E.ON postavil elektrárnu na biomasu v Chorvatsku
Německá společnost E.ON a Bauwerk Group Hrvatska, výrobce parket, postavily v chorvatském městě Đurđevac kogenerační elektrárnu na biomasu. Po více než 18 měsících intenzivní práce se projekt za 12 milionů eur dostal do fáze mechanického dokončení. Zařízení je dosud největší investicí skupiny E.ON v Chorvatsku.
Dřevní štěpka, vedlejší produkt výroby parket Bauwerk, bude na místě použita jako surovina pro závod. Denně se jí spálí přibližně 70 tun. Elektrárna bude mít elektrický výkon 1,1 MW a tepelný výkon 6 MW. Projekt podporuje koncept komunitní energetiky, který se v Evropě rozmáhá čím dál více.
Dle představitelů obou společností tento přístup zajišťuje stabilitu při kolísání cen energií a eliminuje potřebu dalších zdrojů energie. Po dobu sedmi let od uvedení do provozu bude řízen na základě smlouvy o nákupu energie (PPA). Díky tomu bude zajištěna návratnost investice.
Biomasa hraje v energetickém sektoru Chorvatska významnou roli, zejména díky využití pevných biopaliv. Podle zprávy IEA Bioenergy z roku 2021 dosáhla celková dodávka bioenergie v Chorvatsku 14,5 GJ na obyvatele, což je nad mediánem 10,6 GJ na obyvatele mezi 24 členskými zeměmi IEA Bioenergy. Z toho pevná biopaliva tvořila 13,0 GJ na obyvatele, což řadí Chorvatsko na vyšší příčky v této kategorii.
V širším regionu západního Balkánu tvoří biomasa spolu s vodní energií hlavní zdroje obnovitelné energie. Podle analýzy z roku 2022 většina obnovitelné energie v těchto zemích pochází právě z hydroenergetiky a biomasy, zatímco využití větrné a solární energie je zatím omezené.
Stavění nových biomasových zdrojů se očekává v dalších letech i v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo na začátku tohoto roku výzvy zaměřené na transformaci českého teplárenství a kombinované výroby elektřiny a tepla.
Aukce a dotační programy mají pomoci firmám s modernizací stávajících výroben a motivovat je k většímu využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, jako je biomasa. Výše podpory se pohybují ve stovkách milionů korun a dokončení většiny podpořených projektů se očekává mezi lety 2028 až 2030.
Mohlo by vás zajímat:
Nemá to nějak nízkou účinnost?
Píšou 6 MW tepla a 1.1 MW elektrických. Úplně jasně z toho neplyne, jestli ten tepelný výkon je brán jako celkový, nebo jako ten, co zbude po produkci elektřiny. Ale i kdyby to byl jen ten zbytek, tak to vychází na necelé 2.5 kWh/kg štěpky.
Ovšem i při dost vysoké vlhkosti by měla mít štěpka spalné teplo zhruba dvojnásobné.
Když se staví nějaké moderní zařízení, navíc na tak omezený zdroj jaký štěpka určitě je, tak bych čekal co nejvyšší tlak na dosahovanou účinnost. Včetně využití kondenzačního tepla.
Štěpku nemůžete spalovat za vysoké teploty.
Kotel na štěpku a o celkově užitečném výkonu 7MW je docela malý.
Není jasné na jaké hladině a odkud jde teplo do topení. Za turbínou?
Turbína 1,1 MW nebude mít moc velkou účinnost.
V tomto případě to dává smysl- pálí se odpad, který vzniká na místě při výrobě parket. Ovšem v ČR budou surovinu do biomasových KGJ vozit kamiony, tak, jak se už dnes děje. A to ze vzdálenosti - když je dobře- přes 150 km. Což je 50l nafty v jednom směru. Tam a zpět je to 100l nafty. To je úchylná ekologie!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se