<p><strong>Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.</strong></p>
<p>Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.</p>
<p>Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.</p>
<p>Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.</p>
<p>V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“</strong>řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</em></p></blockquote>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: </em><a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html"><em>Siemens</em></a></p>


Přenos elektřiny

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

<p><strong>Německý síťový regulátor (BNetzA) dokončil plánování koridoru pro první část důležitého páteřního vedení německé přenosové soustavy. Prezident BNetzA i ministr hospodářství to označují jako důležitý milník v realizaci transformace německé energetiky, tzv. Energiewende. </strong></p>
<p>V rámci opatření zavedených v <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/A/aktionsplan-stromnetz.pdf?__blob=publicationFile">akčním plánu pro řešení nedostatečného rozvoje přenosové soustavy</a> (Aktionsplan Stromnetz) německá vláda jako jednu z cest pro urychlení výstavby nových vedení kladla důraz na užší spolupráci jednotlivých spolkových zemí, spolkových ministerstev a dalších aktérů.</p>
<p>Do rozhodování o koridoru pro první část vedení SuedOstLink tak byly zapojeny správní úřady, ale i sdružení a občané. V rámci konference a místních setkání pořádaných BNetzA byly vytvořeny dva návrhy pro trasu první části vedení o délce 83 km. V následujícím schvalovacím řízení bude definována přesná trasa a technická realizace vedení v rámci schváleného koridoru.</p>
<blockquote><p><strong> „Koridor pro první část projektu podzemního vedení SuedOstLink je důležitým krokem pro realizaci energetického přechodu,“ </strong>uvedl prezident BNetzA, Jochen Homann.</p></blockquote>
<p>Linka „SuedOstLink“ je vedle linky „SuedLink“ jednou ze páteřních linek přenosového vedení potřebných k přepravě elektřiny z obnovitelných zdrojů na severu Německa do středisek spotřeby na průmyslovém jihu země. Realizována bude jako stejnosměrné podzemní kabelové vedení.</p>
<blockquote><p><strong> „Koridor pro první sekci SuedOstLink je stanoven. Toto je klíčový pokrok v rozšiřování sítě. Dnešní závěr federálního technického plánování ukazuje, že iniciativy k urychlení procesů fungují, nezbytná expanze energetické sítě pokračuje,“</strong> tvrdí německý ministr hospodářství, Peter Altmaier.</p></blockquote>
<p>Linka povede ze severoněmeckého města Wolmirstedt v Sasku-Anhaltsku do místa připojení bavorské jaderné elektrárny Isar. Celý projekt se skládá ze čtyř sekcí a jeho uvedení do provozu je plánováno na rok 2025.</p>
<p>V srpnu BNetzA uvedla, že pokrok „stále není tak rychlý, jak je třeba“, s potřebou stále postavit linky o délce přesahující 6 600 km. Za poslední tři roky Němci přitom zprovoznili pouhých 403 kilometrů nových vedení.</p>


Německo odsouhlasilo koridor pro důležité páteřní přenosové vedení za účasti místních úřadů i obyvatel

<p><strong><a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">První část článku</a> vysvětluje pojem „Projekty společného zájmu“ (PCI) a definuje podmínky, jež musí projekty splnit, aby byly do této kategorie zařazeny. Zároveň blíže představuje projekt vnitrostátního vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1. </strong><strong>Ve této části jsou postupně představeny zbývající projekty PCI v ČR.</strong></p>
<h2>2. Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice PCI 3.11.2</h2>
<p>Nové dvojité vedení 400 kV Vítkov – Přeštice s provozním označením V490/491 s celkovou délkou přibližně 87 km bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V221/222 spojující rozvodny Přeštice a Vítkov.</p>
<p>Trasa nového vedení V490/V491 bude umístěna na území Karlovarského a Plzeňského kraje a bude v maximální možné míře využívat koridor stávajícího vedení V221/V222 (80 km).</p>
<p>Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v západních Čechách, zajištění spolehlivého napojení nové rozvodny 420 kV Vítkov na přenosovou soustavu, zvýšení stability provozu a zvýšení spolehlivosti dodávek v západních Čechách i v případě výstavby obnovitelných zdrojů energie na Karlovarsku, a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.</p>
<p>V prosinci 2017 bylo tomuto záměru vydáno rozhodnutí o umístění stavby a v roce 2019 začala výstavba nového vedení, která by měla skončit v roce 2021.</p>
<h2>3. Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín PCI 3.11.3</h2>
<h3>a) Rozvodna Kočín, komplexní rekonstrukce</h3>
<p>Rekonstruovaná rozvodna 420 kV bude situována na stávajících pozemcích společnosti ČEPS a z části na nových pozemcích východně od stávajícího areálu rozvodny.</p>
<p>Už dnes je rozvodna Kočín významným uzlem české přenosové soustavy, zejména proto, že zajišťuje vyvedení výkonu jaderné elektrárny Temelín do sítě 400 kV.</p>
<p>Rekonstrukce a rozšíření rozvodny zajistí obnovu dožitých prvků rozvodny a možnost zaústění všech připravovaných rozvojových záměrů ČEPS v oblasti. V případě, že v budoucnu dojde výstavbě 3. a 4. bloku JE Temelín bude možné tento nový výkon přes rozvodnu vyvést do přenosové soustavy.</p>
<p>Tato komplexní rekonstrukce přinese vyšší spolehlivost vyvedení stávající jaderné elektrárny, vyšší stabilitu, bezpečnost a v neposlední řadě efektivitu provozu české přenosové soustavy.</p>
<p>V lednu 2015 bylo vydáno stavební povolení pro tento projekt. V dubnu 2017 bylo stavba předána zhotoviteli a začali stavební práce. Dokončení realizace komplexní rekonstrukce rozvodny je plánováno na rok 2023.</p>
<figure id="attachment_4514" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4514" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-512x370.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-768x555.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-725x524.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg 800w" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" height="740" /><figcaption class="wp-caption-text">Podoba JE Temelín v případě provedení dostavby 3. a 4. bloku.</figcaption></figure>
<h3>b) V432/429 Kočín – Přeštice</h3>
<p>Vedení V432/429 bude mít délku přibližně 117 km a povede na územích Plzeňského a Jihočeského kraje. Trasa bude v maximální možné míře kopírovat trasu dnešního jednoduchého vedení V432 (cca 97 km), které vede také z rozvodny Přeštice do rozvodny Kočín a bude v rámci tohoto projektu zdvojeno. Pouze 20 km trasy nového dvojitého vedení  400 kV bude mimo stávající koridor.</p>
<p>Posílení existujícího přenosového profilu Přeštice – Kočín pomůže usměrnit toky výkonu z míst výroby do míst spotřeby (ze západu na východ). Tyto výkonové toky vznikají i kvůli tranzitním tokům protékajícím přes Českou republiku z Německa do Rakouska.</p>
<p>Aby mohlo být toto vedení realizováno musí také dojít k realizaci přeložek části vedení Chrást – Přeštice (V431/831), Kočín – Dasný (V473/873) a také k realizaci přeložky stávajícího vedení Kočín – Dasný (V1344/1345)</p>
<p>Zdvojení vedení V432  na V432/429 je plánováno v letech 2026 – 2028.</p>
<h2>4. Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka PCI 3.11.4</h2>
<h3>a) Rozvodna Mírovka, komplexní rekonstrukce a rozšíření</h3>
<p>K rozšíření rozvodny se využijí volné pozemky v majetku společnosti ČEPS ve stávající rozvodně 420 kV Mírovka, která leží u Havlíčkova Brodu v kraji Vysočina.</p>
<p>Stávající rozvodna tímto bude rozšířena o nová pole pro vedení, která jsou nezbytná pro bezpečné vyvedení výkonu z případných nových jaderných bloků v elektrárně Temelín. Toto rozšíření je zároveň nutné pro zlepšení toků výkonu přes českou přenosovou soustavu, pročež budou do rozvodny v dalších letech zaústěna nová vedení (V406/407, smyčka z V413 a zdvojení V422).</p>
<p>Záměr na rozšíření a rekonstrukci rozvodny je rozdělen do etap tak, aby byly respektovány časové návaznosti realizace jednotlivých vedeních.</p>
<h3>b) V406/V407 Kočín – Mírovka</h3>
<p>Nové vedení 400 kV s označením V406/V407 bude mít délku přibližně 121 km a bude procházet Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Vedení povede z rozvodny Kočín nejprve jižním směrem, aby se poté zlomilo směrem na východ a pokračovalo v souběhu se stávajícím vedením V474 (Kočín – Dasný). Po opuštění tohoto souběhu se vedení ve své trase směřující severovýchodně dostane ještě do souběhu s vedeními 110 kV společnosti E.ON Distribuce, vedením 220 kV Tábor – Sokolnice a vedením 400 kV Hradec – Mírovka. Do rozvodny pak bude nové vedení zaústěno od jihovýchodu.</p>
<p><em>Celá trasa je ke zhlédnutí <a href="http://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDI4MV9vem5hbWVuaURPQ18xLnBkZg/MZP281_oznameni.pdf">zde</a>. Vede severně od Soběslavi, Choustník a Černovice míjí z východu, poté se nad Obrataní stáčí o 90° směrem na východ, severně míjí Kámen a Pelhřimov, u Vyskytné se stáčí na sever, v blízkosti obce Herálec překonává dálnici D1 a následně zaúsťuje rozvodny Mírovka.</em></p>
<figure id="attachment_12806" class="wp-caption alignnone" style="width: 616px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg"><img class="wp-image-12806 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg" sizes="(max-width: 616px) 100vw, 616px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406.jpg 616w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/trasa-v406-512x288.jpg 512w" alt="" width="616" height="347" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa vedení V406/407, Zdroj: Česká televize</figcaption></figure>
<p>Důvodem pro výstavbu tohoto vedení je předpokládané zvyšování výkonu zdrojů v severozápadních a jižních Čechách, nutný transport tohoto výkonu směrem na východ a jihovýchod České republiky a také evropské tranzitní toky severojižním směrem, které zvyšují nároky na českou přenosovou soustavu. Toto nové vedení umožní požadované vyvedení výkonu do spotřební oblasti napájené z transformace 400/110 kV v rozvodně Mírovka.</p>
<p>K tomuto připravovanému investičnímu záměru bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a probíhá příprava realizace akce, ke které by mělo dojít v letech 2021 až 2024.</p>
<figure id="attachment_12805" class="wp-caption alignnone" style="width: 605px;"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg"><img class="wp-image-12805 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 605px) 100vw, 605px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/240812-hb-rozvodna-cmyk_denik-605-512x383.jpg 512w" alt="" width="605" height="453" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rekonstrukce rozvodny Mírovka, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<h2>5. Vnitrostátní vedení Mírovka-V413 PCI 3.11.5</h2>
<p>Výstavba smyčky z vedení V413 (Řeporyje – Prosenice) do rozvodny Mírovka o délce přibližně 23 km je zásadní pro usměrnění toků výkonu výkonu v přenosové soustavě a stabilizaci napětí v rozvodně Mírovka. K realizaci došlo v letech 2018 a 2019.</p>


Elektroenergetika

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 2. část

<p><strong>Tento článek pojednává o takzvaných projektech společného zájmu v oblasti elektrické energie. Bude popsáno, co tyto projekty jsou, jaké podmínky musí určitý projekt splnit, aby mohl být do tohoto seznamu zařazen, a co to pro něj následně znamená. Následně budou podrobněji popsány jednotlivé projekty v oblasti elektrické energie, které jsou v České republice připravovány a jsou v seznamu projektů PCI. Vzhledem k obsáhlosti tématu bude článek rozdělen na dvě části – 1. část o projektech PCI obecně a o jednom konkrétním projektu a 2. část o zbývajících projektech.</strong></p>
<h2>Projekty společného zájmu (PCI – Projects of Common Interest)</h2>
<p>Projekty PCI jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (Evropské unie) <a href="http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0347&amp;qid=1404817276655&amp;from=CS">č. 347/2013</a> a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu.</p>
<p>Zmíněné nařízení Evropského parlamentu a Rady uděluje prioritní postavení projektům majícím nadnárodní význam. Cílem tohoto prioritního postavení je zaručení nejvyššího možného národního významu a režimu, ve kterém se na ně budou vztahovat specifická ustanovení směřující k urychlení povolovacích procedur. Dále také mohou po splnění podmínek obdržet finanční podporu EU.</p>
<p>Základní podmínky uvedené v článku č. 4 tohoto nařízení, tedy požadavky na zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu nejen přenosové soustavy dané členské země, ale i přispění k naplnění evropských cílů s ohledem na bezpečnost provozu celé propojené soustavy, splňují i některé projekty z investičního plánu <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/" target="_blank" rel="noopener">společnosti ČEPS</a>.</p>
<p>Tyto projekty společnosti ČEPS byly hodnoceny na základě uveřejněné metodiky hodnocení přínosů v rámci procesu zpracování Evropského desetiletého plánu rozvoje, který vytváří <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropska-sit-provozovatelu-prenosovych-soustav-elektriny-entso-e/" target="_blank" rel="noopener">Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu</a> („ENTSO-E“). V hodnocení přínosů níže uvedené projekty uspěly a byly proto zařazeny na seznam projektů společného zájmu.</p>
<p>Projektů společnosti ČEPS zařazených mezi projekty PCI je pět:</p>
<ul>
<li>Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov</li>
<li>Vnitrostátní vedení Vítkov-Přeštice</li>
<li>Vnitrostátní vedení Přeštice-Kočín</li>
<li>Vnitrostátní vedení Kočín-Mírovka</li>
<li>Vnitrostátní vedení Mírovka-V413</li>
</ul>
<p>Jak je vidět na schématu níže, tato vedení tvoří přenosovou cestu z Ústeckého kraje přes západní a jižní Čechy do stávajícího vedení V413 na Vysočině.</p>
<p>Tato přenosová cesta již dnes do jisté míry existuje, ale realizací těchto projektů dojde k jejímu výraznému posílení.</p>
<figure id="attachment_11106" class="wp-caption alignnone" style="width: 625px;"><figcaption class="wp-caption-text"><img class="alignnone size-large wp-image-76546" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-1024x590.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-768x443.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-725x418.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019-800x461.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/PCI_2019.jpg 1242w" alt="" width="525" height="302" /><br />
Mapa PCI v ČR, Zdroj: European Commission</figcaption></figure>
<h2>1. Vnitrostátní vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1</h2>
<h3>a) Rozvodna Vernéřov, nová rozvodna 420 kV</h3>
<p>Nová rozvodna 420 kV Vernéřov je umístěna na území Ústeckého kraje severozápadně od města Kadaň. Umístění rozvodny bylo zvoleno s ohledem na minimalizaci jejího vlivu na životní prostředí a přitom umožňující co nejhospodárnější přenášení elektrického výkonu v přenosové soustavě.</p>
<p>Výstavba této rozvodny byla navržena zejména na základě žádosti distribuční společnosti ČEZ Distribuce na zajištění rezervovaného příkonu a výkonu. Požadavek vznikl na základě vývoje zdrojové základny a vývoje spotřeby v distribuční oblasti, hlavně<span style="line-height: 1.5;"> jako náhrada za plánované odstavení dvou bloků elektrárny Prunéřov I, která je do R 110 kV Vernéřov vyvedena. Dále je tato rozvodna potřebná pro vyvedení výkonu z plánovaného větrného parku v oblasti Chomutova. </span></p>
<p>Výstavba této rozvodny byl významný koncepční krok při řešení energetické situace v severozápadní části PS.</p>
<p>Stavba rozvodny začala v roce 2015 a v září 2017 bylo vydáno povolení k předčasnému užívání rozvodny a rozvodna byla uvedena do provozu. Následně v prosinci téhož roku byl rozvodně vydán kolaudační souhlas. V první polovině roku 2018 ještě probíhaly dokončovací práce a poté byla tato část PCI 3.11.1 úspěšně ukončena.</p>
<h3>b) Rozvodna Vítkov, nová rozvodna 420 kV</h3>
<p>Nová rozvodna 420 kV Vítkov bude umístěna na území Karlovarského kraje jižně od města Sokolov. Umístění je voleno v těsném sousedství stávající transformační stanice 220/110 kV z důvodů vyhovění požadavkům na ochranu životního prostředí a zároveň co nejhospodárnější technické provedení stavby.</p>
<p>Výstavba rozvodny je navržena jako opatření pro zajištění zásobování přilehlých oblastí Karlovarska elektřinou, dále bude také rozvodna využita při vyvedení výkonu plánovaných obnovitelných zdrojů v západních Čechách do přenosové soustavy. Výstavbou této rozvodny bude posílena přenosová soustava západních Čech a tím bude umožněn postupný přechod ze systému 220 kV na 400 kV.</p>
<p>V září 2016 bylo vydáno stavební povolení a v dubnu 2018 byla stavba předána zhotoviteli, čímž byly zahájeny stavební práce, které by měly být ukončeny v roce 2020.</p>
<h3>c) V487/488 Vernéřov – Vítkov</h3>
<p>Nové dvojité vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov s provozním označením V487/488 s celkovou délkou 83 km bude převážně (cca 70 km) přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V223/224 vedoucího mezi rozvodnami 220 kV Hradec a Vítkov. Vedení V487/488 povede přes území Ústeckého a Karlovarského kraje.</p>
<p>Část trasy vedení V487/488 od nové rozvodny Vernéřov do blízkosti rozvodny Hradec dlouhou zhruba 13 km bude nutné vystavět na „zelené louce“. Od rozvodny Hradec pak bude dále využit koridor stávajícího vedení V223/224 až do rozvodny Vítkov s jednou jedinou výjimkou. Tou je lokalita u obce Nadlesí, kde bude vedení vymístěno ze stávajícího koridoru.</p>
<p>Výstavbou tohoto vedení dojde k posílení přenosové soustavy v severozápadních Čechách, zajištění spolehlivého napojení obou výše uvedených rozvoden do přenosové soustavy, zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie v oblasti Karlovarského a Ústeckého kraje a je to také systémové opatření pro účely postupného útlumu sítě 220 kV.</p>
<p>K tomuto projektu již bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA a v červnu 2018 byl koridor budoucího vedení zanesen do Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje. Výstavba vedení je plánována na roky 2021 až 2023.</p>
<p>Jak je již uvedeno výše, zbylé 4 projekty PCI budou představeny ve druhé části tohoto článku.</p>
<p><em>Zdroje: ČEPS a.s., European Commission</em></p>


Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie - 1. část

Česká přenosová a distribuční soustava – 4. díl: Vedení 400 kV

<p><strong>Po dílu věnujícímu se <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/">rozvodnám přenosové soustavy</a> se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.</strong></p>
<p>Na našem webu už vyšly články zabývající se<span style="color: #ff0000;"><span style="color: #000000;"> <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožáry</a> a</span> <span style="color: #000000;"><a href="http://oenergetice.cz/?s=vodi%C4%8De">vodiči</a>, </span></span>což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.</p>
<h2>Ochranná pásma vedení</h2>
<p>Pro odvětví energetiky je klíčový zákon <a href="https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&amp;nr=458~2F2000&amp;rpp=15#seznam">č. 458/2000 Sb.</a> o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně energetický zákon. Tento zákon definuje i pojem ochranné pásmo vedení, což je prostor v bezprostřední blízkosti vedení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.</p>
<p>Ochranná pásma chrání nejen nadzemní vedení, ale i podzemní vedení a rozvodny. Ochranné pásmo nadzemního vedení VVN a ZVN je souvislý prostor vymezený svislými rovinami na obou stranách vedení, které jsou v definované vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.</p>
<p>Tyto vzdálenosti od krajních vodičů jsou závislé na napěťové hladině nadzemního vedení a podle v současnosti platné legislativy jsou definovány takto:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 12 m</li>
<li>vedení 220 kV – 15 m</li>
<li>vedení 400 kV – 20 m</li>
</ul>
<p>Na velikosti ochranného pásma má vliv doba výstavby vedení, respektive datum ukončení kolaudačního řízení. Pro vedení s nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí před 31. 12. 1994 jsou ochranná pásma větší, konkrétně:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 15 m</li>
<li>vedení 220 kV – 20 m</li>
<li>vedení 400 kV – 25 m</li>
</ul>
<p>V ochranném pásmu nadzemního vedení je omezeno nakládání uživatele s touto částí pozemku a to tak, že je v ochranném pásmu zakázáno:</p>
<ul>
<li>zřizovat bez souhlasu vlastníka vedení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky</li>
<li>provádět bez souhlasu vlastníka vedení zemní práce</li>
<li>provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob</li>
<li>provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k vedení</li>
</ul>
<p>Dále je také v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m. A nakonec v ochranném pásmu vedení, ale i mimo ně, je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit vedení nebo omezit a ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Vedení 110 kV</h2>
<h4>V9001</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V9002</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V1344/1345</h4>
<ul>
<li>Kočín – Dasný</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
</ul>
<h4>V1346/1347</h4>
<ul>
<li>Kočín – Hněvkovice</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Hněvkovice do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8763" class="wp-caption alignright" style="width: 341px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg"><img class="wp-image-8763 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg" sizes="(max-width: 341px) 100vw, 341px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg 341w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg 681w" alt="Vedení VVN" width="341" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<h2>Vedení 220 kV</h2>
<h4>V001/002</h4>
<ul>
<li>Orlík – Milín</li>
<li>Kraj: Středočeský</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1962</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Orlík do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V011</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Tisová</li>
<li>Kraj: Karlovarský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z elektrárny Tisová do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V201</h4>
<ul>
<li>Výškov – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 85 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1951</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Jedná se o nejstarší trasu vedení přenosové soustavy, původně vedlo z Výškova do Opočínku a v roce 1960 bylo zaústěno do rozvodny Čechy – Střed</li>
</ul>
<h4>V202</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Opočínek</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Pardubický</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Čechy – Střed, čímž bylo původní vedení V201 rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V203</h4>
<ul>
<li>Opočínek – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 136 km</li>
<li>Kraje: Pardubický, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které propojilo Čechy a Moravu.</li>
</ul>
<h4>V204</h4>
<ul>
<li>Milín – Tábor</li>
<li>Délka vedení: 59 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Jihočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1962</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vedení původně vedlo z Milína do Sokolnice, ale bylo zaústěno do nově vzniklé rozvodny Tábor.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8766" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg"><img class="size-full wp-image-8766" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V205/206</h4>
<ul>
<li>Malešice – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 20 km</li>
<li>Kraje: Praha a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1967</li>
<li>Dvojité vedení – Donau</li>
</ul>
<h4>V207</h4>
<ul>
<li>Tábor – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 169 km</li>
<li>Kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1973</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Tábor, čímž bylo původní vedení z Milína do Sokolnice rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V208</h4>
<ul>
<li>Milín – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Praha</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V209</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 68 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau (souběh s V454)</li>
<li>V roce 2007 bylo do provozu uvedené dvojité vedení V454/209, které vzniklo zdvojením původního vedení V209.</li>
</ul>
<h4>V210</h4>
<ul>
<li>Chotějovice – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 98 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V211</h4>
<ul>
<li>Výškov – Chotějovice</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Kraj: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau a Soudek</li>
</ul>
<figure id="attachment_8765" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg"><img class="size-full wp-image-8765" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V216</h4>
<ul>
<li>Přeštice – Milín</li>
<li>Délka vedení: 64 km</li>
<li>Kraje: Plzeňský, Jihočeský a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V221/222</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Přeštice</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Karlovarský a Plzeňský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>V roce 2019 bylo vedení zdemolováno a v koridoru v současnosti probíhá výstavba nového vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V490/491</li>
</ul>
<h4>V223/224</h4>
<ul>
<li>Hradec – Vítkov</li>
<li>Délka vedení: 70 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Karlovarský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení bude zdemolováno a nahrazeno novým vedení o napěťové hladině 400 kV.  Výstavba by měla probíhat od roku 2022.</li>
</ul>
<h4>V225/226</h4>
<ul>
<li>Výškov – Hradec</li>
<li>Délka vedení: 31 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1957</li>
<li>Převážně dvojité vedení</li>
<li>Z vedení V226 je provedena odbočka do rozvodny VTŽ Chomutov.</li>
</ul>
<h4>V226T</h4>
<ul>
<li>Odbočka VTŽ Chomutov</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1979</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>Odbočka do původních Válcoven trub a Železáren Chomutov, dnes je na části území tehdejší továrny fotovoltaická elektrárna.</li>
</ul>
<h4>V243/244</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Bisamberg (Rakousko)</li>
<li>Délka vedení: 51 km</li>
<li>Kraj: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První postavené přeshraniční vedení do Rakouska.</li>
</ul>
<h4>V245/246</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Kopanina (V245)/Bujakow (V246) (Polsko)</li>
<li>Délka vedení: 23 km</li>
<li>Kraj: Moravskoslezský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První přeshraniční vedení do Polska, které bylo postavené.</li>
</ul>
<h4>V251/252</h4>
<ul>
<li>Prosenice – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 84 km</li>
<li>Kraje: Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1953</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
</ul>
<h4>V253/254</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Prosenice</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Olomoucký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
</ul>
<h4>V270</h4>
<ul>
<li>Lískovec – P. Bystrica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 61 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Zlínský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které vedlo na území dnešního Slovenska.</li>
</ul>
<h4>V280</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Senica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 67 km</li>
<li>Kraje: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Přeshraniční vedení na Slovensko.</li>
</ul>
<p><em>Zdroj: ČEPS a.s.</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

<p><strong>Minisérie o české přenosové a distribuční soustavě pokračuje. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">V minulém dílu</a> jste se mohli dozvědět o elektrifikaci České republiky a o principiální funkci přenosové a distribuční soustavy. Dnešní díl  se bude věnovat jedné z nejdůležitějších částí české přenosové soustavy, a tou jsou rozvodny.</strong></p>
<p>Přenosová soustava, která je v České republice provozována společností <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS</a>, se skládá ze dvou hlavních částí, rozvoden a vedení, jež tyto rozvodny spojuje. Vedení  jsou provozována na třech napěťových úrovních: 400 kV (ZVN – zvláště vysoké napětí), 220 kV a 110 kV (oboje VVN – velmi vysoké napětí). Přesné délky vedení na území ČR jsou následující:</p>
<ul>
<li>400 kV (značeno V4xx) – 3 735 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení </em><em>1 371km)</em></li>
<li>220 kV (značeno V2xx) – 1 909 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038km)</em></li>
<li>110 kV (značeno Vxxxx) – 84 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km)</em></li>
</ul>
<p>S okolními státy je česká přenosová soustava propojena 11 vedeními 400 kV a 6 vedeními 220 kV.</p>
<p>K těmto třem hladinám přísluší i odpovídající rozvodny, jichž je celkem 43. Transformaci zajišťuje celkem 78 transformátorů. Jejich součtový transformační výkon je 22 450 MVA. Tento výkon je rozdělený mezi 4 <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátory</a> 400/220 kV, 49 transformátorů 400/110 kV a 21 transformátorů  220/110 kV. Dále jsou v provozu 4 transformátory s řízeným posuvem fáze (PST-Phase-shifting Transformer) s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3 400 MVA.</p>
<p>Pro řízení přenosové soustavy je nezbytná možnost dodávat kompenzační výkon, k čemuž slouží 22 uzlových tlumivek o celkovém kompenzačním výkonu 1 518,6 MVAr.</p>
<p>Dále bude uveden seznam nejvýznamnějších rozvoden rozdělených podle napěťové hladiny, na které v přenosové soustavě v současnosti pracují, a stručné informace o nich, jako jsou zaústěná vedení, rok výstavby, poloha a jiné.</p>
<p>Všechna data v tomto příspěvku jsou aktuální k září 2019, není-li uvedeno jinak.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 400 kV</h2>
<ul>
<li>Nošovice (Označení stanice: NOS, rok uvedení do provozu: 1959, okres: Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V403, V404, V405, V444 a V460</li>
<li>V době vzniku zde byla pouze vedení 220 kV, ale všechna byla postupem času přestavěna na napětí 400 kV</li>
<li>Vedení V404 a V444 jsou přeshraniční, V404 vede na Slovensko a V444 vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Krasíkov (KRA, 1969, Ústí nad Orlicí)
<ul>
<li>V401, V402, V453, V457 a V458</li>
<li>Svým postavením rozvodna rozdělila původní vedení z Výškova do Prosenice.</li>
<li>Do této rozvodny byla v roce 1993 připojena <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/">přečerpávací vodní elektrárna</a> Dlouhé Stráně (V457).</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které propojilo rozvodnu Krasíkov s rozvodnou Horní Životice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Albrechtice (ALB, 1970, Karviná)
<ul>
<li>V443 a V460</li>
<li>Vedení V443 je přeshraniční, vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Čebín (CEB, 1974, Brno – venkov)
<ul>
<li>V422, V434 a V423</li>
<li>Rozvodna vznikla na trase původního vedení mezi Hradcem a Sokolnicí.</li>
<li>Mezi lety 2013 a 2015 proběhla celková rekonstrukce rozvodny.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 588px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg"><img class=" wp-image-7530" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg" sizes="(max-width: 588px) 100vw, 588px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg 904w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-800x534.jpg 800w" alt="Rozvodna Čebín" width="588" height="392" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Čebín, Zdroj: foto.fojt.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li>Řeporyje (REP, 1975, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V412, V413 , V475 a V414</li>
<li>Svým vznikem rozvodna rozdělila vedení z Hradce do Prosenice na V412 a V413.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Týnec (TYN, 1977, Kolín)
<ul>
<li>V400, V401 a V471/472</li>
<li>Do rozvodny Týnec je vyveden výkon z elektrárny Chvaletice (V471/472), kvůli jejíž výstavbě byla rozvodna vybudována a rozdělila tím původní vedení z rozvodny Čechy Střed do Krasíkova.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Otrokovice (OTR, 1977, Zlín)
<ul>
<li>V417 a V418</li>
<li>Původní vedení mezi rozvodnami Sokolnice a Prosenice bylo postavením této rozvodny rozděleno na vaedení V417 a V418,.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Slavětice (SLV, 1977, Třebíč)
<ul>
<li>V433, V434, V435/436, V437/438, V481/482, V483, V484, V485 a V486</li>
<li>Rozvodna uvedena do provozu společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice (V481/2) a v roce 1985 byla do této rozvodny připojena jaderná elektrárna Dukovany (V483, V484, V485 a V486).</li>
<li>Vedení V437/438 je přeshraniční, vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Babylon (BAB, 1980, Česká Lípa)
<ul>
<li>V450, V451 a V470</li>
<li>Rozvodna vznikla z důvodu potřeby připojení elektrárny Mělník (V470).</li>
<li>Zajímavostí je, že byl roku od 1980 do roku 2013, kdy začala rekonstrukce, vybaven transformátorem britského původu (Hawker Siddeley), což byla v době železné opony výjimka, většina transformátorů byla sovětské nebo tuzemské výroby.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 382px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class=" wp-image-7512" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" sizes="(max-width: 382px) 100vw, 382px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon-512x384.jpg 512w" alt="rozvodna Babylon" width="382" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Babylon, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Neznášov (NEZ, 1980, Náchod)
<ul>
<li>V452 a V453</li>
<li>Spolu s rozvodnou Babylon rozdělila původní vedení z Výškova do Krasíkova na tři samostatné části.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chrást (CHR, 1981, Plzeň – město)
<ul>
<li>V430 a V431</li>
<li>Svým postavením přivedla výkon z rozvodny Hradec do Plzeňského kraje na hladině 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Dasný (DAS, 1981, České Budějovice)
<ul>
<li>V473, V474 a V433</li>
<li>V1344/1345</li>
<li>Vznikem této rozvodny byl přes rozvodnu Chrást přiveden výkon ze severu Čech do jižních Čech vedením 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Mírovka (HBM, 1982, Havlíčkův Brod)
<ul>
<li>V413, V416, V420 a V422</li>
<li>Svým vznikem rozdělila vedení z Hradce do Čebína.</li>
<li>Mezi lety 2012 a 2015 proběhla komplexní rekonstrukce.</li>
<li>V roce 2019 proběhla výstavba smyčky z vedení V413, čímž bylo toto vedení rozděleno na V413 (Řeporyje – Mírovka) a V416 (Mírovka – Prosenice)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Horní Životice (HZI, 1987, Bruntál)
<ul>
<li>V459 a V458</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které vede z rozvodny Krasíkov.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7537" class="wp-caption aligncenter" style="width: 540px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg"><img class="size-full wp-image-7537" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg" sizes="(max-width: 540px) 100vw, 540px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg 540w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice-512x384.jpg 512w" alt="Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz" width="540" height="405" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Chodov (CHD, 1993, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V414, V415 a V476</li>
<li>Rozvodna vznikala v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a díky této rozvodně je výkon dodáván pražské aglomeraci (spolu s rozvodnou Řeporyje).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kočín (KOC, 1994, České Budějovice)
<ul>
<li>V051, V052, V432, V473, V474 a V475/476</li>
<li>V1344/1345 a V1346/1347</li>
<li>Nedaleko rozvodny leží jaderná elektrárna Temelín, kvůli které vznikla a která je do této rozvodny připojena (V051 a V052) spolu s vodní elektrárnou Hněvkovice (V1346/1347).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kletné (KLT, 2012, Nový Jíčín)
<ul>
<li>V405 a V459</li>
<li>Rozvodna byla postavená v koordinaci se společností <a href="http://www.cez.cz">ČEZ Distribuce</a>.</li>
<li>Rozdělila původní vedení V459 na dvě samostatná vedení.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vernéřov (VER, 2017, Chomutov)
<ul>
<li>V461</li>
<li>Rozvodna byla postavena z důvodu požadavku distributora na novou transformaci v této oblasti.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h2>Rozvodny 400 kV a 220 kV</h2>
<ul>
<li>Výškov (VYS, 1951, Louny)
<ul>
<li> V410/419, V411, V450, V467, V468, V469 a V480</li>
<li>V201, V225, V226V a V211</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Opočínek.</li>
<li>Elektrárna Počerady je zde připojena do elektrizační soustavy (V467, V468 a V469).</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Sokolnice (SOK, 1952, Brno – venkov)
<ul>
<li>V417, V423, V424, V435/436 a V497</li>
<li>V203, V207, V243/244, V251/252 a V280</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu s Prosenicí a Lískovcem).</li>
<li>Rozvodna s největším počtem zaústěných vedení na Moravě.</li>
<li>Vedení V424, V497 a V280 jsou přes hraniční, vedou na Slovensko.</li>
<li>Vedení V243/244 je také přeshraniční, ale vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Prosenice (PRN, 1952, Přerov)
<ul>
<li>V402, V403, V416 a V418</li>
<li>V251/252 a V253/254</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu se Sokolnicí a Lískovcem).</li>
<li>První vedení 400 kV vedlo z rozvodny Hradec právě do rozvodny Prosenice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Hradec (HRA/HRD, 1959, Chomutov)
<ul>
<li>a) HRA
<ul>
<li>V411, V412, V461, V462, V441 a V463/464</li>
<li>V223/224 a V225/226H</li>
</ul>
</li>
<li>b) HRD
<ul>
<li>V420, V430, V445/V446 a V465/V466</li>
</ul>
</li>
<li>Do rozvodny Hradec u Kadaně je vyveden výkon z dvou uhelných elektráren, těmi jsou Prunéřov (V462, V465 a V466) a Tušimice (V463 a V464).</li>
<li>V roce 2004 byla tato rozvodna rozdělena na dvě na sobě nezávislé části (HRA a HRD).</li>
<li>V roce 2017 byly zprovozněny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">transformátory s řízeným posunem fáze (PST)</a><em>.</em></li>
<li>Vedení V445/446 a V441 jsou přeshraniční, vedou do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_76437" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76437" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-800x450.jpg 800w" alt="Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<ul>
<li>Čechy – Střed (CST, 1960, Praha – Východ)
<ul>
<li>V400, V410/419, V415 a V454</li>
<li>V201, V202, V205/206, V208 a 209</li>
<li>Rozvodna svým vznikem rozdělila historicky první vedení přenosové soustavy mezi Výškovem a Opočínkem.</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Přeštice (PRE, 1963, Plzeň – Jih)
<ul>
<li>V431/432 a V442</li>
<li>V216</li>
<li>První rozvodna postavená na území dnešního Plzeňského kraje.</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Vítkov, na napěťovou hladinou 400 kV.</li>
<li>Vedení V442 je přeshraniční, vede do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Bezděčín (BEZ, 1964, Jablonec nad Nisou)
<ul>
<li>V451, V452 a V454</li>
<li>V 209 a V210</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chotějovice (CHT, 1965, Teplice)
<ul>
<li>V480 a V016</li>
<li>V210 a 211</li>
<li>Do této rozvodny je připojena elektrárna Ledvice vedením V016.</li>
<li>Od roku 2011 je zde zapouzdřená rozvodna izolovaná plynem SF6, jež vznikla v souvislosti s výstavbou nového nadkritického bloku v uhelné elektrárně Ledvice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png"><img class=" wp-image-7527" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png 654w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice-512x346.png 512w" alt="Zapouzdřená rozvodna Chotějovice" width="537" height="363" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zapouzdřená rozvodna Chotějovice, Zdroj: allforpower.cz</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 220 kV</h2>
<ul>
<li>Opočínek (OPO, 1951, okres Pardubice)
<ul>
<li>V202 a V203</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Výškov.</li>
<li>Od svého vzniku do této rozvodny nebylo přivedeno žádné nové vedení přenosové soustavy.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Lískovec (LIS, 1952, Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V245, V246, V253/254 a V270</li>
<li>Z této rozvodny vedlo první vedení přenosové soustavy na území dnešního Slovenska.</li>
<li>Vedení V270 vede na Slovensko.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vítkov (VIT, 1960, Sokolov)
<ul>
<li>V011, V017/018  a V223/224</li>
<li>Do rozvodny postavené v Sokolovské uhelné pánvi, jsou vyvedeny výkony z elektráren Tisová (V011) a Vřesová (V017/018).</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Přeštice, na napěťovou hladinou 400 kV, s čímž souvisí i výstavba nové rozvodny 420 kV v této lokalitě.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Milín (MIL, 1960, Příbram)
<ul>
<li>V001, V002, V204, V208 a V216</li>
<li>Vznik je úzce spjat s vodní elektrárnou Orlík, jež je do této rozvodny připojena (V001 a V002).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Malešice (MAL, 1967, Hlavní město Praha, Střed)
<ul>
<li>V205/206</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Tábor (TAB, 1973, Tábor)
<ul>
<li>V204 a V207</li>
<li>Rozdělila svým vznikem původní vedení mezi rozvodnami Milín a Sokolnice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>To by bylo vše k rozvodnám přenosové soustavy a příště se můžete těšit na stejně podrobný díl, tentokrát o vedeních přenosové soustavy.</p>
<p><em>Zdroj: ČEPS, a.s.</em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 2. díl: Rozvodny přenosové soustavy

<p><strong>Kvůli sněžení a silnému větru je v Česku bez elektrického proudu přes 11.000 odběratelů. Společnost ČEZ Distribuce k dnešním 11:00 evidovala 25 poruch na vysokém napětí a další poruchy na nízkém napětí, přičemž nejvíce jsou postiženy horské oblasti Libereckého a Královéhradeckého kraje. Nejčastější příčinou poruch jsou stromy a větve, které pod tíhou sněhu popadaly na vedení. ČTK to sdělila mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.  </strong></p>
<p>    Na severu Čech energetici nejvíce poruch řeší v okresech Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Trutnov nebo Janské Lázně.</p>
<p>Poruchy jsou podle Holingerové také v Ústeckém kraji v okolí Telnice, Měděnce a Perštejna a v Karlovarském kraji v okolí Stráže nad Ohří, Boče, Srní, Nejdku a Vřesové. Poměrně klid je zatím na Moravě, ve středních Čechách a v Plzeňském kraji, uvedla mluvčí.  </p>
<figure id="attachement_31204" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Pracovnik-na-vedeni.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Pracovnik-na-vedeni.jpg" alt="Pracovník na vedení" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    Současně doplnila, že ČEZ má v terénu stovky pracovníků, kterým opravy ale komplikuje nepřístupný terén. K dispozici proto mají těžkou techniku, čtyřkolky nebo sněžné skútry a vybaveni jsou i sněžnicemi.  </p>
<p>    Vedle energetiků počasí přidělalo práci i silničářům, policistům a hasičům. Sněžení a vítr ztěžují dopravu v Česku druhým dnem, tvoří se sněhové jazyky, na horách i závěje.</p>
<p>Řada silnic je špatně průjezdná a například v okolí Božího Daru na Karlovarsku jsou všechny silnice do odvolání uzavřeny, včetně silnice I/25 z Jáchymova na Boží Dar a hraničního přechodu do Německa.  </p>


Elektřina

Sníh a vítr v ČR odřízly od elektřiny více 11 tisíc odběratelů

<p><strong>Nový Bor na Českolipsku se brání plánované výstavbě stožárů vedení velmi vysokého napětí, které by mělo vést od České Lípy přes Nový Bor směrem na Varnsdorf. Nový Bor chce, aby přes město vedly kabely pod zemí, s energetiky se podařilo vyjednat dvě trasy místo původní jedné. Obě musí projít procesem EIA, který posuzuje vliv stavby na obyvatelstvo, životní prostředí a krajinný ráz. ČTK o tom dnes informovala mluvčí novoborské radnice Radmila Pokorná.  </strong></p>
<p>    Nová kabelová trasa by měla vést nad vrchem Skalka. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Druhou podzemní variantu se nám povedlo prosadit po více než rok trvajícím tvrdém vyjednávání. Od samého počátku je naší prioritou, aby se stavba stožárů co nejméně dotkla obyvatel Arnultovic,&#8220;</strong> řekl novoborský starosta Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj).</em></p>
</blockquote>
<p> Hlavními argumenty města proti nadzemnímu vedení velmi vysokého napětí jsou zdravotní rizika, znehodnocení pozemků v obytné zóně a také vizuální stránka stavby.  </p>
<figure id="attachement_15630" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/vedeni_21-725x482.jpg" alt="Ztráty v přenosové soustavě" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>    O plánované výstavbě vedení velmi vysokého napětí <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-3-dil-vedeni-ochranna-pasma-vedeni-110-kv-a-220-kv/'>110 kV</a> přes chráněnou oblast Lužické hory směrem do Šluknovského výběžku se diskutuje už od konce 90. let. Region se 60.000 obyvateli dnes zásobuje jediné vedení vybudované v 60. letech minulého století. </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;V případě vážnějšího poškození přívodního dvojitého vedení 110 kV, přerušení obou linek nebo pádu stožáru hrozí několikahodinové, ale i několikadenní přerušení dodávky do větší části této oblasti,&#8220;</strong> řekla dnes ČTK severočeská mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová.</em></p>
</blockquote>
<p>    V plánu je proto vybudovat druhé vedení, které by umožnilo výběžek zásobovat i z Českolipska. Podle Dvořáka by měl koridor stožárů vést z České Lípy do Nového Boru po Crystalex po současné trase 35 kV. Na něj by měla navazovat přes 30 kilometrů dlouhá nová trasa stožárů z Nového Boru na Varnsdorf.</p>
<figure id="attachement_10211" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Südlink-německo-HVDC-kabel.jpg" alt="Südlink německo HVDC kabel" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>Pro část vedení, která se dotýká přímo novoborské části Arnultovice, existují podle starosty tři nadzemní varianty &#8211; jižní, severní a superseverní. Všechny nadzemní varianty vedou v blízkosti obytných domů a ani jedna není v souladu s územním plánem města.  </p>
<blockquote>
<p><em><strong>&#8222;Pro nás nejpřijatelnější variantou je vedení pod zemí po levé straně pod Skalkou podél silnice na Svor. Tato trasa je jako jediná ze všech navrhovaných v souladu jak s územním plánem města, tak i s nadřízeným dokumentem &#8211; Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. I nadále budeme prosazovat, aby kabel vedl pod zemí. Novou variantou jsme zvýšili naše šance,&#8220;</strong> doplnil starosta.</em></p>
</blockquote>
<p> Posoudit ji ale musí ministerstvo životního prostředí. Na přelomu listopadu a prosince by se mělo podle Dvořáka uskutečnit veřejné projednávání. Stavbu chce ČEZ zahájit v roce 2022.  </p>
<p>    Leona Vacková kš  </p>


Nový Bor se brání výstavbě nadzemního vedení vysokého napětí, chce kabely v zemi

<p><strong>Námraza, jež se tvoří na lopatkách větrných turbín, křídlech letadel, elektrických vedeních a jiných površích, má často negativní vliv na funkci těchto zařízení. Pokud námraza není odstraněna, může tyto objekty i vážně poškodit, a v některých případech tak i ohrozit zdraví lidí. Vědci z amerického MIT však nyní přišli s novým materiálem, který <a href="http://news.mit.edu/2018/remove-ice-buildup-airplanes-wind-turbines-solar-power-0831" target="_blank" rel="noopener noreferrer">může námrazu odstranit s využitím energie slunečního záření</a>.</strong></p>
<p>Nový systém vyvinutý vědci je tvořen třívrstvým materiálem, který může být nanesen na různé povrchy, a to i například jednoduchým nasprejováním. Speciální materiál zachycuje a akumuluje energii z dopadajícího slunečního záření, kterou přeměňuje v teplo nutné k odmrazení povrchu. Tato speciální vrstva teplo rovněž rozvádí, a tudíž dochází k odmrazení námrazy i v místech, na která Slunce přímo nesvítí.</p>
<blockquote>
<p><strong>&#8222;Námraza je významným problémem pro letadla, větrné turbíny, elektrická vedení, ropné plošiny a další místa. Konvenční způsoby v boji proti námraze jsou odmrazovací spreje nebo vyhřívání, které však mají taky nedostatky,&#8220;</strong> říká Kripa Varanasi, spoluautor studie.</p>
</blockquote>
<p>Běžné nemrznoucí směsi, jako například Fridex, které se používají pro odmrazení letadel či pro jiné aplikace, jsou na bázi ethylenglykolu. Tato látka je nicméně vysoce toxická. Další možností, jak bojovat s námrazou, je vytápění, které však může být velmi nákladné. Proti tvorbě námrazy mohou rovněž pomocí vysoce hydrofobní materiály, tedy materiály odpuzující vodu. Krystalky ledu při silné námraze nicméně mohou &#8222;ucpat&#8220; mikroskopickou texturu povrchu, která těmto materiálům dává schopnost odpuzovat vodu.</p>
<p>Vědci na MIT se však vydali jinou cestou, kdy pro účely odstranění námrazy zkoumali možnosti využití slunečního záření. Vědci se chtěli přesvědčit, zda-li je možné tuto energii zachytit a následně ji v tomto pasivním systému využít. Tento systém sice nemusí vytvořit dostatek tepla, aby námraza odtála celá, pro její odstranění však stačí, aby odtála tenká vrstva ledu mezi povrchem ošetřeného materiálu a zbylou vrstvou námrazy &#8211; povrch ošetřeného objektu je poté kluzký a zbytek námrazy z něj odpadne.</p>
<h2>Úspěch se skrývá v kombinaci tří vrstev</h2>
<p>Funkci pasivnímu systému zaručuje kombinace tří různých vrstev. Svrchní vrstvu tvoří absorbér, který podle vědců dokáže zachytit až 95 % dopadajícího slunečního záření, kdy pouze 3 % energie materiál ztratí zpětným vyzářením. K odmrazení ošetřeného povrchu by v podstatě stačila i tato pouhá jedna vrstva, avšak takový systém by měl dva hlavní nedostatky &#8211; docházelo by pouze k odmrazení povrchů, na které dopadá sluneční záření a velká část tepla by byla vstřebána ošetřeným objektem, ať už křídlem letadla či elektrickým vedením.</p>
<p>K rozvodu tepla i na části povrchu, které nejsou přímo osvětleny, vědci využili vrstvu hliníku o tloušťce pouhých 400 mikrometrů, tedy několikanásobku tloušťky lidského vlasu. I takto tenká vrstva zaručí velmi dobrý rozvod tepla po celém povrchu předmětu.</p>
<p>Poslední, spodní vrstvu tvoří pěnová izolace, která brání tomu, aby se teplo získávané ze slunečního záření vstřebávalo do ošetřeného objektu, a zůstalo tak při povrchu. Vyšší teplota na povrchu ošetřeného předmětu rovněž brání dalšímu vzniku námrazy.</p>
<p>Všechny tři vrstvy jsou dle vědců tvořeny běžně dostupnými materiály, které jsou spojeny a mohou být aplikovány na povrch ošetřeného objektu. Kromě toho mohou být rovněž vrstvu po vrstvě nasprejovány.</p>
