Portugalsko zahájilo 1. ledna 2021 své předsednictví v Radě EU. Jako velkou prioritu pak vnímá jednání o Evropském klimatickém zákoně, včetně schválení navrhovaného cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak v minulém týdnu informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/deal-on-european-climate-law-is-big-priority-for-portugal-at-eu-helm/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>.
Dohody na konečném znění přímo závazného nařízení o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Evropském klimatickém zákoně</a>, který bude implementovat zásady uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, chce portugalské předsednictví dokončit do konce června. Zákon bude důležitý pro závazné stanovení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 – tedy dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Jsem si jistý, že během našeho předsednictví bude zákon schválen. Je to naše velká priorita na tento semestr, “ uvedl portugalský ministr životního prostředí a klimatu João Pedro Matos Fernandes, který ve čtvrtek 7. ledna informoval novináře.</blockquote>
Fernandes zároveň uvedl, že si je vědom nejednoduchosti nadcházejících jednání vzhledem k rozdílům mezi zeměmi v oblasti energetického mixu. Dodal také, že nelze očekávat, že všechny země Evropské unie budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Většina států by však měla k uhlíkové neutralitě alespoň směřovat, aby jí dosáhly v roce 2050, případně i dříve. U jednoho či dvou států pak lze očekávat, že neutrality v tomto roce nedosáhnou.
Dle portugalského předsednictví by jednání o konečném znění nařízení neměla být příliš složitá, vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé států v rámci Rady již dohodli na snížení o<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zvyseni-cile-snizeni-emisi-2030-lze-ocekavat-brzy-navod-dosazeni-az-pulce-roku-2021"> alespoň 55 %</a> do roku 2030. Předtím než se 55% cíl dostane do znění Klimatického zákona, a stane se tak právně závazným, bude třeba přesvědčit Evropský parlament. Ten přitom už nyní volá po navýšení cíle na 60 %.
Vyjednávání v rámci evropského předsednictví o podobě Klimatického zákona by měla začít již v březnu. Po jeho přijetí započnou práce na novém klimatickém legislativním balíčku. Ten bude obsahovat, mimo jiné, revizi EU ETS či nařízení o sdíleném úsilí. S jasně definovanými a závaznými cíli pro roky 2030 a 2050 by měly být, dle vyjádření Fernandese, revizní procesy jednodušší. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">První verze nařízení</a> byla Evropskou komisí publikována v březnu minulého roku.
Úvodní obrázek: Álvaro Millán

Legislativa EU

Portugalské předsednictví: Evropský klimatický zákon je na dohled

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_2389" target="_blank" rel="noopener">dosáhli shody</a> na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.
Komise předložila návrh na navýšení cíle<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1599"> již v září</a>. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.
Pod vedením Německa, které v současnosti předsedá Evropské radě, se návrh konečně podařilo schválit v pátek 11. prosince. Navýšení cíle kritizují někteří zástupci Evropského parlamentu, pro které je číslo příliš nízké. Parlament bude v budoucnu prosazovat další navýšení cíle, a sice na 60 %.
Další představitelé Evropské unie výsledek naopak uvítali a upozornili, že bez něj by unijní státy jen těžko dosáhly svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu.
Proti návrhu se výrazně vyjádřilo Polsko, země stále velmi závislá na uhlí. Polsko původně navrhovalo, že by cíl měl být stanoven pro všechny země zvlášť, a to v závislosti na jejich HDP. Návrh ale nakonec neprošel. V rámci dohod si ale Polsko vymohlo nadstandardní finanční podporu, která by měla státu pomoci v energetické transformaci.
Fond obnovy o velikosti 2,2 bilionů eur, jehož cílem bude, mimo jiné, poskytnout státům podporu v oblasti energetiky a klimatu, byl rovněž dojednán na pátečním jednání.
Navýšení cíle je vnímáno i jako odpověď na nedávno oznámené sliby dosáhnout uhlíkové neutrality ze strany Číny, či nový cíl Velké Británie, která si stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 68 %.
Výsledek jednání byl oznámen na Climate Ambition Summitu Organizace spojených národů, který se konal 12. prosince a který byl největším setkáním států a zájmových organizací od podepsání Pařížské dohody. Ta letos oslavila své již páté výročí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Zástupci států EU schválili navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030

Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

Přibližně třetina z dlouhodobého rozpočtu EU a balíčku obnovy o celkové výši 1,8 bilionů EUR pro období 2021-2027 bude přidělena na investice do „zelené“ ekonomiky. Podle Kadri Simsonové, komisařky pro energetiku, se tak pozornost musí přesunout z vyjednávání o objemu prostředků přidělených pro zelenou transformaci k tomu, jak přidělenou část rozpočtu co možno nejefektivněji využít.
<h2>Investice do zelené ekonomiky</h2>
<blockquote>„Přirozeně chápu přání mít k dispozici ještě větší objem finančních prostředků,“ <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/green-transition-funding-is-decided-now-it-must-be-spent-wisely-says-eu-commissioner/?fbclid=IwAR0SznlHgojj8558tFT8QWm-7oVgDSg_qHTFajFF2SJXQTgu3WaFiMVDD_8">uvedla Simsonová pro server EURACTIV</a> na konci října. „Myslím si však, že nyní je důležité rychle se domluvit ohledně balíčku obnovy [balíčku na znovuoživení ekonomiky po COVID-19, psali jsme např. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi">zde</a>], a aby tyto peníze byly dobře využity.”</blockquote>
Evropský parlament a členské státy EU nyní vyjednají o pravidlech čerpání prostředků bloku, a to jak z dlouhodobého rozpočtu EU, tak i z balíčku obnovy, o jejichž výši bylo rozhodnuto v červenci po zdlouhavém vyjednávání. Lídři 27 členských států se 21. července <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/eu-budget/long-term-eu-budget/eu-budget-2021-2027_en">shodli na jejich podobě a rozdělení</a> – fondu obnovy (2021-2023) pod názvem „Next generation EU“ bylo přiděleno 750 miliard EUR a dlouholetému rozpočtu EU pro období 2021-2027 (víceletý finanční rámec) bylo přiděleno 1074 miliard EUR.
Podle červencové dohody má 30 % prostředků putovat do „zelených“ investic, jako jsou například investice do obnovitelných zdrojů energie, renovace budov a rozvoje sítě dobíjecích stanic pro elektricky poháněná vozidla napříč Evropou.
<h2>Cílem je klimatická neutralita</h2>
Pomocí těchto investic má EU do roku 2030 dosáhnout alespoň 32% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie. Tento cíl je ovšem nastaven na snížení množství emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 %. Dle kalkulací Komise by podíl při schválení nového cíle, o kterém se <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ministri-eu-odlozili-rozhodnuti-klimatickem-cili-rok-2030-prosinec/">má rozhodnout</a> v prosinci letošního roku, nejpravděpodobněji však půjde o 55 % snížení, činil mezi 38 % až 40 %.
<blockquote>„Jsme si vědomi toho, že země EU mají různé výchozí pozice v přechodu ke klimatické neutralitě,“ uvedla Simsonová s odkazem na Polsko, které je silně závislé na uhlí.</blockquote>
Podle Franse Timmermanse, místopředsedy Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, se země závislé na fosilních palivech nemusí přeorientovat ihned na obnovitelné zdroje energie, ale mohou využít zemní plyn, a to jako odrazový můstek v přechodu k obnovitelným zdrojům a odklonu od uhlí.
<h2>COVID-19 a urychlení odklonu od uhlí</h2>
<blockquote>„Když jste na potápějící se lodi, držet cestující uvnitř není rozumné,“ uvedl například Jorge Nunez Ferrer, vědecký pracovník Centra pro studia evropské politiky (CEPS). „Nesnažte se pomoct sektorům, které upadají, jejich udržováním, protože nepomáháte lidem, kteří v nich jsou. Pomozte jim vykročit správným směrem.“</blockquote>
Podle Ferrera by měly země EU použít přidělené prostředky EU směrem k zelené budoucnosti a nikoli, aby dotovaly uhlíkově náročný průmysl, který upadá. Dle jeho názoru je nutné zavést kombinaci podmíněného a flexibilního finančního rámce, aby bylo zajištěno, že investice v budoucnu budou směřovat k silnější a odolnější ekonomice a že jednotlivé státy si musí zvolit svou vlastní strategii, jak toho dosáhnout.

Evropská Unie

Prostředky EU pro zelenou transformaci musí být využity moudře, říká komisařka pro energetiku

Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

<a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/a-carbon-neutral-nordic-region-would-need-75-more-electricity-study-shows/?fbclid=IwAR0kHhZwQRwxiSoAMG0_M4WPRWmMnRfaSd9-B1LiCv7Q1y4Zsy8-gSxqTKU">Podle studie</a>, kterou si nechala zpracovat finská energetická společnost Fortum, budou muset severské státy vyrobit o 290 TWh elektrické energie více oproti nynějšímu stavu (o 75 %), aby byla uspokojena zvýšená poptávka po elektřině, která bude vyvolána požadavkem na klimatickou neutralitu severských států.
<h2>Nahrazování fosilních paliv</h2>
Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko usilují o to, aby byly nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrálními. To by si vyžádalo nahrazení fosilních paliv využívaných v domácnostech, dopravě a průmyslu bezuhlíkovými alternativami. Převážně by se dle předpokladů studie jednalo o náhradu elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie.
Aby se uspokojila nově vyvolaná poptávka po elektrické energii, předpokládá studie se zachováním stávajících vodních a jaderných elektráren v regionu. Dále pak studie odhaduje, že bude zapotřebí zvýšit instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie přibližně o 83 GW instalovaného výkonu.
Studie pracuje s předpokladem, že 70 % nového výkonu by mělo být v onshore větrných elektrárnách, 20 % v offshore větrných elektrárnách a zbývajících 10 % v solárních elektrárnách.
Přitom například v Norsku již tamní <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/norska-vlada-navrhla-zprisneni-pravidel-nove-onshore-vetrne-elektrarny">vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren</a>.
<blockquote>„Studie vidí prostor ke snížení emisí jak napřímo skrze elektrifikaci, tak nepřímo skrze e-paliva vyprodukovaná za pomoci vodíku vyrobeného elektřinou [elektrolýzou vody],“ uvedla společnost Fortum.</blockquote>
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Finsko plánuje stát se klimaticky neutrálním do roku 2035, Island do 2040, Švédsko do roku 2045 a Norsko a Dánsko do roku 2050.
Jak uvedl jeden z autorů studie, Sigurd Naess-Schmidt, největší výzvu bude představovat dekarbonizace těžké dopravy, zahrnující námořní a leteckou dopravu, a dále průmyslová odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl.
Novou bezemisní ocelárnu plánuje v Německu například společnost Thyssenkrupp, více <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/thyssenkrupp-bude-vyrabet-bezemisni-ocel-pomoci-vodiku/">zde</a>.
Dekarbonizace těchto odvětví si vyžádá dle tvůrců studie zavedení nových technologií, jako je CCS (technologie na zachytávání a ukládání uhlíku), výrobu bezemisních paliv, jako je čistý (zelený) vodík, stejně jako zvýšené používání biopaliv.
<h2>Systém EU ETS</h2>
Studie se rovněž domnívá, že k těmto změnám by bylo zapotřebí stabilní ceny za povolenku CO₂, ideálně podpořenou její minimální cenou. Dle studie by tak byl více podpořen přechod na nefosilní paliva.
Cena za povolenku CO₂ je, zvláště pak v letošním roce ovlivněném COVID-19, značně volatilní. V březnu letošního roku <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/castecna-deregulace-vetsi-zapojeni-trhu-muze-dle-clena-rady-eru-vest-ke-snizeni-cen-tepla/">se pohybovala</a> cena povolenky okolo 15 EUR/t CO₂, v červenci pak byla cena nad 30 EUR/t CO₂, aktuálně se pohybuje okolo 28 EUR/t CO₂.
Vysoká volatila povolenky, vyvolaná také <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsti-lidri-podporili-navrh-komise-zahrnuti-namorni-letecke-dopravy-systemu-eu-ets/">nejistotou ohledně budoucího nastavení systému EU ETS</a>, znamená pro investory v energetickém sektoru zvýšení rizikovosti jejich investic.

Severské státy budou potřebovat o 75 % více elektřiny, aby dosáhly klimatické neutrality

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Polsko by mohlo snížit své čisté emise skleníkových plynů na nulu do roku 2050 nebo dokonce dříve, čímž by naplnilo hlavní cíl tzv. Zelené dohody pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice" target="_blank" rel="noopener">se kteru loni v prosinci jako jediný členský stát Evropské unie nesouhlasilo</a>. Podle zahraničního serveru Reuters to ve středu uvedla kandidátka na úřad prezidenta za největší polskou opoziční stranu Malgorzata Kidawová-Blońská.
Zatímco v počátku jednání byly proti schválení Zelené dohody pro Evropu především Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Polsko, pouze Polsko ve svém odporu vytrvalo a prozatím s touto dohodou nesouhlasilo.
Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že potřebuje více času k přechodu na čistší formy energie. V loňském roce měly uhelné elektrárny téměř 80% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Letos je to zatím necelých 74 %. Uhelný sektor navíc <a href="https://uk.reuters.com/article/us-climatechange-poland/poland-could-achieve-climate-neutrality-by-2050-opposition-says-idUKKCN2242JL" target="_blank" rel="noopener">podle Reuters</a> v Polsku zaměstnává kolem 83 000 lidí.
{&#8222;url&#8220;:&#8220;https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587719155.json&#8220;}
<blockquote>„Měli bychom být součástí Zelené dohody pro Evropu a ne stát mimo…Měli bychom okamžitě zahájit odklon od uhlí. Zelená dohoda pro Evropu je nástroj, který nás může provést chytrou proměnou energetiky vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedla ve středeční debatě kandidátů na úřad prezidenta pořádané skoukromou rádiovou stanicí RMF Kidawová-Blonská.</blockquote>
Kidawová-Blonská je prezidentskou kandidátkou za hlavní opoziční stranu Občanská platforma (PO) a průzkumy ji aktuálně přisuzují druhé místo za současným polským prezidentem Andrzejem Dudou. Duda se podle Reuters uvedené debaty nezúčastnil.
Prezidentské volby by měly proběhnout 10. května. Probíhající koronavirová pandemie nicméně vyvolává pochybnosti o proveditenosti voleb v plánovaném termínu. PiS údajně preferuje korespondenční hlasování v plánovaném termínu, zatímco ostatní strany by raději viděly odklad voleb.