Čeká Německo plošné snížení daně z elektřiny? Merz po debaklu ve volbách oprašuje slib

Německý kancléř Friedrich Merz přislíbil snížit daň z elektřiny na minimum stanové předpisy Evropské unie. Po sérii porážek CDU v zemských volbách oprášil její závazek. Informovala o tom německá veřejnoprávní televize ZDF. Úleva vyhrazená pro vybrané sektory by se nově týkala i domácností. Financovat ji chce na základě prognóz hospodářského růstu, ministr financí je ale skeptický.

V minulém měsíci prožívalo Německo rozhodující okamžiky pro budoucnost některých spolkových zemí. Ve východní části země se konaly dvoje volby do zemských sněmů, kde energetika patřila k nejviditelnějším tématům kampaně. Kontroverzní Alternativa pro Německo (AfD) stavěla na kritice Energiewende a vysokých cen elektřiny. Dále pak proběhly volby do zemského parlamentu v hlavním městě a stejně jako v předchozích dvou utrpěla tradiční Křesťanskodemokratická unie (CDU) porážku.

V Sasku-Anhaltsku, kde dosud stála v čele zemské koaliční vlády, získala jen 17,2 % hlasů. Ztratila tak více než polovinu oproti minulým volbám a s velkým odstupem ji porazila Alternativa pro Německo (AfD) se 43,8 %. O dva týdny později si ještě více pohoršila v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Se ziskem 4,9 % poprvé v historii nepřekročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmu. I tam zvítězila AfD s 38,2 %, tentokrát s těsnějším náskokem před Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) s výslednými 35,5 %. V Berlíně CDU ztratila své prvenství ve prospěch levicové Die Linke, která získala 25,7 %. CDU získala 18,8 % a v závěsu za ní skončila AfD s 16,3 %.

Série neúspěchů zesílila tlak na samotného Friedricha Merze, který je kancléřem teprve 16 měsíců. V Německu se podle BBC během září otevřeně spekulovalo o jeho možném nahrazení. Osm premiérů spolkových zemí za CDU se za něj sice veřejně postavilo, krizi vedení strany to ale neodvrátilo. Merz mimo jiné reagoval příslibem snížit daň z elektřiny pro všechny spotřebitele v maximální možné míře.

Snížená sazba nově i pro domácnosti

CDU tento slib uvedla v tzv. okamžitém programu prosperity a bezpečnosti, který přijala na stranickém sjezdu v únoru 2025. Následně jej potvrdila i v koaliční dohodě spolkové vlády sestavené se SPD a CSU. Podle evropské legislativy činí minimální sazba daně z elektřiny pro domácnosti 0,1 centu za kWh, pro podnikatelské využití 0,05 centu.

Na to, že německé domácnosti přitom dnes platí 2,05 centu za kWh, poukázal například server Clean Energy Wire. Vláda loni kvůli napjatému rozpočtu rozhodla, že sníženou sazbu budou od letošního ledna platit jen firmy zpracovatelského průmyslu, zemědělství a lesnictví. Domácnosti, obchod a služby zůstaly u plné sazby, což vyvolalo vlnu kritiky spotřebitelských organizací i podnikatelských svazů. Co se týče úspor, Clean Energy Wire se odvolává na srovnávací portál Verivox. Podle něj by snížení daně ušetřilo průměrné tříčlenné domácnosti zhruba 93 eur (2239 Kč) ročně, tedy asi 7 % účtu za elektřinu.

Jedny z nejvyšších cen v Evropské unii

Na vysoké ceny elektřiny se nedávno zaměřila také veřejnoprávní televize ZDF. S odvoláním na Eurostat uvedla, že němečtí odběratelé platí jedny z nejvyšších cen v Evropské unii. Ve druhém pololetí 2025 vyšla domácnosti kilowatthodina v průměru zhruba na 39 centů (podle současného kurzu 9,60 Kč). Nejhůře ve statistikách dopadlo Irsko, Česká republika skončila s 32 centy/kWh (7,80 Kč) na 6. místě z unijní sedmadvacítky.

Za samotnou silovou elektřinu, tedy nákup na burze a marži obchodníků, zaplatí domácnost okolo 40 %. Zhruba čtvrtinu účtu tvoří poplatky za přenosovou a distribuční soustavu. Ty v posledních letech rostly kvůli rozsáhlým investicím do sítí, především vedením, která mají přivádět elektřinu z větrného severu na průmyslový jih, i kvůli nákladům na řízení přetížené soustavy.

Téměř třetinu ceny pak tvoří daně, odvody a poplatky, které určuje stát. Daň z elektřiny je jedinou z těchto složek, kterou může vláda snížit bez složitých změn v regulaci. Německo není jedinou zemí, která se rozhodla jít cestou úlevy na zdanění elektřiny. Za hranicemi EU ve Velké Británii vláda rozhodla o úplném zrušení daně z přidané hodnoty na elektřinu. Jedná se tedy zatím o dočasné opatření od 1. října letošního roku do 31. března 2027.

Pokryje náklady předpokládané oživení ekonomiky?

Co se týče pokrytí nákladů na snížení daně, Merz se odvolává na prognózu růstu německé ekonomiky a s ní spojené další příjmy. Prognóza se pro letošek zvýšila z 0,5 % na 1,3 % a pro příští rok činí 1,1 %. Jeden procentní bod růstu podle něj přinese zhruba 10 miliard eur (v přepočtu 244 miliard Kč) v příjmech z vybraných daní navíc, z toho asi polovinu spolkovému rozpočtu. Stejný optimismus ovšem nesdílí ministr financí Lars Klingbeil (SPD).

„Jsme potěšeni návratem ekonomického růstu, ale nemohu potvrdit předpoklad, že by to trvale mohlo financovat snížení daně z elektřiny,“ řekl Klingbeil na samostatné tiskové konferenci o fiskální politice, jak reportoval server Reuters.