Německý rozvoj mořských větrných parků ovlivní až čtvrtinu jeho výlučných zón

Plánovaný rozvoj mořských větrných parků v Německu by mohl ovlivnit až čtvrtinu jeho výlučných ekonomických zón. Vyplývá to z analýzy Spolkové námořní a hydrografické agentury Německa (BSH), o které informoval zahraniční server Clean Energy Wire.

Větrné parky instalované na moři mají být v budoucnu díky poměrně stabilní výrobě elektrické energie jedním z pilířů německé elektroenergetiky. Aktuálně má Německo v těchto zdrojích instalováno zhruba 8,5 GW výkonu, do roku 2030 to má být 30 GW a v roce 2045 dokonce 70 GW.

Podle analýzy BSH by prostorové nároky na realizaci uvedených instalovaných výkonů znamenaly ovlivnění 20 až 25 % výlučných ekonomických zón, které má Německo v Severním a Baltském moři.

"Transformace energetiky mění využití moře způsobem, jaký jsme ještě neviděli," uvedl ředitel agentury Helge Heegewaldt.

Výlučná ekonomická zóna sahá od základní linie až do vzdálenosti 200 námořních mil (370,4 km, 230,2 mil). Pobřežní země mají ve své výlučné ekonomické zóně kontrolu nad všemi hospodářskými zdroji (tj. rybolovem, těžbou a průzkumem ložisek ropy), ale také nad veškerým znečištěním těchto zdrojů.

Podle zahraničního serveru Clean Energy Wire zahrnují německé výlučné ekonomické zóny plochu 33 tisíc kilometrů čtverečních. Aktuálně zde má země nainstalováno zhruba 1 500 mořských větrných turbín, přičemž tato hodnota se pro splnění vládních cílů bude muset zvýšit na téměř desetinásobek.

"Je třeba vzít na vědomí, že větrné parky zahrnují větrné turbíny, které jsou od sebe vzdáleny 800 až 1 000 metrů," uvedl vedoucí oddělení pro organizační záležitosti na moři v BSH Nico Nolte a dodal, že zvýšené využití území na moři pro výrobu elektřiny nebude mít za následek snížení standardů v oblasti ochrany životního prostředí.

Nedostatek projektů a omezování výroby

Ačkoliv loni zaznamenalo Německo rekordní rok z pohledu nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE), sektor mořských větrných parků stále za pevninskými větrnými parky a solárními elektrárnami značně zaostává. Kromě nedostatku nových projektů trápí provozovatele těch stávajících omezování výroby elektřiny vyvolané nedostatečnou kapacitou v přenosové soustavě.

Podle Tima Meyerjürgense, výkonného ředitele jednoho z německých provozovatelů přenosové soustavy, společnosti TenneT, sice rozvoj přenosové soustavy v posledních dvou letech konečně zrychlil, avšak "mnoho ztracených let" má nyní dopad na výrobu elektřiny v těchto zdrojích, jelikož ta musí být omezována kvůli nedostatku přenosové kapacity v síti.

Dalším důvodem pro omezování výroby mořských větrných parků v Severním a Baltském moři je nedostatek velkých řiditelných elektráren na severu Německa, které by mohly v případě potřeby snížit výkon. Namísto těchto zdrojů tak jsou podle Meyerjürgense omezovány právě velké mořské větrné parky.