Nově postavené onshore větrné elektrárny v Německu budou muset být vzdáleny minimálně 1 km od obydlených oblastí. Vládou sestavený klimatický kabinet toto opatření uvedl na svém jednání o Klimatickém balíčku minulý týden v pátek a efektivně tak omezil plochu dostupnou pro rozvoj větrných elektráren v Německu. Naopak navýšil cíle pro výstavbu offshore větrných elektráren.

Nově stanovená omezující podmínka určující minimální vzdálenost od obydlených oblastí pro nově postavené pevninské větrné elektrárny, ale i pro tzv. repowering, neboli obnovené větrné elektrárny, se vztahuje jak na oblasti s vysokou hustotou zalidnění, tak i na venkovské oblasti. V potaz budou brány i stávající územní plány, které vstoupily v platnost před 1. lednem 2015.

Německá vláda opatření zavádí z důvodu množících se protestů proti tomuto typu elektráren ze strany obyvatel. Velká část elektráren a větrných parků aktuálně končí před soudem.

Německá agentura pro životní prostředí (UBA) v březnu uvedla, že minimální vzdálenost ve výši 1 km od obydlí by snížila celkový potenciál pevninských větrných elektráren z 80 GW na 43-63 GW. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že „místa“ je tak nadále dost, je nutné brát v potaz, že ne všechny lokality nabízejí totožný potenciál z hlediska proudění větru, a tedy i využití větrných elektráren. I mírný pokles očekávané výroby tak může ovlivnit rozhodnutí investora, zda zdroj postaví, či ne.

Cíl instalovaného výkonu pro offshore větrné elektrárny pro rok 2030 se naopak zvýšil z původních 15 GW na 20 GW, podmíněn je závaznými dohodami s pobřežními spolkovými zeměmi a provozovateli přenosové soustavy o rozšíření sítí. Právě v nedostatečně rozvinuté přenosové soustavě ovšem tkví problém v dalším rozvoji offshore větrných elektráren.

Již dnes má země problémy přenášet vyrobenou elektřinu ze severu země do míst spotřeby, zejména průmyslových center na jih země. Stabilně tak rostou náklady na odškodnění provozovatelů obnovitelných zdrojů energie, zejména potom větrných elektráren, za nemožnost dodávat elektřinu do sítě kvůli hrozícímu přetížení vedení. Vloni to bylo již 635 mil. EUR.

Spolkové země i obce mohou stanovit výjimky z pravidla

Jednotlivé spolkové země mohou do 18 měsíců od vstoupení nového nařízení v platnost stanovit nižší minimální vzdálenost. Rovněž obce mají možnost stanovit nižší vzdálenost, v tomto případě i bez časového omezení, a měly by být zapojeny do finančních příjmů z větrných turbín. O to více, pokud nevyužijí nebo omezí pravidlo minimální vzdálenosti.

Aktuálně jsou však minimální vzdálenosti stanoveny spíše výše. Například Bavorsko, které je v této oblasti průkopníkem, zavedlo již na konci roku 2014 tzv. pravidlo 10H, stanovující vzdálenost od nejbližšího obydlí nejméně desetkrát větší, než je celková výška elektrárny, tedy výška stožáru navýšená o délku listu rotoru. To při současné výšce elektráren znamená minimální vzdálenost přesahující 2 km od nejbližšího obydlí. Po zavedení tohoto pravidla se výstavba větrných elektráren prakticky zastavila. Podobná pravidla ale zavedly i další spolkové země, například Severní Porýní ‑ Vestfálsko.

Německo si v rámci svých cílů v oblasti klimatu stanovilo zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě na 65 % z přibližně 38 % v loňském roce. Zvyšování instalovaného výkonu větrných elektráren hraje v dosažení tohoto cíle klíčovou roli.

Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *