Dosažení cílů pro OZE je bez čínských turbín nemožné, tvrdí německé firmy

Otázka možného využití větrných elektráren vyráběných v Číně je v Německu v poslední době diskutovaným tématem. Podle některých odborníků čínské turbíny představují příliš vysoké bezpečnostní riziko, pro developery naopak mohou znamenat nižší náklady na projekt. Podle německých energetických společností jsou však čínské turbíny nezbytné pro dosažení ambiciózních cílů Německa pro rok 2030.

Německo sice každým rokem zprovozňuje nové obnovitelné zdroje, k dosažení vytyčených cílů je však ještě daleko. Podle některých z tamních energetických společností by bylo dosažení cílů v oblasti větrné energetiky bez využití čínských turbín nemožné. Německo plánuje ke konci současného desetiletí disponovat 115 GW výkonu v onshore větrných elektrárnách a 30 GW v offshore parcích. V současné době nicméně disponuje stále pouze 9,2 GW offshore výkonu a téměř 64 GW výkonu ve větru na pevnině.

"Tato expanze vyžaduje silný dodavatelský řetězec. V současné době je počet dodavatelů velmi omezený. Abychom udrželi krok s globální konkurencí, nechceme zcela vyloučit teoretickou možnost uvažovat o čínských výrobcích, protože v konečném důsledku jde také o ekonomické hledisko," uvedl mluvčí EnBW s tím, že společnost EnBW sice v současné době neprovozuje žádné čínské větrné turbíny, ale v budoucnu tak možná učiní.

Využití turbín čínských výrobců se v případě budoucích projektů nebrání ani společnost RWE. Ta nicméně podle serveru Clean Energy Wire zdůrazňuje, že otázky spojené s bezpečnostními aspekty budou muset vyřešit politici.

"Vzhledem k omezeným výrobním kapacitám v offshore dodavatelských řetězcích po celém světě by z pohledu společnosti neexistovaly žádné zásadní námitky proti tomu, aby čínští výrobci vyráběli za stejných podmínek, v Evropě a podle našich vysokých evropských standardů," uvedl podle serveru mluvčí RWE.

Otázka bezpečnostního rizika

Možnými riziky spojenými s využíváním čínských technologií se zabývá nedávná studie Německého institutu pro obranné a strategické studie (GIDS). Analýza, kterou si nechalo vypracovat německé ministerstvo obrany, mezi riziky zmiňuje politický vliv, špionáž prostřednictvím senzorové technologie, přístup k bezpečnostním protokolům důležité infrastruktury a narušení dodávek energie.