Německo odkládá hodnocení odklonu od uhlí, čeká na výsledky aukcí na plynové zdroje

Německá vláda odložila zveřejnění zákonem vyžadovaného hodnocení odklonu od uhlí z letošního srpna na konec jara nebo začátek léta 2027. Do analýzy chce zahrnout výsledky prvních dvou aukcí na nové řiditelné zdroje, které mají rozhodnout o tom, jak rychle bude možné nahrazovat uhelné elektrárny.

Původní termín pro předložení zprávy připadal na 15. srpna 2026, ministerstvo hospodářství však argumentuje potřebou realističtějšího vyhodnocení bezpečnosti dodávek zejména po roce 2031. Zveřejnění reportu se tak posune přibližně o rok, přestože první velké hodnocení německého odklonu od uhlí, které mělo být dokončeno již v roce 2022, předchozí vláda rovněž nepředložila.

Zákon požaduje, aby vláda vyhodnotila dopady útlumu uhlí na bezpečnost dodávek elektřiny a tepla, ceny elektřiny, dodávky sádrovce i plnění klimatických cílů. Součástí má být také kontrola, zda je dodržován harmonogram uzavírání uhelných zdrojů a zda tržní a regulatorní vývoj umožňuje jeho případné zrychlení.

Německo si zatím ponechává zákonný termín úplného odchodu od výroby elektřiny z uhlí nejpozději do roku 2038. Řada výzkumníků nicméně očekává, že kombinace rostoucích cen emisních povolenek a změn na trhu může vytlačit uhlí z německého výrobního mixu dříve.

Aukce mají zajistit nový řiditelný výkon

Klíčovým podkladem pro odložený report budou výsledky aukcí na státní podporu nových řiditelných elektráren. Německý regulátor BNetzA zahájil první kolo aukcí pro 4,5 GW řiditelné kapacity, přičemž uchazeči mohou nabídky podávat do 8. září.

Podpořené projekty mají po dokončení získávat platbu za disponibilitu po dobu 15 let, aby se snížilo investiční riziko výstavby nových zdrojů. Maximální nabídková cena byla stanovena na 244 tisíc eur za MW instalovaného výkonu ročně, což je významné zvýšení proti dříve diskutovanému stropu 173 tisíc eur za MW.

Výsledky prvního kola mají být zveřejněny do 3. listopadu a BNetzA následně plánuje otevřít další výzvu 10. listopadu. Úvodní fáze programu má celkově zajistit 11 GW nového výkonu, z čehož 9 GW připadne na zdroje schopné dodávat elektřinu nepřetržitě po delší dobu a 2 GW na další zdroje včetně bateriových úložišť.

Nové plynové elektrárny musí být připraveny na budoucí spalování stoprocentního vodíku a nejpozději do roku 2045 dosáhnout klimatické neutrality. Německá vláda odhaduje, že roční náklady programu po zprovoznění všech podpořených zdrojů dosáhnou v roce 2031 přibližně 3 miliard eur.

Severozápad chce rychlejší konec, východ je opatrný

Odložené hodnocení má posoudit také možnost posunout celoněmecký konec uhlí na rok 2035. Zvláštní význam bude mít pro Severní Porýní-Vestfálsko, kde má zpráva rozhodnout, zda budou vybrané hnědouhelné elektrárny odstaveny do roku 2030, nebo převedeny do rezervy.

Právě tento závěr určí, zda zůstane realizovatelná dohoda z roku 2022 o ukončení výroby elektřiny z uhlí v Severním Porýní-Vestfálsku do roku 2030. V Sasku a Braniborsku, které sdílejí lužickou těžební oblast, jsou zemské vlády k ambicióznějšímu harmonogramu zdrženlivější s odkazem na výraznější strukturální hospodářské dopady.