Průmysl: Odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky Německu k rozvoji OZE stačit nebude

Německo v posledních letech intenzivně pracuje na rozvoji využívání obnovitelných zdrojů, avšak větší část cesty k bezemisní energetice zemi ještě čeká. V posledních měsících se intenzivně skloňovaným tématem stal limit instalovaného výkonu, po jehož dosažení by nové malé a střední fotovoltaické elektrárny ztratily nárok na podporu. Přestože se německá vláda dohodla na jeho zrušení, podle zástupců tamního průmyslu OZE to nebude stačit k tomu, aby se v zemi tempo rozvoje obnovitelných zdrojů zrychlilo.

Solární a větrné elektrárny jsou jediné zdroje elektrické energie, které Německo v posledních letech intenzivně buduje. Přesto ani jejich rozvoj není bezproblémový a čelí různým překážkám. V případě větrných elektráren se jedná o komplikace při získávání stavebních povolení, což se projevuje nedostatek projektů soutěžích o podporu v aukcích, které se často nedaří ani zdaleka zaplnit.

Přestože výstavba solárních elektráren není tímto neduhem zatím zasažena, nad dalším intenzivním rozvojem dlouho visel Damoklův meč v podobě limitu na jejich podporu. Podle současné legislativy by v případě dosažení celkového instalovaného výkonu ve fotovoltaických zdrojích o hodnotě 52 GW již nové elektrárny do výkonu 750 kW neměly nárok na podporu, která by nadále probíhala pouze prostřednictvím aukcí pro velké elektrárny.

Německá vláda se sice v průběhu května dohodla, že zmíněný limit odstraní, tamní asociaci však postup nepřijde dostatečně rychlý, a podala tak ústavní stížnost.

Nyní však podle serveru Clean Energy Wire zaznívají ze strany německého průmyslu obnovitelných zdrojů hlasy, že zrušení limitu nebude samospásné a je nutné činit další kroky, aby rozvoj obnovitelné energetiky v zemi probíhal dostatečně rychle.

„Toto opatření nebude samo o sobě stačit,“ uvedl podle serveru CLEW Simone Peterová, předsedkyně Spolkového svazu obnovitelné energie.

Aby Německo dosáhlo vytyčených cílů v oblasti využívání obnovitelných zdrojů a snižování emisí, bude podle Peterové nutné zrevidovat cíle rozvoje. Každoročně by tak Německo podle ní mělo nainstalovat fotovoltaické elektrárny o výkonu minimálně 10 GW, přičemž polovina z nich by měla vyrůst na budovách.

Podle Spolkového svazu solárního průmyslu existuje riziko nedostatku zeleného výkonu, které by se mohlo projevit do roku 2023, kdy budou již trvale odstaveny všechny jaderné elektrárny a zároveň má docházet k ukončování provozu uhelných zdrojů. Podle svazu by se tak současné tempo rozvoje solárních zdrojů mělo do tří let ztrojnásobit.

Kritika se netýká jen solární energetiky

Podobně Peterová nešetřila kritikou na účet německé vlády v případě minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí, kdy dlouhé diskuze podle ní způsobily velké nejistoty a poškodily odvětví, které je jedním z pilířů německé Energiewende.

„Trvalý rozvoj větrné energetiky je potřebný pro dosažení cílů vytyčených v rámci klimatického zákona a k dosažení 65% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030, ale také je zcela nezbytný pro cíle stanovené v rámci národní vodíkové strategie,“ uvedla Peterová.

Podobně na protáhlé diskuze nahlíží i Herman Albers, předesa Spolkového svazu větrné energie, podle nějž je nyní třeba hledět dopředu a zajistit, aby dlouhotrvající spory ohledně minimální vzdálenosti větrných turbín byly rychle vyřešeny.

Každá spolková země by podle něj měla vyčlenit minimálně 2 % svého území na výstavbu větrných elektráren, aby mohlo být dosaženo roční výroby 770 TWh od roku 2050, a rovněž by mělo dojít k uvolnění pravidel pro repowering.

„Pokud budou stávající lokality využívány rozumně, v dlouhodobé perspektivě může repowering dosáhnout hodně,“ říká Herman Albers s tím, že při náhradě starých turbín novými by se jejich průměrný výkon mohl zdvojnásobit.