IEA: Růst výkonu vodních elektráren do roku 2030 zpomalí na 17 %
Růst globálního výkonu vodních elektráren v nadcházejícím desetiletí výrazně zpomalí, což ohrozí ambice mnoha zemí, které chtějí splnit cíl uhlíkové neutrality a přitom zajistit dostupné dodávky elektrické energie pro své obyvatele. Ve zprávě o vyhlídkách produkce energie z vodních elektráren ve světě to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Výkon vodních elektráren se podle agentury v letech 2021 až 2030 zvýší o 17 procent. Největší nárůst připadne na Čínu, Indii, Turecko a Etiopii. Očekávaný růst je ale o 23 procent slabší než expanze výroby elektřiny z vodních elektráren v předchozích deseti letech. Zvrátit toto zpomalení bude od vlád vyžadovat řadu opatření, včetně záruk, že chystané projekty budou ekonomicky životaschopné, a tudíž atraktivní pro investory.
„Energie z vodních elektráren je zapomenutým obrem čisté elektřiny, a je nutné ji bezvýhradně vrátit na program energetiky a klimatu, pokud státy myslí vážně snahu splnit cíl uhlíkové neutrality,“ poznamenal výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Kromě toho, že jsou schopny produkovat kvanta nízkouhlíkové elektřiny, může spousta vodních elektráren produkci velmi rychle zvyšovat i snižovat, což umožňuje integrovat střídavou produkci větrných a solárních zdrojů.
Loni se elektřina z vodních elektráren podílela na celkové produkci elektřiny ve světě asi z jedné šestiny, a byla tak největším samostatným zdrojem nízkouhlíkové energie. Její podíl na celkové produkci byl zároveň větší než podíl všech ostatních obnovitelných zdrojů. Za posledních 20 let se produkce vodních elektráren zvýšila o 70 procent, ale její podíl na dodávkách elektřiny ve světě se prakticky nezměnil. Postupně se totiž zvyšovaly i kapacity větrných, solárních, plynových a rovněž uhelných elektráren. Elektřina z vodních elektráren ale i tak nyní většinově uspokojuje poptávku po elektrické energii ve 28 ekonomikách mladých trhů i rozvojových zemí s celkovým počtem obyvatel kolem 800 milionů.
Podle toho, jak jsou dnes nastavená pravidla, zůstane až do roku 2030 největším jednotlivým trhem elektřiny z vodních elektráren Čína, která se na globální expanzi bude podílet ze 40 procent. Za ní bude Indie. Podíl Číny na nových kapacitách hydroelektráren ale klesá, protože se snižuje dostupnost ekonomicky atraktivních lokalit a naopak narůstají obavy z dopadů na společnost a životní prostředí.
Agentura předpokládá, že od letoška do roku 2030 se zhruba 127 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč) vynaloží na modernizaci stárnoucích kapacit, zejména ve vyspělých zemích. Je to skoro čtvrtina celosvětových investic do vodních elektráren. Platí to hlavně o zemích v Severní Americe, kde je průměrné stáří vodních elektráren téměř 50 let, a o zemích v Evropě, kde je to 45 let. Předpokládané investice tak výrazně zaostanou za částkou 300 miliard USD (6,4 bilionu Kč), kterou zpráva považuje za nezbytnou, pokud se mají modernizovat všechny stárnoucí vodní elektrárny ve světě.
Mohlo by vás zajímat:
Ale vodní elektrárna není moc zelená. Jednak zaplaví území a mění krajinu, zvyšuje riziko zemětřesení, zvyšuje riziko tisícileté povodně a mezi jiným i produkuje hodně metanu(sic).
Vidím, že pan Vinkler "zezelenal" (zelenozčervenal). Já jako KONZERVATIVNÍ zelený a přítel technického pokroku ty vodní elektrárny nevidím tak tragicky,
celé jižní a západní Čechy a mnoho dalších oblastí u nás jsou "zpustošeny" velkými umělými rybníky ze středověku a teď je bereme jako něco co vytváří tu správnou krásnou přírodu.
Podobně myslím, že jako jsme si zvykli na rozhledny na všech možných kopcích u nás tak si zvykneme i na krásné tiché větrníky nové (současné) generace.
No a že je zde nová hezká, nejkvalitnější a nejužitečnější (zatím drahá, ale brzy nejoblíbenější) střešní krytina (fotovoltaika) to už snad nemusím ani opakovat.
Časy se mění....
Těch rozhleden není zdaleka tolik jako těch větráků nehledě na fakt, že hlavní rozdíl je v tom, že větrák je v pohybu, bliká a je hlučný.
Starý hlučný větrníky mi taky vadí. Ale ty moderní jsou nehlučné, bez převodovky,
a když by i byly slyšet (ve vichřici) tak je vichr naprosto přehluší...
@ Vaněček
Nevím , proč známkujete a obarvujete. Já jen konstatoval co je známo o přehradách a co například zopakoval i Ekolist včera. A nepleťte si navíc přehradu a rybník, i když voda je i tam.
Navíc, proč vytahujete větrníky?
Základní problém vodní energetiky je ten, že je zde špatný poměr mezi plochou potřebného zemského povrchu a vyrobené energie. Jinak řešeno na malou výrobu energie je třeba velká plocha. Neplatí to úplně vždycky například v případě vysokohorských řek, kde je velký spád je situace jiná, ale i tak výkonná přehrada jako jsou 3 soutězky vyrábí jen 92 kWh/ rok na 1m2 plochy nádrže. Není to moc , když uvážíme , že i běžný FV panel vyrábí v našem klimatu dvojnásobek a to mluvíme o přehradě na veletoku. U velkých přehrad na malých řekách je poměr mnohem horší. Dnes je využívána asi 1/4 světového potenciálu vodní energie a z výše uvedených důvodů neočekávám, že by někdy v budoucnosti byl tento potenciál z velké části využit.
Myslíte to asi dobře, ale máte blbou metriku. Ta se hodí jenom na přehrady, u řek a derivačních elektráren nemá moc smysl, ten prostor by byl vodou zabrán stejně.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se