Blackout v Austrálii vedl k debatě o OZE a energetické bezpečnosti
Na většině míst státu Jižní Austrálie se dnes podařilo obnovit dodávky elektřiny, které přerušily středeční bouřky. Rozsáhlý výpadek proudu ale v zemi vyvolal debatu o dalším rozvoji obnovitelných zdrojů energie, uvedla agentura Reuters. Bouře mezitím postupují hlouběji do australského vnitrozemí a podle meteorologů mohou dnes způsobit bleskové záplavy.
Podle úřadů se dnes ráno podařilo zajistit dodávky elektřiny na 90 procentech státu, stále však zůstávalo bez proudu na 70.000 domácností.
Vzhledem k pokračujícím bouřkám, které provází vichřice, však podle úřadů hrozí opakování výpadků. Vichr může v nárazech dosahovat rychlosti až 140 kilometrů v hodině a kácet sloupy elektrického vedení, jako to dělal ve středu.
Rozsáhlý výpadek proudu vyvolal v Austrálii debatu o rozsahu využívání obnovitelných zdrojů.
Stát Jižní Austrálie je totiž v tomto směru výjimečný, protože obnovitelné zdroje, zejména větrné elektrárny, v něm vytvářejí 40 procent veškeré elektřiny, zatímco jinde jsou dominantní uhelné elektrárny. Podle vyjádření některých expertů mohl silný vítr způsobit přetížení přenosové soustavy.
Australský premiér Malcolm Turnbull v souvislosti s výpadkem elektřiny prohlásil, že se Austrálie už nesmí soustředit na „ideologické cíle“ při rozvoji obnovitelných zdrojů, ale musí se zaměřit na zajištění energetické bezpečnosti.
„Energetická bezpečnost by vždy měla být klíčová pritrita. Pokud uvíznete ve výtahu, světla nefungují, lednice taje kvůli tomu, že nejde proud, nezajímá vás, z jakého konkrétního zdroje energie je. Ať už je to voda, vítr, slunce, uhlí nebo plyn, zajímá vás jen to, zda je dodávka energie zajištěna,“ řekl Turnbull.
Mohlo by vás zajímat:
To by mě fakt zajímalo, kteří experti přišli na to, že za to, že do trafostanice, přes kterou šlo aktuálně 400 MW importního výkonu, uhodil blesk a za to, že bouře potrhala stovky, možná tisíce kilometrů drátů, můžou větrné elektrárny.
Jak by situaci zachránili uhelné elektrárny? Mě z toho spíše vyplývá, že řešením tohohle problému by měly být dráty pod zemí , zdroje a baterky v místech spotřeby.
Pokud dojde k pádu 23 sloupů VVN, navíc není specifikováno na kolika linkách, výpadek proudu způsobený kaskádovým efektem se dá očekávat, ovšem Australský premiér, který těmto zdrojům, pokud vím, není zrovna nakloněný to využije jako možnost na ně útočit.
Uhelné elektrárny by dopadly stejně, nebo i hůře. Na toto existuje jediný recept, položit vedení do země. Situaci by dost zlepšilo, pokud by na koncových trafostanicích, nebo i v budovách byly bateriové systémy schopné dodávat proud i při odpojení od sítě.
Ovšem uhelné kruhy jsou v Austrálii dost silné, stejně jako těžaři rud a pod. Je to až podivné že jeden z největších vývozců uranu neprovozuje jedinou jadernou elektrárnu, že stát který má pod kontrolou velký bariérový útes, který je ničen mimo jiné rostoucím množstvím CO2 rozpuštěného ve vodě (roste tak kyselost, což pro korály není zrovna ideální) vyrábí většinu elektřiny v uhelných elektrárnách. Žádat po světě ochranu přírody (čímž se sami rádi prezentují záchranami medvídků koala a zákazem dovozu všeho co je nepůvodní) a přitom pálit autovlaky fosilních paliv, to je čisté pokrytectví.
To musíte číst takto: V Austrálii je silný oponentní proud vůči OZE, nyní toho někdo využil, aby to protlačil do médií. Ať už ústy premiéra někdo v pozadí nebo premiér sám. Samozřejmě, že při kalamitě typu popadané vedení charakter zdroje nehraje roli.
cituji:...Mě z toho spíše vyplývá, že řešením tohohle problému by měly být dráty pod zemí , zdroje a baterky v místech spotřeby. - dráty pod zemí budou asi nereálné neb příliš drahé. Pak si vzpomínám na nějaké článečky o dotování dieselagregátů jako bonus, když měl někdo FV systém na střeše(asi taky dotovaný). Máte nějaké konkrétnější info?
Já mohu potvrdit vlastní zkušenost z týdenního blackoutu v Praze (Modřanech) v létě 2002 (povodně), kdy voda z kanalizace zaplavila trafostanici. Ještě asi nikdo nezažil blackout z OZE (to jsou jen novinové kecy), zato normálních blackoutů z nepřízně počasí tu bylo hodně. Kdybych měl tehdy na své střeše FV systém s akumulací, tak bych byl vysmátý.
Snad jenom to co jsem slyšel, ale to se netýkalo domácností, ale velkých FVE.
Cena vedení bude záležet na napětí a tom jaké jsou další podmínky, dá se to udělat jak levně, tak draze, záleží na zákonu. Dost často se do zákonů dává i něco co je z hlediska skutečného provozu technologie zbytečné, jsou to všemožné ochrany, regulace a pod. Úplně nejviditelnější je to na ochranných pásmech ať už je to elektrické vedení, vlaky, nebo dálnice. Z hlediska funkce je to o ničem, nemá to vliv na samotný chod. Ale bohužel to tam je a dost často je to noční můra pro lidi. O tom jak se chovají distributoři ohledně vedení se dá najít tuna článků. Nebo třeba taková VRT, technologicky potřebuje koridor o nějakých 10m, ale ochranné pásmo má minimálně 100m na každou stranu.
A nebylo to o politicích, samotní technici v minulosti si normami, které se pak nějak dostaly do dalších a dalších předpisů naházeli klacky pod nohy. Navíc hádám že dost často před tím nedělali nějaký výzkum proč a jak, nezjišťovali četnost jevů jako je pád stromu...
Těžba uranu je malý byznys. Těžba uhlí je obrovský byznys s navázanými desítkami tisíc pracovních míst. Většina uhelných elektráren v Austrálii je přímo v místě povrchové těžby, tj. ukrutně levná na provoz.
Historicky byla v Austrálii spousta pokusů o výstavbu JE, ale vždy to skončilo na kombinaci problematické ekonomiky provozu JE a odporu veřejnosti.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se