spotreby (v lete pretoky do 30%), tak tiez som spokojny

Josef
17. prosinec 2021, 01:03

Jistě kupte si je a pak si vypočítejte kolik skutečně ušetříte. Cena el. energie z 10kW elektrárny jsou 4kč /kWh ( s dotací ) vtip je v tom ,že tu energii musíte smysluplně spotřebovat do poslední kW a to nedokážete prostě když bude dobré počasí budete prodávat přebytky za pár korun a když ne tak budete el. energii kupovat. Vtip je v tom ,že prodávat a kupovat budou všichni ve stejnou chvíli takže prodávat budete za pár drobných a kupovat draze. Řešení je jasné koupit si jen malou elektrárnu kdy to spotřebujete bez problémů vše jenže tím máte malý střídač , který nedokáže dodávat dost energie do jednotlivých fází jinými slovy v reálu na elektrárně bez licence vydělá spíše instalační firma vy nevyděláte téměř nic protože až se vám to za 12 let vrátí budete kupovat nový střídač a baterii. V mezidobí se budete přizpůsobovat rozmarům počasí.

hellokitty
17. prosinec 2021, 08:50

bateria zavisi od pouzitej chemie, ja mam po 3 rokoch na lfp SOH 97%, takze zivotnost vychadza tak na 20 rokov (zivotnost myslim pokles SOH pod 80%, baterka moze fungovat aj potom pri nizsej kapacite...)

Jan
18. prosinec 2021, 14:24

Pokud by se takto vybavila většina zákazníků chtěl bych vidět firmu, která bude pro ně vyrábět elektřinu jen v zimě a v létě budou výrobní kapacity stát a nevydělávat. Nápady vyrábět na sklad (baterie, gravitační kapacity, vodík a další nesmysly) naráží na omezenou skladovací kapacitu i cenu těchto skladovacích technologií.

Jan Horacek
23. prosinec 2021, 15:47

Na tuto zajímavou otázku najdete odpověď v https://oenergetice.cz/nazory/studie-scenaru-nefosilni-elektroenergetiky-cr-2-cast

Obrázek č.6: zde uvažováno 50x více solárů než máme v ČR dnes, tedy elektrárny pokrývající 2% území ČR. Ročně by soláry takto pokryly 2/3 spotřeby, ovšem téměř vždy v době, kdy ji nikdo nepotřebuje, tj. využitelně mnohonásobně méně. Některé zimní dny by pokryly veškerou spotřebu po několik hodin okolo poledne, jiné zimní dny ani zdaleka. Od odpoledne, celou noc až do dopoledne samozřejmě prakticky nic. Pokud bychom koupili baterie za astronomickou cenu 5000 miliard Kč, nebo lépe a levněji postavili 100 přečerpávacích elektráren jako jsou Dlouhé stráně (otázka je kde?), tak by nám 90-násobné navýšení solárů (vůči dnešku) stačilo k pokrytí veškeré naší spotřeby.

Emil
16. prosinec 2021, 12:30

Bláho, můžete pro pobavení uvést výpočet, jakým jste došel k závěru, že když "v roce 2010 byla průměrná účinnost 14% dnes je to 21%", tak "za deset let došlo k vylepšení účinnosti panelů o cca 35%"?

Počítání s procenty je učivo 7. třídy ZŠ. :-)

Jirka94535
16. prosinec 2021, 12:40

Jo,jo. Taky mě to praštilo do oka. Komentáře jsou zbytečné. Tragédie.

Jirka94535
16. prosinec 2021, 12:36

Pane Bláha. Bych se soustřdil spíše na poslední graf a předposlední odstavec v závěru.

Už ani korunu dotací, jen za své.

hlpb
16. prosinec 2021, 12:46

Tak dotace určitě zůstanou, je to motivace pro firmy a lidi, investovat ze svého statisíce Kč a pomáhá to snížit dobu návratnosti, je otázka jestli by při současných cenách nebylo dobré snížit velikost dotace, možná je až příliž vysoká. Navíc chce EU nově jako nástroj rozvoje umožnit snížení DPH u panelu a jejich instalací na 0-5%. Což bude další zlevnění realizací o desítky tisíc a tím ke zkrácení návratnosti investice.

Jimi
16. prosinec 2021, 13:03

dotace pomalu přecházejí z panelů na baterky, což je myslím logické

Jiří
16. prosinec 2021, 12:50

I kdyby měly panely účinnost 100 %, tak v ČR bude 1 GWp rovný stále stejné roční výrobě cca 1 TWh. Zajímalo by mě, jak jste se k těm 2 TWh dostal.

A že se prodávané panely zlepší ve 30. letech o dalších 35 % (tedy nad 300 Wp/m2) je opravdu jen zbožné přání.

richie
16. prosinec 2021, 15:19

to blaha

"..Po roce 2030 budou vylepšené panely u nás schopny vyrábět 1 GW = 2 TWh, u panelů z roku 2012 to bylo 1 GW = 1 TWh, tj. o 100% víc než FVE v roce 2010.."

asi ide o vylepsenie na "spanielsky" sposob .. ze budu na panely svietit v noci .. inak si to neviem predstavit ..

Emil
16. prosinec 2021, 18:44

Kromě "španělského způsobu" by "vylepšení" mohlo spočívat asi jedině v tom, že by měly uměle oříznutý peak, takže by většinu dne vyráběly pořád stejně (stejně málo). Něco by se sice dalo nahnat umístěním na tracker, ale 2 TWh z 1 GWp je pochopitelně další bláhový nesmysl.

Tomáš Foldyna
16. prosinec 2021, 15:56

No,

dalo by se donekonečna debatovat, zda 4,4 milionů m2 je "už jen", nebo "stále ještě". Absolutní čísla jsou ve světle ostatních vlastností fotovoltaiky a její nesamostatnosti coby zdroje stále příliš velká a to prosím řádově větší, než bychom potřebovali. Použitelnost fotovoltaiky nezmění desítky procent, potřebovali bychom spíše mnohonásobky.

Obrazně řečeno, pokrok o 35% znamená jen to, že člověku místo tunového kamenu spadne na hlavu nám padá na hlavu jen 650 kilový, co je rozdíl, který ho jistě potěší.

Uvidíme co přinese budoucnost. Možná už zítra někdo vymyslí násobně lepší baterii a graflenové články ve FVE už budou tak levné, že panel bude vlastně již jen cena tvrzeného skla, rámu a spojů. Proč ne. Nikdy neříkám nikdy. Jen dnes bychom opravdu nemuseli osazovat miliony dnešních, velmi nedokonalých panelů.

Ivan
16. prosinec 2021, 12:51

líbí se mi, jak hlpb oslavuje to, že se účinnost panelů za 10let dostala u tragické na žalostnou (je jedno kolik to je procent, důležitá jsou absolutní čísla). Nezapomněl dodat, že se možná jednou stane, že účinnost nebude žalostná ale bude na úrovni účinnosti tepelné elektrárny.

zajímalo by mě, jak se budou bojovníci za FVE a VTE tvářit, až se ráno vzbudí a jediné co uvidí budou plantáže panelů a větrníku. Nebo bydlí v takových oblastech, kde to nikdy nebude, tak jsou si jistí, že je tento problém nemusí trápit, tak za to bojují a všude hlásají, jak je to super....

Pavel
16. prosinec 2021, 13:36

Miluju komentare chytraku, kteri se ztrapnuji treba tim, ze ani nevi ze ucinnost je jen a pouze v procentech :) a volaji po asolutnich cislech :) dikobraz hadr. Jen pro porovnani, tepelna ucinnost JE byva kolem 25 procent, vyuziti paliva mene nez jedno procento.

Emil
16. prosinec 2021, 14:23

Blok Temelína má elektrický výkon 1086 MW a tepelný 3120 MW, tepelná účinnost tedy vychází 34,8 % a nikoliv "kolem 25 %". U Dukovan obdobně.

Využití paliva rozhodně není méně než jedno procento, ve vyhořelém palivu bývá kolem 3,5 % produktů štěpení. Takže s tím kdo se tu ztrapňuje a označováním někoho chytrákem bych byl být vámi opatrný.

Pavel
16. prosinec 2021, 14:58

Tu tepelnou ucinnost jsem psal z hlavy, coz je z uvedene hodnoty zrejme, nicmene diky za opravu. Mate tam ale zapoctenou vlastni spotrebu bloku? To cislo mi prijde ponekud optimisticke. U238 je take stepitelny material z nehoz temelin uspesne vyrabi vysoce radioaktivni odpad, takze je nutne jej zapocitat. FV take pocita vsechny vlnove delky a ne jen ty, co se ji hodi.

Nicmene smysl prispevku byl ten, ze komentare typu Ivan jsou fakt jen plevelem a pisatel by snad mohl mit trochu sebereflexe.

Emil
16. prosinec 2021, 15:43

Rozdíl mezi čistou a hrubou účinností jsou dva procentní body, takže ať už zvolíte jednu nebo druhou, příliš to nehraje roli. To číslo není ani optimistické ani pesimistické, to je prostě dokladované číslo.

U-238 samozřejmě započtený je, jinak by ta účinnost byla daleko vyšší. Navíc i z U-238 pochází část (tuším že okolo 40 %) získané energie.

Nicméně když chcete kritizovat někoho za jeho příspěvky, tak byste v té své reakci asi neměl nasekat tolik faktických chyb, jinak ta kritika působí docela směšně.

Ivan
16. prosinec 2021, 15:47

výroba v německu dnes ve 12:00 odpoledne

- vítr 5.38 GW 9% instalované kapacity

- slunce 4 GW 9% instalované kapacity

- biomasa5.23 GW 68% instalované kapacity

- uhlí 24.4 GW 54% instalované kapacity

- jádro 7.86 GW 83% instalované kapacity

- plyn 11.3 GW 38% instalované kapacity

- voda 1.37GW 2% instalované kapacity

tak mi vy chytráci řekněte, kde ti němci vezmou šťávu až odstaví svoje neeko zdroje?? Podotýkám, to je výroba ve 12 odpoledne dne 16.12. To že v létě svíti hodně je sice hezké ale myslím, že průměrný němec chce v zimě teplo a ne být hrdý na to, že jeho země jede z eko zdrojů a klepat kosu....

zdroj dat ENTSO-E transparency platform

Pavel
16. prosinec 2021, 13:28

Celkem dobry clanek, nicmene ukazuje na to, jak dulezita je kvalitni oponentura pred zverejnenim. Takto je clanek plny nesmyslu a zavadejicich hodnoceni.

Napriklad veta:

"Nenastal žádný magický zázrak, který by posunul fotovoltaické elektrárny do roviny levných, na zdroje nenáročných „desek“, které levně „sekáme jako párky“ a prodáváme téměř zadarmo."

Pokud by ve vete bylo uvedeno, ze hodnoti pouze instalacni naklady plus naklady na zabor pozemku, tak OK, to by mohlo byt OK. Ovsem nejvetsi polozka vystavby FV jsou stale panely, a zde prave naopak doslo az k zazracnemu zlevneni a sekame je jako Babis parky. A celkove se za poslednich deset let fotovoltaické elektrárny posunuly do roviny levnych zdroju.

Podobnych nemyslu je tam vicero. Takze jako celek je clanek docela blud.

jinak za me naprosty souhlas, ze FV potrebuje hlavne odstranit administrativni prekazky a ne dotace. Jeste bych to doplnil o nastaveni ferovych podminek vykupu elektriny, ktere jsou v soucasne dobe diskriminacni.

Tomáš Foldyna
16. prosinec 2021, 15:17

Vaše tvrzení "celkove se za poslednich deset let fotovoltaické elektrárny posunuly do roviny levnych zdroju" by se mělo poněkud poopravit.

1. Maloobchodní cena klidně 180 EUR za panel 445 Wp má daleko od "levného". (Nebudu zde dávat odkazy do obchodů abych dodržoval pravidla diskuse)

2. Zvláště v situaci, kdy Vám tento 455Wp "zdroj" dává velkou část z 24 hodin nulu a další hodiny jen zlomek, pěkně podle křivek, které najdete v článku.

Plus si připočítejme materiální zdroje (jen díky technologické úrovni, infrastruktuře a levným fosilním zdrojům které dokážeme suroviny za tuto cenu těžit, zpracovat a dostat do podoby těchto panelů), další náklady na instalaci, jisté problémy nainstalovat panely na některé střechy, postupnou degradaci atd.

Ze slovního spojení "levný zdroj" zůstane spíše "poměrně drahý ne-zdroj", protože samotný bez akumulace nebo jiných zdrojů obvykle nepokryje ani křivku spotřeby domácnosti.

Akceptovatelný zdroj je to tam, kde není dostupné nic jiného nebo kde hrozí uměle vyvolané vypínání sítě, nebo kde pomůže reálně šetřit drahé palivo.

Nicméně taková debata je pochopitelně nekonečná. Až budou panely opravdu levné i s levnými bateriemi, potom se věci jistě změní. Jen ta nešťastná zima bude dělat problémy déle, než se nám to bude líbit.

Milano
16. prosinec 2021, 18:53

Německo teď bude každý rok až do roku 2033 chtít instalovat ve FVE jmenovitou kapacitu 1,7 GW. Když ještě započítáme poptávku dalších zemí a 95 % panelů vyrábí Čína, tak na základě jasných zákonů kapitalismu o nabídce a poptávce to logicky znamená, že cena panelů bude růst, protože dramaticky zdražují také všechny dotčené suroviny. Podstata OZE je stále tatáž - dotacemi vytáhnout miliardy z kapes daňových poplatníků a dodat systém, který sotva funguje od jara do podzimu. Také proto stoupenci zářivě temné zelené budoucnosti ve vládní Uhelné komisi zabránili realizaci požadavku, aby OZE rozdělily svou produkci na letní a zimní. To, kolik české FVE dodají za rok elektřiny, je naprosto zavádějící údaj. Mne zajímá, kolik dodají v zimním období? Je jasné, že na OZE zdroje není napojen žádný podnik, který potřebuje elektřinu stabilní po 365 dní v roce. Podle těchto progresivistů bychom se měli asi vrátit k hibernaci. Dalším aspektem střešních domácích instalací je, že se vlastně falšuje potřeba elektřiny na základě letních přebytků. O kvalitě energetické soustavy rozhodují měsíce 11,12, 01 a 02, leckdy ještě o dva měsíce více. A to, že fotovoltaika díky úsporám spotřeby pro bohaté posléze v podobě rozpočítávání nutných poplatků (také bohatými díky FVE ušetřených) ještě více obírá o peníze chudé, kteří nebudou mít nikdy na kofinancování. Navíc ČR živí průmysl a ten OZE vnímá jako zcela falešné řešení problému energetické stability a bezpečnosti. A na závěr klíčový aspekt: kdo a jak dokáže solární panely zrecyklovat? Zatím jde jen o likvidaci rozdrcením, nikoli navrácením klíčových surovin do oběhové ekonomiky. Problém je v tom, že dle řady expertů je recyklace dražší než samotná výroba. Takže padá další blud o "levných" panelech.

JD
16. prosinec 2021, 23:24

Pokud jde o recyklaci fotovoltaických panelů, tak Veolia má ve Francii provoz, který technologicky zvládne recyklovat téměř 95 % materiálu.

https://www.pv-magazine-australia.com/2020/08/27/recycling-pv-panels-why-cant-we-hit-100/

Demostrační projekty a pravidla se připravují.

Nevyplatí se to zatím proto, že na recyklaci je toho v současnosti příliš málo. To by se ale mělo změnit zhruba do deseti let, až začnou dosluhovat dřívější instalace.

Milan Vaněček
16. prosinec 2021, 13:34

Bohužel byl zde presentován autory zcely zbytečný "Názor", vše šlo říci jednou větou: účinnost panelů se "revolučně" nezvýšila, ano ze 14% na 21% to není revoluce,

ani v blízké době se ani nemůže zvýšit třeba pětinásobně, to by bylo proti fyzikálním zákonům.

V tom není fotovoltaická revoluce,

(ani v tom za 60 let neproběhla žádná jaderná revoluce, účinnost energetické přeměny z rozpadu jádra na vyrobenou elektřinu je směšně nízká, ale to nevadí)

Revoluce je v klesající ceně panelů i celých FVE (exponenciální pokles to je revoluce),

revoluce je v tom, že fotovoltaika umožňuje plně cirkulární ekonomiku, na rozdíl od jádra či nevratného pálení užitečných surovin jako je uhlí či ropa či plyn,

revoluce je v modularitě a extrémní možnosti škálování (od stovek Wattů po stovky MW)

Revoluce je v tom, že to je v dějinách lidstva prvá technologie přímé výroby elektrického proudu, bez pohyblivých mechanických součástí, tedy i obrovský nárust spolehlivosti

atd atd

A co vidíme v diskusi:až na pana hlpb samé směšné poznámky, naprosto bezcenné,

a přitom se v současné době v EU rozhoduje,

zda bohatá polovina EU,

která chce ještě extrémně urychlit současný nástup obnovitelných zdrojů v 21. století,

tímto svým usilím (na které má peníze i technologický náskok),

udělá z té druhé poloviny ještě chudší polovinu.

(jako následek velmi rychlého odstavování starých zdrojů, bez předchozí náhrady novými obnovitelnými zdroji a tím i na 10-20 let růstem ceny elekřiny z nedostatku výrobních kapacit)

Když mluvíme o nových zdrojích, musíme mluvit pouze o OZE,

postavit rychle v EU třeba 50 nových jaderných reaktorů, s cenou obrovskou i pro ty nejbohatší státy, to už je naprostá fantasmagorie.

Technický pokrok který přinesly obnovitelné zdroje výroby elektřiny již v současné formě, a který neustále pokračuje, již nikdo nezastaví. To je jasné. Jde jen o optimální rychlost zavádění zdrojů nových a odstraňování uhelných elektráren.

Pavel
16. prosinec 2021, 14:32

Naprosto s vami souhlasim pane Vanecku, s nekolika vyhradami:

1) EU nabizi penize aby ten prechod nezpusobil chudobu. Ovsem je otazka, zda to bude stacit, ovsem o tom lze s EU diskutovat, lobovat. Problem nevidim v EU, ale u nas doma - a to jak ucelne se tyto prostredky vyuziji (u nas spise rozkradou).

2) ceny nemusi vzrust na dvacet let - FV lze vybudovat velmi rychle. Zase je to jen o nas - nastaveni legislativy atd.

Jenze toto mistni svedci atomovi ci bytostni zpatecnici, ktere hluboce znepokojuje vsechno nove a hlavne ztrata fosilnich jistot, nikdy neprijmou a budou pokracovat jen ve svych bezduchych komentarich. Vedenych presne podle parafraze vyroku jisteho velikana (nevzpomenu si na jmeno):

Cim vic jsou fakta proti moji ideologii, tim hure pro fakta.

Vinkler
16. prosinec 2021, 16:04

Jaké fosilní jistoty myslíte? Když zapnu spotřebič(topení, svícení, ledničku že pojede.

Ano takové fosilní jistoty mě u FVE chybí, není k dispozici žádná akumulace za představitelné investice.

heap
16. prosinec 2021, 16:22

To myslíte vážně, že až na pana hlpb mají všichni naprosto bezcenné poznámky?

Takže vy jako vědec a fyzik souhlasíte s jeho výpočty:

"Závěr: za deset let došlo k vylepšení účinnosti panelů o cca 35%.

Teoretická maximálně možná účinnost u této technologie panelů je cca 35%. Účinnost panelů tedy lze vylepšit ještě o cca 70%."

Za mě je toto jeden z nejhorších komentářů, jaký jsem kdy o FV panelech četl a pokud se vy proti němu neohradíte, tak už vás nikdy nebudu brát vážně.

Milan Vaněček
16. prosinec 2021, 17:36

Každý mluví o procentech, ale procento=setina. A záleží na základu, z čeho tu setinu berete.

Když beru 21% účinnost (přeměny energie slunečního záření na elektřinu) že je to 100% současné účinnosti komerčních panelů, pak můžu říci že jsem původní účinnost (14%) zvětšil o třetinu té současné (21/3)...třetina=cca35%

nebo o polovinu té původní (14/2)....polovina=50%

Tož tak, abych vysvětlil pana hlpb, ale souhlasím, že lidé si to obvykle vztáhnou k té původní...

Tomáš Foldyna
16. prosinec 2021, 18:01

Nebudu se vyjadřovat k takzvaným „bezcenným přispěvkům“ a „zbytečným názorům“.

Nicméně ani s některými dalšími výroky nelze zrovna souhlasit. Pojďme popořádku.

„…Revoluce je v klesající ceně panelů i celých FVE (exponenciální pokles to je revoluce)…“

Předpokládám, že se tím myslí tak jedině klesající exponenciální křivka, pokles se teda příliš nezrychluje. Připadá někomu maloobchodních 180 EUR za 455 Wp panel za výsledek dlouhodobého exponenciální ho poklesu? Navíc se pokles časem zastaví na nějaké minimální hranici, i kdyby nějaké nové hypotetické články byly zadarmo, protože stále zůstane cena tvrzeného skla, rámu, spojů a spol. co už není u 20-35 kilového kusu nějaká nezanedbatelná položka.

Je to něco úplně jiného než třeba pokles poměrné ceny procesorů vzhledem k výkonu. Zde zatím dokážeme výrazně zvyšovat hustotu tranzistorů a nepotřebujeme nastavovat slunci dostatečnou plochu.

„ …revoluce je v tom, že fotovoltaika umožňuje plně cirkulární ekonomiku, na rozdíl od jádra či nevratného pálení užitečných surovin jako je uhlí či ropa či plyn…“

Pálení užitečných surovin sice není pěkné, ale u fotovoltaiky je cirkulární ekonomika ve velkém měřítku spíše zbožným přáním. Rozumíme slovu cirkulární? Co je opravdu cirkulární? Museli bychom pohánět vše od těžby po zpracovaní, výrobu, dopravu, recyklaci energií z panelů, z kterých bychom opět dokázali vyrábět plnohodnotné panely…. Zatím na to můžeme zapomenout.

„ … revoluce je v modularitě a extrémní možnosti škálování (od stovek Wattů po stovky MW) …“

Pravda je složitější. Panel je kompaktní zařízení a jeho modularita je nulová. Skutečná modularita by byla, kdybychom mohli v panelu vyměnit pouze degradovaný článek a nechat tak všechny ostatní desítky kg materiálu díle fungovat na místě.

Co se týče modularity samotné fotovoltaické elektrárny, tak již dávno od historie dokážeme škálovat mnoho jiných zdrojů, zvláště pohříchu těch fosilních. Nemáme snad generátory od několika kilowattů až po mnoho megawattů? Nemůžeme snad sestavit elektrárnu z několika až mnoha kogeneračních zdrojů v kontejnerech?

„ … Revoluce je v tom, že to je v dějinách lidstva prvá technologie přímé výroby elektrického proudu, bez pohyblivých mechanických součástí, tedy i obrovský nárůst spolehlivosti …“

To je blíží pravdě, nicméně zda první, je otázka. Budu-li hnidopich, baterie již existují dost dlouho, třebaže nejde o bůhvíjaký zdroj. Existují také palivové články ….

Takže ano. V porovnání s tím, co jsme dokázali před 30-50 lety jsou dnešní panely poměrně revoluční, nicméně nejsou revoluční zdaleka tak, jak bychom potřebovali pro velkou energetiku hlavně u nás. To především s ohledem na jejich další vlastností, jako je křivka výkonu den-noc a léto-zima…, tj. neschopností samostatně pokrýt spotřebu skoro čehokoliv.

Stas
16. prosinec 2021, 15:41

FVE mají prostě fatální chybu. V létě je toho přebytek, který nikdo nechce a v zimně se ani nezahřejí... a v noci ani nebudu psát....:-)) Pro energetiku je to jen zátěž a v podstatě je to k ničemu.

energetik
16. prosinec 2021, 16:05

Chybí vám tam oboustranné panely, jsou perfektní na ploty, nebo parkoviště viz Dukovany. Cena je přibližně stejná jako jednostranné, zisk se zadní strany je bonus navíc.

Stas
16. prosinec 2021, 17:35

A furt to je na pyču. V létě je přebytek a v zimě moc málo a o nocích ani raději nemluvit...:-)

hellokitty
17. prosinec 2021, 08:58

o baterkach ste uz pocul? skuste niekedy rozobrat ovladac k televizoru, vypadnu vam z toho take valceky, no a to su tie baterie, vdaka nim, ked stlacate gombiky, tak ten ovladac funguje, aj ked nie je pripojeny do zasuvky... nie ozaj to nie je magia, je to technologia

Tomáš Foldyna
16. prosinec 2021, 18:14

Ano, někde se to může hodit.

Je zde jiný problém.

Úhel panelu stojícího kolmo coby plot není zrovna optimální... nechceme-li mít šikmý plot. Potom je otázka, kam směřuje druhá strana plotu, no a nakonec existují strany plotu, které jsou otočeny úplně špatně.

T.j. zisk z druhé strany může být zcela vymazán nevhodnou polohou panelu.

Ano, kdyby byly panely tak za 50 EUR a mohly pevnostně nahradit plot bez podpůrné konstrukce, bylo by to zajímavější.

Použití na parkovištích, nemám obecně nic proti.

I když zrovna v Dukovanech na parkovišti, kde by zlomek zde vyráběné elektrické energie dobíjel během pracovních změn pomalým účinným 4,5-11 kW kW dobíjením asi všech cca 300-400 elektro aut, které se pod tyto střechy vejdou (a které zde zatím nejsou) je spíše ukázka toho, že ČEZ má dost peněz a chce se ukázat, než něco potřebného.

Nefi
16. prosinec 2021, 19:39

Je mimořádně zajímavé sledovat technologický pokrok v oblasti PV panelů. Standardem se staly garance životnosti 25 let. S tím, že např. Sunpower tvrdí, že za 25 let poklesne výkon pouze na 93% původního. Aktuálně komerčně dostupné panely Sunpower mají až 22,8%. Ve vývoji jsou Longi a Sundrive 25%. Perovskit slibuje účinnosti kolem 30%, byť problémem je zatím degradace. Samozřejmě pokud jste investor zajímá vás nikoliv rekord v absolutní účinnosti, jako spíše cena za Wp a také parametry výroby elektřiny v závislosti na úhlu a intenzitě svitu. Účinnost hraje roli v tom smyslu, že na hektar umístíte větší výkon, jelikož půda je zde oním vzácným zdrojem.

V rámci ČR řešíte optimální úhel a směr, vzhledem k poloze, kde se nacházíte, protože existují drobné rozdíly v úhlu slunce, pokud jste na jihu na břehu Dyje nebo na severu na břehu Sprévy. Řešíte třeba sklon panelů a optimální délku stínu v jednotlivých obdobích roku a s tím související mezery, které musíte mezi řadami panelů udělat.

Pro podmínky v rámci ČR v platí přibližně na 1 ha dáte 1MWp či mírně více výkonu. 1MWp vyrobí za rok zhruba 1GWh. Větší účinnost znamená více MWp. (Nikoliv, že by 1MWp vyrobil třeba 2 GWh.)

Výhoda PV panelů je v tom, že v rámci rozptylu výrobců na velkém území, můžete opravdu poměrně přesně odhadnout, jaká bude celková výroba za rok.

Podle mě je třeba pouze překonat ten mentální blok a představit si, že instalovaný výkon PV bude opravdu v řádech desítek a desítek GW. Překonat tu obavu, hlavně, aby těch OZE nebylo moc. OZE dobrý, ale odcamcaď pocamcaď.

Rozvoj PV půjde ruku v ruce s rozvojem různých forem akumulace. Zejména power to gas. Jakkoliv zde na oenergetice je P2G zatím terčem nedůvěry. Také jsme se bavili o bateriích, virtuálních elektrárnách, importu a exportu. Optimalizaci energetických toků mezi kontinenty.

Milan Vaněček
16. prosinec 2021, 20:49

Špičkové fotovoltaické panely už mají tak nízkou degradaci, že se je vyplatí provozovat ne v současnosti předpokládaných 30 let, ale let 50.

Padesát let životnosti přinese ještě větší rentabilitu panelů (bude to nepřekonatelně vysoká energetická návratnost v dobrých lokalitách na zeměkouli).

zdroj: cell.com/joule/fulltext/S2542-4351(21)00496-7?dgcid=raven_jbs_etoc_email

jozka
17. prosinec 2021, 09:22

Coz znamena pouze to, ze to bude na pytel delsi dobu, nic vic. Rentabilitu FVE zajistuji dotace.

Pavel Karásek
16. prosinec 2021, 21:37

Je vidět, že fotovoltaika se úspěšně rozvíjí. Horší je to s jadernou energetikou. S modulárními reaktory v praxi je to slabé, stejně jako s rychlými reaktory. Na praktické využití jadrené fůze snad uže dnes nikdo nevěří. Tak proč ale máme ještě pořád ty jaderné plány?

hobit
17. prosinec 2021, 08:22

Co se týká fúze tak je to naopak dnes jsme blíž než si myslíte. Za chvíli bude spuštěný ITER.

A výborná přednáška je od p. doc. Pánka:

https://youtu.be/AySSg1GhaNQ

Jde jen o peníze.

Filip
16. prosinec 2021, 22:01

Několik poznámek :

1) decentralizovaná energetika bude ve svých důsledcích vždy dražší než centralizovaná. Postavit velkou FVE na brownfieldu nebo obrovské střeše je z hlediska ceny výstavby, údržby a servisu vždy výhodnější než stejný výkon na stovkách, nebo tisících malých střech RD. Pokud už někdo zmiňuje dotace, tak s výše uvedeným je etičtější a efektivnější podporovat komunitní projekty (například FVE sloužící celé obci ze které budou mít užitek i ti, kteří na soukromou FVE finančně nedosáhnou.

2) Banky které financují cokoliv chtějí mít jistotu a spíše podpoří typově starší ale prověřený produkt než novinky s bombastickym PR. Proto také financování JE bude kulhat na obě nohy dokud se neobjeví sériová řešení

3) instaleri FVE dávají přednost spíše menším panelům, které zvládnou 2 montéři, než panel se kterým se dá bezpečné manipulovat jen pomocí mechanizace kde vzniká riziko poškození. Velký těžký panel není výhra. Zkušenost z výstavby několika parků firmou Juwi která dávala přednost 120Wp amorfum protože výstavba byla mnohem rychlejší než s 200Wp polykrystaly.

4) pořád se přistupuje k FVE pro RD jako k nákupu lednice. Jedná se ale o instalaci kde je nutný kvalitní návrh i s ohledem na bezpečnost, kvalitní komponenty, instalace, údržba, případně servis. Navštívil jsem několik rumišť po FVE kde něco z výše uvedeného chybělo a nadcházející doba kdy se do toho opět budou pouštět hordy peněz chtivych dobrodruhů mě naplňuje zděšením. Je to tak trochu něco jako kulturní revoluce v Číně v 50letech kdy každá vesnička musela mít pec na tavení železa ale vedlo to ve svých důsledcích k potravinové chudobě až hladomoru. Naše situace je podobná ale povede to akorát k energetické chudobě až častému blackoutu. Vše ve jménu chybně implementovane ideologii.

jozka
17. prosinec 2021, 09:19

To nedelate dobre, kdyz jsem tady cely tenhle proces oznacil stejnou analogii jako vy v bode 4), prispevek byl smazan, protoze pry porusoval pravidla diskuse....

hobit
17. prosinec 2021, 08:19

Musím napsat že ta tabulka je výborné zpracovaná.

Tohle by třeba nenapadlo takto si panely srovnat.

Nicméně závěr, který z toho autor vyvozuje s těmi daty vůbec nesedí.

Vždyť právě rozdíl 4,4 a 6,6 mil.km2 je dost markantní rozdíl.

Tedy pokrok je tu evidentně obrovský.

A ano stále je to málo, ale už se to blíží parním strojům.

Navíc argument je podle mne blbost argumentovat tím že je blbost nahrazovat veškerou energii solárama.

To je otočí jasné, že to nejde!

Nikdo nikde neříká, že stát, nebo EU chce mít 100% v solárech. To říkají pouze odpůrci OZE.

Naopak.

V ČR máme OZE kolik? Něco kolem 12%. To je Santa málo

Měli bychom a potenciál na to máme, to zvýšit minimálně na 30 až 50%.

Potenciál i přírodní podmínky na tohle zvýšení máme.

Nikdo neříká že bychom to měli dělat na 100%.

30% pak je Jádro, které bych nechal žít co to jde tedy klidně určitě dá ještě minimálně 40-60 let. Není potřeba stavět sukně centralizovaný a neregulovatelný další zdroj.

Zbytek 20 může být plyn a zbytky uhlí. Nebo jiné.

A veškeré peníze bych dal na vývoj fúze.

Jestli si někdo myslí, že se ve výzkumu fúze nic nedělá, tak se středně mýlí.

ITER je těsně před spuštěním. Další krok je DEMO. A ano bohužel díky tomu že se do výzkumu dává tak málo peněz a že výzkum fúze je na druhé nebo třetí kolejí to jde tak pomalu.

Už ITER mohl být DEMO. Už jsme mohli mít demonstrátor elektrárny, ale politici škrtli finance tak je "pouze" ITER, který je stále jen výzkumný projekt a nemá takovou velikost aby mohl fungovat jako demonstrátor elektrárny.

Nicméně starci se podívat na historii výzkumu a hned je jasné že jsme ve výzkumu fúze dosáhli už toho o co se celou tu dobu life snažili.

Viz video z doc. Pánka z AV ČR:

https://youtu.be/AySSg1GhaNQ

Je to přitom nepochopitelné.

Fúze je asi jediná věc která dokáže vyřešit problém s energií pro lidstvo.

Ale místo toho abychom ji co nejvíce podporovali tak ji spousta lidí schazuji a stále dokola opakují ten vtip, že fúze bude za 20 let a potom za dalších 20.

Jako kdyby to bylo tak jednoduché jako vyrobit tužku.

Je každému jasné péče, že dvě bez vynálezu dlouhodobé akumulace zimu nevyřeší. Nic jiného než fúze není v příštích 40 letech v dohledu.

A je také jasné že štěpení jádra to take nebude. Tato technologie patří do minulého století a dnes bychom ji měli pouze "nechat" dožít, protože vypnutí nebo stavba nových je neskutečně dráhé a nesmyslné a nebezpečné. Stačí se podívat na jaderné havárie. Jasné že Ukrajina byla extrém kde za to z velké části mohla totalitní vláda slabá technika.

Ale co ostatní jaderné havárie? V Americe, nebo poslední Japonsko?

Japonsko není zrovna totalitní zaostala Země.

Naopak je to technicky jedna z nejvyspělejších zemi na světě a přesto....

Přesto se tam stála havárie kdy jaderný reaktor vybouchl!!! A kontaminovaly okolí radioaktivitou.

Bylo je o vlak aby se nestalo něco horšího.

Není otázka, jak je JE bezpečná, ale kdy a kde se stane další jaderná havárie, která bude mít daleko horší následky než Fukusima.

A můžete si říkat statisticky co chcete, že díky JE zemřelo daleko méně lidí než při stavbě FVE, nebo něco podobného.

Vtip je v tom, že se to také porovnávat nedá.

Proč myslíte že Japonsko dnes má plán na uzavírání JE? Proč myslíte že s nimi už do budoucna nepočítá?

Jen tak pro nic za nic to asi nebude.

Protože pochopili že je to opravdu nebezpečná technologie!

A měli obrovské štěstí že mají zamořenou jen "malou" oblast. Nicméně do území které je čistě se lidé stejně nechtějí vrátit. Proč asi?

Proč nechápeme a nepoučíme se z příkladů ostatních? Proč lidi jsou sobecký a myslí si že když tu nemáme moře a nejsme v oblasti s výskytem zemětřesení, že se nám nic nemůže stát?

Muže!

Muže se stát spoustu jiných věcí se kterými se v bezpečnosti nepočítalo.

Muže přijít tornádo, může přijít i to zemětřesení, může se stát lidská chyba. A spousta dalších věcí které se stanou řetězem události vedoucí ke katastrofě. Takto pořád i letadla padají i když je to statisticky nejbezpečnější doprava.

A nebo se to stát nemusí.

To ale neznamená že bychom měli stavět v 21. století něco co patří do minulého. Přijde mi to jako kdybychom dnes chtěli používat vylepšený parní stroj na uhlí.

Taky to nikoho nenapadne.

Filip Kondapaneni
17. prosinec 2021, 20:13

Trošku demagogie. Kdybych chtěl být jako vy v demagogii ale z opačného tábora tak řeknu že je lepší čas od času zamoření omezeného území následky velmi vzácné havárie JE (z hlediska vyrobeného množství bezemisni energie) než naprosté a zcela běžné zničení území výstavbou VE a HE, při které dochází k nevratnemu (z hlediska délky lidského života) zničení orné půdy a rázu krajiny. Pamatuji se jak spousta odpůrců JETE argumentovala v 90 letech vizuálním a nevratnym zničením jihočeské krajiny. Ale zasvinit obrovská území tisíci gigantickymi stožáry VE které musí mít ke každému stožáru zabudovanou komunikaci je naprosto v pořádku a někteří aktivisté dokonce z toho blahem ejakulují a vydávají to jako jediné dobro.

Emil
17. prosinec 2021, 20:37

Jen doplňuji pana Foldynu:

1) V Japonsku žádný reaktor nevybouchl, došlo pouze k výbuchu nahromaděného vodíku který z reaktoru unikl.

2) Japonsko žádný plán na uzavírání JE nemá, naopak má plán jich co nejvíc znovu spustit a ten plán i naplňuje. Teď jich provozuje nejvíc od Fukušimy a další budou brzo následovat. To samé platí pro Ukrajinu, která zažila nejhorší havárii v dějinách lidstva, přesto má jaderných elektráren velké množství a bude stavět další.

3) Může přijít tornádo i zemětřesení, ale na obojí jsou ty elektrárny stavěné aby je bez potíží přežily, řadě z nich se to také už stalo a žádná katastrofa se nekonala.

4) Technologie jaderného štěpení je sice z minulého století, ale všechny ostatní technologie jsou původem ze století dokonce předminulého, takže i tento argument je úplně lichý.

Tomáš Foldyna
17. prosinec 2021, 17:56

Bohužel, argumenty o tom, jak jaderné reaktory patří do minulého století a tím pádem už jsou jen na dožití, jsou značně přehnané.

„ .…To ale neznamená že bychom měli stavět v 21. století něco co patří do minulého. Přijde mi to jako kdybychom dnes chtěli používat vylepšený parní stroj na uhlí...“

Jaká je technologická realita? Evidentně, stále úspěšně používáme a rozvíjíme většinu technologií, které pocházejí z minulého století a jsou dokonce starší než jaderné reaktory. Přitom možnosti dalšího vývoje reaktorů zdaleka nejsou vyčerpány, spíše naopak.

Mimochodem spalovací motor i elektromotor jsou taky už poměrně staré, o dost starší, než reaktor. Vámi uváděný pístový parní stroj nebyl opuštěn proto, že je z minulých století, ale protože ho nakonec jiné pohony svými parametry i vlastnostmi překonaly"

Nechat jádro jen dožít „… A veškeré peníze bych dal na vývoj fúze. ...“

No nevím, zda je to dobrý nápad. I kdybychom zítra dosáhli průlomu, do reálně použitelných fúzních reaktorů za snesitelné náklady je ještě hodně daleko. A mezitím co? Není snad rozumné využít něco, co už dokážeme postavit a zdokonalovat, než opravdu budeme mít použitelnou fúzi? Zvláště když máme nemalé zásoby jaderného paliva…

Investice do jaderných reaktorů opravdu nejsou to, co by „požíralo“ peníze pro fúzi. Gigantické peníze tečou do mnoha jiných natažených rukou, včetně OZE.

Podobnou logikou si můžeme říct - nerozvíjejme klasické vlaky, ale dejme všechny zdroje do Maglevu. Vykašleme se na proudové letouny, dejme vše do hypersonického pohonu. Nerozvíjejme klasické procesory, ale už jen kvantové. Atd. Myslím si, že takto svět nefunguje.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se