Analýza:K připojení dalších obnovitelných zdrojů jsou nutné miliardové investice
Aby bylo možné do distribuční sítě v Česku připojovat další obnovitelné zdroje energie, bude třeba po deset let investovat 40 miliard korun ročně do distribučních sítí a přenosové soustavy. V analýze zpracované pro Hnutí Duha to uvedla brněnská poradenská společnost EGU.
Ke konci loňského roku bylo do distribuční sítě připojeno 4,8 GW výkonu fotovoltaických a větrných elektráren, 92 procent připadalo na fotovoltaické elektrárny. „Provozovatelé distribučních sítí, tedy ČEZ Distribuce, EG.D a PREdi aktuálně evidují okolo 23 GW schválených a přibližně 9,6 GW zatím neschválených žádostí o připojení nových zdrojů. Tento zájem nejen výrazně převyšuje aktuální cíle státu, ale současně klade mimořádné nároky na přenosovou a distribuční infrastrukturu,“ uvedla poradenská společnost.
Odhaduje že do roku 2030 bude potřeba do distribučních sítí a přenosové soustavy investovat asi 240 miliard korun, do roku 2035 to bude až 475 miliard korun. „Roční investiční náklady na síťovou infrastrukturu se mají zvýšit o 38 procent na přibližně 40 miliard korun. Kapacita sítí není nafukovací. Pokud se mají připojit další tisíce megawattů, musíme nejen stavět nové vedení, ale také zvýšit využití toho stávajícího,“ poznamenal řídící konzultant EGU Petr Čambala.
Kromě investic ale budou zapotřebí také regulační opatření, EGU jako jedno z nejsnáze proveditelných doporučuje odstupňování poplatků za připojení, které již funguje například v Polsku. Odborníci navrhují jednoduché pravidlo, kdy čím více žádostí je v dané lokalitě, tím vyšší se platí poplatek. To může pomoci vyřešit aktuální problém s nerovnoměrným geografickým rozložením žádostí, které způsobuje přetížení některých oblastí, zatímco jiné zůstávají nevyužité.
Efektivní může být také zavedení nevratné zálohy při žádosti o připojení, která pomáhá omezit spekulativní záměry. Právě spekulativní žádosti jsou podle nich jedním z největších problémů současného systému. Podle EGU nejen blokují kapacitu pro realizovatelné či reálné projekty, ale také výrazně zkreslují představy o plánovaném rozvoji. „Dnes je v systému velké množství rezervací výkonu, které nikdy nebudou realizovány. Ty blokují kapacitu pro projekty, které by reálně mohly vzniknout,“ doplnil Čambala.
Poradenská společnost navrhla i několik dalších opatření, mimo jiné například takzvané negarantované připojení. Od června 2024 jej distribuční společnosti nabízejí jako možnost připojení do sítí vysokého napětí s tím, že za určitých podmínek mohou omezit výkon zdroje bez nároku na finanční náhradu. Podle EGU by toto řešení mohlo v některých lokalitách zvýšit připojitelný výkon až o 25 procent.
Mohlo by vás zajímat:
„Dnes je v systému velké množství rezervací výkonu, které nikdy nebudou realizovány. Ty blokují kapacitu pro projekty, které by reálně mohly vzniknout,“
Dle ERÚ aktuálně zasmluvněné, ale neuskutečněné projekty elektráren zabírají svými rezervacemi v síti 23 GW. To je téměř pětkrát víc, než je nynější celkový instalovaný výkon všech obnovitelných zdrojů elektřiny v Česku.
A to je velký problém, který se roky neřeší.
Komu to asi vyhovuje?
Jardo, vyhovuje to těm, co nám tady neustále tvrdí: to néééjde, to bude stát stejně jako Dukovany 2, a podobné řeči.
Racionální přístup radí: fotovoltaika je velmi flexibilní technologie. Využívejme toho.
Dva příklady: 1)agrovoltaika a 2)balkonová fotovoltaika.
ad 2): Před rokem i nedávno se tady tomu "odborníci" vysmívali, nebudu jmenovat. A ejhle, ono to funguje, v Německu během roku najednou vznikl výkon přesahující v poledních hodinách výkon Temelína, a přitom: nežádáte o nějaké připojení, elektřinu spotřebujete sám hned, nebo to dáte do svých baterií (balkonové systémy jsou neuvěřitelně levné, ale pro ČR stále jen málo dostupné) nebo to pošlete třeba zdarma sousedům... Žádné nároky na GW připojení.
Pro velkou část obyvatel měst a satelitů výborné řešení.
Obdobně agrovoltaika pro venkov.
Jenom proboha, žádné dotace, žádné schvalování, systémy musí být tak jednoduché že si je nainstalujete sám, stejně jako si nainstalujete chytrou televizi a internet.
Představte si, že by Vám internet či satelitní TV musela draho nainstalovat soukromá firma, jako to bylo před 30 lety.
Teď to vše zvládne žák základní školy a nemusí na to mít žádná razítka a povolení...
Musíme se snažit, aby to brzo bylo i s tou fotovoltaikou.... Konec dotací, konec hysterie, jen je třeba přebírat to, co se osvědčilo.
Pane Vaněčku:
V Německu mají z té balkonové FV už nyní hodně "těžkou hlavu". Ona totiž nejde nijak regulovat, nebo dálkově vypnout.
Většina jich navíc nemá ani žádnou akumulaci. A ne, běžná domácnost v bytovém domě nespotřebuje ani výrobu (výkon) běžné balkonové FV za slunečného poledne. Průměrná spotřeba takového bytu je přes poledne cca 450 W (statistické údaje pro sazby D01D, D02d a D61d v ČR). Balkonové sety mají výkon 600-800W.
Takže, když zasvítí, máme tu najednou místo spotřeby 450W přetok 350W. Rozdíl 800W v hodně bytech je problém jak pro síť, tak pro regulaci u výrobce elektřiny.
Ostatně to píšete sám, kolísání v síti jen ty balkonové FVE, způsobují větší, než kdyby vypadly najednou oba reaktory v Temelíně.
Bobe, mezi Temelínem a balkonovými sety je obrovský rozdíl (ale ne v poledním elektrickém výkonu za pěkného počasí). V ceně je obrovský rozdíl. Taky v předvídavosti výkonu/nevýkonu je obrovský rozdíl. Taky v lokalizaci/delokalizaci výroby elektřiny, ....
Taky v rychlosti realizace výkonu 2 GW... atd
Zásadní rozdíly jsou ale také:
1) situaci, aby v síti vypadly najednou oba bloky Temelína nepamatuji, ale u FVE se to stává pravidelně každý den a zrovna před večerní odběrovou špičkou.
2) Vyrábějí málo (často nic) po celé zimní období, kdy je elektřiny potřeba nejvíce.
3) Ani s tou predikovatelností výroby to není moc slavné.
4) Cenu té regulace pro "výkon Temelína" (cituji Vás) nakonec stejně zaplatí spotřebitelé, jen to není tak dobře vidět. Samozřejmě taky celoročně dotované náhradní zdroje, pro dobu, když nesvítí.
Mimochodem balkonové sety jsou i u nás běžně dostupné a nemusíte je ani objednávat v zahraničí. Připojit je můžete po ohlášení, ale na rozdíl od Německa to nemůžete udělat sám, jak píšete a neobejdete se bez elektrikáře a úpravy Vašeho rozvodu.
Bobe, rozdil mezi Nemeckem a dalsimi zememi a nami je takovy, ze pozadavky energetiku a odberatelu jsou vzdy v priorite statu na strane energetiku a jejich zisku. Marnotratny solarni tunel z let 2009-2010 neprinesl zadne emisni ci energeticke uspory, ale jen naklady. Za pet let s bozi pomoci skonci a zacne dalsi, atomovy. Ve finale za dvacet let budeme mit skutecne nejdrazsi elektrinu v EU, a ne z hlediska parity kupni sily, ale z faktu. Nemci mezitim totiz zefektivni sit akumulaci a zbytek nutnosti koupi lacine od podobnych blbcu jako jsme my. Pokud jsou balkonove elektrarny ve svem nadvykonu nesmyslem, tak muzou byt polovicni tech nemeckych, stejne jako je nesmyslna udajna poddimenzovanost energeticke site, kdyz jsou rezervovany mozne virtualni a tezko proveditelne vykony. Ale hoj, zdrazme distribuci na investice. Ale jake?
Fotovoltaika je stejně flexibilní jako zlomená noha - ohne se, ale ne tak, jak by "uživatel" potřeboval a chtěl...
Když jsme žádali o připojení FVE na VN, dostali jsme smlouvu o smlouvě budoucí na připojení s platností jednoho roku. Sice nám ji po zdůvodnění prodloužili (chyběly nám cca 3 měsíce), ale vždy jsem předpokládal, že se nebude prodlužovat donekonečna (max. 1.-2.*) a pak se rezervace uvolní. Přece není v případě potřeby problém doložit, že stavba OZE je míněna vážně, probíhá a případné zdržení je způsobeno jen nějakými přechodnými problémy.
To znamená, že sice vždy bude část kapacity rezervována probíhajícími realizacemi OZE, ale kapacity nevyužité by se měly zase automaticky postupně uvolňovat pro nové zájemce.
Celosvětový růst fotovoltaických elektráren v roce 2024 byl úžasný, zase další rekordy byly překonány, jak pozvolna se objevují sumární data za rok 2024.
Už máme ve světě více než 2 TW slunečních elektráren
pv-magazine-usa.com/2025/04/15/solar-supplied-over-10-of-global-electricity-consumption-in-2024
Ten článek se odvolává na World Energy Outlook od IEA. Podle nich letos větrné elektrárny vyrobí více elektřiny než jaderné, solární elektrárny svou výrobou oba tyto zdroje mají přeskočit příští rok. V roce 2035 mají FVE dělat cca 3x více elektřiny než v roce 2025, větrné 2x více. V té době to mají být první a druhý největší globální zdroj elektřiny.
Ale bral bych to s rezervou, projekce IEA obvykle bývají vzhledem k VtE a FVE přehnaně pesimistické.
To člověk až žasne nad „složitostí“ řešení triviálního problému. Elementárně jednoduchým zákonným opatřením by stačilo nepřipustit na EU trh FV měniče (i ve velikosti balkónové FV), které by neměly modul dálkového GSM řízení výkonu a povinnost spotřebitele zpřístupnit ho distributorovi při zprovoznění měniče. No a pak by bylo šuma fuk, zda někdo investuje do baterek nebo ne. On by si to každý pak dělal podle toho, zda mu bude distributor grátis využívat a řídit přetoky nebo zda si dohodne jiný režim nebo zda si dokoupí úložiště. Jednoduché jako facka a nejlevnější řešení, když už ten měnič u každé fotovoltaiky je. Samozřejmě by to nesmělo sklouznout do paušálních plateb distributorovi, ale muselo by se jednat třeba o běžný poplatek za SIM předplacenou kartu v ceně třeba 150Kč/rok. A problém s přetoky balkónové FV, kvůli kterým český Lidl balkónovku ani nenabízí, by byl ten tam.
Triviálně jednoduché řešení podobně jako bylo uzákonění povinnosti rozhraní s USB-C konektory, kterými jsou nyní vybaveny i baterky AKU motorové pily.
To jako, že by majitel FVE platil za to, že si nějaká soukromá firma bude s jeho majetkem operovat dle libosti?
Z které hrušky jste spadl?
Platit symbolický poplatek operátorovi za to, že pomocí FV šetřím daleko víc a že pomocí té FV nevytvářím problémy by snad stálo za to, ne? Vykutálené solární tarify jsou z daleko horšího ranku! A byl by to výchozí stav, který by umožňoval snadné rozšiřování FV instalací bez ponížené žádosti o připojení. Tedy maximální rozšiřování FVE, které zde propagujete! Samozřejmě, že dalším stupněm by mohla být ta žádost o připojení a případné zpeněžení přetoků. Když bude výchozím stavem možnost dálkově přetoky řídit (zrušit) odpadá tím logicky problém s rozšiřováním FVE instalací a maximální využívání stávajících (nebo průběžně posilovaných) sítí. FVE už tam bude, po posílení sítí se jen zvýší způsobem řízení její využití. To by snad stálo za to, ne? Jednoduchý princip, který využití FVE posouvá o level výše.
Povinná instalace "odpojovače" pro zamezení přetoků do sítě za předem daných podmínek by jistě byla ideální. Jenže právě pro snížení ceny instalace a možnosti většího rozšíření to není u těchto mikrozdrojů požadováno.
Pro připojení stačí ohlášení, ale instalace musí odpovídat naší legislativě.
A český Lidl balkonové FVE nabízí hned ve dvou provedeních (i s akumulátorem).
Majitel FVE by neplatil za to, že si soukromá firma bude operovat s jeho majetkem, ale za to, že majitel tím svým soukromým majetkem ovlivňuje majetek té soukromé firmy (distribuční soustavu). Pokud by k ní tím svým majetkem připojený nebyl, nic by pochopitelně platit nemusel. Jde o ty přetoky, které by pak ani nemohly vznikat.
@Josef Sedlák 17. duben 2025, 10:15
Daleko lepší by bylo každé OM vybavit průběhovým měřením a udělat tarify reflektující potřeby sítě a nechat na lidech, jak se k tomu postaví.
Jako bonus by distributor měl naprosto přesnou představu o chování na úrovni koncového OM.
Jarda @17. duben 2025, 11:21
Tarify jsou vždy ve prospěch distributora, dodavatele. Když jako výchozí stav „obětuji“ přetoky a nebude ani nutná výměna elektroměru, pak by na rámcové měření přetoků stačil P registr elektroměru (jen pro orientaci odběratele a bez sankcí od dodavatele). Jednalo by se o výchozí stupeň využití FV, kde by se jinak nic nezměnilo ani po stránce přípojky ani v měsíčních platbách za jistič. Až na základě provozních zkušeností by si odběratel rozhodl, zda se mu snaha zpeněžit přetoky vůbec vyplatí a zda začne po změně tarifu (a elektroměru) platit 400Kč měsíčně za průběhové měření.
@Josef Sedlák 17. duben 2025, 11:41
Jasně, že jsou, stát jim to umožní, tak to tak dělají.
Šlo by ledacos, ale už to nebude tak technicky jednoduché zapojení do zásuvky.
Už jen způsob jak sledovat přetoky z balkonovky do sítě, musely by být měřící trafa u přívodu a tzn. elektrikáře.
To by ovšem musela být zakotvena povinnost každého majitele i balkonové FV mít průběhové měření (to bude celkem brzo splněno), ale také mít spotový tarif na prodej přetoků. Jen tak by to nějak fungovalo. Při záporné ceně elektřiny by majitel FVE musel za přetoky platit a tak by je raději vypnul. Spíše by to ale bylo potřeba pro větší FVE, než balkonové.
Ale ani to by nebylo ideální, protože síť může být přetížená i při nezáporné ceně. Stejně by tam měla být i u těch malých "záchranná brzda" pro krizové scénáře. Čekat na dobu "až jich bude moc" je nebezpečné.
Promiňte, ale pořád se tady řeší, co s přebytečným výkonem - ale žádný odpojovač nedodá do sítě ani watt, když nebude slunit a větřit. Takže pořád bude třeba udržovat řiditelné zdroje v horké záloze. Horkou zálohou míním zdroj, který rychle najede, když bude potřeba, bez ohledu na to, jaký ten zdroj bude fyzicky.
A zbývá base-load, který s občasnými zdroji nezaručíte ani náhodou. Jarda může přesvědčit manželku (nebo maminku), aby prala když zrovna sluní. Ovšem chemičku nebo elektroocelárnu přesvědčí sotva...
Musí se řešit oba případy:
1) když nesvítí (nefouká) a elektřina je potřeba
2) Když svítí (a fouká) a té elektřiny je tolik, že ji nikdo nechce a není ji smysluplně možno spotřebovat.
Protože článek je o připojení a síti, tak se bavíme o případu 2)
Kromě toho, že je tu elektřinu nutno spotřebovat, tak musí být možno ji k místu spotřeby (může to být i akumulace) sítí přepravit.
Zvláště v případě FVE je ta výroba nárazová s velkou intenzitou po omezenou krátkou dobu a to na síť (včetně nákladů na ni) klade vysoké nároky.
U nás je "balkonových elektráren" minimum, stačí se poučit od zemí kde je jich hodně a kde mají současně zájem na co největší výrobě čisté, bezodpadové elektřiny.
Hlavně nic zde nevymýšlet, máme s tím neblahé zkušenosti.
@ Milan Vaněček, 17. duben 2025, 11:45
Účelem povinného GSM měření je právě to poučení se z německých problémů s balkonovými FVE. Bez vymýšlení nebude žádný pokrok! Bude-li si distribuce od začátku moci řídit všechny přetoky, odpadá jeden z problémů rychlejšího rozšiřování FVE instalací! A nikoliv jen stupidní zapnout vypnout, ale řídit (na úrovni doby) všechny nové FVE instalace bez ohledu na velikost. Leckdy stačí velmi jednoduché pravidlo, aby diametrálně zlepšilo situaci.
Jestli myslíte ten průšvih se solárním tunelem, tak k tomu se téměř doslova okopíroval Německý zákon o podpoře OZE. Bursík tenkrát osobně roznášel překlad toho Německého zákona a tlačil na jeho přijetí ve stejném znění.
Měli bychom si z toho udělat poučení a neopakovat znovu Německé chyby.
Ale tak jste to poučení asi nemyslel.
@Bob ; 17. duben 2025, 16:49
Myslel jsem to primitivně jednoduše. Nečekat, až živelné rozšíření balkónovek způsobí nějaké problémy. I bez měření průběžného výkonu přetoku dodávaného do sítě by technicky bylo možné (při povinném vybavení všech měničů GSM řízením výkonu), aby mohl distributor plynule regulovat přetoky podle aktuálních potřeb i u všech nových balkónovek nebo malých FVE hned po jejich instalaci, která by podléhala jen povinnosti zprovoznění GSM řízení. Bez dalších změn smluv a změny měření by všechny přetoky šly „na oltář vlasti“, ale při odečtu elektroměru by nikdo odběratele nepokutoval za obsah registru P, protože velikost přetoků by pak byl problém jen na straně distributora, který je přes GSM ovládá a reguluje. Systém technicky i právně relativně jednoduchý.
Jen technickou poznámku : balkonové FVE mají jednu velkou výhodu , panely jsou koso tedy 90° , to vede k tomu ,že výkon takové FVE v listopadu je 60% výkonu v červnu. červnový výkon je podobný říjnovému nebo únorovému a výkon FVE od února do konce října lze označit za vcelku stabilní. Proti tomu FVE na střeše se sklonem 15°C má 5x vyšší výkon v létě než v zimě. Takže nedá se říct o balkonových FVE že přetěžují síť. Ty FVE mají většinou 2 panely o výkonu 1kWp přes den dávají průměrně cca 160W a pokrývají běžné spotřebiče v bytě jako je provoz lednice, wifi , atd.
Žádný průměrný výkon 160W, který by celý den pokryl průměrnou spotřebu bytu.
Balkonové FVE jsou ale namířené na světové strany podle objektu, tedy málokteré ideálně na jih. V poledne ty otočené na jih vyrábějí 800 W, ráno a večer v odběrové špičce, kdy je větší spotřeba bytu jako jakákoliv FVE bez akumulace prakticky nic.
Když je jich v místě hodně, i ony zatěžují síť přes poledne svými přetoky a hlavně "kachní křivkou" komplikují výrobu a vyrovnávání poptávky. Sice mají výkon podstatně nižší, než střešní FVE na RD, ale ty zase mají akumulaci.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se