Deutshe Bahn chce pomocí PPA dohod zajistit 500 GWh elektřiny z OZE
Německá společnost DB Energie, která mimo jiné zajišťuje dodávku elektřiny pro největšího německého železničního dopravce Deutsche Bahn, vypsala tendr na dodávku 500 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uvedený tendr je součástí snahy společnosti dosáhnout do roku 2038 100% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
DB Energie uzavře s úspěšnými protistranami dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreements – PPA). Na základě těchto dohod by společnost měla přímo od provozovatelů obnovitelných zdrojů nakoupit během 8 let 500 GWh elektřiny.
Podle DB Energie pochází v současné době z obnovitelných zdrojů zhruba 57 % spotřebovávané trakční elektřiny a v příštím roce by tento podíl měl narůst na 61 %. Do roku 2038 by veškerá trakční elektřina pro Deutsche Bahn, jejíž roční spotřeba se pohybuje kolem 10 TWh, měla pocházet z obnovitelných zdrojů.
„Od roku 2038 bude Deutsche Bahn fungovat se 100% zelenou elektřinou. Systematicky nahrazujeme končící smlouvy s elektrárnami obnovitelnými zdroji,“ uvedl předseda představenstva DB Energie Torsten Schein.
Jak uvádí zahraniční server Platts, část z uvedeného současného 57% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů je zajištěna pomocí tzv. záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů či podobných zelených certifikátů.
DB Energie však do budoucna plánuje uzavírat dlouhodobé PPA dohody přímo s výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů. V září podle Platts společnost uzavřela první PPA dohodu na výkup 25 MW výkonu z offshore větrného parku Nordsee Ost společnosti RWE.
Stávající dlouhodobé smlouvy na nákup elektřiny, které má DB Energie uzavřena, zahrnují dodávky z jaderných (9,6 %) a uhelných elektráren (25 %), které se Německo postupně chystá uzavírat. Po uvedení do provozu by měl například jedním z největších zdrojů trakční elektřiny pro Deutsche Bahn být budovaný nadkritický černouhelný blok Datteln 4, který by měl být schopen do trakční soustavy dodávat až 412 MW výkonu. To odpovídá zhruba čtvrtině špičkového zatížení Deutsche Bahn.
Zahraniční server Platts dále připomněl, že DB Energie není jediným evropským železničním dopravcem, který se začíná orientovat na elektřinu z obnovitelných zdrojů.
Francouzský železniční dopravce SNFC uzavřel například 25letou PPA dohodu na dodávku elektřiny v ročním objemu 200 GWh s developerem solárních elektráren Voltalia. Elektřina by v tomto případě měla pocházet ze tří solárních parků s celkovým instalovaným výkonem 143 MW, jejichž provoz by měl být zahájen v roce 2023.
Mohlo by vás zajímat:
To je ekologie realizovaná v praxi (a neznamená to hned 100% OZE, ale třeba nad 50% nyní). To je obrovská úspora nafty.
Stále se domnívám, že vysokorychlostní železnice poháněná elektřinou je tím nejlepším a nejekologičtějším dopravním prostředkem na střední vzdálenosti 500 až 1500 /2000 Km/. Třeba v Číně mají už 30 000 km tratí pro rychlosti 200 -350 km/h. Bohužel jsou zatím napájeny především z uhelných elektráren. Spotřeba energie na osobu je u takových vlaků velmi nízká. Například rychlovlak Peking- Šanghaj jede vzdálenost 1300 km průměrnou rychlostí 350 km/h a ve vlaku jede 1000 lidí. Vlak má příkon motorů 20MW a jede tuto trasu 4 hodiny. Tedy spotřeba energie na jednu osobu ve vlaku je 80 KWh na ujetí vzdálenosti 1300 km průměrnou rychlostí 350 km/h. Pokud bychom brali cenu 1 KWh za 5 Kč, tak cenově to vychází na 400 Kč za cestu. A pokud bych to jel třeba Fabií průměrnou rychlostí 120 Km/h se spotřebou 5 litrů, tak to pojedu 11 hodin a spotřebuji 65 litrů benzínu za asi 2000 Kč. Jízda rychlovlakem vychází 3 krát rychlejší a 5 krát lacinější /lacinější v porovnání cen paliva, nikoli lístku na vlak/ než jízda klasicky autem. Samozřejmě je nutné vzít v úvahu, že nákup auta je má soukromá záležitost a postavení rychlodráhy je miliardová záležitost pro obří firmy a že se taková rychlodráha také někdy musí zaplatit provozem. Takže třeba známý Shinkansen v Japonsku, jezdící už od 1.října 1964, není ani v bohatém Japonsku obyvateli užíván k běžným denním jízdám díky značné ceně lístků.
Taky si myslím, že za současného stavu techniky jsou vysokorychlostní železnice zdaleka nejlepší způsob přepravy.
1. Do cca 2 000 km jsou jednoznačně rychlejší (a mnohem pohodlnější) než letadla. Vnitrostátní lety by tak byly v podstatě ze hry.
2. Zároveň by elegantně napomohly řešení problémů, které se současná EU pokouší složitě řešit pomocí dotací. Např. v okamžiku, kdy by cesta z Ostravy do Prahy trvala pouhou hodinu, dojde automaticky k výraznému zlepšení "pracovní mobility".
3. Je reálné použít železniční síť pro posílení (elektrické) přenosové soustavy? Gigawattové přetoky ze severu Německa by se tím jistě nevyřešily, ale jako bonusový příspěvek ke stabilitě sítě by to jistě nebylo k zahození...
2) Evropská železnice potřebuje dostat hlavně síť, co se použitelnosti propojení mezi státy alespoň na úroveň začátku 20. století, kdy byly reálně použitelné skoro všechny přechody, dnes máme na Německo, jednoho z největších obchodních partnerů, celé dva pod drátem a jeden moc nákladní dopravci nemusí, další je přetížený, takže se modlí aby jim vyšel alespoň ten Furt im Wald. Máte vnitřní rychlostní i kapacitní limity v rámci existující sítě kde se jedná o investice o řád menší, než jsou VRTky, přitom by i u nás stále vedly k výraznému zkrácení jízdních dob.
3)Německá Bahnstromnetz by při použití měničů použít šla, ale to jsou jenom dvojité vedení 110kV jednofázových Kapacita elektráren a měníren napojených na tento systém je něco mezi 3-5GW a DB Vám to stejně nedovolí, protože ta síť je tak strategická až, vsaďte se, na ni dostanou výjimku pro uhelné elektrárny, nebo jim stát koupí nějaké hydroelektrárny. Jediné co by s tím mohly dělat je že si postaví někde větší přečerpávačku a to vedení použijí jako takové brčko, kterým si proud nasosnou už u větrníků na severu.
A u nás to nejde, troleje jsou dělené na izolované úseky, na střídavině zcela jistě, na stejnosměru možná ne, ale moc bych tomu nevěřil. Navíc přenášený výkon by byl malý. Ano uvažuje se u nás o zavedení jednotné fáze a tedy by to teoreticky šlo, ale ten trolejový drát má malý průřez a i když se uvažuje i o pomocném rozvodu 2x25kV, tak ten přenášený výkon by byl dost zanedbatelný.
Ta spotřeba na osobu bude IMHO o dost nižší, to že má ten vlak motory o příkonu 20 MW ještě neznamená, že celou dobu pojedou na plný ceres...
Dobrý den,
Nedá mi to nerejpnout. Jedna věc je 100% certifikátů OZE na veškerou spotřebovanou elektřinu, druhá věc je tichá klidná noc bez větru a slunce... To se opravdu ty veškeré vlaky zastaví a budou čekat až OZE zase tu energii budou moci poskytnout?
Vlaky se samozřejmě nezastaví, kouzlo těchto certifikátů spočívá v tom, že nakoupená elektřina je jedna věc a spotřebovaná elektřina v daný okamžik věc zase úplně jiná.
Hodnota těchto certifikátů je asi jako slovo dané naším současným premiérem. ;-)
Záleží, kterou hodnotu myslíte. Ta účetní asi úplně malá nebude...
A představte si, že je noc, nefouká a v JE vyměňují část paliva. To už by to bylo opravdu strašidelné. A zamrzly vagony s uhlím a ucpalo se plynové potrubí. atd. Naštěstí vše bylo, v současnosti je a v budoucnosti bude zálohováno.
Pane Vaněčku, vyjmenujte mi situace, kdy za posledních 17 let nejely víc jak dva z celkem 6ti bloků v Temelíně či Dukovanech?
9.8.19
pěkně jste si naběhl :-) A takových situací bylo daleko víc když byly potíže se svary v Dukovanech.
JEDU - První blok - 9.8. v provozu, odstaven až 16.8.
JEDU - Druhý blok - 9.8. odstaven
JETE - První blok - v provozu 9.8.
JETE - Druhý blok - odstávka 22.6- 13.8.
V ničem jsem si nenaběhnul. Můj dotaz se týkal situace, kdy byly naposledy odstaveny VÍC jak 2 bloky, tzn. situace, kdy nejednou tři bloky a více. Hledejte dál.
Pane Pácalt, naše specialita bylo vyměňovat palivo v Temelíně v zimě, v době nejvyšší spotřeby.
Ale konkrétní případ ze světa: rok 2011, Japonsko po havarii ve Fukushima I vypíná nejen druhou zaplavenou Fukushimu II ale i všech ostatních skoro 50 reaktorů.
Tokio a další se do tmy přesto neponořili, jen začali méně klimatizovat budovy a jeli na záložní zdroje.
Taková realita může nastat i v EU, zeptejte se paní Drábové.
To vypnuli skoro 50 reaktorů najednou kvůli výměně paliva, nebo už jste zase neudržel myšlenku?
P.S: Kdy se naposled vyměňovalo palivo v Temelíně v době nejvyšší spotřeby? Většinou se odstavuje jeden blok přes Vánoce, není to však blok Temelína ale blok Dukovan. V Temelíně se mění palivo většinou na jaře a v létě.
jen Vaše bezobsažné kecy, Emile ....aspoň nelžete jako s tím Temelínem....
Takže otázka je lež, ale odpověď na ni neznáte, tak jen urážíte. Typické.
JETE: Kvůli výměně paliva byl první blok odstaven od 8. prosince 2017. Odstávka trvala 83 dní, oproti harmonogramu zvládli energetici 22.000 činností o šest dní dříve, blok začal vyrábět elektřinu 1. března ve 23:35.
V tomto musím dát za pravdu p. Vaněčkovi, ale dlužno také dodat, že ostatní odstávky od té doby byly v čase jaro-podzim.
No vždyť já jsem jen zeptal, kdy to bylo naposledy. Ale co se také od tohoto člověka dá čekat jiného...
Je tu ovšem drobný rozdíl v tom, že na to nikdo nevydává žádné certifikáty (o kterých je mimochodem řeč), a že se výměna paliva plánuje tak, aby stála vždy co nejmenší část výkonu. Např. u nás kvůli výměně paliva vždy maximálně cca čtvrtina.
Podle mě si jako půjčí energii z jiných zdrojů a až bude foukat tak to vrátí. Podle mě tyto kroky určitých firem jen zvýší dobrý pocit (a cenu lístku) části cestujících ale taky trochu změní poměr mixu výroby energie ostatních odběratelů kteří nehledí na to odkud vyrobená energie pochází ale zajímá je spíše cena. Tam se myslím tímto krokem mírně sníží dodaná energie z OZE a zvýší z ostatních zdrojů. A možná se pletu, není náhodou DB stejně jako jiné velké firmy osvobozená z toho poplatku za OZE co je v ceně elektřiny ale velcí odběratele kvuli konkurenceschopnosti byli osvobozeni??
Dobrý den,
To byla z mé strany IRONIE. Chtěl jsem podtrhnout nesmyslnost prohlášení 100% z OZE. Faktickou nesmyslnost certifikátů. Rozpor mezi účetnictvím (daným smluvními lidskými zákony a postupy) naproti fyzikálnímu smyslu (realitě která na smluvní lidské zákony kašle).
Takže ano, podle smluvních lidských zákonů mohou dosáhnout 100% OZE. Dokonce mohou dosáhnout i stachanovských 110% když si koupí certifikátů víc než kolik elektřiny spotřebují. Realita přesto bude ... realita.
Martine, je vidět že nechapete (bez ironie) důležitou ekonomickou podstatu zelených certifikátů.
Z fyzikálního hlediska nepoznáte zda berete proud zrovna z OZE kdyz nemáte svůj ostrovní systém. Těch co ho mají je už hodně, ti si sami definují svůj mix, třeba 70% z OZE.
Ale v kapitalizmu platí zákony kapitálu. Ten ví co je pro něj v ten daný okamžik nejvýhodnější, zná obrovskou cenu positivní reklamy. A tak si ZAPLATÍ trochu dražší dodávky GWh přímo ze zeleného zdroje (a je mu jedno zda jich někde někdy část vymění za jiné, ušmudlané. Máte to stejné jako s penězi).
Tím objektivně a reálně podpoří výrobce čisté energie, to je Vám snad jasné!! A na západ od nás mají lacino obrovskou positivní reklamu.
Nejbohatší světové firmy to takhle dělají. Někde jsem četl, že spočítali že když cca 100 největších světových firem bude brát jen čistou energii (kdy a zda se to stane nevím) tak emise nejen CO2 ale hlavně přidružených škodlivin klesnou pod polovinu celkových současných emisi.
A to by byl úspěch, i bez EU plánovačů.
Ekonomická podstata zelených certifikátů je jasná, pane Vaněčku. Jenže to je právě to, když se vše řeší jen finančním pohledem na věc a jiné stránky energetiky se zanedbávají.
Připomíná mi to Klausovu volnou ruku trhu, která měla vyřešit vše a pak se ukázalo, že mírná forma státní regulace (tvorby společných pravidel a jejich účinné vymáhání ) nebyl tak špatný nápad. Ono těch podnikatelů se širokým společenským nadhledem na věc (i mimo svůj obor), jako byl Jan Antonín Baťa a nebo jako je např. současný spolumajitel Jablotronu Dalibor Dědek , totiž je jak šafránu. Ale to jsem odbočil od původního...
Jsem si skoro jist že Baťa měl svůj ostrovní systém, že si elektřinu pro podnik vyráběl sám, podle nejnovějších technických možností jeho doby.
Teď by měl určitě na všech halách svoji fotovoltaiku.....????????
Baťa sice měl vlastní elektrárny a důl, ale spojený byl normálně s elektrárnou v Přerově a ta bla spojená později i na Oslavany (Brno a Vranov) a Hlubočky a ve finále kolem války takto i na Sandhýbl a Třebovice, abych zmínil ty významnější
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se