Domů
Německo
Růst výkonu ve větrných elektrárnách může v Německu výrazně zpomalit, varuje analýza
Větrná elektrárna Pchery (zdroj EP ENERGY).

Růst výkonu ve větrných elektrárnách může v Německu výrazně zpomalit, varuje analýza

Analýza německé Agentury pro onshore větrné elektrárny, jež vychází z dat německého síťového regulátora, ukazuje výrazný pokles celkového objemu nových povolení pro výstavbu onshore větrných elektráren v Německu v loňském roce. To by se dle agentury mělo projevit poklesem růstu výkonu německých větrných elektrárnách v letošním a zejména v příštím roce.

Rychlému růstu výkonu v onshore větrných elektrárnách v Německu pomohla podle agentury vlna žádostí o povolení k výstavbě z let 2014 až 2016. V letech 2014 a 2015 získaly v Německu povolení projekty o celkovém výkonu 7,6 GW, v roce 2016 dokonce 9,6 GW. V loňském roce se však celkový výkon nově povolených projektů meziročně propadl na 1,3 GW, tedy na méně než pětinu.

Velký objem žádostí z období 2014-2016 vedl k prudkému růstu výkonu instalovaného ve větrných elektrárnách, jenž od roku 2014 vzrostl o 20 GW. Celkový instalovaný výkon německých větrných elektráren, včetně 5,4 GW v offshore turbínách, tak překonal hranici 51 GW.

Roční přírůstky instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách v Nemecku mezi lety 2008 a 2017. Zdroj: Platts
Roční přírůstky instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách v Nemecku mezi lety 2008 a 2017. Zdroj: Platts

Developeři velkých větrných parků urychlovali realizaci svých projektů, které mají obdržet provozní podporu v podobě výkupní ceny. Německo od loňského roku sice přechází u výstavby obnovitelných zdrojů k systému aukcí, dříve schválené projekty však stále mají nárok na garantovanou výkupní cenu, takzvaný feed-in tarif. Aby projekty o tuto podporu nepřišly, musí být dokončeny do konce letošního roku.

Podle analýzy agentury vzrostl výkon německých onshore větrných elektráren v loňském roce o rekordních 5486 MW. Zájmové skupiny ještě v letošním roce předpokládají realizaci dříve povolených projektů o výkonu 3,5 GW, v roce 2019 má však přijít zásadní propad. Podle agentury developeři projektů výrazně zkracují dobu jejich realizace, kdy již dvě třetiny z projektů dokončených v loňském roce byly realizovány do jednoho roku.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2018-03-01″,“to“:“2018-03-14″,“caption“:“Výroba elektřinu v Německu v minulých dvou týdnech.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2018-03-01″,“end_date“:“2018-03-14″}

Na výrazném poklesu nových projektů s povolením se podílely i první kola aukcí pro výstavbu onshore větrných elektráren, kterým dominovaly komunitní projekty – jejich podíl dosáhl v poslední loňské aukci 99 % objemu úspěšných projektů. Tyto projekty nemusely mít pro vstup do aukce zajištěny povolení a na jejich dokončení mají developeři až 4 roky.

Takto výrazná změna na trhu vyvolala rozruch u zájmových skupin z řady výrobců turbín, které varovaly před výrazným propadem nových instalací v roce 2019. Německý regulátor tak od letošního roku přistoupil v systému aukcí ke změnám, kdy k účasti v aukci musí mít povolení dopředu zajištěny veškeré projekty. Tato úprava se v první letošní aukci projevila propadem podílu komunitních projektů a růstem průměrné vysoutěžené garantované ceny oproti poslednímu loňskému kolu o 24 % na 47,3 EUR/MWh.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Martin Hájek
14. březen 2018, 21:46

Takže je evidentní, že Německo nesplní svůj cíl podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie 18 % v roce 2020. No a protože ho nesplní ani Francie, Nizozemí nebo Británie, tak ho nesplní ani celá EU. Ovšem v roce 2022, až se to ze statistik dozvíme, tak už to nebude nikoho zajímat, neb už se dávno poženeme jako chrti za cílem roku 2030. Mimochodem i v roce 2016 měla uhelná a jaderná ČR stále vyšší podíl energie z OZE než Německo se jeho Energiewende.

Jan Veselý
15. březen 2018, 02:01

Ano, topení dřevem je v Německu dost vzácné.

Jan Veselý
15. březen 2018, 02:29

Mimochodem, podle údajů Eurostatu mělo Německo podíl OZE na hrubé domácí spotřebě energie 12.3%, ČR 10.3%. V tomto nemáte pravdu.

EU je na tom tak, že podle stejného zdroje chybí k dosažení cílových 20% podílu OZE nějakých 36 Mtoe, aby se z hodnoty 18% podílu OZE v roce 2016 skočilo na oněch 20% v roce 2020, což by se při udržení tempa růstu mezi lety 2011-2016 přibližně zvládlo. Obzvláště s přihlédnutím k tomu, že už začali šturmovat s OZE i třeba Nizozemci a Belgičani, kteří na to donedávna sra.. jak na placatý kámen.

Jan Veselý
15. březen 2018, 02:29
Martin Hájek
15. březen 2018, 11:40

Zdroj máte dobrý, ale spletl jste si tabulky. Ten cíl je na hrubé KONEČNÉ spotřebě energie neboli Gross final consumption a nikoliv Gross inland consumption, což je hrubá domácí spotřeba energie. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě Německa v roce 2016 byl 14,8 %, zatímco v ČR 14,9 %. Německo má ovšem cíl 18 % a i přes značný nárůst v roce 2017 bude mít velký problém svého cíle dosáhnout, jelikož ho plní téměř výhradně v elektřině zatímco třetina Německých domácností má nadále doma naftové kotlíky.

VK
15. březen 2018, 17:37

Z toho grafu je ale jasné, že Němci postupují od roku 2004 rychleji než ČR, a to je to zásadní, ne? Cíle pro určitý rok jsou spíše úsměvné, zajímavější mi přijde trend a reálný stav z a 10 let bez ohledu na nastavené politické cíle.

Jejich postup se mírně zpomalí odstavením zbylého jádra, ale může se zrychlit zavedením elektromobilů, které jsou dražší, a Němci na rozdíl od Čechů na ně budou mít peníze.

To s naftovým topením v Německu je zajímavé. Je to z historických důvodů, nebo to i dnes má nějaký ekonomický smysl?

Díky, VK

Martin Hájek
15. březen 2018, 19:16

A o jakém grafu to, prosím, hovoříte? V roce 2005 měla ČR 7,1 % energie z obnovitelných zdrojů a Německo 6,7 %. V roce 2016 měly obě země necelých 15 %. Já bych tedy čistě laicky ovšem řekl, že v obou zemích doposud probíhal nárůst energie z OZE přibližně stejnou rychlostí.

Vzhledem k tomu, že cíl je měřen v hrubé konečné spotřebě energie, tak na něj odstavení jádra v Německu nebude mít vůbec žádný dopad, protože odstavení jaderek hrubou konečnou spotřebu energie nijak neovlivní. Zavedení elektromobilů by konečnou spotřebu energie snížilo a tím by se zvýšil podíl energie z OZE, ale těžko bude mít tento faktor do roku 2030 nějaký zásadní dopad. Ohledně naftového topení - ano pro řadu lidí je to překvapení, protože samozřejmě tohle se v českých novinách plných Německé propagandy nedočtete. Ale je to jednoduché, Německo zdaleka není tak plynofikované jako Česká republika, jsou tam velké oblasti, kde prostě plyn není, tak co tam mají lidé dělat? Na topení zbývá elektřina nebo dřevo (topení uhlím nepřipadá v Německu v úvahu). Dřevo je pracné, elektřina drahá.

Petr
15. březen 2018, 12:16

Pěkné.

Právě to dává ideální čas k restrukturalizaci, můžou v roce 2019 přestěhovat své továrny z Německa do levnějších zemí třeba Polska, Rumunska či Alžíru.

Sice to bude o něco dřív než bylo plánováno, ale stejně Německo už má dobrá místa na zemi vybraná, a noví migranti se ukázali jako pořádné práce neschopní.

Martin Pácalt
16. březen 2018, 10:08

P. Hájku, uměl by jste tu informaci opřít o nějaký odkaz? Pro mě je to také překvapení, že v 21.století je někdo schopen topit naftou. Měl jsem za to, že bohatí Němci spalují vedle zemního plynu a lehké topné oleje + případně české dřevo "za hubičku".

Dtto info o oblastech s chybějící infrastrukturou pro dopravu zemního plynu - pro středoevropskou zemi rovněž překvapení...

Martin Hájek
16. březen 2018, 14:48

V Německu zcela běžná věc, ovšem i v Rakousku. Velmi rozšířené také třeba v Belgii nebo v Irsku. Ale zelené weby ani oficiální Německá propaganda se tím kupodivu moc nechlubí, takže je poměrně těžké něco dohledat. Ale třeba tady píší, že topení topným olejem (to je totéž co nafta) má v Německu "více než 25 % domácností". Jsou tam i ceny, takže je vidět, že topení olejem vychází pro Němce relativně k jiným možnostem celkem výhodně: https://www.heizspiegel.de/richtig-heizen/heizkosten-pro-m2-vergleich/

Milan Vaněček
16. březen 2018, 17:01

Masivní plynofikace Ceskoslovenska je jeden z mála positivních odkazů bolševika. Tam kde není se musí v zimě pálit uhlí, topné oleje nebo dřevo.

Plynofikace u nás též umožňuje vysokou penetraci OZE (v principu, ale proti mocné jaderné loby se to zatím nedaří).

Martin Hájek
18. březen 2018, 18:35

Až na to, že masivní plynofikace proběhla v ČR až devadesátých letech :-). Bolševika kvalita ovzduší věru vůbec nezajímala. Co ho zajímalo velmi, byly devizy za export plynu. Nevím, jak plynofikace umožňuje velkou penetraci OZE... To jako že kdo má plynový kotlík, tak má větší sklony dát si na střechu fotovoltaiku? :-)

Martin Pácalt
18. březen 2018, 08:49

Díky za odkaz. Nedivil bych se, kdyby cenová náročnost polenového dřeva a pelet byla dána masivním dovozem z Česka (tzv. Východní Evropy). Mohli by sáhnout do daňového znevýhodnění TOEL , aby se nůžky více rozevřely. Zelení Němci se opět předvedli ;-) .

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se