Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Evropská Unie

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

<a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/a-carbon-neutral-nordic-region-would-need-75-more-electricity-study-shows/?fbclid=IwAR0kHhZwQRwxiSoAMG0_M4WPRWmMnRfaSd9-B1LiCv7Q1y4Zsy8-gSxqTKU">Podle studie</a>, kterou si nechala zpracovat finská energetická společnost Fortum, budou muset severské státy vyrobit o 290 TWh elektrické energie více oproti nynějšímu stavu (o 75 %), aby byla uspokojena zvýšená poptávka po elektřině, která bude vyvolána požadavkem na klimatickou neutralitu severských států.
<h2>Nahrazování fosilních paliv</h2>
Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko usilují o to, aby byly nejpozději do roku 2050 klimaticky neutrálními. To by si vyžádalo nahrazení fosilních paliv využívaných v domácnostech, dopravě a průmyslu bezuhlíkovými alternativami. Převážně by se dle předpokladů studie jednalo o náhradu elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie.
Aby se uspokojila nově vyvolaná poptávka po elektrické energii, předpokládá studie se zachováním stávajících vodních a jaderných elektráren v regionu. Dále pak studie odhaduje, že bude zapotřebí zvýšit instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie přibližně o 83 GW instalovaného výkonu.
Studie pracuje s předpokladem, že 70 % nového výkonu by mělo být v onshore větrných elektrárnách, 20 % v offshore větrných elektrárnách a zbývajících 10 % v solárních elektrárnách.
Přitom například v Norsku již tamní <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/norska-vlada-navrhla-zprisneni-pravidel-nove-onshore-vetrne-elektrarny">vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren</a>.
<blockquote>„Studie vidí prostor ke snížení emisí jak napřímo skrze elektrifikaci, tak nepřímo skrze e-paliva vyprodukovaná za pomoci vodíku vyrobeného elektřinou [elektrolýzou vody],“ uvedla společnost Fortum.</blockquote>
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Finsko plánuje stát se klimaticky neutrálním do roku 2035, Island do 2040, Švédsko do roku 2045 a Norsko a Dánsko do roku 2050.
Jak uvedl jeden z autorů studie, Sigurd Naess-Schmidt, největší výzvu bude představovat dekarbonizace těžké dopravy, zahrnující námořní a leteckou dopravu, a dále průmyslová odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl.
Novou bezemisní ocelárnu plánuje v Německu například společnost Thyssenkrupp, více <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/thyssenkrupp-bude-vyrabet-bezemisni-ocel-pomoci-vodiku/">zde</a>.
Dekarbonizace těchto odvětví si vyžádá dle tvůrců studie zavedení nových technologií, jako je CCS (technologie na zachytávání a ukládání uhlíku), výrobu bezemisních paliv, jako je čistý (zelený) vodík, stejně jako zvýšené používání biopaliv.
<h2>Systém EU ETS</h2>
Studie se rovněž domnívá, že k těmto změnám by bylo zapotřebí stabilní ceny za povolenku CO₂, ideálně podpořenou její minimální cenou. Dle studie by tak byl více podpořen přechod na nefosilní paliva.
Cena za povolenku CO₂ je, zvláště pak v letošním roce ovlivněném COVID-19, značně volatilní. V březnu letošního roku <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/castecna-deregulace-vetsi-zapojeni-trhu-muze-dle-clena-rady-eru-vest-ke-snizeni-cen-tepla/">se pohybovala</a> cena povolenky okolo 15 EUR/t CO₂, v červenci pak byla cena nad 30 EUR/t CO₂, aktuálně se pohybuje okolo 28 EUR/t CO₂.
Vysoká volatila povolenky, vyvolaná také <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsti-lidri-podporili-navrh-komise-zahrnuti-namorni-letecke-dopravy-systemu-eu-ets/">nejistotou ohledně budoucího nastavení systému EU ETS</a>, znamená pro investory v energetickém sektoru zvýšení rizikovosti jejich investic.

Emise CO2

Severské státy budou potřebovat o 75 % více elektřiny, aby dosáhly klimatické neutrality

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Polsko by mohlo snížit své čisté emise skleníkových plynů na nulu do roku 2050 nebo dokonce dříve, čímž by naplnilo hlavní cíl tzv. Zelené dohody pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/jedine-polsko-nesouhlasilo-evropskym-green-dealem-cr-uspokojila-veta-jaderne-energetice" target="_blank" rel="noopener">se kteru loni v prosinci jako jediný členský stát Evropské unie nesouhlasilo</a>. Podle zahraničního serveru Reuters to ve středu uvedla kandidátka na úřad prezidenta za největší polskou opoziční stranu Malgorzata Kidawová-Blońská.
Zatímco v počátku jednání byly proti schválení Zelené dohody pro Evropu především Maďarsko, Česká republika, Estonsko a Polsko, pouze Polsko ve svém odporu vytrvalo a prozatím s touto dohodou nesouhlasilo.
Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že potřebuje více času k přechodu na čistší formy energie. V loňském roce měly uhelné elektrárny téměř 80% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Letos je to zatím necelých 74 %. Uhelný sektor navíc <a href="https://uk.reuters.com/article/us-climatechange-poland/poland-could-achieve-climate-neutrality-by-2050-opposition-says-idUKKCN2242JL" target="_blank" rel="noopener">podle Reuters</a> v Polsku zaměstnává kolem 83 000 lidí.
{&#8222;url&#8220;:&#8220;https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587719155.json&#8220;}
<blockquote>„Měli bychom být součástí Zelené dohody pro Evropu a ne stát mimo…Měli bychom okamžitě zahájit odklon od uhlí. Zelená dohoda pro Evropu je nástroj, který nás může provést chytrou proměnou energetiky vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedla ve středeční debatě kandidátů na úřad prezidenta pořádané skoukromou rádiovou stanicí RMF Kidawová-Blonská.</blockquote>
Kidawová-Blonská je prezidentskou kandidátkou za hlavní opoziční stranu Občanská platforma (PO) a průzkumy ji aktuálně přisuzují druhé místo za současným polským prezidentem Andrzejem Dudou. Duda se podle Reuters uvedené debaty nezúčastnil.
Prezidentské volby by měly proběhnout 10. května. Probíhající koronavirová pandemie nicméně vyvolává pochybnosti o proveditenosti voleb v plánovaném termínu. PiS údajně preferuje korespondenční hlasování v plánovaném termínu, zatímco ostatní strany by raději viděly odklad voleb.

Polsko by podle opozice mohlo do roku 2050 dosáhnout kimatické neutrality

Setkání vrcholných představitelů energetiky připravilo tradičně Business FORUM, tentokrát v hotelu President. Hlavním diskutovaným tématem byla snaha EU o klimatickou neutralitu a její chápání jako příležitost nebo hrozbu pro českou energetiku.
V Praze se 13. února 2020 sešli klíčoví manažeři největších společností, provozujících energetickou činnost v České republice, spolu se zástupci státní správy, zodpovědnými za řízení a regulaci energetiky.
Na inspirativní a v mnoha ohledech přelomové konferenci jsme mohli potkat jak členy Rady ERÚ, náměstka ministra průmyslu a obchodu, člena týmu zmocněnce pro výstavbu nového jaderného zdroje, ředitele sekce Strategie státem ovládané ČEPS, a. s., tak vrcholové manažery ze skupiny nejvýznamnějších energetických firem (generální ředitele a předsedy představenstev firem z energetických skupin ČEZ, E.ON, PRE).
Hlavní programové bloky byly ohraničeny klíčovými otázkami:
<ul>
<li>Budoucí strategie velkých hráčů – jak proměnit klimatickou neutralitu v byznysové příležitosti?</li>
<li>Z jakých zdrojů bude možné ambiciózní cíle EK financovat?</li>
<li>Výzvy pro distributory 2020+</li>
<li>Jak vidí budoucí vývoj regulátor a jaká opatření připravuje?</li>
<li>Jak se inspirovat inovativními řešeními v energetice?</li>
</ul>
<img class="alignleft size-full wp-image-81634" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3147-compressor-800x533.jpg 800w" alt="" width="1400" height="932" />
Konference byla výjimečná hned v několika ohledech.
<ol>
<li>Záštitu nad konferencí převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu i Ministerstvo životního prostředí.</li>
<li>Již dvacátý ročník umožnil zhodnotit bohaté zkušenosti z předchozích ročníků, na kterých se podílela řada nejvýznamnějších osobností jak z České republiky (premiéři, ministři, náměstci ministrů za oblast energetiky a životního prostředí, nejvyšší statutární zástupci energetických firem), tak ze zahraničí (světoznámí profesoři univerzit, klíčové osobnosti transformací energetik v zahraničí, např. německé Energiewende). Zejména účast zahraničních expertů, kteří běžně v ČR nevystupují, umožnila pochopit „pohled z druhé strany“.</li>
<li>Vývoj za 20 let umožnil přejít od prvních nesmělých veřejných vystoupení k moderním prezentacím s využitím aktuálních technických a elektronických prostředků, jako je víceobrazovkové promítání prezentací, elektronický dotazovací systém k prezentujícím, doprovodná textová, obrazová a video dokumentace včetně elektronického sborníku přednášek.</li>
<li>Konference napomohla tomu, že dřívější komunikační bariéra a názorový nesoulad zastánců tradiční a nové, alternativní energetiky se výrazně prolomily.</li>
</ol>
Shrneme-li průběh konference, tak vidíme, že došlo k viditelnému posunu směrem k dialogu mezi zastánci nových iniciativ v energetice, inspirovaných „zelenou energetikou“ a klíčovými zástupci firem tradičně zajišťujících energetické služby.
<img class="alignleft size-full wp-image-81635" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3344-compressor-800x533.jpg 800w" alt="" width="1400" height="932" />
Řada přednášejících vyslovila názor, že nový trend přinese řadu byznysových příležitostí a nebude znamenat jen hrozbu pro českou energetiku. Na průběhu diskuse a vlastně celé konference bylo vidět, že zastánci konvenčních a alternativních řešení začínají navazovat dialog, který v ČR dlouhá léta chyběl. Pro více informací o průběhu a závěrech konference navštivte <a href="https://www.business-forum.cz/cz/">https://www.business-forum.cz/cz/</a>.
<img class="alignleft size-full wp-image-81636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/DSC_3352-compressor-800x533.jpg 800w" alt="" width="1400" height="933" />