Domů
Názory
Začala výstavba rychlého olovem chlazeného reaktoru BREST-OD-300
Práce na reaktoru BREST-OD-300 (zdroj TVEL).
Zdroj: TVEL

Začala výstavba rychlého olovem chlazeného reaktoru BREST-OD-300

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Rychlé jaderné reaktory IV. generace by měly pomoci k efektivnějšímu využití paliva a zmenšení objemu jaderného odpadu. Jeden z nich je rychlý reaktor chlazený olovem. U pilotního projektu takového reaktoru BREST-OD-300 byla 8. června 2021 zahájena betonáž jaderného ostrova. Dokončení reaktoru s elektrickým výkonem 300 MWe se čeká v roce 2026 a měl by být předobrazem komerčních bloků tohoto typu.

O přípravě tohoto pilotního reaktoru jsme už několikrát psali v každoročních přehledech vývoje jaderné energetiky, z nichž poslední je ze začátku tohoto roku. Výstavba reaktoru BREST-OD-300 je součástí programu Proryv (český Průlom) korporace Rosatom, která je zaměřena na prošlapávání cesty k pokročilým jaderným technologiím nové generace. Právě rychlé reaktory by měly být prostředkem k efektivnějšímu využití uranové rudy, uzavření palivového cyklu a tím i ke snížení objemu jaderného odpadu na jednotku vyrobené elektřiny.

Rychlé reaktory využívají nemoderované spektrum neutronů, které vznikají při štěpení. Ty mají řádově nižší pravděpodobnost zachycení uranem 235 a jeho rozštěpení, než je tomu u tepelných neutronů, které vznikají jejich moderací v klasických reaktorech využívaných například v našich jaderných elektrárnách. Na druhé straně však mohou při dostatečné energii štěpit i uran 238. Zároveň lze u rychlého reaktoru vytvořit takovou konfiguraci aktivní zóny, která umožňuje efektivní přeměnu uranu 238 na plutonium 239 nebo efektivní spalování izotopů plutonia či dalších transuranů.

Palivový soubor pro reaktor BREST-OD-300 (zdroj Rosatom). Palivový soubor pro reaktor BREST-OD-300 (zdroj Rosatom).

Takové reaktory většinou bývají také kompaktnější a uvolňují více tepla na objemovou jednotku aktivní zóny, než je tomu u klasických reaktorů. Potřebují tak efektivnější chlazení, které může být realizováno právě tekutými kovy. Jednou možností jsou například rychlé sodíkové reaktory, které jsou zatím nejblíže ke komerčnímu zavedení. V operačním provozu jsou reaktory tohoto typu BN600BN800 v Bělojarské jaderné elektrárně. Další je možnost využit k chlazení tekutého olova. Výhodou tekutých kovů oproti vodě je, že mají vysokou teplotu varu za normálního tlaku. Reaktor tak pracuje za normálního tlaku s relativně vysokou pracovní teplotou. Střední teplota v případě olověného chladícího okruhu je například okolo 500°C. Tyto vlastnosti zvyšují pasivní bezpečnost těchto reaktorů.

Reaktor BREST-OD-300 má tepelný výkon 700 MWt a elektrický zmíněných 300 MWe. Výška aktivní zóny je 1,1 m a hmotnost paliva v aktivní zóně je 18,7 t. Celková palivová kampaň je pět let. Využívají se speciálně nově vyvinuté palivové souboru s nitridovým směsným palivem obsahujícím vedle uranu i plutonium. Tento rychlý reaktor je koncipován tak, že pracuje jako producent plutonia i spalovač tohoto materiálu získaného z vyhořelého paliva.

Schéma reaktoru BREST-OD-300 (zdroj Rosatom). Schéma reaktoru BREST-OD-300 (zdroj Rosatom).

Výstavba probíhá v ruském Seversku v areálu podniku SCHK, který je součástí společnosti TVEL. Ta spadá pod Rosatom a zabývá se vývojem jaderných palivových souborů. Je třeba zdůraznit, že projekt BREST-OD-300 není spojen jen s reaktorem, ale v areálu budou celkově tři komplexy. Prvním je závod na výrobu speciálního paliva pro tento typ reaktoru. Ten už je nyní dokončený a probíhá zde montáž zařízení. Druhým komplexem je samotný reaktor i se strojovnou. U strojovny už byla dokončena základová deska a základy reaktoru se začaly betonovat nyní. Třetí budova bude obsahovat zařízení pro recyklaci palivových souborů z tohoto reaktoru a separaci materiálu využitelného pro přípravu recyklovaného paliva. Celý areál se tak stane do značné míry nezávislý, využívající cirkulární proces.

Právě komplexnost je důležitou vlastností celého programu Proryv. Nejde jen o reaktory, ale realizuje se vždy celý řetězec uzavřeného palivového cyklu od přípravy paliva, samotného reaktoru, který je využívá, až k recyklaci vyhořelého paliva. Realizace a posouzení ekonomiky celého průmyslového cyklu je klíčové pro zajištění reálné a vyladěné ekonomiky, která by mohla vést ke komerčnímu využívání těchto reaktorů.

Schéma areálu reaktoru BREST-OD-300 (zdroj Rosatom). Schéma areálu reaktoru BREST-OD-300 (zdroj Rosatom).

Dokončení komplexů pro produkci palivových souborů a recyklaci paliva se očekává v letech 2023 a 2024, dokončení samotného reaktoru pak v roce 2026. Zkušenosti z pilotního projektu se využijí pro vývoj prototypu většího komerčního reaktoru BREST1200.

Firma Rosatom zajišťuje u klasických reaktorů péči o celý jejich životní a palivový cyklus. Dokáže postavit klasické reaktory III. generace, zajistit pro ně palivo, postarat se o vyhořelé palivo a připravit palivo typu REMIX pro tyto reaktory. Optimalizuje i své plovoucí jaderné elektrárny a malé modulární reaktory založené na úspěšných reaktorech pro ledoborce.

Firma také dokončuje práce na komercializaci rychlých sodíkových reaktorů. Zde zajišťuje i palivové soubory pro čínské reaktory tohoto typu. I u rychlých reaktorů chlazených olovem se projektem BREST-OD-300 vydal Rosatom na cestu k jejich komercionalizaci. Blíží se tak k tomu, že dokáže nabízet do světa s veškerým servisem nejen reaktory III. generace a postupně i speciální malé modulární reaktory, ale v relativně blízké době i rychlé reaktory IV. generace s uzavřeným palivovým cyklem. Jaderná energetika by se tak mohla stát vedle energetických surovin klíčovým masivním vývozním artiklem Ruska. A v tomto případě by šlo o špičkové technologie s obrovským potenciálem.

Štítky:Názor
seznam

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
energetik II
11. červen 2021, 14:28

Zajímavý projekt, který odzkouší efektivitu navržené koncepce. Letos se přidá i Čína se svým prvním reaktorem IV. generace HTR- PM , vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem, který používá kuličkové palivo. Čína nás letos obdaří i dalšími zajímavostmi z oblasti vědy a výzkumu . Nedávno vysadila úspěšně na Marsu svůj rover, 17.června odletí na čínskou orbitální stanici první 3 kosmonauti a 1.července se poprvé rozeběhne 16 GW vodní superelektrárna Baihetan. Do toho má Čína spustit svůj první exascale supercomuter Tianhe- 3, který bude nejrychlejší na světě. Nápor Číny v oblasti výzkumu a vědy nabírá tempo. A to je dobře. Je to v zájmu nás všech.

hellokitty
11. červen 2021, 15:27

neviem ci je toto dobre zamaskovana ironia alebo ozaj oda na cinu, trochu ma tam zneistuje ta posledna veta

Vladimír Wagner
11. červen 2021, 16:18

Každý rozvoj vědy a technologií, ať se děje v kterékoliv části lidské civilizace, posunuje naše znalosti a je prospěšný celému lidstvu. Já bych ještě doplnil, že Evropa začíná zaostávat kvůli ideologickému a iracionálnímu přístupu, které některé organizace prosadily, i v biotechnologiích a genetice.

Carlos
11. červen 2021, 22:38

Se zaostáváním Evropy zapomínáte na jeden podstatný faktor - populační struktura a postupné změny v lidských schopnostech s věkem. S časem člověk samozřejmě nástroje ovládá lépe a lépe jim rozumí, ale zase klesá jeho kreativita. (Nebo tedy alespoň podle psychologů)

Každá reakce je vyvolána nějakou akcí a tam ve finále nějakou racionální, nebo něco velmi blízko racionální, příčinu najdete. Jenže k tomu se nedá přistoupit přes "má dáti dal", ale bude třeba zapojení psychologie a sociologie. Velmi komplexní problém jako je vztah společnosti a nových technologií se nedá vyřešit jen a pouze máváním nějakou tabulkou. To bude fungovat v diktaturách, nebo společnostech s vysokým důrazem na individualitu. To Evropa není.

pr
15. červen 2021, 10:31

Rozvoj technologie výroby jednoho z nejjedovatějších prvků na světě - plutonia - v masovém měřítku nás - lidskou civilizaci - opravdu učiní prospěšnými životu jako takovému.

Opravdu iracionální přístup některých jedinců je nejen k zamyšlení, ale i doufám odsouzení.

Milan Vaněček
11. červen 2021, 14:50

Z textu vyplývá, že místo drahého starého reaktoru 3+ generace bychom si měli počkat (aspoň do 2030) na tento nový lepší reaktor generace 4.

Jenom jestli v tom není nějaký háček (například ta snadná výroba plutonia na zbraně).

Jsem zvědav co se objeví v diskusi zde.

Vladimír Wagner
11. červen 2021, 16:15

Už jsem to tu psal mnohokrát i jako reakci na neustále opakované texty pana Vaněčka. Rychlé reaktory IV. generace jsou doplněním a ne náhradou reaktorů III. generace. Právě kombinace těchto reaktorů umožní velmi efektivní masivní využívání jaderné energetiky. Vzhledem k tomu, že plutonium vznikající v těchto typech energetických reaktorů je směs různých izotopů, nelze je pro výrobu jaderných zbraní využít. To by musela být konstrukce reaktoru jiná.

Martin P
14. červen 2021, 13:49

Myslíte to tedy tak, že samostatně reaktory IV. generace operovat nemůžou?

Vladimír Wagner
14. červen 2021, 14:36

Tak to myšleno není. Je to myšleno tak, že reaktory III. generace jsou levnější. Takže vhodná kombinace rychlých reaktorů IV. generace a klasických reaktorů III. generace případně efektivních klasických reaktorů IV. generace je efektivnějším mixem než samotné rychlé reaktory IV. generace.

Astroid
12. červen 2021, 16:57

Tak trocha Plutonia navíc se vždycky hodí.Nikdy nevíš kde se co šutne....Ale v Rusku si dělají co chtějí.Nám se do reaktoru montovala EU, aby náhodou nějaký plutonium nevyrobil...Co se týče chlazení-už ze šš si pomatuju,že tekutý kovy už tenkrát vypadaly jako slepá ulička.Ale je to už 25 let....

Vladimír Wagner
11. červen 2021, 15:26

Právě v této době se objevila velmi zajímavá související informace. Rosatom a čtyři vysoké technické školy chtějí vybudovat nový mezinárodní učební program pro pokročilé jaderné technologie zaměřený na rychlé reaktory IV. generace a s nimi spojený palivový cyklus. Program v angličtině je zaměřen hlavně na studenty a odborníky z Číny a Evropy. Jeho cílem je rozšíření a komercializace této oblasti, ve které je Rusko v čele a tím i rozvinout budoucí exportní potenciál Rosatomu v oblasti těchto technologií. Rosatom předpokládá, že v třicátých letech budou potřeba tisíce odborníků v oblasti těchto technologií . Jako centrum pro praktickou výuku se bude využívat právě komplex BREST-OD-300. Proto je do budovaného klastru zapojena i Tomská univerzita, která je blízko Severska, kde Brest_OD-300 je. Připojuje s k MIFI (Moskevský inženýrský a fyzikální institut) a technice v Nižním Novgorodu.

Studenti z MIFI patřili vždy k těm špičkovým. U nás dělalo diplomku i PhD několik studentů z Tomska, Ti také byli na velmi dobré úrovni.

energetik II
11. červen 2021, 16:36

Ještě k Číně. Stále více začíná být jasné, že Čína díky Trumpovi a jeho sankcím plně "odpískala" dříve předpokládanou masovou stavbu reaktorů CAP-1000 / prakticky kopie US reaktoru AP-1000/ a zaměří se jen na tři typy : Ruské VVER-1200, svoje Hualongy a svoji velkou verzi AP-1000 = CAP-1400, které se nyní staví 2 kusy. Znamená to, že už Čína /kromě experimentálních/ nebude stavět menší reaktory jak 1200 MW + reaktory malé o výkonu kolem 100 MW , jejichž první dva kusy se mají stavět už v nejbližších týdnech. Patrně budou pracovat pod zemí. Jaderná energetika v Číně se "krystalizuje". Počet nově rozestavěných reaktorů začíná narůstat. 2019 = 3 ks, 2020 = 4 ks, 2021 zatím 3 ks za první necelý půlrok.

Petr Poruban
11. červen 2021, 17:53

Nezbývá než doufat, že demokracie nedojede na technologické zaostávání v klíčových technologiích nezbytných pro budoucnost, kvůli nejrůznějším demagogům a jejich populismu.

Vyklidit pole Rusku a Číně se nám nemusí vyplatit.

Ono vypadá pěkně tvrzení že "Každý rozvoj vědy a technologií, ať se děje v kterékoliv části lidské civilizace, posunuje naše znalosti a je prospěšný celému lidstvu." Nicméně představa, že by například jaderné zbraně vyvinulo jako první nacistické Německo pod taktovkou Adolfa Hitlera nevypadá jako něco, co by mohlo prospět celému lidstvu.

Jiří Šíma
11. červen 2021, 23:03

Já tomu "vyklidit pole" nerozumím. Myslel jste si, že Čína nevyužije toho co se na světě nabízí a bude stále zaostávat za Západem? A domníváte se, že Čína má ambici nahradit USA v pozici diktátora správného chování?

Ale s tím Hitlerem máte pravdu. Ani demokraticky zvolený prezident neodolal jadernou bombu vyzkoušet na civilistech. A pro jistotu hned dvakrát.

Energetik 007
12. červen 2021, 06:43

Reaktor Brest chlazený olovem je asi dobrá věc.

Tady na českém dvorku bychom se spíš měli postarat aby z Temelína bylo vyvedeno teplo od Strakonic až do Tábora a nejenom DN500 místo DN800 a vytápět jen polovinu Budějic.

A z Dukovan samozřejmě do Brna

Vinkler
12. červen 2021, 07:12

Jak jsem zde psal. Energie (každá) je zcela zdarma. I v JE.

Vytápění horkou vodou proti páře je nákladné na potrubí dopravní, potrubí rozvodu po městě a jiné výměníkové stanice. Je to tedy významná a dlouhodobá investice.

Vyplatí se?

Milan Vaněček
12. červen 2021, 07:29

Nevyplatí se, pane Vinkler, Vy to také víte.

Nebezpečí je že tento stát se žene (je tlačen různou lobby- jadernou, uhelnou, greténistickou, ....) do věcí které se nevyplatí ( extrémní provozní dotace do OZE, budování nových JE, ....)

a nespoléhá na celosvětový pokrok v nových technologiích.

Ten je zatím celosvětově zdokumentovaný třeba ve fotovoltaice a větrných elektrárnách (ale nejen v nich....)

Energetik 007
12. červen 2021, 07:37

pan Vinkler žertuje že parní topení je lepší - kondenzátní potrubí z nerezu nebo zkoroduje za pár let, ztráty v létě 50% a někdy i více.

Komentujeme vývoj v celém světě a nevíme z jakého zdroje bude polovina Prahy vytápěna - z reaktoru chlazeného olovem asi nee.

Vinkler
12. červen 2021, 18:36

Nepodsouvejte, že tvrdím, že parní sítě jsou lepší. Všichni víme, že stará CTZ mají parní rozvody. Já jen tvrdím, že předělat je na vodní a zejména ze vzdáleného zdroje je nákladné. Vlastní výrobní cena toho tepla v JE se blíží nule, nehraje roli. Teplo v Mělníku na turbíně je taky za pusu.

Jan Veselý
12. červen 2021, 08:29

Tohle je aspoň lepší než ta hovadina s tekutým sodíkem. Teď tomu ještě chybí pár "drobností". Musí se ověřit provozní spolehlivost, zveřejnit cena, prokázat schopnost jít s cenou dolů, prokázat, že odpady nebudou problém, a takové ty podstatné detaily.

I když, asi by to nebyl špatný konec, kdyby se Rusku dávaly nějaké prachy za ochotu být jaderná popelnice.

Energetik 007
12. červen 2021, 08:33

První atomovou bombu vymyslelo USA, první atomovou elektrárnu zprovoznilo SSSR.

Carlos
12. červen 2021, 10:09

A tím chtěl básník říct co?

Jinak první jaderná elektrárnička ornl. gov/blog/first-nuclear-power

Ivan Novák
12. červen 2021, 22:09

Háček je v exkluzivitě. Pokud by potenciální odběratel odpadu byl jen jeden, může se po pár letech rozmyslet, že chce buď víc peněz, anebo odpad nepřevezme. Je nutné se jistit autonomní schopností odpad likvidovat, moc se tedy neušetří. Kromě toho se s tím mohou v cizině stát věci mediálně nepříjemné, někteří se svou širou zemí zacházejí občas dost bezohledně.

Jirka7
12. červen 2021, 17:26

Budou za to nějaké sankce?

Miroslav Vinkler
13. červen 2021, 20:06

Čína a Rusko zcela jasně sázejí na JE jako páteř energetiky.

USA/EU omámení ideologickými orgiemi o "zelené energetice" začínají v této strategické partii prohrávat.

ČR mělo jasně deklarovat, že sice členem EU je , ale základy vlastní energetiky postavit na JE nejméně ze dvou třetin celková výroby.

To je tak, když o odborných věcech rozhodují politici volení na 4 roky. Za tu dobu se dá stěží v JE něco stihnout.

Carlos
13. červen 2021, 21:30

ČR není bohužel s to deklarovat nic a není ani s to dostát dávno deklarovaným závazkům (dálnice a dráhy...). To je ten problém. Točení se v kolečku a snění o hrdinné minulosti s tím že se k tomu přidávají nahnědlé mýty o zlé EU ovládané mítú a duhovými ekofašisty a premiér vyřvává cosi o pirátostánech ktoré tu něchce. (I když PirátoSTAN je celkem podařený název koalice)

Před deseti lety tu MPO mělo plán na velký jaderný projekt, na jehož konci mělo být přes 12GW výkonu, fabrika na palivo a snad i obohacovací závod (tak dobrou paměť zase ale nemám), postupně to ale šlo celé do kytek protože k deklaraci chyběla výkonná listina. Měli jsme co, ale ne jak, a s ničím lepším než replikace nepříliš efektivního etatismu v energetice nebylo. To jak se to navrhovalo, nějakých 10 bloků á 130 miliard by znamenalo za tu implementační dobu zátěž nějakých 43 miliard ročně ze státního. Tak se to postupně osekávalo až na současný jeden reaktor (kdoví jestli) a způsobilo to zastavení ostatního vývoje.

Přitom před deseti lety stačilo aby vznikl obecný zákon a obecná pravidlo pro stavbu JE kýmkoliv, nikoliv jen ČEZem/státem a celé se to nevázalo jen na 4 lokality, ale prostě se to otevřelo a pustilo komerčně s nějakou garancí že se to nezavře rok po spuštění (nebo se musí zaplatit tím vzniklé škody) Neudělalo se to, místo toho se nacpal stát kam nemá a všechno ostatní blokl.

Jsem si celkem jistý že EU by se nějak moc před těmi lety necukala a i dnes by to prošlo, možná ne úplně snadno, ale šlo by to, jenže to by se tu muselo něco dít. Ne nic nedělat a křičet o zlém Bruselu. Ono když nemáte plán který dává nějaký smysl a jste členem nějaké skupiny kde se má dosáhnout nějakého cíle, tak to někdo začne dříve nebo později zkoušet řešit za vás, protože danou úlohu zjevně nezvládáte.

ČR svou úlohu nezvládá a neumí hrát týmově, ani v energetice ani v dopravě. Vedení nejsou posilována tak aby se odstranily zbytky železní opony a ani tak aby umožnila snadnější obchod s elektřinou (víte asi kterou konverzi 110kV na HVDC mám na mysli ;) ). Na ministerstvu dopravy neustále mluví o VRT a podobných věcech, byť se jim deset let sype koridor mezi Přerovem a Bohumínem, který je kritický z pohledu Evropy, nejsou s to ale ani elektrifikovat alternativní trasu ke koridoru přes Letohrad, spáchat triangl v UnO, nebo modernizovat a zadrátovat trasu přes Trutnov. Natož posílit ten přetížený Moravskoslezský koridor, který spojuje nejenom sever a jih, ale také východ a západ (mezi Košicemi a Mnichovem), v minimálně podobě je to 20 kilometrů Drahotuše-Hranice. Byť se dvěma velkými mosty. Roky nic i když i v plánech je že po stavbě VRT tam mají ty 4 koleje být protože ta to všechno taky nepobere. Děje se to? Ne-e.

K té strategické partii. Jste si jistý že to je opravdu něco co chceme hrát a že to povede k úspěchu? Nezapomínejte že Rusko i Čína mají poměrně značné vnitřní problémy co se demografie týče, Čína možná větší než Evropě a ta je má větší než USA a pokud se strategická partie hraje, tak je komplexní a jaderná energetika je jenom jedna část a prohra tam neznamená že prohrajete vše. S kamarádem hráváme jednu karetní hru na motivy známé fantasy ságy (co taky při tom co je dělat než se o pár let vrátit, že? :) ), tam máte v každém kole několik výzev a když jednu z nich prohrajete tak můžete kolo vyhrát. Představme si situaci kdy na konci bude v RF a ČLR vysoce centralizovaná síť s JE, v Evropě bude sice centrální síť, ale s množstvím odběratelských výroben a distribuovanou akumulací. Který systém je v případě války zranitelnější a který představuje větší problémy pro obyvatelstvo?

Nevím jak vy, ale mne představa technokratického řízení společnosti nahání hrůzu, hodně velkou. Ono to totiž povede ve finále na redukci svobodné vůle a degradaci člověka na robota, to asi nechceme. A nezapomínejme také že i ti odborníci jsou lidé s nějakými zájmy (a fakt nemyslím rybaření, karetní hry a nebo Moravská vína) a vazbami, které budou ovlivňovat jejich rozhodování. Odborníci (eh ještě jak jej definovat, že?) mají společnosti (a jejím zástupcům) předkládat možné scénáře a řešení a pak na základě přání společnosti vyjádřených na základě voleb a obecného konsenzu (a sentiment v ČR je JE stále dost nakloněn, všimněte si že třeba že tu povětšinou argumentujeme proti modelu výstavby, ne technologii) připravit konkrétní plán, pokud možno ještě rozsekaný na sektory a oblasti co umí komplet nestátní sektor, co k tomu potřebuje (odběratelské výrobny, MVE, FVE), kde se do toho přidává veřejný (teplárny, (M)VE spojené s usplavňováním, spalování odpadu, velká vodní díla, velké elektrárny, i JE, moderní technologie v plenkách) a kde se to bez státu neobejde (klasické přehrady, velké přečerpávačky, přeshraniční projekty, Moravu mezi Hodonínem a Soutokem prostě bez státu nevyužijete, musí se to řešit i se Slovenskem, budou třeba smlouvy, atd.) A k tomu musí zase vzniknout legislativa.

Ne aby se hrálo že o něčem smí rozhodovat jen odborníci a politici pak po vzoru JUDr Hazska Mihálio Kimovsky pozorovali různé věci a akčně "řešili" problémy. To je mentalita a přístup ne moc rozvinutých společností.

pr
15. červen 2021, 10:55

Co chcete řešit ve státě, kde když něco nefunguje - stavby, tak se obviní místo úředníka který na just vyrábí zmetky - aby se lidi nasrali a on zůstal v teple a suchu, samotná majetková práva lidí a ty se jim snaží novela uzmout.

Je to k blití co oni si můžou dovolit a my jim nezakroutíme krkem. Ano, obrátilo se to, kdysi to za soudružského vyřvávání po hospodách chtěli komouši majitelům a nyní těmto komoušským úředníkům není nikdo z majitelů schopen nastavit zrcadlo a vypráskat je z úřednických seslí. A všichni to platíme.

Miroslav Vinkler
14. červen 2021, 06:51

Uff!! To je spíše esej než odpověď na diskuzní příspěvek.

Radši to zkrátím. Vezmete-li graf HDP u zemí za posledních 7 let, zjistíte, že EU mohutně ztrácí, premiantem je nepřekvapivě Čína, USA se jakož takož drží.

Celý proces zavádění OZE je tragickou chybou, historie nás učí, že lidé využívali vždy koncentrovanější zdroje energií (dřevo-dřevěné uhlí-uhlí - ropa/zemní plyn - jaderná energetika--.... )

Problém vidím zcela jinde, v důsledku přemnožení lidské rasy a téměř exponenciálního

dalšího růstu populace dochází ke kopírování křivky i u produkce odpadů, zejména syntetických. Ty degradují globálně životní prostředí a dovedly globální ekologickou stabilitu na okraj propasti.

M.j. i slavný CO2 není nic jiného než odpad v plynné fázi.

Jinými slovy, strategie masového zavádění OZE a elektromobility je hluboký omyl neboť povede ještě k vyšší exploataci přírodních zdrojů, zhoršení ŽP, obrovskému nárůstu odpadů a kolapsu globální ekologické stability se všemi dopady na lidskou společnost.

Celá stavba energetiky měla být postavena na jaderné energetice a nikoli na jejím utlumování v EU/USA.

To mělo být povinností odborníků na všech úrovních, aby politiky navedli na správnou cestu.

Udělal se pravý opak - odborná obec se nechala doslova zkorumpovat a naopak politiky vybízí ještě k většímu úprku do tzv. zelených zítřků , tedy doslova fantasmagorií.

Carlos
14. červen 2021, 13:44

Myslíte třeba tento graf? ec. europa. eu/eurostat/statistics-explained/index. php?title=National_accounts_and_GDP Ten bude jako všechny podobné trpět na to že z mála se roste rychleji. Také je třeba brát v potaz demografii kdy EU i ČLR mají nízkou porodnost, ale ČLR má nějaké zpoždění (20 let?) té populační vlny. USA jsou pořád rostoucí a mají navíc množství nadnárodních korporací, to také pomáhá. U staré populace bude značnou část zdrojů odčerpávat péče ve stáří. To co ČLR nemusí zatím řešit, ale do 10 let to bude problém.

S tím uhlím je to zvláštní takové. Dřevěné se používalo pro výhřevnost a chemické vlastnosti které se ze dřeva nedostanou (a to se používalo i bílé uhlí které je velmi dobře vysušené, myslím bukové, dřevo, ale tím železnou rudu nezpracujete) a pro nedostupnost dřeva a různá další omezení. (Na uhlí, byť černém, vařit nechcete, pokud nemáte kamna. Vlastně to ani člověk doma nechce, pokud nemusí.) Koncentrovanost energie byla až jakýmsi vedlejším produktem, minimálně v době začátku jeho používání.

Navíc si vemte že až do doby první republiky by asi bohatě na průmyslové potřeby stačila vodní síla. (Baťa měl spočtené že spotřebu pohonné energie mihli ve 30. plně pokrýt hydroelektrárnami (a ještě by zbylo něco)) Ale ano pro průmysl velmi pohodlný a nezávislý zdroj. To stejné ropa a zemní plyn, značná část toho rozvoje je dána tím že v nějaký bod to byla nejpohodlnější technologie. Není myslím úplně bez zajímavosti že se na posunu k fosilním palivům podílela první světová válka. Před ní se dají sledovat tendence o přesun k "OZE", elektrifikaci dopravy (Bechyňka, nápad s elektrifikací Pražského uzlu), v Egyptě se postavila první solární čerpací stanice. Pak došla válka a celé se to hodilo jakoby o 30-40 let zpět.

Lidí je dost, to je pravda, ale je to jenom, podle mne, dočasný stav který už nebude mít dlouhého trvání. Poslední dobou více zaznamenávám opačné obavy, tedy že lidí je málo a hrozí proto společenský a ekonomický kolaps. Na druhou stranu ano, máte pravdu chováním jsme prostředí dali dost zabrat a to právě v době kdy jsme šli hodně technokratickým způsobem kdy jsme třeba prvně odvodnili krajinu, narovnali řeky a pak začali řešit povodně a sucho, vymýšlíme rovnáky na vohejbáky. A to právě po tom co odborníci naváděli na "správnou cestu"

pr
15. červen 2021, 10:59

Inu s tím co propagujete se koncentraci energie ve slunci rozhodně nepřiblížíte. Takže Vaše bláboly je možné komentovat pouze tak, že se těšíme až nás trumfnete využíváním energie černých děr. Zbytek je pouze Vaše omezenost.

Emil
15. červen 2021, 13:41

Lidé taky nevyužívají energii ve Slunci, využívají jen ty drobky, které sem ze Slunce doletí, a ty nijak koncentrované nejsou. O omezenosti bych ve vašem případě raději pomlčel.

pr
16. červen 2021, 11:38

Je dobře, že ve vztahu ke mně raději mlčíte. I do budoucna je to Váš dobrý závazek.

pr
16. červen 2021, 11:46

Lidé také z předřečníkem uvedených případů využívají drobky. Z energetického hlediska žádný rozdíl oproti mnou uvedenému energetickému zdroji.

Co se však odpadu, emisí a jejich nebezpečnosti týká, tak je mezi zdroji rozdíl markantní.

Emil
16. červen 2021, 11:57

Pokud jde o koncentrovanost zdroje energií, o které je řeč, tak je rozdíl oproti vámi uvedenému zdroji naprosto zásadní, a to řádově. Žádný závazek do budoucna jsem nepublikoval, buď nechápete psaný text nebo se snažíte mi cosi podsouvat.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se