DIW: Dekarbonizace patří mezi faktory snižující výhled růstu německé ekonomiky
Německé přední výzkumné instituty v čele s Německým institutem pro hospodářský výzkum (DIW) uvedly, že globální trend snižování emisí CO2 patří ke klíčovým faktorům, které snižují výhled růstu největší evropské ekonomiky. Podle zveřejněného výhledu by se letos měl německý hrubý domácí produkt (HDP) snížit o 0,1 %. V příštích letech je očekáváno pouze pomalé zotavování s růstem o 0,8 % v roce 2025 a následně 1,3 % v roce 2026.
DIW ve zveřejněné tiskové zprávě uvedlo, že proti výhledu z jara letošního roku došlo k úpravě výhledu směrem dolu, a to o 0,2 procentního bodu v roce 2024 a 0,6 procentního bodu v roce 2025.
Ředitelka pro výhledy a hospodářskou politiku v DIW Dr. Geraldine Dany-Knedliková uvedla, že kromě slabé ekonomiky dopadají na německé hospodářství také strukturální změny.
"Dekarbonizace, digitalizace, demografická změna a pravděpodobně také silnější konkurence ze strany čínských firem spustily procesy strukturálních změn, které snižují výhled růstu německého hospodářství," dodala Dr. Dany-Knedliková.
Výzkumné instituty uvedly, že německý energeticky náročný průmyslu bude dlouhodobě méně konkurenceschopný kvůli vyšším cenám energie.
"Přestože ceny zemního plynu a elektřiny opět významně klesly, začíná být zřejmé, že energie v Německu bude pravděpodobně v blízké budoucnosti dražší než před energetickou krizí a to v dlouhodobém horizontu učiní německé energeticky náročné výrobní závody méně atraktivní ve srovnání s mezinárodní konkurencí," uvedly instituty s tím, že výroba energeticky náročných průmyslových odvětví je aktuálně zhruba 15 % pod úrovní roku 2021.
Zmíněná energetická krize pravděpodobně povede k poklesu podílu zpracovatelského průmyslu na HDP, zatímco podíl služeb poroste.
"I proto bychom se neměli zaměřovat pouze na podporu průmyslu, ale také na podporu růstu produktivity v sektoru služeb. Celkově nevidíme žádný ekonomický důvod pro cílení na specifický podíl průmyslu, přestože deindustrializace ve smyslu poklesu podílu zpracovatelského průmyslu na celkové přidané hodnotě pokračuje," dodaly instituty.
Mohlo by vás zajímat:
Motivace, akce a následky:
Potřebujeme snížit produkci CO2
Nechceme další Fukušimu
Rozhodneme se energetiku převést na obnovitelné zdroje
Elektřina bude dražší, ale to se nedá nic dělat důvody, cíle jsou důležité
Průmysl se přesouvá do Asie, nebo USA, kde se vesele využívá uhlí a jádro
Produkce CO2 a počet jaderných elektráren stoupá oproti tomu, kdyby se nic neudělalo
Nápad jistě dobrý. Výsledky nejsou dobré. Tedy pro nás a pro planetu. Čína a USA se smějí naivním hlupáčkům.
"Produkce CO2 a počet jaderných elektráren stoupá oproti tomu, kdyby se nic neudělalo"
To vám nakecal kdo?
Uznávám moc odvážné tvrzení.
Ale spočítal někdo to zvýšení emisí CO2 způsobené tím, že se produkce přesunula z Evropy do Asie?
Dekarbinizace nebude zadarmo. To je snad každému jasné. Je potřeba udržet rovnováhu mezi investicemi a ekologickým přínosem na takové úrovni, aby to ekomomicky dávalo smysl. Výstavba jaderných bloků za dvacet let mi ekonomický smysl nedává. Proto se Němcům nedivím, že jdou jinou cestou.
To co vám dává nebo nedává smysl je zcela bezvýznamné.
Že se vy Němcům nedivíte, to taky není překvapivé.
Byť je zcela jasné, že v Německu je dekarbonizace řízena ideologií a politikou, nikoliv realistickým přístupem.
Prvotní návrhy nevyzkoušených ale slibných technologií se musely na začátku potýkat s odporem těch, kteří dávali přednost zajetým zvyklostem. Až postupem času se přizpůsobili potřebným, efektivnějším a přínosnějším změnám.
mal ste tie slubne technologie nechat vyskusat za svoje peniaze, teraz by ste v pripade uspechu bol za miliardara. Takto ste viete co, ze? Naviac zlodej mojich danovych penazi.
Jenže dříve se nevyzkoušené a slibné technologie prosadili sami protože byli lepší než starší technologie a nepotřebovali dotace ani zákaz starších technologii jako se to děje v Německu.
Která nevyzkoušená, ale slibná technologie byla prosazována a prosazena státně-úředním nátlakem?
Bobe, zase mluvíte o něčem jiném. Pan V. Novák, o jehož dotazu se v tomto vláknu diskutuje, píše, cituji: "Která nevyzkoušená, ale slibná technologie byla PROSAZOVÁNA a prosazena státně-úředním nátlakem?".
Nic o ZAKAZOVÁNÍ.
Ale když Vám jde o to ZAKAZOVÁNÍ: 2x bylo dočasné zakazování, vždy po velké jaderné havarii (Černobyl, Fukušima).
odpověď: jaderná energetika v druhé polovině 20. století
Může mi někdo poradit, jak odpovědět, když se mi neobjeví tlačítko "Odpovědět", což se stane velmi krátce v diskuzi?
Vaněčku:
Jaderná energetika byla vyzkoušena už v 50. letech minulého století jak v USA, tak SSSR, později i v dalších zemích. Velmi brzy po objevení jaderného štěpení a po fázi vojenského využití. hned ty první energetické aplikace se ukázaly jako úspěšné.
Kdy se v minulém století, před nástupem OZE zakazovaly státně - úředním nátlakem nějaké technologie v energetice?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se