Francouzsko-německá energetická dohoda: Nový impuls pro Česko i celou EU

Německo a Francie se dohodly na společném postupu při formování evropské energetické politiky. Ten má zahrnovat i jadernou energii jako nízkouhlíkový zdroj. Tento krok by mohl překlenout dlouholetý spor obou zemí o roli jádra v evropské zelené transformaci. Dohoda by navíc mohla pomoci přiblížit se uhlíkové neutralitě i Česku.

Obě země přijaly společnou ekonomickou agendu, která počítá s návrhem nové evropské energetické politiky do roku 2040. Ta má být v souladu s doporučením Evropské komise, která pro tento horizont stanovuje snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. Základním principem se má stát rovný přístup ke všem technologiím, které mohou přispět k dosažení klimatické neutrality. Vedle obnovitelných zdrojů tak bude na evropské úrovni uznávána i role jaderné energetiky či dalších nízkouhlíkových řešení.

"Mezi Francií a Německem existují zásadní rozdíly v energetické politice, to však nijak neovlivňuje naši spolupráci," prohlásil německý kancléř Friedrich Merz na společné tiskové konferenci během vládního summitu v jižní Francii.

Francouzské jádro, německé OZE – česká rovnováha

Pro Česko je tato spolupráce dobrou zprávou. Vláda dlouhodobě prosazuje výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Pokud bude princip „nediskriminace” zakotven v evropské politice, snáze se podaří obhájit financování a podporu jaderných projektů v rámci EU. Česko tak snáze dosáhne cílů schválených v rámci Národního klimaticko-energetického plánu. Ten počítá s ukončením spalování uhlí do roku 2033.

Francie je tradičním zastáncem jaderné energetiky, zatímco Německo po uzavření posledních reaktorů v roce 2023 sází na obnovitelné zdroje. Kompromis mezi oběma zeměmi může mít pro Českou republiku strategický význam. Země totiž stojí mezi těmito dvěma přístupy, na jedné straně rozvoj jádra, na druhé nutnost zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů. Dohoda tak může posílit argumenty české vlády v Bruselu, ale současně zvýšit tlak, aby ČR nezanedbávala rozvoj solární a větrné energetiky.

Vodíková spolupráce

Součástí dohody je i podpora německých plánů na vybudování vodíkových propojení do jihozápadní Evropy. Klíčovým projektem je Southwestern Hydrogen Corridor, který propojí Španělsko, Portugalsko, Francii a Německo prostřednictvím plynovodů H2Med a HY-FEN.

Pro Českou republiku to znamená příležitost napojit se na vznikající evropský vodíkový trh. Česká republika již rozvíjí projekt Czech Hydrogen Backbone WEST s celkovou délkou 163 km, který má propojit českou vodíkovou síť s německou prostřednictvím hraničních bodů Deutschneudorf a Waidhaus. To by pomohlo diverzifikovat zdroje energie a zvýšit odolnost české energetiky.

Propojení elektroenergetické infrastruktury a evropská integrace

Dohoda také počítá s posouzením nového elektroenergetického propojení mezi Francií a Německem. To by posílilo evropskou integraci a stabilitu dodávek. Česká republika by z tohoto kroku mohla nepřímo těžit, protože vyšší kapacity v západní Evropě přispějí k robustnějšímu propojení celé soustavy, v níž je Česko klíčovou tranzitní zemí. Na druhou stranu to znamená i vyšší nároky na českou přenosovou soustavu a potřebu investic do její modernizace.

Francie a Německo svým kompromisem vyslaly signál, že evropská energetická politika směřuje k větší jednotě a otevřenosti vůči různým nízkouhlíkovým technologiím. Namísto jednostranného prosazování jen obnovitelných zdrojů nebo jen jádra chce EU umožnit, aby každá země mohla využívat různé cesty k dosažení klimatické neutrality – od jaderné energetiky přes obnovitelné zdroje až po vodíkovou infrastrukturu. Tento krok může posílit soudržnost celé Unie, snížit závislost na fosilních palivech z nestabilních regionů a zároveň urychlit cestu k dekarbonizované ekonomice.