Ceny vysoutěžené v letošním druhém kole aukcí pro německé fotovoltaiky mírně vzrostly
Německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) oznámil výsledky letošní druhé aukce pro výstavbu fotovoltaických elektráren, ve které vysoutěžené ceny dosáhly v průměru 46 EUR/MWh. Ve srovnání s letošním prvním kolem se sice jedná o mírný nárůst, oproti výsledkům poslední loňské aukce je však cena stále nižší.
V letošním druhém kole aukcí pro fotovoltaické elektrárny, které proběhlo na začátku tohoto měsíce, německý regulátor nabídl developerům k dispozici téměř 183 MW výkonu. Do aukce bylo nakonec přihlášeno 59 projektů o celkovém výkonu 360 MW, tedy dvojnásobek nabízeného objemu.
„Objem nabídek převyšující rozsah aukce v kombinaci s cenami pod 5 centy za kWh opět dokazuje vysokou úroveň konkurence mezi velkými solárními elektrárnami. Toto kolo rovněž ukazuje vysoký potenciál pro solární systémy na méně úrodné zemědělské půdě a travnatých plochách nižší kvality.“
Jochen Homann, prezident německého regulátora Bundesnetzagentur
Podle pravidel stanovených německými zákony měli developeři soutěžit o 200 MW, nicméně objem aukcí tohoto a dalších dvou kol byl snížen dohromady o 52,5 MW, hodnotu odpovídající výkonu pozemních fotovoltaických elektráren zprovozněných v Německu v loňském roce, jejichž výkupní ceny jsou stanoveny zákonem. Výkon soutěžený v letošní červnové, říjnové a lednové aukci 2019 tak bude snížen o 17,5 MW.
V červnovém kole nakonec uspělo 28 projektů o celkovém výkonu 183 MW. Nejnižší vysoutěžená cena podle BNetzA činila 38,9 EUR/MWh, nejvyšší poté 49,6 EUR. Vážený průměr všech vysoutěžených cen dosáhl 45,9 EUR/MWh, tedy o zhruba 3 EUR více ve srovnání s 43,3 EUR z únorové aukce.
Velká část nabídek byla podle německého regulátora podána pro elektrárny, které by měly vyrůst na méně úrodné zemědělské půdě a travnatých plochách nižší kvality ve spolkových zemích Bavorsko a Bádensko-Württembersko. Z 28 úspěšných projektů se jedná o 13 elektráren o celkovém výkonu 90 MW, tedy zhruba polovina z vysoutěženého objemu. Zpřístupnění zemědělské půdy německým fotovoltaikám v minulém roce přineslo výrazný pokles vysoutěžených cen.
Mohlo by vás zajímat:
Takže žádné romantické střechy domů a výrobních hal, ale další brutální zábor zemědělské půdy a travnatých ploch. Které samozřejmě budou přinejmenším oploceny a budou se v krajině velmi pěkně vyjímat. Je to ošklivé, ale levné...
Určitě, pokud porovnáme množství vyrobené energie se zabranou plochou (tedy kWh/m2), tak uhelná elektrárna vychází v podmínkách ČR daleko lépe než fotovoltaická. Z vytěženého lomu bude navíc časem jezero, které v ČR pomůže zadržet vodu.
Odkdy se hnusnost měří v kilometrech čtverečních?
Tak je to určité objektivní kritérium, ale pokud vycházíte z teze "panely v krajině se mi líbí", "lom na hnědé uhlí se mi nelíbí", tak potom zjevně nemá smysl diskutovat.
Pane Hájek Váš estetický cit spojený s technickým (kWh/m2) pohledem je vskutku vytříbený. Napište ještě něco o hrozných větrnících ....
Hoši a všímáte si potíží hasičů s hašením při požáru střechy s FVE?
Vinkler,
to je spíš tím že z toho mají strach, nic víc, při teplotě nad asi 130°C se z polovodičů stává vodič a celá produkce proudu je pryč.
Tak že byste to šel hasit sám, vy chytráku... Ono to, že v domku hoří, ještě vůbec neznamená, že v plamenech je i fotovoltaická elektrárna. Hasiči samozřejmě můžou počkat, až bude v plamenech opravdu celá střecha, aby nebezpečí nehrozilo, pak už to ovšem můžou v klidu nechat dohořet...
Souhlasím s myšlenkou, že FVT v našich podmínkách primárně "valit" na střechy. Bohužel jen ploché střechy průmyslových objektů umožňují rotaci panelů za sluncem, u šikmých střech obytných staveb je to problematické s ohledem na vzhled (na střechu prům. objektu kolikrát ani nejde z terénu vidět). FVT jakožto rozptýlená výroba el.energie , v opačném případě jde jen o velký blok, jen jiného druhu než uhelného nebo jaderného.
Myšlenka je to sice pěkná, ale v praxi nefunguje. Pokud budou Němci valit fotovoltaiku na pole a louky, tak tomu samozřejmě české domky nemohou nikdy konkurovat. Ale není to špatné, koupíme si dotované Německé přebytky z luk a polí ve výprodeji a zdevastovanou krajinu bude mít pro změnu náš soused.
Abych uklidnil pana Vaněčka, tak samozřejmě větrné elektrárny jsou z hlediska změny rázu krajiny ještě podstatně horší než elektrárny fotovoltaické a pevně doufám, že lesu stožárů, který nenávratně zdevastoval Weinviertel v Rakousku, ale nevyrábí ani tolik elektřiny, co jedna hnědouhelná elektrárna, se u nás nedočkáme. Nicméně protože je článek o fotovoltaických elektrárnách, kde skončil romantický příběh a panelech na střechách, které dělají jen malý zlomek celkových instalací (z pohledu celkového výkonu), tak jsem se k tomu nevyjadřoval, nicméně toto opomenutí rád tímto napravuji.
Nezklamal jste.
Já viděl (jen v televizi) asi tři požáry a scénář hašení mi připomínal to, co sdělil p. Hájek. Uhasili to až asi po vyhoření.
To nejdééé.
U cen solárů je přece ideologicky zajištěný neustálý pokles :)
Zajímavý že tady ještě nikdo neokomentoval ty vysoutěžený ceny. Jak je možný že to šlo nahoru když maj podle některejch místních exprtů pořád jenom klesat? A než mě tady ukamenujou tak jo, v dalším kole to může kvůli číňanům vypadat trochu jinak ale to teprv uvidíme.
FV je hnus, nepřirozeně lesklá, řady stejně odporných článků na poli.
Takový lom je mnohem zajímavější, několik pater, různé barvy podle hornin v podloží, no a rekultivací vznikne buď skoro)přírodní krajina, nebo jezero.
A na rozdíl od fotovoltaiky (něco se vyvine a milonkrát zreplikuje) je lom high-tec a velmi unikátní zařízení.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se