Německá vláda bude tento týden jmenovat předsedy "uhelné komise"

Zavírat není potřeba.

Uhelné elektrárny budou vyrábět převážně jen přez zimu, a v létě budou jejich zaměstnanci pracovat buď v zemědělství nebo stavebnictví.

Ehm...

Ták pánové, zavíráme na půl roku. Takže chemici z laboratoře úpravny vody nebudeme vás půl roku potřebovat, tumáte motyky a jděte okopávat brambory. Strojníci z turbíny tady máte věrtely a jděte na chmel. Strojníci a chemici z olejového hospodářství tady máte zednickou lžíci a šup támhle nahoďte fasádu...

Takhle jste to myslel?

Někdo tu nedávno psal o nějakém Průmyslu 4. Takže možná bude stačit jen robotům vypnout vypínače.

Ale ne, teď vážně. Zůstane tam pouze nástěnkář a vrátný, ti ostatní mohou spát a jíst svačinky i doma.

Chemiky netřeba, už není komunizmus a potřeba lidem vymýšlet práci. Už i dnešní bazény mají automatickou úpravu vody a dávkování chemie.

A jéje, pán holt nikdy nebyl v elektrárně, nemá tušení a nutně se tím potřebuje pochlubit.

Právě že byl a překvapilo mne kolik zbytečných lidí se tam poflakovalo. A ten plech ve kterém spal pracovník při výstupu na střechu Dětmarovic když nám průvodce chtěl ukázat krásný výhled na Beskydy byl také velmi zajímavý.

Bylo to sice teprve asi 7 let po sametu, ale jak tak navštěvuji různé elektrárny, tak se tam v tomto směru moc nezměnilo. Jen asi Dlouhé Stráně mne příjemně překvapili, tam byl snad jen hlídač a vše funguje dálkově a automaticky.

Chemici budou mít na starosti postřiky a hnojiva, a strojníci si vezmou pod sebe traktory :-)

V Německu je podobně jako u nás ještě tradice zahrádkaření a domácích přestaveb hlavně na východě, kde jsou i ty hnědouhelné doly, takže kdyby se opravdu chtělo, tak to nebude vůbec žádný problém.

Hrdost jednoprofesně zaměřených pocházející zvláště od byrokratů, stejně do 10 let padne na celém Západě EU, tamní způsob zaměstnávání většiny lidí v kancelářských profesích je už nadále zcela neudržitelný.

A je jedno jestli bude revoluce nebo hluboké reformy a ať se nazvou levicové nebo pravicové, ale tohle bude hlavní věc k odstranění.

A co s těmi kancelářskými lidmi budete dělat? Primární i sekundární sektor ekonomiky mají lidí dostatek a stabilně jejich počet snižují.

Ještě je tu jedna možnost, že by v létě kopali uhlí v lomu, dávali ho na veeeeeeeelkou hromadu a v zimě by ho pak pálili :-).

Milion tun uhlí svým objemem odpovídá krychli o straně 112 metrů. Vešlo by se do Německa 35 takových hromad?

A vy už jste někdy viděl krychli uhlí o hraně 112 metrů? :-)))

Náhodou v nejmenované teplárně ve Dvoře K. to takhle funguje, přes léto zastanou provoz dva topiči v plynové kotelně, a většina lidí je za 70 procent platu spokojeně doma. Na podzim se všichni ty dědkové vrátí, pokusí se roztočit staré turbíny a zase se jede (nevím, jak v tomto případě efektivně) kogeneračně.

No jistě, to je ovšem něco trochu jiného, než pokles na 25 % a méně využití u elektrárny. 5 týdnů je stejně dovolená...

A to měl být vtip nebo jste to myslel vážně?

Když Němci živí přes milion nepracujících migrantů tak živit pár tisícovek energetiků přes většinu roku nemůže být žádný problém, problém jsou ti migranti.

Že nadkritické kotle nejsou to ono, se ví od 70 let. Od té doby se materiály na kotel moc nevylepšily. Provozují to ve velkém jen Rusové v oblasti blízké kritické a nikdo trvale v superkritické.

Němci se rozhodli okolo 2000 že uskuteční Energiewende. A nejdřív začnou odstavovat JE. Každý energetický přechod doposud trval vždy 60 či více let.

Bohužel přišla katastrofa ve Fukušimě a Němci urychlili odstavování jádra. Ale nemají (vzhledem k předpokládané dlouhé době Energiewende) žádný důvod aby zavírání uhelných elektráren uspěchali. Tedy to nebude 2022-2011=11 let ale dvoj či spíše trojnásobek doby rychlého odstavování jádra. Takže někdy okolo 2040 ale spíše až 2050.

Globální oteplováni, vzhledem k zanedbatelnému německému příspěvku k němu, není takový impulz jako byla Fukušima.

Tož tak, komise dojde k podobným závěrům.

Těším se na jejich závěry. Osobně očekávám nějaké řešení ve stylu, který uspokojí všechny. Třeba jako něco, že se velký kus těch (hnědo)uhelných elektráren převede do studené zálohy a budou vyrábět jen těch 4-6 týdnů v roce, kdy jsou opravdu potřeba. Výkon zůstane, smradu bude řádově míň. A bude dost času na rozvoj jejich náhrady.

A jakém smradu to, prosím, hovoříte? Již dnes je s výjimkou oxidu siřičitého podíl elektráren na emisích v EU zanedbatelný. Provoz hnědouhelných elektráren 4-6 týdnů je naprostý nesmysl, který si Německo rozhodně nemůže ekonomicky dovolit, protože je nemá čím nahradit a z národohospodářského hlediska je hloupost potlačovat vlastní energii a platit za dovoz černého uhlí. Navíc samozřejmě stand-by režim hnědouhlené elektrárny je velmi nákladný, protože musíte platit také stand-by lomu, který má obrovské fixní náklady, které potřebujete uhradit těžbou a vydělat také na jeho rekultivaci. Není to zase tak složitá matematika, to byste mohl zvládnout, ne všechno v energetice se dá podřídit ideologii. A Němci budou po uzavření jaderek na dlouhou dobu na hraně a s experimenty bude konec.

Sečtu-li lom a elektrárnu, kteří čekají na povel, jsou náklady stend by a v provozu v zásadě trvalé=fixní. Jede, nejede vše je nákladově skoro jedno.

Chcete fakta, dostanete fakta. V prvé řadě se rozhodněte co řešíte, EU nebo Německo? Nemůžete si vybírat jedno nebo druhé podle toho, co se Vám zrovna hodí.

Němci si v současnosti mohou dovolit leccos, mají tak obludně veliký přebytek obchodní bilance (>2x větší než Čína, 300 miliard USD v roce 2017), že je teoretická změna k horšímu v řádu jednotek procent nezničí. A neopomíjejte, že budou intenzivně rozvíjet jiné místní zdroje větrnou a solární energii (+ 15-20 TWh/rok). Během pár let jsou schopni objem výroby z HU nahradit a na vykrývání toho, co vítr+Slunce+HU nestačí by bylo třeba stejně energie, je podle jiného vzoru produkce.

A když jsme u fixních nákladů hnědouhelných elektráren a lomů, dodejte čísla. Bez nich je to z hlediska matematiky bezcenný výkřik. Já si byl zatím schopen jen najít odhad u Lazardů, je to 5-10 USD/MWh, u hnědého uhlí bych spíše sázel na tu spodní hodnotu. Budu-li předpokládat oněch 5 USD/MWh, tak pokud HU elektrárnu budu provozovat s koeficientem využití 25% (na zimu) místo současných 90%, stoupnou fixní náklady na 18 EUR/MWh, to zase tak katastrofické není. Čekám na ty povrchové lomy.

Když se bude najíždět energetické zařízení po odstávce přes sobotu a neděli je to podstatně jiná cena než když budu najíždět stejné zařízení po půlroční odstávce.

Tak začnou úvahy o tom, jestli by postavení plynových zdrojů nakonec nebylo výhodnější. Němci už teď ví, že pro ně baseload bude za pár let bezcenný, potřebují pružnou výrobu, pokud jí HU není schopno poskytnout, tak to bude muset být bez něj.

Hnědé uhlí je schopné pružnou výrobu poskytnout, o tom není pochyb. Ale ještě dlouho to většinu času nebude potřeba. Stačí se podívat na Německý merit order a představit si, že vypadne 8 GW jádra. Prostor pro hnědé uhlí se tím samozřejmě významně zvětší, a to i v případě dalšího růstu OZE. Bude to právě hnědé uhlí, které zaplní část díry po jádru, to je ekonomika, pane Veselý...

Pane Veselý, překvapuje mě, že vy jako propagátor tepelných čerpadel si myslíte, že časem nebude baseload potřeba. Podle mě ve všech ekonomikách s vyspělým průmyslem bude třeba baseload vždy. Samozřejmě jde o míru, ale nemyslíte si, že se i v řadách domácností lidé naučili např. používat nízký tarif (ano, jde o věc jinou, ale s baseloadem související) nebo že ledničky jedou stále dokud se neporouchají nebo nejedete na dovolenou nebo zkrátka VW (nebo jiná automobilka) potřebuje jet na tři směny, aby vůbec vyhověl poptávce na trhu atd. atd.

Co má baseload společného s tepelnými čerpadly? Moje TČ má jednu velice levnou "baterii", nádrž na teplou vodu. Tím pádem je to pružná spotřeba, kterou si mou pouštět kdykoliv chci. K čemu je mi nějaké konstantní výroba elektřiny?

A ten mýtus okolo velkých podniků potřebujících trvalý zdroj elektřiny je taky nesmysl. To je totiž logická chyba, kdy se směšuje stálost dodávek s trvalou výrobou nějakého zdroje, a to jsou dvě různé věci. V reálu mají tihle velcí odběratelé dost velký obrat, aby si mohli dovolit platit člověka, který bude nakupovat elektřinu tam, kde to je zrovna nejlevnější a bude jim upřímně jedno z jaké to bude elektrárny/mixu elektráren. Nebo toho člověka nahradí softwarem. Kdo ví?

Podobné operace dnes třeba špeditéři dělají zcela běžně okolo vytěžování kamionů. Prostě sehrání nabídky z poptávkou. U elektřiny je to jednodušší v tom, že to je standardizovaná komodita.

Pane Veselý máte podlahovku nebo radiátory?

Fixní náklady hnědouhelné elektrárny budou naopak spíše vyšší, protože pracuje s horším palivem a potřebuje tudíž celkově významně sofistikovanější zařízení než černouhelná elektrárna. Vaši oblíbení Lazardi vědí o hnědém uhlí nejspíš s prominutím prd, protože pro USA je to dost okrajový zdroj energie. Nicméně klíč je samozřejmě v jámě. Řekněme, že náklady na uhlí na vyrobenou MWh z hnědého uhlí jsou 20 Euro. Z toho je minimálně 10 Euro fixních. Pokud snížíme těžbu ve Vámi uváděném poměru 25% : 90 %, tak fixní náklady vyletí na 36 Euro, k tomu proměnné náklady 10 Euro a jsme na 36 Eurech, k tomu fixy elektrárny, proměnné náklady elektrárny (např. spotřeba vápence na odsíření) a povolenka a jste někde u 70 Euro/MWh.

Pardon, samozřejmě náklady na hnědé uhlí budou 46 Euro a celkové náklady potom 80 Euro/MWh.