Evropská komise by podle zástupců Nizozemska měla co nejdříve vytvořit <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-strategy-2050/news/dutch-urge-swift-eu-hydrogen-push-to-cut-industry-transport-emissions/">trh s vodíkem</a> na úrovni EU. Především co se týče sjednocení standardů jeho výroby. Zároveň by neměl být podporovaný pouze zelený vodík, tedy vyráběný pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také vodík modrý. Modrý vodík je sice vyráběný z fosilních paliv, nicméně emise CO2 jsou během výroby zachytávány pomocí CCS technologie.
<h2>Šedý, modrý a zelený vodík</h2>
Zelený vodík, tedy vodík <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/rotterdamu-by-mohlo-vyrust-nejvetsi-evropske-power-gas-zarizeni-vykonem-250-mw/">vyráběný</a> pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů, je zastánci “zelené” energetiky intenzivně propagován, protože je v podstatě bezemisní a zároveň může být na rozdíl od elektřiny dlouhodobě skladován.
Problémem ovšem je, že zelený vodík v současnosti není komerčně vyráběn, a než k tomuto dojde, může to trvat několik let. Někteří odborníci ovšem tvrdí, že šedý vodík, který se vyrábí ze zemního plynu, je důležitým odrazovým můstkem k tomu, aby se zelený vodík mohl vyrábět komerčně.
<blockquote>„To, co nazýváme šedým vodíkem, se v průmyslu již nyní používá – jedná se o zřejmý odrazový můstek. Celý proces je již rozběhnutý,“ uvádí Noé van Hulst, vyslanec pro oblast vodíku na nizozemském ministerstvu hospodářství a klimatické politiky.</blockquote>
V současnosti se globálně používá přibližně 70 milionů tun <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/iea-svet-by-se-mel-vice-zamerit-na-vodik-jako-zdroj-energie/">vodíku</a> ročně. Zejména při rafinaci ropy a v chemickém průmyslu. Hlavním pozitivem vodíku je, že při jeho spalování nevznikají žádné emise CO2. Negativem naopak je, že vodík je momentálně vyráběn téměř výhradně z fosilních paliv, s čímž jsou emise CO2 spojené. Podle  van Hulsta je tedy řešení jednoduché – je nutné „ozelenit“ šedý vodík pomocí technologií zachycujících emise CO2 (<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">Carbon Capture nad Storage – CCS</a>). Takový vodík se nazývá modrý.
<h2>Vodík jako „most“ k dekarbonizaci?</h2>
Podle van Hulsta je nutné trh s vodíkem co nejdříve integrovat a vytvořit společná pravidla na úrovni EU pro jeho čistou výrobu. Evropská komise přijala vůči vodíku spíše neutrální postoj a jako priority jmenovala především energetické úspory a obnovitelnou elektřinu. Zároveň ovšem jeden ze zástupců Komise, Tudor Constantinescu, přiznal, že vodík může hrát během <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynarenskou-infrastrukturou-se-eu-pocita-i-nizko-uhlikovem-systemu/">energetického přechodu</a> významnou roli jako určitý „most“.
Vodík by totiž mohl významně přispět k dekarbonizaci energeticky náročných odvětví jako jsou zpracovatelský průmysl a nákladní doprava. Žádné konkrétní pobídky podporující využívání a produkci vodíku ovšem doposud nebyly představeny.
<blockquote>
„Prosazujeme zelený i modrý vodík. Proč? Protože pokud spočítáme objemy, které bude nutné během nadcházejících deseti let získat, tak jich pouze se zeleným vodíkem nedosáhneme,“ dodává van Hulst.
</blockquote>
Mnoho environmentalistů ovšem na tzv. modrý vodík nahlíží skepticky. Evropská komise se v současnosti snaží definovat konkrétní uhlíkovou stopu jednotlivých plynů a zjistit tak, zda se jedná o nízkoemisní nebo bezuhlíkový plyn. 
<blockquote>„Barvy nejsou důležité. Důležitá je neutralita skleníkových plynů a náklady. Zde nelze dělat kompromisy,“ tvrdí Dries Acke ze skupiny European Climate Foundation.</blockquote>
Evropské státy jsou již nyní lídrem v rozvoji elektrolýzy na výrobu zeleného vodíku. 246 vodíkových projektů nyní čerpá finance z EU, z čehož přibližně 80 % projektů se týká elektrolýzy.

Emise CO2

Zástupci Nizozemska prosazují rozvoj zeleného i modrého vodíku v EU

Pro polské politické představitele je nahrazení uhelných elektráren prioritou. Důvodem jsou environmentální i bezpečnostní důvody. Kromě elektráren využívající  obnovitelné zdroje energie ovšem Polsko plánuje i nové plynové a jaderné elektrárny. První plynové projekty jsou plánovány u Baltského moře. Rozvoj polské jaderné energetiky je prozatím naplánován velmi ambiciózně, ovšem konkrétní kroky ještě podniknuty nebyly.  Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/poland-firms-up-gas-nuclear-plans-to-fill-green-power-gap/">Euractiv</a>. 
Polsko v současnosti vyrábí naprostou většinu své elektřiny z uhlí. První <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-vyzaduje-kompenzace-za-souhlas-uhlikovou-neutralitou-uhli-se-totiz-jednoduse-nezbavi/">uhelné elektrárny</a> byly uvedeny do provozu v průběhu 60. a 70. let a musí tak být brzy nahrazeny. Podle výkonného ředitele PGE Henryka Baranowského lze říci, že jsou již zastaralé a je proto nutné je nahradit, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek.
Ze škatulky elektráren na obnovitelnou energii Polsko vsází nejvíce na offshore větrné elektrárny, které plánuje vybudovat v Baltském moři.
<blockquote>„Chceme kolem 3 GW offshore větrných elektráren do roku 2030,“ řekl Henryk Baranowski, CEO Polska Grupa Energetyczna (PGE).</blockquote>
<h2>Nejen obnovitelné zdroje, ale také plyn…</h2>
Celý proces energetického přechodu bude ovšem trvat několik dekád. Zároveň není možné předpokládat, že by veškerou elektřinu vyrábělo Polsko z obnovitelných zdrojů.
Na začátku roku PGE rozhodlo o vybudování dvou <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061419-polands-pge-launches-tender-to-build-countrys-biggest-gas-plant">plynových bloků</a> s výkonem přibližně 700 MW. Oba bloky budou v severním Polsku blízko Baltského moře a budou tak moci fungovat jako záloha pro plánované offshore větrné elektrárny. Zároveň by elektrárny byly blízko zdrojům plynu z plánovaného plynovodu Baltic Pipe a LNG terminálu ve Svinoústí.
<h2>…a jaderná energie</h2>
Polsko zároveň potvrzuje své plány na vybudování první <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ministr-polsko-bude-na-jaderny-zdroj-potrebovat-penize-z-ciziny/">jaderné elektrárny</a>. Dle zprávy zveřejněné polským ministerstvem energetiky v listopadu 2018 země očekává, že první jaderná elektrárna s výkonem přibližně 1–1,5 GW bude uvedena do provozu v roce 2033.
Celkově Polsko plánuje uvést do provozu jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 6–9 GW do roku 2043. Investiční náklady mají dosáhnout 4,7 milionů euro za MW (přibližně 119 milionů korun). Pokud by byl tento plán dodržen tak by každé dva roky byl uveden do provozu nový jaderný blok, čímž by se postupně nahrazovala flotila polských uhelných elektráren.
Podle Baranowského je nutné mít nějakou elektřinu pro základní zatížení a zároveň diverzifikované zdroje energie, pokud se mají splnit <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/polsko-podporou-ceska-zablokovalo-prijeti-cilu-klimatickou-neutralitu-roce-2050/">dekarbonizační cíle</a>.
Toto se shoduje i s kroky, které doposud podnikla polská vláda. V červnu 2019 polský ministr pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski a americký ministr energetiky Rick Perry podepsali memorandum o porozumění týkající se spolupráce v civilním využívání jaderné energie. Přestože žádná konkrétní řešení nejsou veřejně známá, tak se na základě tohoto kroku objevují názory, že by jaderné elektrárny mohly přijít právě z <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/zkusenosti-obnovitelnymi-zdroji-by-mohly-usa-usnadnit-nastup-malych-modularnich-reaktoru/">USA</a>.

Energetika v zahraničí

Polský energetický přechod získává první konkrétnější obrysy

Podle Polska byla sociální dimenze energeticko-klimatických cílů EU do roku 2030 závažně přehlédnuta. Podle zástupce polského think-tanku zemi hrozí mj. vysoká energetická chudoba. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/clean-energy-transition-is-a-social-policy-issue-poles-insist/">Euractiv</a>.
Podle Piotra Araka, ředitele think-tanku Polský ekonomický institut, s sebou energetický přechod přinese bolestivé ekonomické a sociální změny. Polsko, které z uhlí vyrábí více než 80 % své elektrické energie, pak bude jednou z nejvíce postižených zemí.
{„country“:“PL“,“type“:“PIE“,“from“:“2018-01-01″,“to“:“2018-31-12″,“caption“:“Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v Polsku v roce 2018 „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-01-01″,“end_date“:“2018-31-12″}
Evropská komise odhaduje, že bude potřebné investovat zhruba 379 miliard euro (9,7 bilionů korun) každý rok, aby bylo dosaženo stanovených cílů EU pro rok 2030 v oblasti energetiky a boje proti klimatu. Polsko odhaduje, že náklady <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecky-ministr-altmaier-si-pozval-zastupce-cr-dalsich-statu-aby-projednal-planovany-odklon-od-uhli/">energetického přechodu</a> pouze elektroenergetického sektoru dosáhnou hodnoty 60 miliard euro do roku 2030 (1,5 bilionu korun). Podle Araka je toto velice úzce spojeno s energetickou chudobou a zdůrazňuje, že tento aspekt energetického přechodu byl během přijímání nových cílů pro rok 2030 opomenut.
<h2>Hrozba energetické chudoby, nutnost rekvalifikace</h2>
Přibližně 44 % Poláků nyní utrácí více než 10 % příjmů za energii. Podle něj by se tedy téma energetické chudoby v souvislosti s energetickým přechodem mělo dostat do středu zájmu.
Kromě ekonomických důsledků je zde také sociální rovina. Bude nutné rekvalifikovat současné zaměstnance v <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemecko-je-osmym-nejvetsim-producentem-uhli-jednickou-je-cina/">uhelném</a> sektoru. V roce 2004, tedy v době vstupu Polska do EU, bylo v polském uhelném sektoru zaměstnáno přibližně 100 tisíc lidí. Nyní je to přibližně jedna třetina tohoto čísla. Sociální politika je ovšem v kompetencích členského státu, nikoliv EU. Právě členské státy se tedy budou muset s problémy doprovázejícími energetický přechod v sociální rovině vyrovnat.
<blockquote>„Sociální aspekty jsou největší výzvou pro polský energetický přechod. Nyní jsme v procesu restrukturalizace uhelného sektoru, nicméně je to velmi nákladné,“ uvedl Waldemar Lagoda z polského ministerstva energetiky.</blockquote>
<h2>V současnosti dostupné nástroje</h2>
Členské státy EU připravily své <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/nektere-clenske-staty-eu-stale-nepredlozily-sve-narodni-klimaticko-energeticke-plany/">národní klimaticko-energetické plány</a>, které Komise v současnosti vyhodnocuje, aby během června mohla poskytnout zpětnou vazbu.
Dále zde jsou dostupné určité nástroje, které mohou členským státům pomoci vyrovnat se s výše popsanými problémy. Jedná se například o iniciativu <a href="https://www.energypoverty.eu/">Energy Poverty Observatory</a>, která mj. poskytuje zpětnou vazbu k implementovaným opatřením členských států, nebo <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/topics/oil-gas-and-coal/coal-regions-in-transition">platforma sdružující uhelné regiony</a>, které prochází transformací.

Evropská Unie

EU podle polského think-tanku přehlédla sociální dimenzi energeticko-klimatických cílů

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) s podporou vlád Německa, Norska a Spojených arabských emirátů ustanovila nezávislou Globální komisi. Komise ve své  <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Jan/A-New-World-The-Geopolitics-of-the-Energy-Transformation?fbclid=IwAR1AB5R9BVp-J2XahMi2bYL7IMN426mUMQzCuy_tdU1eqBXNIcaUFVgWUzw">zprávě A New World: The Geopolitics of the Energy Transformationrávě </a> argumentuje, že energetická transformace bude mít významné geopolitické dopady. Dle zprávy  se změní distribuce globální moci a změní se vztahy mezi státy.  
<h2>Proč energetický přechod ovlivní geopolitiku?</h2>
Jádrem transformace energetiky je nárůst využívání obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren, současně s poklesem využívání fosilních paliv. Právě rozdíly mezi obnovitelnými zdroji a fosilními palivy budou mít geopolitické dopady.
<figure id="attachment_58776" style="width: 863px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58776" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/energetická-tranzice.png" alt="" width="863" height="581" /><figcaption class="wp-caption-text">Transformace energetiky. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Zaprvé, obnovitelné zdroje energie jsou v různých formách dostupné ve většině zemí. Fosilní paliva jsou naopak koncentrovaná v konkrétních zemích/oblastech.  Zadruhé, energie z obnovitelných zdrojů má podobu toků, které se nevyčerpají a jejich dostupnost nelze zvenčí ovlivnit např. jako součást politického nátlaku. Fosilní paliva naopak mají formu zásob, které je sice možné skladovat, ale je možné je použít pouze jednou. Zatřetí, obnovitelná energie může být snadno vyráběna a spotřebována decentralizovaně.
Začtvrté, zdroje obnovitelné energie mají téměř nulové mezní náklady. Mimo jiné, některé z technologií (větrné a solární elektrárny) podle zprávy <a href="http://oenergetice.cz/akumulace-energie/irena-komercni-vyuziti-vodikovych-technologii-se-blizi/">IRENA</a> umožňují snížení nákladů téměř o 20 % při zdvojnásobení výkonu.
<h2>Změní se pozice států v mezinárodním prostředí?</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/irena-blockchain-by-mohl-usnadnit-energeticky-prechod/">Přechod</a> od fosilních paliv k obnovitelné energii má potenciál proměnit distribuci globální moci stejně jako přechod od dřeva k uhlí a od uhlí k ropě. Přístup k dostatečným zdrojům energie a kontrola nad nimi je důležitá složka moci státu, která umožňuje státu chránit své národní zájmy a rovněž prosazovat svůj ekonomický a politický vliv v zahraničí. Přechod k obnovitelným zdrojům, kdy bude energii možné vyrábět i spotřebovávat decentralizovaně, bude mít mimo jiné za důsledek, že i moc bude více decentralizovaná.
Podle zprávy IRENA Čína díky transformaci energetiky posílí svou energetickou bezpečnost. V současnosti je jedním z lídrů v oblasti inovace a implementace technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Čína je jedním z největších investorů do obnovitelných technologií, v roce 2017 měla na globálních investicích podíl více než 45 %. Evropa a Japonsko jsou nyní vysoce závislé na dovozu fosilních paliv, zároveň se ale tyto dvě oblasti také soustředí na obnovitelné zdroje, příkladem budiž <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem/">německá Energiewende</a>. Státy, které dokáží využít nových technologií v oblasti obnovitelné energie, mohou očekávat, že jejich dosah a vliv na globální úrovni vzroste.
<figure id="attachment_58780" style="width: 517px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58780" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/kumulativní-podíly-patentů-obnovitelné-energie.png" alt="" width="517" height="375" /><figcaption class="wp-caption-text">Kumulativní podíl patentů obnovitelné energie na konci roku 2016. Zdroj: IRENA</figcaption></figure>
Zároveň je nutné se podívat na druhou stranu osy, a to na státy, které jsou vysoce závislé na exportu fosilních paliv. Transformace energetiky totiž  jejich globální dosah a vliv zásadně sníží, pokud svou ekonomiku nepřeorientují.
<h2>Nové aliance a vzájemné závislosti</h2>
Využívání obnovitelné energie s největší pravděpodobností neovlivní pouze samotnou pozici jednotlivých států v mezinárodním prostředí. Dojde také ke změně aliancí a obchodních toků, které vytvoří nové vzájemné závislosti mezi státy. Jedním ze zřejmých příkladů může být postavení <a href="http://oenergetice.cz/ropa/katar-od-dnesniho-dne-opousti-ropny-kartel-opec/">OPEC</a>, jejíž důležitost bude s klesající využíváním fosilních paliv také klesat.
Elektřina se stane centrální komoditou při přechodu na obnovitelnou energii. Elektřina je ovšem obchodována především regionálně, což znamená, že současná role globálního trhu s ropou se přetransformuje do několika regionálních trhů. Energetické obchodní trasy se změní a kontrola klíčových <a href="http://oenergetice.cz/ropa/podle-eia-jsou-uzka-mista-namorni-dopravy-klicova-globalni-energetickou-bezpecnost/">chokepointů</a>, již nebude důležitá. Naopak kontrola nad sítěmi se stane životně důležitou pro národní bezpečnost.

IRENA: Transformace energetiky bude mít dopad na pozici států v mezinárodním prostředí

Kryptoměny jsou pouze jedním z možných využití technologie blockchain, nicméně mezi veřejností jsou nejznámější. Blockchain má ovšem potenciál být využit v celé řadě oblastí, a to včetně energetiky. Konkrétně, podle agentury <a href="https://www.irena.org/newsroom/articles/2018/Nov/Blockchain-Enabling-The-Internet-of-Electricity">IRENA</a>, by blockchain mohl usnadnit a urychlit právě probíhající energetickou tranzici. 
IRENA ve svém článku poskytuje popis toho, co to <a href="http://oenergetice.cz/technologie/vyuziti-blockchain-technologie-energetice/">blockchain</a> je – bezpečný stále rostoucí seznam záznamů. Jedná se o decentralizovanou databázi, která je distribuovaná (bez potřeby centrálního úložiště) a není spravovaná jedinou centrální autoritou, která by systém řídila.
<h2>Využití blockchain v energetice</h2>
V současné době roste podíl decentralizované výroby elektrické energie, roste počet zařízení, jež jsou napojena na internet (jako například inteligentní spotřebiče), a roste zatížení, mimo jiné například kvůli rostoucímu počtu elektromobilů. V takovém prostředí by díky blockchain mohly být elektrické sítě a zdroje na straně poptávky efektivněji provozovány, automaticky a za nižších nákladů. Technologie je tedy vhodná jako podpora nově vznikajícího energetického systému.
Podle článku IRENA rovněž může blockchain technologie, kupříkladu v kombinaci s <a href="http://oenergetice.cz/technologie/superpocitace-umela-inteligence-pomahaji-vedcum-zvysovat-ucinnost-vyroby-elektriny/">umělou inteligencí</a>, zvýšit bezpečnost digitalizovaných a propojených systémů.
<h2>Nic není jisté a cíl je v nedohlednu</h2>
Od začátku roku 2017 bylo založeno několik desítek start-upů, které se pohybují přímo v oblasti energetiky. V současnosti je probíhá, nebo je plánováno, více než 70 <a href="http://oenergetice.cz/komoditni-trhy/projekt-enerchain-ma-zavest-obchodovani-energetice-za-vyuziti-blockchain-technologie/">demonstračních projektů</a> po celém světě. V Německu RWE využívá <a href="https://www.ethereum.org/">Ethereum</a> blockchain k identifikaci uživatelů a ke správě fakturování na nabíjecích stanicích elektromobilů. Dále projekt Brooklyn Microgrid, kde si zákazníci mohou vybrat z řady obnovitelných zdrojů, které mohou napájet jejich domovy nebo kde mohou prodat nadbytek elektřiny sousedům.
Technologie blockchain ovšem stále není dostatečně vyspělá a prověřená, aby mohla hrát významnou roli v energetickém sektoru. Jednou z významných překážek je skutečnost, že energetika je přísně regulovaný sektor a implementace blockchain bude vyžadovat jasný a stabilní regulatorní rámec. Podoba tohoto rámce ale prozatím není jasná. Další nezodpovězená otázka se týká mechanismu, který blockchainy používají. Protože jsou blockchainy decentralizované, je nutné vytvořit způsob, jak činit kolektivní rozhodnutí, která jsou rychlá, bezpečná a důvěryhodná. Tyto způsoby jsou nyní teprve vyvíjeny a zdokonalovány.
Skutečná role blockchainu v energetice je tedy stále nejistá. Potenciál ovšem skrývá velký.

IRENA: Blockchain by mohl usnadnit transformaci energetiky

<a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/most-important-years-in-history-major-un-report-sounds-last-minute-climate-alarm/">Mezivládní panel pro změnu klimatu </a>(IPCC) vydal novou zprávu. Podle ní bude mít závažné a nenávratné dopady již oteplení o 1,5 ºC do roku 2100. Dosažení tohoto limitu by se přitom podle zprávy dalo zabránit pouze zásadní globální transformací během následujících 30 let.  
Podle nové zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) bude mít devastující dopady již oteplení o 1,5 ºC do roku 2100. Podle vědců je jednoznačně nutné dostat emise uhlíku na „čistou nulu“ během nadcházejících tří dekád, aby bylo dosaženo omezení zvýšení teploty. To by ovšem znamenalo nutnost obrovské a okamžité transformace, které vlády nejsou příliš nakloněné.
<blockquote>
„Několik dalších let bude pravděpodobně nejdůležitějších v naší historii.“ 
Debra Roberts, spolupředsedkyně výzkumu dopadů globálního oteplování IPCC    
</blockquote>
Podle zprávy IPCC odpovídá rozdíl mezi omezením zvýšení teploty o 1,5 ºC a <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/can-zeme-eu-nemaji-dostatecne-ambiciozni-cile-aby-nedoslo-k-narustu-teploty-2-c/">2 ºC</a> vyhnutí se možné ztrátě 70 – 90 % korálů do roku 2100 a úplné ztrátě útesů. Malé ostrovní státy byly během vyjednávání <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/parizska-klimaticka-dohoda-vstoupi-platnost/">Pařížské klimatické dohody</a> součástí koalice, která zvažovala kromě cíle 2 ºC také cíl 1,5 ºC. Vydaná zpráva IPCC je odpovědí právě na tento duální cíl. Věda totiž doposud jasně nedefinovala, co by se při překročení obou těchto limitů stalo a ani to, jak se limitu 1,5 ºC vyhnout.
<h2>Kompletní přeměna světa</h2>
Zpráva popisuje nutnou kompletní transformaci světa. Podle ní bude 70 – 85 % elektřiny vyráběno z obnovitelných zdrojů energie. Jaderné elektrárny budou využívány více. Plyn, jež se bude využívat společně s technologiemi zachycování uhlíku, bude prudce klesat a nakonec bude vyrábět pouze 8 % elektřiny. Uhelné elektrárny pak nebudou využívány vůbec. <a href="http://oenergetice.cz/cista-mobilita/lide-nejsou-ochotni-si-za-elektormobily-pripltatit-vyrobci-museji-prodavat-se-ztratou/">Elektromobily</a> budou v dopravě dominantní a 35 – 65 % veškeré dopravy bude nízkouhlíkové nebo úplně bez emisí.
Podle twitterového příspěvku současného generálního tajemníka OSN, <a href="https://twitter.com/antonioguterres/status/1049104058022318080">Antónia Guterrese</a>, je dosažení omezení zvýšení teploty o 1,5 ºC tak, jak je popisuje zpráva IPCC, nemožné. Přesto by ale měly být podniknuty „okamžité a společné kroky“. Aby bylo této přeměny dosaženo, tak by svět musel <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-9-miliard-na-boj-proti-zmenam-klimatu/">investovat</a> každý rok téměř bilión dolarů až do roku 2050.
<blockquote>
„Omezení zvýšení teploty o 1,5 ºC je možné v mezích chemických a fyzikálních zákonů, ale její realizace by vyžadovalo bezprecedentní změny.“ 
Jim Skea, spolupředseda IPCC
</blockquote>
Autoři zprávy jsou o reálnosti vyhlídek do budoucna nekonkrétní. Aby bylo omezeno zvýšení teploty o 1,5 ºC, tak je nutné omezit emise CO2 o 45 % do roku 2030 oproti roku 2010 a do roku 2050 je omezit téměř na nulu. V současnosti ovšem <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-06-13/global-emissions-hit-record-with-paris-deal-targets-in-limbo">emise rostou a neklesají</a>. V roce 2017 vzrostly o 1,6 %.

Životní prostředí

Zpráva IPCC: Je nutné zabránit zvýšení teploty už o 1,5 ºC do roku 2100

Mezinárodní energetická agentura ve spolupráci s Ministerstvem energetiky Argentiny vypracovala studii <a href="https://webstore.iea.org/energy-transitions-in-g20-countries-energy-transitions-towards-cleaner-more-flexible-and-transparent-systems">Energy Transition in G20 Countries</a>. Argentina si tuto studii týkající se energetické tranzice v zemích G20 vyžádala jako předsedající země G20 v roce 2018. Studie popisuje dosavadní vývoj v oblastech souvisejících s tranzicí v G20 a rovněž roli, kterou by G20 mohla v tranzici hrát. 
Studie nese název Energy Transition in <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/velka-britanie-lidrem-dekarbonizace-staty-g20/">G20</a> Countries: Energy transitions towards cleaner, more flexible and transparent systems a byla připravena spolu s několika dalšími dokumenty během argentinského předsednictví G20 v roce 2018. Členové G20 představují přibližně 85 % světové ekonomiky, 75 % světového obchodu a dvě třetiny světové populace.
<h2>Tranzice k čistější energetice</h2>
Energetická účinnost se v zemích G20 v posledních letech zvýšila. Energetická intenzita byla v roce 2015 o 21 % nižší než v roce 2000. Energetická účinnost se stala hlavním faktorem, který snižuje emise CO2 a zároveň poptávku a je tak podle IEA klíčová pro hospodárnou a bezpečnou energetickou <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-pristupuje-k-energeticke-tranzici-opatrne/">tranzici</a>.
Dnes je spotřeba energie v zemích G20 tvořena především z fosilních paliv. Uhlí má stále nejvyšší podíl v energetickém mixu <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/g20-fosilni-projekty-jde-ctyrikrat-vice-verejnych-penez-nez-oze/">G20</a>. Přestože se zvyšuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů a snižuje se energetická intenzita, tak se celkový podíl ropy, plynu, uhlí a jaderné energie v energetickém mixu G20 v posledních 30 letech zásadně neproměnil. Jednotlivé země G20 sice pokles podílu uhlí očekávají, ale studie předpokládá, že fosilní paliva budou po mnoho dalších let stále důležité.
<figure id="attachment_55768" style="width: 899px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55768" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/poptavka-po-energii-G20.png" alt="" width="899" height="605" /><figcaption class="wp-caption-text">Poptávka po energii v zemích G20. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
Důležitou roli v tranzici budou hrát investice v energetice a zvýšení flexibility energetických systémů. Vyšší flexibilita mj. zahrnuje měnící se vzorce poptávky, rostoucí podíl obnovitelných zdrojů, výzvy spojené s rozvojem elektromobility, či digitalizace energetického sektoru.
<h2>Role G20 v energetické tranzici</h2>
Vzhledem k tomu, že země G20 reprezentují významnou část světové ekonomiky, tak přirozeně budou hrát v energetické tranzici důležitou roli. Studie proto definuje několik oblastí, ve kterých by země G20 mohly a měly spolupracovat, aby energetická tranzice proběhla co nejefektivněji. Kupříkladu se jedná o investování do výzkumu a rozvoje. Podle studie IEA intenzivním investováním mohou G20 přispět k zásadnímu snížení nákladů technologií.
Podobně se budou země G20 snažit zvýšit rychlost snižování energetické intenzity. A to především skrze stanovení minimálních standardů a s tím souvisejících označení energetické intenzity v průmyslu, dopravě, budovách a na elektrických spotřebičích. Dále zintenzivnit spolupráci ve <a href="http://oenergetice.cz/technologie/iea-digitalizace-energetice-jeji-vliv-spotrebu-doprave-budovach-prumyslu/">sdílení informací</a> a potřebných dat, přispět k transferu know-how a technologií, nebo například více spolupracovat v rámci regionů.
<figure id="attachment_55769" style="width: 897px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-55769" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/energeticka-intenzita-G20.png" alt="" width="897" height="419" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetická intenzita v zemích G20. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Obnovitelné zdroje

IEA: Země G20 hrají klíčovou roli v průběhu energetické tranzice

<a href="https://www.economist.com/news/special-report/21738582-energy-transitions-change-world-writes-henry-tricks-so-who-will-be-winners-and">The Economist</a> představil článek o dopadech transformace energetického sektoru, tedy mj. přechodu na obnovitelné zdroje, na geopolitiku v oblasti energetiky. Podle tohoto článku budou dopady rozsáhlé a geopolitika bude soutěží o to, kdo bude schopný sám vyprodukovat nejvíce energie a kdo bude mít nejlepší technologie. 
Od svého vzniku byla geopolitika v oblasti energetiky, definovaná jako dopad energetických toků na moc a vliv států, řízena především ropou. Snahami získat ji, zajistit si dodávky a zabránit nepřátelům, aby ji získali, či ovládali. Nicméně vzhledem k tomu, že plyn a ropa jsou vyčerpatelné a byly často přerozdělovány skupinou producentů, spotřebitelské státy dlouho pociťovaly, že je nedostatek ropy činí zranitelnějšími. Ovšem díky třem významným trendům se tento pocit nedostatku podle autora blíží ke konci.
<h2>Tři trendy ovlivňující geopolitiku v oblasti energetiky</h2>
Prvním z nich je břidlicová revoluce USA. Díky ní se ze <a href="http://oenergetice.cz/ropa/vyvoz-ropy-usa-dosahl-letosnim-prvnim-pololeti-rekordnich-hodnot/">Spojených států</a> stal největší producent plynu a ropy celkem. Od postupného poklesu produkce od 70. let 20. století USA dnes těží více ropy než kdykoliv předtím. V loňském listopadu to bylo 10 milionů barelů denně.
Druhým jsou změny, které právě probíhají v Číně. Jedná se o její snahy přejít k méně energeticky náročné ekonomice. Aniž by země utlumila svůj ekonomický růst, učinila v posledních letech velké pokroky ve snížení své poptávky po uhlí a ropě, zpomalila růst poptávky po elektřině, budovala nové zdroje elektřiny vyrábějící z plynu a z obnovitelných energií a zastavila <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-roku-spustit-vlastni-system-obchodovani-emisnimi-povolenkami/">růst emisí CO2</a>.
<figure id="attachment_49517" style="width: 338px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-49517 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/03/Produkce-ropy-a-plynu.png" alt="" width="338" height="366" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl největších těžařů ropy a zemního plynu na celkové globální produkci. Zdroj: The Economist</figcaption></figure>
Posledním trendem je globální snaha přejít na nízkouhlíkový energetický systém kvůli boji s klimatickou změnou. K omezení klimatických změn bude ale stále nutné investovat biliony amerických dolarů do solární a větrné energetiky, bateriových systémů, elektrických sítí a celé škály <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/hybridni-solarni-clanek-vyrobi-elektrinu-i-za-deste-vyuziva-energii-dopadajicich-kapek/">jiných</a>, nyní experimentálních, čistých zdrojů.
Tato energetická transformace zahájila závod o nejlepší technologie.
„Míříme ze světa, kde je hodnota energie uložena ve zdrojích, do světa, kde jsou zdroji technologie.“
Francis O’Sullivan, MIT Energy Initiative
<h2>Geopolitické dopady probíhající energetické tranzice</h2>
Geopolitické dopady všech těchto probíhajících změn jsou ovšem velmi komplexní. Na rozdíl od fosilních paliv je obnovitelná energie dostupná téměř kdekoliv. Společné snahy v boji proti klimatickým změnám by navíc mohly vést ke sdílení technologií a open source rozvoji.
David Criekemans z Antverpské univerzity poukazuje na to, že všechny energetické revoluce, tou průmyslovou počínaje, měly dalekosáhlé dopady a že podobné dopady lze očekávat i od revoluce stávající. Očekává, že decentralizace energetiky povede k posílení moci regionů na úkor centrálních autorit.
Změny v energetickém sektoru ale mohou zároveň vést k mnohým geopolitickým střetům. Zřejmým příkladem může být změna pozice producentů ropy. Tyto státy totiž podle některých příliš dlouho spoléhaly na zisky z fosilních paliv a nereformovaly své ekonomiky. S postupující <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/budoucnost-elektrifikaci-roli-ropy-prevezme-elektrina-tvrdi-iea/">elektrifikací</a> bychom se také mohli setkat s intenzivnějším obchodem na energetických trzích, větším přeshraničním propojením sítí a z toho vyplývajícími možnými problémy – přerušení dodávek elektřiny (místo dodávek plynu), kybernetické útoky atp.
Zdá se tedy, že energetická geopolitika v budoucnu bude znamenat především to, kdo bude v energetice nejvíce soběstačný a kdo bude mít nejlepší technologie.