Staré německé větrné parky stále častěji procházejí repoweringem

To je úžasný pokrok, ten repowering větrníků na souši na trojnásobek výkonu původní VtE. Když jsem o tom tady nedávno psal a odhadoval růst výkonu na 2-4 násobek, tak mi místní experti říkali: to není možné, a ejhle, realita je dostihla...

Až Němci dokončí repowering, to bude obrovský skok dodávkách elektřiny v zimním období v našem regionu. A uvědomte si že větší větrníky=i více produkčních hodin elektřiny v celém roce (pracují už i za slabšího větru).

Vanecek, zklidnej hormona. Za prve, nikde se v tom clanku apriori nepotvrzuje to, co mate na mysli, ze s repoweringem nejakeho parku naroste nominalne i jeho instalovany vykon. Za druhe, vetsina vetrnych parku je limitovana max. pripojitelnym vykonem v danem miste ds, takze to dost dobre ani nelze. Ten repoweing je proste jen o to, ze kdyz maji nekde 6 vrtuli po 2 MW, tak tam misto toho daji 2 ks po 6MW.

Tedy rocni objem vyroby elektriny i nasranosti okolniho bydlcstva naroste (jelikoz vyska vrtuli mnohem vyssi), ale instalovany vykon je stejny.

mindutone, přemýšlejte a přečtěte si pečlivě text, cituji

"....získala další tři větrné parky s celkovým instalovaným výkonem 17,6 MW. Po repoweringu by se jejich instalovaný výkon měl téměř ztrojnásobit na až 51 MW."

Samozřejmě k trojnásobně vyššímu výkonu si musíte zesílit i připojení k síti.

Jo? Vy hrajete na 'by'. Je tam slovo 'by', tj je to jen kyzene prani investora, a to obvykle neklapne.

Přidejte k tomu, Milane i to, že ty moderní turbíny mají i výrazně vyšší koeficient využití. Přece jen, technologie větrných elektráren za posledních 20 let značně pokročila.

Vždyť jsem to psal (poslední věta v prvém příspěvku). Ale je to dobré a nutné to stále připomínat. Obrovský pokrok v rozvoji větrné energetiky.

Ad Jan Veselý ; 24. červenec 2025, 11:10

Kdyby moderní turbíny měly výrazně vyšší koeficient ročního využití, objevilo by se to asi v oficiálních datech. Ve skutečnosti dosahovaly onshore VTE v Německu (dle oficiálních ministerských materiálů) v minulých letech kolísající faktory (vlivy počasí) a nikoliv nějakou trvale rostoucí tendenci. 2019 / 0,217 ; 2020 / 0,22 ; 2021 / 0,183 ; 2022 / 0,196 ; 2023 / 0,218 ; 2024 / 0,199.

To, že novější VTE možná projekčně vykazují o trochu větší faktory může být také tím, že se musí stavět čím dál tím větší počet „žiraf“, protože je budují v méně větrných oblastech (příkazová metoda pro zastupitelstva). Takové VTE se pak z hlukových důvodů budují co nejdále od obcí i za cenu, že jejich sloup musí být extrémně vysoký, aby čněl vysoko nad les, ve kterém je VTE umístěna.

Pane Sedláku, přemýšlejte. 1) repowering=dáváte ty nové výkonné větrné turbíny na ty nejlepší místa (která byla nejdříve, tj před cca 20 lety, obsazena)

2) pro zásobování spotřebitelů z energetické sítě je dobré, aby zdroj (větrná turbina, FV panel) dodával alespoń část výkonu po co největší počet hodin v roce. To je něco zcela jiného (a mnohem většího) než jistými skupinami prosazovaný narativ "koeficient ročního využití", kdy se využitím míní nějaký maximální či jinak normovaný výkon A NE doba SKUTEČNÉHO REÁLNÉHO výkonu.

Ale když máme "palivo zdarma" a výrobní zařízení je velmi levné, tak je v reálné praxi nejdůležitější, jak dlouho z těch 8766 hodin to zařízení pracuje aspoń na 10 či 20 či 30% toho "maximálního normovaného výkonu".

A to je mnohem více u nás než těch 8766x0,1 hodin pro FVE či velmi zhruba 8766x0,2 hodin pro VtE.

Snad nemusím opakovat, mnohokrát již zmíněný fakt, že velká větrná turbína vyrábí elektřinu i při nižších rychlostech větru než ty staré....

Vaněčku, ať to počítáte, jak to počítáte, stejně vám to dá koeficient ročního využití zdroje.

Zjištěte si, jak se koeficient ročního využití zdroje počítá.

Pane Studničko, naučte se novou energetiku nových zdrojů výroby elektřiny. FVE a VtE to je OPRAVDU něco jiného než jaderné elektrárny-Váš vzor a Vaše norma.

Energetika 21. století nejenže bude jiná, ta už je jiná, všude ve světě.

Omyl p. Vaněčku, roční koeficient využití zdroje se používá a bude používat v tomto století i nadále. Týká se to a bude týkat všech zdrojů.

Tento parametr zajímá všechny, kdo se v reálné energetice fakticky pohybují.

Nezajímá to možná tak dojmology od monitoru, jako jste vy.

Co je můj vzor a co je moje norma absolutně netušíte.

Klidně ho používejte i nadále, samozřejmě potřebuje znát roční výrobu a instalovaný tabulkový výkon. To snad víte. A z toho si klidně spočítejte ten Váš koeficient, to je bohužel jediné čím se jádro může "chlubit".

Cenou se chlubit nové jádro nemůže, nebezpečný jaderný odpad zůstává a neřeší se, doby výstavby jsou taky opravdu "rekordní", no a to nepíši tentokrát o Fukušimě atd atd.

Tak to bylo rychlé, kdy p. Vaněčkovi došli argumenty, začal odvádět pozornost mimo téma a máme tu dokonce i jeho oblíbenou Fukušimu.

Mimochodem, když o něčem nepíšete, tak to nesmíte psát.

Vrátíme se k tématu...

Já to vím, vy to nevíte.

Nejde o žádné chlubení se některého ze zdrojů. To jsou fakta, která se reálně používají. Mimo jiné s nimi pracují investoři, aby si mohli spočítat návratnost své investice.

Ad Milan Vaněček ; 24. červenec 2025, 13:10

Doporučuji Vám navštívit na Wikipedii heslo Koeficient ročního využití a zejména Capacity factor.

Pak byste možná (?) mohl pochopit význam, účel a způsob výpočtu tohoto faktoru, abyste nám ho konečně přestal překrucovat do Vašeho ideologického náhledu. V anglické verzi si můžete také nastudovat tyto faktory od celé spousty energetických zdrojů za USA a UK.

Případně se můžete na stránkách VESTAS dozvědět rozsahy výroby, ale i závislost výkonu na rychlosti větru. Běžná onshore 2MW turbína pracuje až od větru 14,4 km/h, plný výkon dává až při 46,8 km/h a odstavuje se při 90 km/h. „Kupodivu“ s tím také souvisí ty výsledné faktory ročního využití, kde zásadní roli hraje lokalita.

Ano, když se na ty stránky Vestas podíváte, tak najde to, co tady říkám,

cituji: The V163-4.5 MW™, featuring a large rotor-size-to-rating ratio, helps you realise stable energy output and up to 10% more Annual Energy Production at park level under medium to low wind conditions.

Já si zde diskutuji k tématu repoweringu a do toho začne vážený pan Studnička motat mimo téma ty svoje.... Raději už mlčím.

Tak si ještě jednou přečtěte dotčené vlákno Vaněčku.

Reagoval jsem na váš příspěvek, žádná reakce mimo téma.

Pánové je smutné ,že 80 ti letý člověk Vás tady svým přehledem v nových technologiích strčí do kapsy. Pokud postavíte moderní VTE na 150 metrovém stožáru , pak při stejném výkonu dá o 20% více než původní VTE na 100 metrovém stožáru. je to dáno rozdílem rychlosti větru v daných výškách. Dále pak pokud vyměníte 1MW VTE za 7MW - dnes standart, pak obsah kruhu , který taková VTE opisuje se zvýší taky 7x jenže průměr lopatek vzroste jen 2,64 X takže na stejnou plochu se vejde 2,65x větší výkon a proto při repoveringu je výkon cca 3x větší a výroba se zvýší cca 3,6x než měly původní VTE díky vyšším stožárům. Poměr průměru lopatek ku obsahu kruhu. Někteří z vás by si měli zopakovat matematiku základní škody , matematika je základní přírodní věda bez její dobré znalosti nepochopíte mnohé z fyziky tedy i elektrotechniky.

Jakým přehledem? Žádný přehled nemá, jen tu neustále chrlí svou propagandu. Že roční koeficient využití německých větrníků neroste, navzdory rostoucímu průměrnému výkonu turbíny, je snadno ověřitelný fakt, data jsou lehce dohledatelná, a Vaněček pouze odvádí od tohoto faktu řeč jinam, jak má ve zvyku. Matematiku základní školy si zopakujte sám, třeba až budete počítat ty roční koeficienty využití, o kterých byla řeč. Procvičíte si krásně násobení a dělení.

dávám sem technickou odpověď, bez Werichova citátu

Narativ: "koeficient využití" není vůbec významný z hlediska řešení problému: stálá dodávka čisté, levné elektřiny bez nebezpečného odpadu vzniklého při její výrobě (a jsou různé názory co je to ten nebezpečný odpad).

Narativ: "koeficient využití" je výborný pro srovnávání výkonnosti provozu jaderných elektráren, pamatuji když v Číně byl 0,65, u nás občas klesl pod 0,8 když byly někde problémy v Temelíně, v USA byl většinou nad 0,9. Hlavní význam pro něj měly nezbytné periody výměny jaderného paliva a nutného odstavení těchto klasických reaktorů.

Narativ: "nameplate výkon" (uvedený na štítku výrobního zařízení, platící za určitých technických podmínek) je základní technický údaj (ne údaj nějakého píáru)

a "celoroční, případně sezonní výroba v MWh" tohoto zařízení je základní provozně-technický údaj (zase ne údaj nějakého píáru).

Tečka.

A při repoweringu jde o to, nahradit staré zařízení zařízením novým, s vyšším "nameplate" výkonem a dosáhnout vyšší roční či sezonní výroby.

To snad vidí každý, že se do sítě dostává mnohem více elektřiny z větru a sluníčka než třeba před 5 lety?

Jen píár si jede svůj píár: koeficient využití, a ani neví jaký je, vítr je velmi proměnlivá veličina, a je to "mimo mísu diskuse pod článkem o repoweringu".

Položím kontrolní otázku: Jaký je koeficient využití plynových elektráren? Odpověď: může být takový (skoro 1) i makový (třeba 5 krát nižší, když funguje jako špičková elektrárna).

Tečka.

Plácat si samozřejmě můžete co chcete, v tom vám těžko někdo zabrání, nicméně fakt že ani přes neustálé zvyšování průměrného výkonu větrné turbíny k měřitelnému zvyšování ročního koeficientu nedochází, tím stejně neokecáte, "píáre".

"Tečka."

"Je to mimo mísu diskuse pod článkem o repoweringu" píše člověk, který tu neustále něco mele o jaderných elektrárnách a podobně.

"Tečka."

Emile, komu není shůry dáno v apatyce nekoupí. Když se podíváte na ten koeficient využití, jak uvádí za posledních několik let pan Sedlák, tak z toho nemůžete logikou usoudit nějaký trend, vidíte akorát dominanci klimatu/počasí, jak je který rok (a kde) větrný...

Koeficient využití v diskusi pod tímto článkem je zcela mimo mísu, na těch fluktulujících datech od pana Sedláka se nepozná, zda roste či klesá. Co je relevantní je stále rostoucí roční výkon větrných elektráren i díky repoweringu mírně se zvyšující počet hodin v roce, kdy VtE vyrábí elektřinu. Repowering=více vyrobené elektřiny z VtE + delší počet hodin v roce vyrobené elektřiny (když bychom normalizovali "větrné počasí" na "větrné klima" průměrovacím způsobem...).

VO TO DE.

Trend samozřejmě určit jde, Vaněčku, jsou to statistická data jako každá jiná. Že vám není "shůry dáno" na tom vůbec nic nemění. "Zcela mimo mísu" není koeficient využití ale jako obvykle vy.

Emile, to by jste musel něco vědět ze statistiky... Jaké máte zkušenosti z vyhodnocování experimentálních dat? Asi žádné.

No podle toho, co tu píšete, ty zkušenosti z vyhodnocování experimentálních dat spíš žádné nemáte vy, Vaněčku.

Emil píše o něčem, o čem nemá vůbec páru...

Bavíme se pořád o koeficientu využítí větrné elektrárny, že jo? Jestli roční, tak s výpočtem podle vzorce:

Kr= Wr/(Pi*h)*100 [%]

kde:

Wr vyjadřuje roční množství vyrobené energie (kWh/rok)

Pi je instalovaný výkon (kW)

h je počet hodin, které má rok (8760 kalendářní rok, 8784 přestupný rok)

Koeficient ročního využití se obvykle vyjadřuje v procentech.

Nebo to počítáte jinak?

Ad Jiří Svoboda ; 24. červenec 2025, 20:57

Jedna věc je skutečná realita a druhá věc je ideologie. Kdyby v reálné praxi platily ty násobky výroby u nových VTE, tak by se nějak musely promítnout do statistik, ne? Proč tedy nelze vysledovat nějaký trend rostoucího faktoru využití VTE, ale z jejich instalovaných výkonů a vykázané roční výroby vyplývá, že rozhodujícím veličinou stále zůstávají přírodní podmínky toho kterého roku? Jak jinak vysvětlíte, že roční faktory VTE kolísají nahoru a dolů a nelze v nich nalézt ani náznak nějaké tendence nárůstu? Postavíte-li za zvýšené náklady vysoké žirafy (do větších rychlostí větru) a neustále modernější turbíny (čísla za pětiletý horizont si můžete přečíst v mém příspěvku o trochu výše - 24.7. ; 12:00) a přitom roční faktor klidně klesne z 0,22 na 0,2! Kde udělali soudruzi z NDR chybu? Nejsou náhodou tou chybou jejich i Vaše ideologické přístupy? Klidně nám ostatním můžete zprostředkovat další statistická data. Já jsem si dělal z oficiálního německého materiálu (Erneuerbare Energien in Zahlen…..) tabulku až počínaje rokem 2019. Vyhledejte si ten materiál a ukažte nám na číslech (i za dřívější roky), jak se nové typy VTE a jejich vysoké sloupy projevují na rostoucí energetické výtěžnosti z VTE (= rostoucích faktorech)! Jinak jsou to jen ideologické přístupy a řeči! Jediné, co může blokovat produkci z „moderních“ VTE může být jejich převažující poloha. Byly zatím hlavně budovány tam, kde víc fouká (na pobřeží), ale spotřebu má Německo převážně v průmyslových oblastech na jihu. Uvidíme, zda roční faktory VTE náhle „poskočí“ nahoru, až Němci dobudují alespoň některé ze svých HVDC přenosů.

Pane Sedláku, přečtete si co jsem napsal, z těch Vašich dat opravdu nelze vyvozovat nějaké závěry (jediný ano, ten o variabilitě přírodních podmínek=zde větru). Ale snad vidíte neustálý růst roční výroby větrných elektráren, když si ho zprůměrujete třeba na pětileté škále. Když se sleduje klima, tak se počasí obvykle, aby byl vidět trend, průměruje na třicetileté škále.

O to přece jde, aby VtE a FVE vyráběly každý rok více čisté elektřiny a uhelné o to méně...

Koeficient využití si klidně užívejte na své jaderné elektrárny, za 20 let jim začne klesat kvůli neporazitelné konkurenci levnějších čistých zdrojů výroby elektřiny a oznámí umíráček .....

Odpovědi Vaněčka nesmí projít, musí se prověřit.

Tak už většina prošla. Dík.