Domů
Německo
Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny
Větrné elektrárny v americkém státu Texas. Autor: Daxis @flickr
Autor: Daxis @flickr

Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny

Německo
25 komentářů
23. květen 2020, 11:18
Jan Votruba

V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.

Na mrtvém bodě

Bodem, na kterém vyjednávání zamrzla, bylo kontroverzní rozhodnutí o povinné minimální vzdálenosti 1 kilometr mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. Nyní se koalice dohodla, že o platnosti tohoto pravidla na svém území si rozhodne každá spolková země sama.

Tamní ministr hospodářství Peter Altmaier ze strany CDU kompromis uvítal slovy: „dobrý den pro ochranu klimatu v Německu“. Podobně kompromis viděla i ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzová z koaliční strany Sociální demokraté.

Kontroverzní pravidlo jednoho kilometru, které blokovalo další debatu ohledně podpory obnovitelných zdrojů v Německu, nejvíce podporoval kruh konzervativních podnikatelů blízkých straně CDU/CSU.

Omezení potenciálu větrníků o 20 až 50 %

V souvislosti s pravidlem různé studie ukázaly, že zmíněné pravidlo jednoho kilometru pro větrné turbíny bez dalších regionálních specifikací by snížilo potenciál pro výstavbu nových větrných elektráren o 20-50 %. To by víceméně znemožnilo Německu dosáhnout ambiciózního cíle mít 65 % obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu do roku 2030, kterého bude už tak velice složité dosáhnout.

Některé spolkové země již naznačily, že by chtěly pro sebe menší vzdálenost než jeden kilometr. Ale například Bavorsko chce zůstat u svého ještě striktnějšího omezení, které zadává povinnou minimální vzdálenost mezi větrnou turbínou a nejbližší obydlenou zónou jako desetinásobek výšky větrné elektrárny. To by například pro dvousetmetrovou elektrárnu znamenalo vzdálenost 2 km.

Velká úleva pro solární průmysl

Díky vyřešení problému s větrnými elektrárnami se mohla zrušit i dotovaná hranice 52 GW instalovaného výkonu pro solární průmysl, které by se mohlo dosáhnout již do konce května.

Nová legislativa také zjednoduší a urychlí plánování a schvalovací proces. Navíc se zavedou pravidelné revize plánu rozvoje obnovitelných zdrojů spolkových zemí a celého státu.

Autor úvodní fotografie: Daxis

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
St
23. květen 2020, 13:24

Vůbec se nedivím těm Němcům, že nechtějí, aby jim větrníky hučeli nad hlavou. Ono ani hmyzu natož ptákům nedělají dobře.

A nějak nechápu proč zachovávají dotace na ty soláry, když tu někteří tvrdí, že se jedná o zdroj EE, který je prakticky zadarmo. Nějak mi to hlava nebere. Ale on mi to rychle někdo vysvětlí.

Milan Vaněček
23. květen 2020, 16:07

Němci chtějí čistou levnou elektřinu a nechtějí jádro. Tak to dostanou.

Cena elektřiny v Německu z velké fotovoltaiky nad 100 MW je v současnosti na polovině ceny, kterou předpokládá ČEZ pro novou JE v Dukovanech (a ta bude až za 20 let).

Malé střešní fotovoltaické elektrárny jsou cca 2x dražší než ty obrovské (na jednotku vyrobené elektřiny),

malé JE, abychom mohli srovnávat, neexistují.

St
23. květen 2020, 16:15

Že se jim to nějak nedaří. Pokud vím, tak Němci mají nejdražší EE v Evropě.

Že by někde soudruzi ze Spojených emiRátů Německých udělali někde chybu?

Carlos
23. květen 2020, 16:32

V absolutních číslech ano, ale pokud to protáhnete přes poměr průměrné mzdy a ceny energie, tak jme za chudé příbuzné. To samé platí pro Dánsko. Absolutní cena EE opravu nehraje tak zásadní roli, roli hraje kolik si ji za místní výplatu můžete koupit. Ale to se u nás nenosí, protože by se ukázala bída koruny a fungování státu.

St
23. květen 2020, 18:53

Opravdu bych Dány nedával za příklad, protože Ti mají druhou nejdražší EE v Evropě. A OZE řeší, třeba tak, že pro své elektrárny dovážejí pelety ze zámoří. To je opravdu ekologie na druhou.

Carlos
23. květen 2020, 22:26

St, a kolik že si těch kWh mohou koupit za průměrnou mzdu? Počítalo se to tu čtrnáct dní dozadu a vyšlo to 2-3x více než kolik si za ni může koupit obyvatel ČR.

Pavel
24. květen 2020, 12:24

A co má průměrná mzda společného s absolutní cenou elektřiny, protože o tu tady jde? Před zavedením megatunelu s názvem energiewende byly ceny německé elektřiny podstatně nižší a růst průměrné mzdy v Německu rozhodně nebyl tak rychlý jako růst ceny elektřiny. ROvněž se dá argumentovat podstatně nižšími cenami elektřiny ve Finsku či Francii, přičemž jejich průměrná mzda je té německé podstatně blíž. Realitou je, že díky energiewende Němci zchudli.

Carlos
24. květen 2020, 12:41

Třeba to že při poměřování mezi zeměmi nemá cenu brát absolutní cenu EE, ale je třeba to vztáhnout k situaci v té zemi? Ono je něco jiného platit 5 korun za kWh při 50 tisících měsíčně a něco jiného platit 2,50 při 15 tisících měsíčně.

Otázka je jestli reálně zchudli, nebo se jenom před tím externality placené jinými způsoby nepřesunuly na účet v podobě dosypu OZE kterým se srovnává rozdíl ceny mezi starými zdroji a OZE.

Milan Vaněček
24. květen 2020, 14:57

Cena silové elektřiny na Lipské burze, to je cena komodity=elektrická energie v našem středoevropském prostoru.

Ta je stejná pro nás i pro Němce, a od roku 2008 klesla již pod jednu polovinu ceny původní. Toto nastalo od okamžiku finanční krize a po masovém nárustu FVE a VtE v Německu okolo 2010.

A jaká je cena elekřiny pro drobné spotřebitele, o tom si ten který stát rozhoduje sám. A kolik si občan elektřiny koupí o tom rozhoduje kupní síla obyvatel.

Pavel a podobní přece nebudou Němcům říkat, co mají budovat, zda jaderné elektrárny nebo OZE. To si Němci rozhodli sami drtivou podporou OZE (okolo 80%) a FiT.

V ČR ale energetická koncepce nebyla nikdy schvalována volbami, referendem či objektivními průzkumy veřejného mínění. To nám chybí. Fotovoltaický tunel 2010 nebyl odsouhlasen obyvateli ČR. Nedávno připravovaný poplatek za jistič zvedl silný odpor proti dalšímu tunelu.

Tuneláři couvli a po čase to zde máme pod jiným krycím názvem zpět. Zase chtějí prosadit náš "specifický tunel", tentokrát jako tunel jaderný.

Pavel
24. květen 2020, 17:26

Což je samozřejmě blábol, protože se nejedná o poměřování životní úrovně ale poměřování dvou různých technologických přístupů. Jinými slovy snažíte se předstírat hloupého, a ignorovat fakt, že v případě zvolení stejného zcestného přístupu jako v Německu, cena elektřiny bez ohledu na průměrnou mzdu vyletí rovněž do nebes a Češi budou za ještě výrazněji "chudší příbuzné" než jsou. O tom, že okázale ignorujete příklad Francie či Finska.

Ad externality, samozřejmě, že němci reálně zchudli, a místo jasně vyčíslených externalit spojených s JE, na které jejich provozovatelé museli tvořit rezervy mají teď pouhé dohady nákladů (ovšem v bilionech) spojených s totální devastací životního prostředí v číně (výroba fv), dovozem uhlí z jižní nebo severní Ameriky nebo rozšiřování vlastních povrchových dolů, neřešenou likvidací oze parodií na elektrárny apod. Nemluvě o externalitách spojených s výstavbou infrastruktury bez které se oze neobejde jako tisíce kilometrů nových vedení, a prozatím trapnými pokusy o akumulaci.

Pavel
24. květen 2020, 17:41

To máš pravdu, vaněčku, o ceně elektřiny pro spotřebitele si každý stát rozhoduje sám. Rozhoduje konkrétně tím, zda se rozhodne chovat v souladu s ekonomickou realitou a bude využívat technologie, které zvládnou vyrábět elektřinu ve velkém bez ohledu na klimatické podmínky a za rozumnou cenu pro spotřebitele nebo zvolí lití bilionů do oze kanálu, který ty velké stabilní zdroje není sto nahradit ani za ty biliony jejichž úhradu hodí na hřbet spotřebitelům el. proudu formou různých nesmyslných poplatků.

Vaněček a jemu podobní rozhodně nebudou vykládat ekonomice a technice, jak má fungovat. Jistě tuneláři necouvli, jen před sebe vystrčili užvaněné vaněčky jako propagandistické hlásné trouby oze tunelu.

Carlos
24. květen 2020, 20:43

Ano, Pavle, příklad Francie a Finska se možná ignoruje, ale vezměte v potaz že tam se jedná se o elektrárny stavěné v jiné době a EPR se oběma zemím prodražil poměrně dost. Srovnávat v takové situaci Německo, které předělává celou energetiku a Francii nebo Finsko, je jako srovnávat provozní náklady desetkrát zaplaceného náklaďáku proti naprosto novému kde do nákladů jde i umořování investice, to tak úplně nejde, nezdá se Vám?

Pan Vaněček má jednu velkou pravdu, která se Vám asi nemusí moc líbit, energetika se u nás nikdy nestala volebním tématem, nikdy nebylo energetické směřování s veřejností reálně probráno a následně posvěceno volbami či referendem. Ani Temelín, ani solární tunel a ani EDU II. Vždy se to dělá zákulisně a komunikace se pro většinu společnosti redukuje na Orwelliánské JE dobréé, OZE špatnéé. (Jistě víte ze kterého dílka je to parafráze.)

Kdyby v tento moment v ČR nastalo rozhodnutí, jakože nenastane, vydat se německou cestou, tak situace bude jiná než je v Německu, z prost8ého důvodu, máme dostupné dospělé technologie s relativně známou a nízkou cenou, nemusíme platit jejich vývoj, který jsme třeba u FVE už stejně zafinancovali. Jít tím postupem v tento moment tak máme zdroje pohybující se v pásmu 40-60€/MWh. I s velkou konvenční akumulací se budeme pohybovat v ceně EE v průměru z nových OZE a akumulace někde na úrovni 60-80€ po dobu asi 10-15 let s následným prudkým poklesem na úroveň někde kolem 50€ Teoreticky ještě dříve pokud by se umořovaly i přebytky z Německa.

Češi budou za chudé příbuzné tak dlouho dokud budou na špek skákat falešnému korunovému nacionalismu a volit strany podporující "tradiční průmysl". Myslete si že jsem cynik, ale vypadá to víc a víc jako eufemismus pro ekonomiku levné pracovní síly.

Myslel jsem externality u uhelných elektráren. Ale když tedy tak, tak v Německu před Energiewende nebyli ve stavu kdy by přechod i jen čistě na plyn způsobil růst emisí CO2. To zvládli až v době kdy Energiewende běžela.

Akumulace se začne více objevovat v momentě kdy Němci odstraní poplatek za OZE placený PVE. A možná až přestaneme se zbytečným izolacionismem a antagonismem v EU. Jsme v EU a není moc důvod k tomu nespolupracovat. Jsou-li hned za hranicemi vhodná místa pro nové akumulační elektrárny, víte že o nich mluvívám, není důvod se s Němci na jejich využití nedomluvit. Oba státy jsou v EU a infrastrukturní projekty by se měly dělat právě na její platformě. Samozřejmě že Němci by si mohli postavit třeba do dekády postavit pár přečerpávaček v Harzu, ale ty nebudou tak ekonomicky efektivní, ale mohly by s výkyvy ceny a přetoky trochu pomoci. Omezily by mírně tok na jih, protože by část energie, která je určena pro Alpské PVE z důvodu jejich neexistence na severu skončila již tam.

Co chcete velice likvidovat na solárních panelech? Sklo, hliník, měď, plast, to se recykluje normálně, samotné články se dají buď odleptat a napařit znovu, nebo se přidají jako vsázka do rafinačního procesu, odpadá tak spotřeba na metalurgickou část kdy z oxidu křemíku získáváte surový křemík.

Dobře, vrtule VtE jsou z laminátu, ale ten se dá pomlet a použít ve stavebních hmotách. Nebo se možná příjde na něco jiného co s tím, třeba se bude dát použít pyrolíza.

Že se v Lidové Číně chovají jako prasata je pravda, na druhou stranu to se dá řešit tím že se na dovoz bude muset získat certifikát že se jako prasata firma nechová. Jde to vyřešit, když na to dojde.

JE jsou celkem dost citlivé na klima, pokud je sucho, tak se nedají provozovat na plný výkon, byť jim to povodí zatím tolerují. Z tohoto pohledu je nejméně citlivá kombinace FVE a plynových motorů, ta nepotřebuje když na to dojde k provozu žádnou vodu.

Jediný tunel, který se tu v energetice rýsuje je ten jaderný. Není ještě vybraný zhotovitel, elektrárna ani nestojí, ale už jsou na údajně velmi ekonomický zdroj záruky na výkup, na cenu a vůbec všechno co se v ČR kritizuje na OZE, navíc záruka že to stát převezme pokud to bude finanční katastrofa. Dále je to projekt, který si tu usmyslela vláda, nebo možná se dělá jako úlitba jednomu člověku, zadal se přímo jedné firmě, která o to snad ani nestála atd. Kdyby to někdo myslel s jadernou renesancí vážně, tak se udělá otevřená aukce na výstavbu jako to je u OZE v Německu. Buď se tu investoři na to najdou a JE se postaví, nebo se nenajdou a holt celá jaderná anabáze skončí. Takto to smrdí tunelem ještě většího rozměru než OZE.

Pavel
24. květen 2020, 23:13

ad1) Příklad Francie a Finska ignorujete pouze vy a vaněčkové. "Doba" nemá s cenou jádra (nebo jiných stabilních zdrojů) nic společného, to jen nesmyslná legislativa. Takže když se němci rozhodli něco "přebudovat" (mimochodem perfektně fungující energetiku) mají podle vás právo být mnohem dražší, že. Všichni ostatní zas mají právo zůstat při smyslech. Nikdo němce nenutil ten zaplacený a dokonale fungující náklaďák házet do škarpy. Najednou vám to srovnání nejde pod nos. Realitou je, že o to právě stejně jako o absolutní ceny elektřiny jde - jestli budemem magořit po německém vzoru a riskovat raketový růst cen elektřiny nebo ne. Už jednou k tomu došlo (v roce 2005) a skončilo to stejně jako v Německu či Bulharsku bilionovým tunelem.

ad 2) V ČR se energetika stává volebním tématem neustále. Žvaní o tom všechny strany. Ty pro oze parodie vyletěly z parlementu jako namydlený blesk, ty co jso pro jádro nikoliv. Tolik k voličským preferencím v ČR.

ad 3) Technologie oze parodií se změnila jen minimálně. Zcela nahradit stabilní zdroje nedokáže. Když je cena oze tak výhodná, tak proč se stále DOTUJE? Vaše vlhké fantasmagorie na téma akumulace a klesajících cen parodií jsou pro smích. Ideologové energiewende o snižování ceny elektřiny žvanili už před 20 lety. Nastal pravý opak.

ad 4) Aha. Takže se vrtule, křemík a vzácené kovy můžeou jen tak házet do škarpy. O tom jak to "není žádný problém" svědčí skládky vyřazené elektroniky ve třetím světě. BLábolit o nějakých eko certifikátech v souvislostí s čínou, která se neobtěžuje dodržovat ani montrealský protokol, je fakt směšné.

ad 5) Další nesmysl. Na nedostek vody jsou citlivé klasické chladící věže ale už i v Dukovanech jsou postaveny nové typy chladícíh věží s menší spotřebou vody, nemluvě o Temelínu nebo o případných nových reaktorech.

Jediný tunel, který v souvislosti s energetikou hrozil a hrozí je ten s dotováním oze parodií na elektrárny.

Carlos
25. květen 2020, 00:27

1) Chcete zahrnout Francii a Finsko? Budiž, JE se zhruba třikrát prodražují proti plánu. A ČR není v situaci kdy by mohla jet metodou postupné náhrady. Jestli je pro Vás nesmyslná legislativa vytvořená v rámci reakce na havárii, tak pro mne není. V každém průmyslovém odvětví se po závažné havárii zpřísňují požadavky. Dělá to letectví, dělá se to když se podělá něco v chemii, někde praskne přehrada... U JE došlo k haváriím, ke kterým došlo. Podle toho se holt upravila pravidla.

Aha, tak já jsem zapomenul že v ČR máme mentalitu jezdit s verglem protože je to o pár drobných levnější a že lidé nahrazují věci až se začnou sypat. Ano, to bude důvod proč máme ještě v provozu uhelné elektrárny z 50., možná mírně modernizované, ale účinnost tam extrémně nenaženete.

Pokud Vám přijde riskantní projekt JE nebo pokračování v pálení uhlí jako zůstání při smyslech. Ale uvědomte si že i kdyby se postavily dva bloky (o čemž pochybuji), tak po roce 2045 se stejně bude muset buď dovážet uhlí, nebo plyn a mít tu minimálně 14-15GW těchto elektráren. Takže dovozu paliv se nevyhneme. Jen s tím rozdílem že se utratí peníze za technologii kde cena klesat nebude.

2) Ne volební téma to není, strany to tak nějak ignorují a vlády recyklují materiál vzniklý před deseti lety komisí ve které měly jaderníci převahu.

3) Když nechcete abstrahovat od elektrárny a ani si představit jak udělat systém s OZE tak aby fungoval a ještě po jednotlivých dekádách, tak to je pak těžké. Ten systém jde udělat a dokonce s poměrně malou investicí pro dosažení náhrady produkce celého bloku JE. A do budoucna pak s takovými opatřeními, která se splatí za kratší dobu než JE.

4) O sypání do škarpy jsem psal kde? Jediné co se tomu blíží je použití vrtule jako stavebního materiálu. Ve světě se s takovými materiály experimentuje. Tak se uklidněte.

5) Dukovany dostaly tak maximálně ventilátorové chladicí věže pro některé systémy. To byste musel zavést suché chlazení. Což znamená vyšší cenu a nižší produkci.

Jan Veselý
23. květen 2020, 18:56

Nevíte.

Peter Kochjar
23. květen 2020, 21:32

Ako my vysvetlite že 25 000 Rumunov žije v Dánsku.

Keby ste mali pravdu bolo by to naopak. Je to ako kúpiť / vlastniť byt Prahe alebo niekde v malej dedinke.

Dobre je tam kde je chleba drahý.

Peter Kochjar
23. květen 2020, 21:38

niekto bol chorí keď bola ekonomika v škole.

Juraj Šik
23. květen 2020, 21:46

Treba sa pozrieť do štatistík. Kde je najväčšia (napr. Rumunsko)a kde je najmenšia energetická chudoba.

abc
23. květen 2020, 18:43

Nedokážu si představit minimální vzdálenost stožáru VTE blíže než je 1 km od domu. To je jako chtějí stavět hned u plotu? Doufám, že budou mít lidé možnost tyto šílenosti blokovat, jinak je demokracie a svoboda ta tam a nastává OZE totalita.

St
23. květen 2020, 18:54

Tak nějak. Já osobně bych nechtěl ten větrník vůbec. A je dobře, že se proti něčemu takovému vůbec dá postavit. I když podle některých to bude bránění pokroku a bůhví co ještě.

Peter Kochjar
23. květen 2020, 22:10

Vo štvrtok bol sviatok v DK tak sme boli na ostrove SAMSØ. V propagačnom letáku bola spomenutá aj energia.

Ostrov má 11 x 1 MW turbín na pevnine (tieto stačia pre obyvateľov ostrova) a 10 x 2,3 MW na mori. Ostrov dokáže ročne vyrobiť 3x viac el. energie ako spotrebuje. 70% tepla je z poľnohospodárskeho odpadu.

Ivan Novák
24. květen 2020, 10:34

Tedy znovu: bilance EE spotřeba/dodávka musí být vyrovnaná v každém okamžiku. Kdo argumentuje jako nejdůležitější věcí součty za rok, je buď účelově vybíravý demagog, nebo rovnou lhář. Dánové využívají silných propojení na ostatní Skandinávii, kde je spousta pružných zdrojů ve vodních elektrárnách s velkou akumulací - podívejte se na zdejší Energostat, vyberte Dánsko a porovnejte křivky pro výrobu a zatížení třeba pro minulé 4 týdny.

Milan Vaněček
24. květen 2020, 12:08

Samozřejmě pane Novák. A přesně tomu vyhovuje německá kombinace pro Energiewende: slunce a vítr se výborně doplňují během roku, voda a trochu biomasy je dobré kdykoliv, a plyn spolu s bateriemi zacpe všechny mezery.

samozřejmě, balance musí být každou vteřinu, po celý rok.

A to Němci mají naprosté minimum vodních a přečerpacích elektráren, důležitých pro OZE, všichni okolo jsou na tom líp.

Propojení je důležité, bez propojení by se systém snáze sesypal, víme že např. bez dálničního propojení mezi všemi zeměmi Schengenu by taky jejich průmyslový systém zkolaboval.

Pavel
24. květen 2020, 12:31

A protože se tak "výborně doplňují", němci masivně vyvážejí elektřinu za dumpingové ceny, když fouká a když nefouká tak zas masivně dovážejí elektřinu z uhlí a jádra, že vaněčku. O tom, že se bez větších úspěchů snaží budovat další propojení severu s jihem z čehož plyne jejich hysterická snaha propojit se Norskem, kde ovšem již žádná další vodní elektrárna rozhodně nevznikne, nemluvě.

chemik
26. květen 2020, 09:25

Zdravím a podporuji protijaderné zastánce. Je třeba vydržet a síla veřejného mínění nakonec bude mít rozhodující význam, i když ty nějaké nechtěné finanční ztráty tady bohužel budou. Je to boj s časem, prohrát se to ale nedá.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se